Drahí súdruhovia!

„…A SLOVO STRANY JE ZÁKON…“ /// Bylo, nebylo. Stalin už neleží vedle Lenina a mezi lidma se povídá, že … Rok 1962, socialistickej Sovětskej svaz, ve kterým maj lidi hlad (COŽE? Sovětskej člověk hlad mít nemůže! – přeberte si to jak chcete…). Jenže – přechodný potíže sovětskýho hospodářství se dělníci v Novočerkassku rozhodli řešit stávkou. Film z historie, která se nás (možná lehce nepřímo) dotýká. (Stejně jako ta …Polská). Černobílej mód, všechno – třeba obchod je parádně ruskej, holky maj bobra… – takže kulisy fajnový. Jde o rekonstrukci událostí, o kterejch jste dřív nemohli slyšet (stejně jako o Černobylu). Stávka v SSSR? Věc NEMOŽNÁ! Takže se jede v duchu ruskejch tradic, čili slitování se nekoná. Drama plný společenský nálady těch dní. Vyslechnete si nářky i propagandistický kecy… prostě aby jste pochopili. Není to akční, ani strhující… prostě dramatický a „jen“ vypovídající, jak to tenkrát bylo nelidský žití. Není to špatný, ale těch posledních cca 20 minut mě nebralo. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ve fabrice zanedbáváme osvětovou činnost. 2.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 3.) Miluju ty časy, kdy se po demonstraci muselo znovu asfaltovat. 4.) Thx za titule „massa1970“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (13.03.2021)

Vážení súdruhovia !, naša stranícka organizácia v snahe podporiť opatrenia proti chuligánom a podobným elementom... Vyjadrujem obecné očakávanie, že prísne opatrenia voči provokatérom, o ktorých vo svojom vystúpení hovoril Frol Romanyč Kozlov, budú realizované čo najskôr. Žiadne zmilovanie s tými, ktorí porušujú zákony socialistické, tak zrovna tieto predchádzajúce slová a vety, mala pred komisiou pôvodne predniesť → Ľudmila Danilovna Sjominová, ináč oddaná fanúšička niekdajšieho diktátora → Josifa Vissarionoviča Stalina, teraz naprosto zapálená a hrdá KOMUNISTKA, momentálne pracujúca v novočerkasskom mestskom výbore na oddelení priemyslu, pritom práve neďaleko od nich → došlo dňa 1. júna 1962 v závode na výrobu elektrických lokomotív ku stávke robotníkov, ktorí zastavili dennú výrobu, aby sa k nim postupne pridávali i mnohí ďalší, nahnevaní ľudia, všetci potom smerujúci k pracovisku protagonistky, kde dôjde ku konfrontácii s armádou, či ešte lepšie povedané → s inou, bezpečnostnou zložkou, ktorej sa táto vypätá situácia, akosi príliš extrémne vymkla spod kontroly, a aby toho nebolo ešte málo, medzi pohrešovanými osobami, sa totižto nachádza i jej dcéra → 18-ročná "rebelka" Svetlana Vasiljevna Sjominová, ináč celkom pekná baba, aspoň si myslím, že určite áno ! Počas (na)ozaj málo dní, nebude núdza o napätie, ako sa veci nakoniec vykryštalizujú, a to ani nehovoriac o tom, že vskutku na tomto mieste tiež došlo aj k nepríjemnej "blokáde" , a tak sem nikto nemôže odísť, ba ani vstúpiť, ale čo v takom prípade, ak hocikto potrebuje čokoľvek vyriešiť ? / Je to pomerne dosť zvláštne, ale od renomovaného, ruského režiséra → Andreja Sergejeviča Michalkova-Končalovskijho, skrátene Andreja Končalovskijho, ak vám náhodou vŕta hlavou ten "Michalkov" v jeho dlhom mene , tak áno, máte predsa pravdu, jedná sa o staršieho brata významného Nikitu Michalkova, tvorcu oscarového filmu Unavení slnkom, som doposiaľ od neho nič nevidel, až dnes som sa to snažil konečne napraviť, a hneď som si zvolil takýto kinematografický, čiernobiely zárez so strhujúcou atmosférou, ako by ste boli priamo v »bode epicentra«, a to je pritom skoro najnovšieho dáta ! A hlavná postava (Julija Vysockaja),  je mimochodom opäť manželkou autora konkrétne tohto snímku, a tak sa tradícia znovu opakuje, keď zároveň podotýkam, že tentokrát je to viac(ej) k úžitku, ako ku škode, čo sa zase tak často nestáva ! Pozoruhodný, dvojhodinový, dobový a ("celkom") mimoriadny snímok, na aký len tak rýchlo nezabudnem ! (10.10.2021)

[vzpomínky na LFŠ] I kdyby mi to nikdo neřekl, tak bych si tipnul, že ten film natočil pětaosmdesátiletý režisér. Působí to školometsky, kamera je zamknutá v takové té digitální šedosti a znemožňuje propadnout jakékoli iluzi doby. To mimo jiné i tím, že většina lidí tam hraje jak z divadla Sklep a jakoby se ten film bál toho, že protagonistka je stalinistická bolševistka, tak je většina pohlavářů vykreslená s citlivostí Černých baronů. Film tak není potřebnou introspekcí zmateného a zkorumpovaného režimu, nýbrž jednoduchý protikomunistický pamflet, čemuž odpovídaly i afektované hurónské reakce publika v určitých momentech snímku. (14.08.2021)

Az dokumentarne ladene drama, ktere ukazuje "Novocerkassky masakr" ocima jedne oddane soudruzky, ale predevsim matky. Vyborne dialogy, bavilo me to od zacatku do konce. Mozna to postradalo lepsi vypravu a zpracovani stavky samotne..., ale chtel bych po osmdesatce tocit takove filmy. Velmi dobre drama. (13.10.2021)

Černobílá a drsná výpověď o ruské povaze, duši a zejména schopnosti nést břemeno své existence, jakou si tady u nás neumíme ani představit.  Realita chruščovovského Sovětského svazu, kdy se boural Stalinův kult a stavěly vzdušné zámky zářné budoucnosti, přitom se hroutila ekonomika, Stalin měl u svého lidu sympatizanty a aparáty moci se samozřejmě nijak nezměnily.  Stávka byla v socialistickém zřízení sprosté slovo a v Sovětském svazu pak zcela nemyslitelná. Přesto v roce 1962 došlo v jednom provinčním městě ke vzpouře místních dělníků... To co následovalo, tomu se dá jen stěží uvěřit, ale Končalovskij nic nezastírá a na pozadí příběhu funkcionářky místního zastupitelstva, mimochodem přesvědčené komunistky a stalinistky, de facto  jen monitoruje nemilosrdný sled událostí vedoucích k masakru, který však rozhodně není tím nejhorším, čeho je sovětský režim schopen.  Moc nemá žádné hranice.. (05.02.2024)