Nezanechat stopy
Żeby nie było śladów
Leave No Traces
Réžia:
Jan P. MatuszyńskiScenár:
Kaja Krawczyk-WnukKamera:
Kacper FertaczHudba:
Ibrahim MaaloufHrajú:
Tomasz Ziętek, Sandra Korzeniak, Jacek Braciak, Agnieszka Grochowska, Robert Więckiewicz, Tomasz Kot, Aleksandra Konieczna, Adam Bobik, Andrzej Chyra (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Poľsko, 1983. Krajina je otrasená prípadom Grzegorza Przemyka, stredoškoláka a syna opozičnej poetky Barbary Sadowskej, ktorého zatkla hliadka milície a kruto ho zbila. Po dvoch dňoch agónie Przemyk zomiera na následky zranení. Film nakrútený podľa skutočných udalostí sleduje príbeh Jureka, jediného svedka incidentu. Spočiatku štátny aparát vrátane ministerstva vnútra celú záležitosť bagatelizuje. Keď však vyše 20-tisíc ľudí kráča ulicami Varšavy za rakvou Przemyka, z Jurka sa cez noc stane nepriateľ štátu číslo jeden. Represívny režim využíva všetky možnosti svojho aparátu, tajnú službu, milície, médiá a súdy, aby Jureka, Przemykovu matku Barbaru i všetkých ostatných diskreditoval a umlčal. (ASFK)
(viac)Recenzie (70)
Bylo to strašně moc dlouhé, určitě o nějakých 45 minut delší než být mělo, a proto jenom tři hvězdičky, nicméně jinak je to parádní ukázka komunistické mašinerie, která se neštítí ničeho a "v zájmu dobra" je schopná zajít jakkoli daleko. 70% ()
Dalsi vynikajici polsky film posledni doby, ktery cerpa z historickeho nametu, ktery se stal. Skvele herecke vykony a dialogy, ktere snad kazdeho divaka zvedaji zlosti ze zidle. Velmi poutave drama, doporucuji vse. ()
Tenhle film mě psychicky úplně zničil.. jeden z nejsilnějších ne-li nejsilnější evropskej film co jsem měl tu čest zatim vidět a hlavně podle skutečnosti.. je pravda, že by to mohlo bejt kratší, hluchý místa tam přece jen byly, ale to je fakt jediný co bych tomu vytknul.. komunismus jsem nezažil, ale je vidět, že některým lidem z toho režimu fakt je*alo v hlavě.. ()
Bezmoc jedince proti komunistický mašinérii v plný nahotě. Jo, tohle voni uměli moc dobře, vymazávat pravdu z veřejnýho mínění, klidně i absurdním způsobem. Bez zatnutejch pěstí se film nedá sledovat, a proto pouštět tohle dokola ve školách. Citlivej a přesnej film s úžasnou atmosférou. 80% ()
Tak Poláci opět nezklamali. Nebojí se natáčet filmy s tématy, která by se měla neustále připomínat. Jak těm, kteří ty doby zažili a dost často umějí rychle zapomínat (v tom jsme mistři světa), tak i těm mladším generacím, které nevěří, že něco podobného bylo tehdy možné. Téma filmu je hodně třeskuté a zpracované strhující formou. Je nutné si uvědomit, že spousta obdobných případů komunistického bezpráví byla ve všech státech bývalého východního bloku a některé nebyly dosud úplně vyjasněny. Ale ti Poláci to všechno odnášeli nejvíce. Jsou k tomu semeništi zla (někdo to sice nazývá "mírotvůrcovstvím") bohužel nepříjemně blízko, takže to v minulosti schytali pokaždé nejvíce. Katyň a podobně ... Kolem Smolensku bylo také zatraceně mnoho smradu, ale jak to bylo se možná někdy dozví naši potomci (prapotomci) a až poté co ten mrňavý mírotvůrce spolu s celým kremelským panoptikem skončí (doufejme) na smetišti dějin ... Paradoxem u nás je také to, že přesto. že v šedesátých letech jsme byli filmová první liga, což už dávno neplatí a za Poláky zaostáváme o zatraceně moc koňských délek. Kolikrát si nedokážeme ani vážit těch, kteří toho hodně dokázali a snažili se svým způsobem proti tehdejšímu režimu bojovat. Takže jak film o Karlu Krylovi, tak i první film o Janu Palachovi (Hořící keř) nám natočily polské režisérky ! O skutečném případu ubitého studenta, který je vynikajícím způsobem zpracován v tomto filmu jsme samozřejmě neměli ani tušení stejně tak i většina Poláků, protože se všechno muselo patřičně zahrát do outu a o tom všem film je. Je opravdu nutné takovéhle filmy točit a neustále připomínat to, na co bychom neměli nikdy zapomenout, Tomuto filmu se to podařilo na výtečnou, hned od začátku vás zarazí do křesla a dojmy z vyznění filmu ve vás uvíznou na pořádně dlouhou dobu možná i napořád. Proto je velice důležité filmy se žhavou tématkou točit stále a doby bezpráví, morálního bahna, lží a přetvářky neustále připomínat. Nakonec současní populisté se (bohužel) už začínají opět šikovat a místo toho, aby jich ubývalo, tak spíše přibývají ... Jelikož se mi nějakou asociací vybavil starý fousatý vtip, který ale (bohužel) je čím dál tím aktuálnější ! , nedá mi to a připojuji jej na konec : Na Berounce chytil rybář krásnou rybu. Ryba povídá : Já jsem zlatá kouzelná rybka a když mne pustíš zpátky do vody, splním ti jakákoliv tři přání. Rybář ji hodí zpátky do vody, rybka vykoukne a "Jaké je tvoje první přání ?" Aby k nám přišli Číňani a zase rychle odešli. "To ti mohu splnit a jaké je tvoje druhé přání ? " Aby k nám přišli Číňani a zase rychle odešli. "Nespletl jsi se ? To už sis přece přál ? " Ne, nespletl jsem se. "No dobře, ale teď už máš opravdu poslední přání. Žádné další už nebude, tak si to pořádně rozvaž. Jaké je tvoje třetí přání ? " Aby k nám přišli Číňani a zase rychle odešli. "No tři přání jsi vyplýtval na úplně stejnou věc. Ale prozraď mi, proč sis přál třikrát totéž ? To nějak vůbec nechápu ? No ti Číňani půjdou 6x přes Rusko :-) " ()
Zlatý polský renčičky. Co říci? Film po všech stránkách v rámci řemesla v pořádku. Hudba jasně dokresluje atmosféru syrového dramatu s tématem spravedlnosti se skvělými hereckými výkony. Ta délka filmů nad dvě hodiny začíná být dnes v celku úmorná, ale nemohu mluvit s tím, že by film neřekl nic, co by nebylo důležité. ()
Najsmutnejšie na tom je, že podobné svinstvá sa dejú aj po páde komunizmu. A nielen u nás. Podobné stratégie na umlčanie nepohodlných svedkov a vyrábanie obetných baránkov fungujú všade. A fungovať vždy budú. ()
Zase jeden film na výstrahu pre ľudí s názorom, že „Za socializmu bolo lepšie“ alebo „Nebolo to až také zlé“. A musel prísť, ako ináč, z Poľska, lebo my si tu akurát zvizualizujeme komunistov vtipne (v Česku) alebo ešte aj oslávime (na Slovensku). Z filmu ide všetka depresia totality a pohŕdanie životom človeka na všetkých úrovniach. Je až neuveriteľné, ako mohla fungovať taká mašinéria ľudí na ničenie životov druhých v záujme strany a jedného človeka. Toho ministerského komunistického zmrda ešte aj stvárnili tak odporne, akoby prišiel rovno z toho obdobia. ()
Čiré komunistické zlo smíchané se zrůdnými charaktery lidí, zpracované v tomto vysoce kvalitním snímku. Funguje tu naprosto vše, herecké výkony, atmosféra, scénář, režie… Hluboký zážitek, který by měl být všem těm Konečným, Smelovým a podobným sviním servírovaný povinně, a k tomu aspoň několik ran holí přes záda... ()
Z tohohle filmu vám nebude dobře. Nicméně pokud byste si říkali, že snímků, které se divákovi snaží přiblížit totalitu, nesvobodu, zlo, strach, nedůvěru, ohýbání pravdy, morálky, absurdnost či beznaděj, jakou asi pociťují lidé žijící v nedemokratických režimech, je tady už přece plno a nemusíte si to "vytrpět" s nějakým dalším znovu, zastavte a dejte Nezanechat stopy šanci. Ta témata jsou v něm zpracovaná tak, že vás to pohltí, hned tak nepustí a nebudete litovat, že jste se podívali. A je to o to silnější, když si uvědomíte, že se Poláci z lecčehos bohužel do dnešních dnů nepoučili... Intenzivní zážitek, skoro bych se nebála říct filmová dokonalost sama... 95 %. ()
Dobrý a dôležitý námet, lebo nespravodlivosť a arogantné komunistické svine treba trestať aj takýmito filmami. Aj keď mi nedá nepoznamenať, že nie len včera, ale aj dnes a aj zajtra sa stávajú prípady, keď pod policajným obuškom umrie nevinná (myslím tým naozaj nevinná) obeť a neštekne po nej ani pes. Sám ich poznám niekoľko. Problém ale bol v tom, že sa tento 165 minútový film vliekol jak sopeľ. Jednotlivé zábery mohli kľudne zpredu a zozadu osekať, okresať, či hoci len obrúsiť, nikto by o nič neprišiel, film by bol o polhodinu kratší a ja som mohol dať aspoň štyri. A napokon jednu celú hviezdu odoberám za prehrávanie pani prokurátorky, lebo až tak ma to jej prehnané herectvo dokázalo iritovať. Dobre, že jej nedali ešte aj žuvačku do huby. O dva roky neskôr: pridávam hviedu 😃. 72%. ()
[2,5*] "Preskočilo vám, hlupáci? Po chrbte nie. Musíte do brucha, aby ste nezanechali stopy." Na tejto dráme podľa skutočných udalostí ma zaujala jej téma, dokážem oceniť jej informačnú hodnotu a aj podanie danej doby, avšak jej spracovanie ma teda príliš nenadchlo (miestami mi to pripomína televíznu inscenáciu). Už ten nevábny obrazový filter ma po celý čas dosť otravoval, keď je obraz zahmlený v štýle "máte tu riadne nafajčené" (netuším, aký bol toho účel, či to malo evokovať danú dobu, alebo čo). Najväčší problém som ale mal s postavami, ktoré sú na jednej strane (na strane "zla") neskutočné, odľudštené karikatúry, doslova panoptikum bizarných figurín (na čele s voskovým panákom generálom a strašidelnou kreatúrou prokurátorkou) a na strane druhej (na strane akože "dobra") sú to takmer do jedného nesympatickí jedinci, ktorí čmudia jednu za druhou, chľascú, prípadne smilnia s neplnoletými. No a keď sa ocitnú v nejakej vypätej situácii, tak sa väčšinou tvária nezúčastnene (čo ide zrejme na vrub ich hereckých predstaviteľov). Ako sa mám ja divák s takýmito "hrdinami" aspoň trochu stotožniť? Hádam jediná naozaj ľudská a aj sympatická postava je ten generálny prokurátor, ktorého pár scén ma bavilo najviac z celého filmu. A neodpustím si ešte jednu štipľavú poznámku k zobrazeniu fajčenia, keď sa tu ťahá jedna za druhou, od prvej až do poslednej minúty filmu. V Poľsku tuším v tomto smere zaspali dobu (alebo si tvorcov kúpila nejaká tabaková firma). "Jerzy Popiel je jediná prekážka, ktorá stojí v ceste poctivému a dôkladnému vyšetreniu prípadu. Cieľom operácie "Junior", na ktorú ste boli určení, je túto prekážku neutralizovať." ()
Hodně těžký polský film inspirovaný skutečnou událostí z roku 1983, kdy komunističtí policajti umlátili mladýho středoškoláka a pak nastal hon na jeho kamaráda jediného svědka události. Nespravedlnost a beznadějnost boje v takové míře, že se na to nekouká moc lehce, ale na druhou stranu technicky a herecky výborné a naprosto brilatní je ten retro vizuál. PS: Respektuju polské filmy víc a víc, ale rozšířil se nám tu takový nešvar - ježkovi voči, proč se točí v délce přes dvě a půl hodiny? ()
Bohorovná všemoc státního aparátu. Poláci měli snad jen těsně po zrušení dvouletého Stanného práva (!). Tam rozhodně nebylo snadné vybočit z řady. Natočeno dobově, pečlivě, dle vzpomínek. Minimalistická hudba evokuje tíseň, napětí a samozřejmě strach těch statečných. Zato STBáci byli v pohodě, jsou v pohodě a i umřou v pohodě. :-/ ()
Při pohledu na dosazenou prokurátorku Aleksandru Koniecznou se ve mě vařily hovna přátelé. Bravo bravo bravo!!!! ()
Někde na netu jsem četl, že filmový magazín Screen Daily vidí paralelu mezi policajty brutálně zabitým Grzegorzem Przemykem a rovněž policií zlikvidovaným afroameričanem Georgem Floydem. Jak tohle mohou srovnávat? Zatímco mladý nevinný Grzegorz se stal obětí policejní komunistické zvůle, recidivista, feťák a muž vyhrožující těhotné ženě zabitím Floyd jen dostal, co si zasloužil, ikdyž dost nešťastným způsobem. Západ prostě vůbec nechápe, co se za komunismu dělo. Ti, co jednali vždy ve jménu lidu a pro blaho lidu dovedli takto beztrestně ničit fyzicky i psychicky životy jim nepohodlných lidí. Ano, toto byla pravá tvář komunismu! ()
Příběh se silně ponurou atmosférou, ze které doslova číší všudypřítomná bezmoc, beznaděj, nemožnost cokoliv udělat, cokoliv ovlivnit, jelikož bolševicko-estébácká pakáž si vše zařídí po svém, udělá co se jí zlíbí, zamete pod koberec a to za použití jakýchkoliv drsných metod nátlaku. Pro ně zákony a ústava byly pouze bezvýznamné cáry papírů, důležité bylo, co chtěla strana. Mistrovské dílo o době, která se snad už nikdy nevrátí. ()
Nechápu, proč nemohl režisér zanechat kratší stopáž... ()
Poliaci vedia tieto depresívne, pravdu do očí vrhajúce filmy robiť priam bezkonkurenčne. Nepárajú sa s tým a nechodia okolo horúcej kaše. Bezcharakterné máničky pod ochranou strany si môžu robiť čo chcú a ľudia sa tomu podriaďujú ako psi na reťazi. Samozrejme nikto nie je potrestaný - skutok sa nestal. Prekvapivo predvídali ako sa to skončí u nás o dva roky.. ()
Jo, takhle to kdysi vypadalo v tom úžasném "táboře míru" pod vedením moudrých soudruhů z SSSR. To jste mohli skončit na policejní stanici jen proto, že jste se pošťuchovali na ulici. S posilováním vlivu Rusáků v Evropě se toho můžeme dočkat znovu. V roce 1983 jsou dva kamarádi Grzegorz Przemyk a Jurek Popiel na ulici zatčeni policií a předvedeni na služebnu, protože Grzegorz nemá u sebe doklady a tvrdí, že je podle zákona mít nemusí. To policajstké gumy pěkně nasere a zmlátí jej pendreky, především do břicha, aby nešla vidět povrchová zranění. Tím mu však způsobí silná vnitřní zranění trávicího traktu, kterým následně podlehne. Informace se dostanou na Západ díky BBC a píše se o tom v zahraničních novinách. Jurek chce za každou cenu spravedlnost pro svého kamaráda, kterého umlátili "zasraní komunisti". Ti se to také snaží ututlat prostřednictvím Generála Czeslawa Kiszczaka, který podléhá ministerstvu vnitra. Dohodnou se, že to všechno hodí na sanitáře, kteří těžce zbitého Grzegorze odváželi do psychiatrické léčebny. Jurekovým spojencem je Grzegorzova matka Barbara Sadowska, členka Solidarity (opozičního hnutí). Státní moc se jí snaží zastrašit, stejně jako Jurkovu rodinu, které vyhrožuje zabavením farmy, zatímco na sanitáře vyhrabou nějaké prohřešky z minulosti. Z Jurkova fotra se nakonec vyklube pěkná kurwa, která donáší tajným na vlastního syna, a také vytvoří nátlak na Sadowskou, která mu úplně neodolá. Ale Jurek se nebojí a jako osamělý bojovník se postaví zlovůli komunistického režimu a především té zasraně odporné babizně prokurátorce, cynické komoušské svini, která by měla shořet v pekle. Dojde k naplnění spravedlnosti a potrestání vymytých komunistických sadistických fízlů, nebo zvítězí státní moc, teror, útlak, represe a snaha zakrýt vlastní zločiny? Jeden z mnoha skvělých polských filmů, zabývající se tragickou minulostí, který je nepříjemně realistický, sugestivní, brutální a nevybíraví co se obsahu týče. Tyto filmy jsou ovšem velice důležité, abychom se z nich poučili a nevolili si znovu podobné zlo, které si neváží lidských životů a lidské důstojnosti a pro které jsou lži a manipulace každodenní náplní. ()
Súvisiace novinky
Febiofest sa po dvoch rokoch vracia do kín
Medzinárodný filmový festival Febiofest Bratislava začína 16. marca do kinosál uvedie 75 filmov. Tie budú rozdelené v 8 sekciách – V strede Európy-súťaž krátkych filmov; V strede Európy – mimo súťaž,… (viac)
Reklama