infernet

Sorry kluci, ale něco tak hroznýho jsem dlouho neviděl a to koukám na kdejakou píčovinu. Líp by to snad zahráli i ochotníci z Meziměstí. To je věc první. Příběh stojí za hovno. To je věc druhá. To eko poselství je spíš pro standu. Třetí. A tím koncem ala Česká Soda jste to zabili. Čtvrtá. Hodina života v prdeli a proč? Tohle nemělo jít nikdy do kin. A diskusí  po titulcích to nespravíte. Hvězda za přírodu.

"Pane Brůžek, slyšel jste někdy něco o Božích mlejnech? Slyšel! Slyšel? Ale neviděl!!!" Tuhle scénu můžu vidět pořád dokola.

Jak málo stačí, aby vznikl krásný, milý, ale zároveň smutný příběh. Tři herci (a kluk), dva interiéry, jeden exteriér a trocha hudby. Jenže když se na to díváte, nevidíte Marvana, Brodského a Filipovského, vidíte prostě radu Vacátka, kasaře Nováka a inspektora Mrázka. A to si vemte, že nikdo z nich neměl opravdovou hereckou školu a začínali spíš jako ochotníci. Neuvěřitelný...

Asi by to bylo na čtyři, ale ta pátá je za Juraje Čupa, protože zpracování téhle povídky je něco, co nemá v českém (československém) filmu obdoby. Vykaleným Paľo Bielikem počínaje a Jurajem, jdoucím dobrovolně 30 km vánicí, aby se mohl udat, že zabil Marinu Matějovů, konče.

Debata scénáristů po dílu xyz: "Hele, kdo s kym ještě nespal??" "Tvl počkej, musím přemýšlet... Už vím Jouí a Rejčl!" "Paráda! Takže... Jouí se do ní jakože zamiluje, jenže z toho bude nesvůj a nikomu to neřekne. S tím vystačíme dva díly. Pak se to dozví Čendler. Ten mu bude říkat, že je to blbý. Pak se to dozví Fíbí. Víš, jak je střelená, tak bude pobíhat a křičet Ježišmarjá!, Ježišmarjá! Další díl v suchu. Pak se to dozví Monika. Tak bude, ale už ne střeleně, běhat a křičet Ježišikriste!, Ježišikriste!, protože její brácha je Ros, že jo. No a nakonec se to dozví samotná Rejčl. Ale na konci dílu, aby se z jejího rozčarování dalo žít ještě aspoň dva další díly." "Ty seš génius! A další řadu máme v cajku, kámo!" Seriál o tom, jak a s kým mladí lidé souloží. Ne, děkuji, tenhle popkult jde absolutně mimo mě. A to souložím velice rád...

Jákl je dobrý kaskadér a producent, co dokáže sehnat peníze. A to je asi tak všechno. Jako režisér a scénárista je totiž na úrovni Dády Patrasové. To, co jsem viděl, se dá popsat jedním slovem. Strašný. Herci většinu času jenom stojí a čumí. Proč? No protože nemají co hrát. Když si uvědomím, co se dalo za ty (na české poměry) šílené prachy natočit, je mi do breku. A nejhorší je, že ten rozpočet není vůbec vidět. Fakt je tak těžké, v době, kdy např. nerozeznáte, jestli koukáte do tváře skutečné opice, nebo animaci, aby filmaři digitálně upravili stavby tak, aby vypadaly, jako v roce 1400?? Kdyby točil fantasy, fajn, ale když si "vezme do huby" Žižku... Chvílemi jsem měl pocit, jako bych sledoval hodně levnou televizní inscenaci.

Sice je to přiznaná vykrádačka všech známých zahraničních sci-fi filmů (Equilibrium, Minority Report, Já, robot, Gattaca, Ostrov a dalo by se asi pokračovat), ale nevadí, je těžké vytvořit něco, co by bylo naprosto originální a nikomu nic nepřipomínalo. Na české poměry výborný snímek, co má koule, snesitelnou hlavní hrdinku a skvělou hudbu. A architekt se opravdu vyřádil :-) Taky potěšily detaily, např. pistole s digitálním počítáním nábojů, vybavení bytu atd. Bylo vidět, že s tvorbou světa v roce 2041 si někdo dal opravdu práci. S příběhem trochu méně, ale co už... Několikrát mě při sledování napadlo, jak by asi film mohl vypadat, kdyby na něj tvůrci měli takový balík, jako měl Jákl na zmršeného Žižku.

Když mi bylo dvanáct a já tenhle film viděl poprvé, hltal jsem ho a dodnes si pamatuju, jak jsem byl vyděšený. Teď, po pětadvaceti letech, mi občas za tvůrce bylo až stydno. Belmondo skáče po střeše. Padá, nepadá, padá, nepadá... pět minut ta scéna trvala! Za masku hlavního záporáka by se styděl i maskér ochotníků z Police nad Metují. A snad nic moc neprozradím, když napíšu, že jsem nepochopil, proč si vrahova první oběť způsobila smrt zrovna tímhle způsobem. Fakt nevím, asi smrt z leknutí... Když to shrnu: Pokud máte za každou cenu rádi Belmonda, zapomeňte na logiku, herecké výkony, masky, napětí, přemluvte mozek litrem vína a koukejte se.

Můžete si o tomhle díle myslet, co chcete, ale co se týče "asi takhle to tenkrát bylo", je tohle dílo, a jeho dva předchůdci", asi to nejlepší, co u nás vzniklo.

Jak asi bylo Krejčovi po těle, když se zpětně slyšel...