Jako letní sníh - Život J. A. Komenského
Like Summer Snow
Réžia:
Lubomír HlavsaScenár:
Martin FahrnerKamera:
Pavel KoppHrajú:
Alois Švehlík, David Švehlík, Igor Bareš, Vladimír Javorský, Jenovéfa Boková, Marika Šoposká, Kristýna Janáčková, Milena Steinmasslová, Luboš Veselý (viac)Obsahy(1)
Dokudrama Jako letní sníh mapuje životní příběh Jana Amose Komenského, který se stal kvůli svým přesvědčením a názorům patrně nejznámějším českým vyhnancem. Většinu života strávil mimo svou vlast, ale přesto svými jedinečnými myšlenkami, které zaznamenal v téměř 200 knihách a spisů, zásadně předběhl svoji dobu a ovlivnil celý svět. Film se natáčel v České republice, ale také v těch místech Evropy, ve kterých jsou nejpatrnější stopy působení Jana Amose, tedy také v Maďarsku, kde se mu podařilo vytvořit životaschopný model výuky pod heslem „škola hrou“. Příběh Komenského rámuje jeho rozhovor s malířem Rembrandtem, který kreslil jeho podobiznu. Na základě jejich rozhovoru se před námi odvíjejí jednotlivé epizody Komenského života. Ukazují, že Komenský byl nejenom nesmírně plodným autorem a skvělým myslitelem, ale také člověkem z masa a kostí, člověka láskyplného, sužovaného osobními tragédiemi i tehdejším překotným vývojem evropské společnosti. Ve ztvárnění hlavní role se vystřídají Alois a David Švehlíkovi. Významnou roli si zahraje také Vladimír Javorský nebo Igor Bareš, který ztvárnil malíře Rembrandta. Literární odkaz Jana Amose Komenského je velmi obsáhlý a různorodý. Psal latinsky i bohatou a působivou češtinou. Tvořil spisy encyklopedické a jeho ideálem byla vševěda, objímající veškeré tehdejší vědění, zanechal však také díla teologická i teosofická, hymnologická i hymnografická či všenápravná (výchovná, ale přesahující rámec didaktiky). Do obecného povědomí se zapsal také jako autor nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem "Labyrint světa a ráj srdce". Režie filmu se ujal Lubomír Hlavsa, známý filmem Poslední útěk Jeronýma Pražského, anebo Jan Hus: Cesta bez návratu. Film vznikl v koprodukci České televize a společnosti Vistafilm. (Česká televize)
(viac)Recenzie (77)
Vydařené, zajímavé, výborně zahrané, pochopitelně se do filmu nemohlo vejít vše, to by muselo být dílo ala F.L.Věk, přesto ucelené, s vysokou sdělovací hodnotou. Krásné kostýmy. Igor Bareš jako Rembrandt neměl chybu. Švehlíci i Javorský rovněž. Kamera perfektní, forma vyprávění vyložená škola hrou. ()
Dokudráma o veľkom mysliteľovi, o otcovi moderného školstva. To, že to je dokudráma nám naznačuje, že exteriéry, akcia, herci a tak budú poskromnjšie. Ale mne to vôbec nevadilo, rozhovory Komenského a Rembranta boli moc pekne zvládnuté, herci mi prišli príjemní a celkovo sa to oplatilo vidieť z takého toho dejepisného uhľu pohľadu. Ťažký život v nesmierne ťažkej dobe po husitských vojnách a úpadku českej šlachty a moci. ()
100x radši bych viděl plnohodnotný dokument či film. Mě tohle tak nebavilo, nemělo to žádnou šťávu, takže se i má pozornost blížila k bodu nula. Příběhová linka mimo dvojici Bareš - A. Švehlík byla pomalá a nudná, velmi často špatně zahraná, sem tam vedlejšími herci a mnohokrát komparzem, který se neostýchal smát při útěku před vražednými vojáky. Efekty byly špatné, obzvláště požáru, ale beru v potaz, že peněz nejspíše nebylo nazbyt. Z dokufilmu jsem si toho moc neodnesl a to to bylo pro mě atraktivní téma. Radši si o J.A.K. zapátrat v knihách. ()
Abych pravdu přiznal, pro běžného diváka může být film trochu nudnější. Alespoň místy. Děj je totiž vyprávěn ústy samotného Jana Ámose Komenského, který svůj život převypráví Rembrandtovi. Dozvídáme se hlavně, jak se Komenský cítil v různých okamžicích a proč to či ono dělal. Otázkou je, zda tvůrci čerpali z nějakých osobních zpovědí Komenského nebo jiných archivních materiálů o Komenském. Každopádně jsem rád, že i Jan Ámos má svůj film. Filmaři začali hojně v posledních letech točit životopisné filmy. Není to tak dávno, co jsem si právě zde posteskl, že Česko má bohatou historii plnou zajímavých a slavných postav a plno z nich by si svůj zasloužilo. Konečně se ho dočkal i Žižka, snad přijde časem na řadu například Tomáš Garrigue Masaryk nebo Karel IV. Alois Švehlík a David Čvehlík si už jednu postavu zahráli a to v seriálu Já, Mattoni. ()
Igor Bareš jako Rembrandt se mi moc líbil.. ()
Hudba je mimo, jinak vcelku slušně zpracované a i nějaký ten přesah by se našel. ()
České pokusy o historický film jsou pro mne zaručeným zdrojem zklamání. Stejně to znovu zkusím. Jako u tohoto snímku - byť „učitele národů“ nikterak neobdivuji (to souvisí s poznámkou o zklamání z českých historických filmů a her – vybírají si k tematizování „hrdiny“, kteří jsou pro mne „anti-hrdiny“). Barevné, kostýmní doku-drama využívá pro seznámení se základními životními etapami osoby učence a „biskupa“ Jednoty bratrské fiktivní rozhovor. „Interviewovaný“ Jan Amos Komenský tak má možnost představit se v co nejlepším světle. Světově uznávaný učenec, proslavený zejména v didaktice (respektive v pedagogice, jež tehdy ještě vlastně vědou ani nebyla a k jejíž emancipaci Komenský podstatným dílem přispěl). Dobře. Mihne se Komenský – politik, který se účastní politického boje české emigrace za svržení nenáviděných Habsburků z českého trůnu v třicetileté válce a pokračuje v něm i po uzavření Vestfálského míru. Dobře. Humanista, pacifista, míro-tvůrce . Dejme tomu, ale bohužel milý autoři - Komenský nemohl býti pacifistou a humanistou v tom smyslu, jak tyto pojmy chápe naše duchovně ubohá doba. Konečně - chybí zde podoba Komenského jako muže víry, pevné víry, a to víry protestanské. Což zahrnovalo i nezvratné přesvědčení, že jedině v ní nalezne člověk a země spásu. Komenský, biskup Jednoty bratrské, by velmi rád vyměnil rekatolizaci Zemí Koruny České za jejich evangelizaci, třebas násilnou, třebas za pomoci cizích armád: Švédů, Uhrů, Francouzů, Turků. Desetiletí utrpení a vraždění pro víru bylo nedostatečné, pokud nezvítězila pravá víra. I uvrhl by pro její triumf na svoji domovina hrůzy další. A to je onen zdánlivý rozpor mezi Komenským humanistou a Komenským „podněcovatelem válečných běsů“. Rozpor, který film obloukem obchází. Naše „západní“ sekularizovaná a zmaterializovaná společnost nejvyšší hodnotu spatřuje hédonisticky v tomto pozemském životě se vším, co jej činí příjemným – vždyť po tomto životě už žádný další není – už je jen nicota. Zcela jinou hierarchii hodnot měli hluboce věřící lidé 17. století, i Komenský, pro ně život věčný byl nesrovnatelně důležitější než tento, a bylo proto třeba vše pro něj obětovat. Jedna hvězdička za královnu Kristinu a její „nevinný“ dotaz po rudolfinských sbírkách. Informačně přínosný komentář: Šandík. ()
Na české poměry velice solidní doku-drama. A Igor Bareš jako Rembrandt mile překvapil. ()
Miluju jakékoliv filmové počiny pojednávající o moudrých lidech, kteří měli nejen za svého života, ale i dlouho, dlouho po něm, světu co říct. Dnes to bereme jako samozřejmost, ale přístup k informacím byl v dobách dřívějších defacto nulový a ve školách se učívávaly většinou jenom samé blbiny a hlouposti, nejlépe zpaměti odříkavané. To, jak začal Komenský tyto postupy zlehka pozměňovat a to jaké edukativní příručky k takovým postupům vytvořil, to je malý zázrak. Nezbývá, než zvolat vivat, Komenský, vivat. Švehlíka staršího velmi respektuji a opět nezklamal, ten mladší mi zde nijak nepřekážel, Javorský byl přesvědčivý spolu s Pavlem Rímským, zato Bareš a Postlerová, ti inscenaci prostě nějak neseděli, nevim proč. Vizualizace byla katastrofální, ale s tím jsem počítal, hraný dokument, že? Důležitý je v těchto případech příběh a ten se konal. ()
Osobu Jana Ámose Komenského mám rád, ale toto dokudrama mě nudilo. Výpravné části mě tolik nezaujaly. Hodnotím za dvě hvězdy - 40%. ()
Uhranutá... téměř uhranutá jsem se koukla na tenhle film. Na to kolik toho musí lidé vydržet a nezbláznit se. Ta pokora a moudrost s kombinací tak dokonalého a ryzího herectví Aloise Švehlíka a Igora Bareše v hlavních rolích.... to je opravdu magická kombinace obou hereckých es. A lokace, kamera, kostýmy, děj, hudba zasazená do jejich debaty a zapředené nitky jejich osudů...to se nesmírně povedlo. Doslova jsem se od toho filmu nemohla odervat. Přikoval mě vším. Láskyplnou Milenou Steinmasslovou, ...Davidem Švehlíkem, který vzdává čest rodinnému jménu..... Srdečně děkuji... jste všichni pašáci :-) ()
Je snadné sklouznout v životopisném filmu k nudnému lineárnímu vyprávění, které jen postupně líčí nejdůležitější životní momenty a uspává diváka, ale to se v tomto případě především díky skvěle vygradované lince Komenského a Rembrandta nestalo. Tohle je "škola hrou" v praxi. Po všech stránkách opravdu povedené. ()
Životný príbeh Jana Amosa Komenského je rozhodne tak zaujímavý, že film by mohol pokojne trvať aj 2 hodiny, v tomto prípade však bolo rozprávanie miestami nudné, herecké výkony mohli byť takisto lepšie. Najväčším mínusom je pre mňa snaha povedať v krátkom čase čo najviac informácií a bolo to na škodu. Pôsobilo to neucelene a príliš útržkovito, napriek evidentnej snahe vyrozprávať príbeh. Pozitívne hodnotím kostýmy a scény, tiež sa mi veľmi páči, že celý príbeh je rámcovaný dialógom medzi Rembrandtom a Komenským. Slová v závere filmu sú krásnym zhodnotením. ()
Bohužel mě film nezaujal. Čekal, jsem od toho něco jiného. Za zmínku stojí závěrečná hudba, která hraje pod titulky. Ta se mi velmi líbila. ()
Pro běžného diváka možná trochu náročnější, proto to běželo na dvojce. Ale jinak perfektně udělaný hraný dokument. Ano, život není zábavný thriller, je v tom vlastně spousta nudy. Tady zaujala dvojice Švehlíků, stejně jako kdysi v seriálu Mattoni. Vznikl tak silný dokument, na který se někdy rád podívám znovu, protože těch informací tam bylo na jedno shlédnutí až moc. ()
KONEČNĚ někdo natočil zajímavý životopis , sice jen jako Tv film , ale i tak . Zajímavé , poutavé , poučné a skvělý Bareš i také A . Švehlík . Bylo zde vidět , jak těžký život mají opravdoví velikáni . RESPEKT . ()
Zajímavé nahlédnutí do života osobnosti o které prakticky nic nevím.Jen mám pocit,že naše školství by Komenského stále potřebovalo jako sůl. ()
Dechberoucí vyprávění o Bohu, víře, umění, neustálému napětí mezi dokonalostí a nesmírnými strázněmi života v dialektickém formátu Jana Ámose Komenského a Rembrandta van Rijna v jeho amsterodamském ateliéru. Historická dokumentární fikce je provedena s bravurou a uvěřitelností, kterou v projektu České televize nenacházím již pár let. Byl to pro mne velký zážitek. "Naděje není přelud.", říká druhá manželka Commeniova. Napadá mne k tomu vystihující název knihy Viktora Frankla A přesto říci životu ano. ()
Sice nechápu, co je na nosné fiktivní lince "doku" a jak mohl mít Drabík v šedesáti stále černé vlasy, když o několik let mladší János Segeš byl již šedivý a starý (scéna v krčmě), ale jinak super. V době tvorby ve znamení prázdnoty a laciných efektů je tahle inscenace jako zjevení. Přiznám se, že některým hanlivým recenzím od zdejších špičkových odborníků - filmových kritiků, vůbec nerozumím - to jsou ale "moudra" :-))) ()
Zklamání. Data o životě Komenského poskládána do filmu. Ale je tam plno nepřesností. Dialogy hrozně umělé, šroubované. Mluví dnšním jazykem i myšlením. A to opravdu kazí dojem. Takové nudné dokumentární video pro základní školu co vám znechudí zájem o české dějiny a historii. SPOILER: ne hvězdy ze studny nejsou vidět ve dne tak jak snímek špatně podsouvá" ENDSPOILER ()