Réžia:
Vladimír SlavínskýKamera:
Josef StřechaHudba:
Miloš SmatekHrajú:
Jaroslav Marvan, Meda Valentová, Soňa Červená, Dagmar Frýbortová, Jaroslav Mareš, Eman Fiala, František Hanus, Ota Motyčka, Alena Kreuzmannová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Starožitník Kohout není zlý člověk. Má však ideál: Být doma neomezeným pánem. Nevidí proto přání své ženy, ani to, že dcera Helena si našla ženicha, že druhá dcera se zamilovala, a že syn je vášnivý plavec. Chtěl by řídit jejich život podle svých staromódních představ. Zdenčin nápadník inženýr Bečvář však léčkou pronikne do Kohoutovy přízně (prý chce o jeho výchovných metodách napsat knihu). Starožitník mu dokonce sám nabídne Zdenčinu ruku. Do děje navíc vstupuje Kohoutův bratr, lesník, který přijíždí do Prahy na návštěvu. Shodou okolností si oba bratři vymění role a tak rodina považuje otce za milého strýčka a stěžuje si mu na jeho chování. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (149)
Herecký koncert Jaroslava Marvana ve velmi vtipném příběhu. Situaci, kdy by člověk chtěl být neviděn u toho, když o něm druzí mluví, by si přál zažít skoro každý. Jen ti moudří ale vědí, že někdy je lepší nevědět. No ale když si z toho člověk vezme ponaučení, kdo ví, někomu by to možná prospělo. ()
já vím, že je to komedie, ale nějak se tomuhle samozvanýmu tyranství nedokážu zasmát. ()
Tahle úcta k tatínkovi se dneska už neuvidí. Marvan to zahrál bravurně. ()
Až na pár scén, ktoré tam byť nemuseli a hraničili s trápnosťou, ako zatĺkanie klinca, celkom slušná zábava. Despota, Napoleon, bručoun, diktátor je postava nepríjemná, ktorú by sme najradšej poslali do blázinca, ale aj smiešna a zábavná. Na slabšie štyri hviezdy to vytiahol, spolu so sympatickými dcérami a nádejným zaťom. ()
Pro mě osobně asi nejsympatičtější a nejlepší role Jaroslava Marvana. Jím ztvárněný despotický otec rodiny je tak naivně panovačný, až je vlastně milý a sympatický. Opravdu povedená komedie, u které si jistě téměř každý vzpomene na své mládí a potíže s rodiči. :-) ()
Film, ktery si pro sebe naprosto ukradl genius jmenem Jaroslav Marvan. ()
Nádhera! Neurotický Marvan = skvělý Marvan. Jedna z jeho nejlepších rolí. Mimochodem, jednu z jeho dcer v této komedii hrála Soňa Červená, pozdější partnerka Wericha, česká ještě žijící to legenda opery. Před komunistama včas utekla do Západního Něměcka a posléze hodně procestovala a hostovala na mnoha světových operních scénách. Její otec založil "Červenou sedmu". ()
Jaroslav Marvan je v roli Posledního mohykána - despotického otce, který má rodinu na povel - prostě skvělý. Jeho role Bořivoje se mi líbí mnohem více než role jeho bratra Jaroslava. ()
Film výborne drží výkon Jaroslava Marvana vo svojich dvoch polohách. Film ma zabavil a na niektorých veciach som sa schuti zasmial. Filmu dávam 70%. ()
Poslední mohykán je další z řady povedených filmů pro pamětníky. Je netradičně až z roku 1947, přesto si v sobě nese ještě určitou prvorepublikovou bezstarostnost a svěžest. Téma je nekonfliktní a hlavní snahou tvůrců je pobavit, což se jim daří. Hlavní hrdina starožitník Bořivoj Kohout (v podání tradičně skvělého Jaroslava Marvan) je muž, který je přesvědčen, že je hlavou rodiny a pevnou rukou musí všechno řídit. Je jasné, že se mu to nedaří a čím více se snaží, tím jen vzniká více zmatků a úsměvných momentů. Podobné snahy jsou častým stereotypem mnoha domácností i dnes, díky tomu je film nadčasový a spolehlivě dokáže rozesmát i dnešní diváky. Pozn.: Hugo Haas mě nikdy moc v komediálních filmech nesedl, proto jsem neviděl ani film Polední muž a při hodnocení Posledního mohykána na něj neberu ohled. ()
Souhlasím s Tosim. Není to rozhodně špatná komedie, ale je tu řada dalších lepších. I tak dávám čtyři hvězdičky, už jen s ohledem na to, jaké prorežimní braky se po roce 1948 u nás točili, až mi je hanba. ()
Vzhledem k tomu, že jsem četla Tři muže na toulkách (Jerome Klapka Jerome, 1900), mnohé ze scén mě nepřekvapily. Například vynikající věšení obrazu, jako bych si znovu pročítala stránky týkající se strýčka Podgera. Proto jsem se nesmála tolik, jak jsem očekávala a vlastně jsem se docela nudila a musím, byť nerada, hodnotit průměrně. PS: Původní divadelní hra F.X.Svobody Poslední muž vnikla 1919. Nevím, nakolik se scény filmu a původní hry překrývají, ale jsou-li autentické, nemohl se Svoboda inspirovat oblíbenou četbou? :) ()
Určitě slabší než starší verze s Hugo Haasem. Jaroslav Marvan není špatný, ale celkově to nějak moc nefunguje. ()
[4,5*] "Chci o vás napsat knihu. O posledním z mohykánů pravého mužství." Režiséra Vladimíra Slavínského som objavil až relatívne nedávno (v mladosti sa mi jeho filmy akosi dokázali vyhnúť) a odvtedy ma nejeden raz prekvapil vyspelosťou jeho filmov. Minimálne v tomto prípade a v prípade rovnako výborného filmu Nebe a dudy (1941) rozhodne nejde o žiadne "pitomé" komédie s "pitvoriacimi" sa "rádoby" komikmi, ale o inteligentné komédie so sviežim humorom, ktorým nechýba aj nejaká tá myšlienka. Hlavný hrdina tohto príbehu Bořivoj Kohout je despota voči ľuďom (celú svoju rodinu neustále stavia do pozoru), zato však zaťatý ochranca nemých tvárí (zaujímavý paradox, pomerne výstižne odpozorovaný z reality). A kto iný by dokázal lepšie stvárniť postavu mrzutého a prísneho chlapa so staromódnym pohľadom na rodinu ("kotel, jehož pára všechny pohání"), než Jaroslav Marvan? A keďže Jaroslava Marvana ako herca veľmi obdivujem, s potešením si užívam ten veľký priestor, ktorý tu dostal, aby naplno predviedol svoje skvelé herectvo (je to zásadný rozdiel oproti filmom, kde robil v podstate len takú "podržtašku" Vlastovi Burianovi). A dokonca sa tu predstavuje nie v jednej, ale hneď v dvoch rolách - okrem Bořivoja s rovnakou gráciou stvárňuje aj jeho brata Jaroslava s diametrálne odlišnou povahou. Film je veľmi vyrovnaný, bez nejakých slabších miest, avšak scény z blázinca patria k mojim obzvlášť obľúbeným. "Podíval jste se pravdě do tváře?" "Podíval. Byla to strašlivá tvář." ()
vrcholná (dvou)role Jaroslava Marvana... ()
Klasika české kinematografie se skvělým Marvanem v hlavní roli. Dovede pobavit i po tolika letech, vtipy jsou totiž tak dobré a nadčasové, že i při opakovaném sledování se s chutí zasmějete. ()
Marvan v dvojroli jako otec despota a jako jeho bratr - strýc, který je fajn a ráčkuje a když si prohodí role, tak se dozví od své rodiny, že je despota. Jednoduché a předvídatelné, zvláště když je to dle známé divadelní hry, která byla zfilmovaná o třináct let dříve pod názvem Poslední muž a kde onoho despotu hrál Hugo Haas. Překvapivě obě verze mohou fungovat vedle sebe jako fajn podívaná, ikdyž ve verzi s Marvanem je motiv dvojčete uvěřitelnější než panák u Haase. ()
Hezká až naivní komedie s nejklasičtější (a možná nejúčinější) komediální pointou - tedy záměnou postav. Skvělý Marvan a spousty skutečně originálních scének doslova k pokukání. 8,5/10 ()
Když já "filmy pro pamětníky" vážně miluju!!! Poslední mohykán patří k mým oblíbeným a Jaroslav Marvan je zde nepřekonatelný. Jeho postava starožitníka Kohouta úsměvná a řadím si ji sama pro sebe do přihrádky "odpočinkových". Zvláštní přirovnání možná, snad až pejorativně znějící, ale tak tomu vůbec není. Na mnoho pamětnických filmů ze 40.let hledím s nádechem odpočinku .. v tom smyslu, že mi opravdu přinášejí určité zklidnění a radost. A z podobných pocitů se raduji vždycky :) ()
Nejlepší scéna je když přitlouká obraz. ()