Pýcha a předsudek
Pride and Prejudice
Réžia:
Simon LangtonScenár:
Andrew DaviesKamera:
John KenwayHudba:
Carl DavisHrajú:
Jennifer Ehle, Colin Firth, Susannah Harker, Julia Sawalha, Alison Steadman, Benjamin Whitrow, Crispin Bonham-Carter, Polly Maberly, Lucy Briers (viac)Epizódy(6)
Obsahy(2)
Anglicko.18.storočie.Elisabeth Bennetová pochádza z rodiny anglického gentlemana zo strednej vrstvy. Otcov majetok má po jeho smrti zdediť mužský príbuzný. Elisabeth a jej sestry tak nemajú žiadne veno, ktoré by im umožnilo dobrý vydaj. Sídlo v susedstve si prenajme bohatý mladý muž, pán Bingley a spolu so svojím priateľom Darcym sa stanú predmetom špekulácií matiek a dcér v okolí. Zatiaľ čo priateľský Bingley je všetkými obľúbený, Darcy je považovaný za pyšného a nepríjemného človeka. Po tom, ako do blízkeho mestečka dorazí vojenský regiment a s ním aj pán Wickham, vyjdú na povrch staré krivdy a nepriateľstvá. (RTVS)
(viac)Recenzie (169)
Snad ani nemá cenu opakovat, že se jedná o vynikající adaptaci, jež naštěstí předlohu naplňuje téměř stoprocentně jak co do obsahu, tak do formy. Obrazové vyznění snímku na mě působí, jako by série byla točena o nějakých dvacet let dříve než ve skutečnosti (barvy, zrnistost... neumím popsat odborněji), což jen zvyšuje pocit autentičnosti. Úporná palba květnatých dialogů z Austenové shakespearovským talentem požehnaného brku diváka nenechá vydechnout, povahové nuance postav jsou vykresleny bravurně a (na rozdíl od novějšího filmu) výběr herců prováděla opravdu šťastná ruka. Odklon od literární předlohy je skutečně minimální, což ale každého ctitele původní knihy (mezi které se konečně coby černá ovce beletrii ctící části své rodiny počítám i já — aspoň už víte, odkud pramení to zaujetí) nepochybně nadchne, neboť ducha příběhu se podařilo vystihnout takřka dokonale. Kolik znáte příběhů z červené knihovny, jež se mohou honosit bravurními dialogy, pronikavou analýzou společenských pravidel s jejich sentimentální konzervativností i křiklavou nespravedlností, takřka tolstojovskou analýzou charakterů, a přitom vyprávěných s tak lehkým ironickým nadhledem, že se vám žádný z leckdy až bizarně karikujících detailů nezdá nepřijatelný? Tenhle seriál věrně přenáší na obrazovky jeden z nich. ()
Nenapadá mě, co bych téhle adaptaci vytkl. Snad jen role Jane Bennetové byla obsazena poněkud neuváženě - její představitelka působí příliš nezdravě a zakřiknutě, spíš jako vyplašená srna než jako plnokrevná hrdinka z Austenové románu. To je však jen malý vroubek na kráse. Zbytek je skvělý - včetně obsazení: těžko si přestavit archetypálnějšího Darcyho než je ten v podání Colina Firtha a oduševnělejší Elizabeth než Jennifer Ehle. --- Čtu komentáře kolem a neodpustím si poznámku na okraj k denunciátorům Jane Austenové, k těm "chlapům", kteří ji mají za pramatku červené knihovny a vzdálenou příbuznou Danielly Steelové. Rozum do hrsti, pánové! To, že se zápletky jejích knih často točí okolo vdavek, nemusí hned znamenat sentimentalitu. Naopak: pozorný čtenář (a divák snad též) u ní najde mnohem více ironie a kritické racionality než neředěného citu. Kdepak rozněžnělá mimóza - Austenová je hlavně bystrou a neskonale vtipnou pozorovatelkou lidských charakterů, odhalovatelkou neřestí a učitelkou ctnosti. A to prosím není můj soukromý názor. Jeden z nejpřednějších morálních filosofů 20. století Alisdair MacIntyre ji jmenuje jedním dechem s Aristotelem jako výsostnou představitelku etiky ctností (viz "After Virtue") a chválu na ni pěje i C.S. Lewis (viz "Note on Jane Austen", in: Selected Literary Essays). V obou případech se přitom jedná o myslitele mužné, ba přímo robustní, ne o zjemnělé duše básnické. Jaká škoda, že je J.A. v hlavách mnohých takhle nespravedlivě onálepkována jako "ženská literatura". Moc téhle diskriminaci nerozumím. Je to snad méně absurdní, než kdybychom Dostojevského románům říkali "literatura mužská"? Takže shrnuto a podtrženo: přiznávám, že ji čtu rád, ba co víc, přál bych si ji potkat a slyšet; kochám se její angličtinou, jejím důvtipem i moudrostí; romantiku u ní nehledám a nenacházím (tu lze v mnohem koncentrovanější podobě získat třeba od Shelleyho, Novalise či Julia Zeyera) - naopak, užívám tuhle dámu jako lék na nerozum a na vlastní občasnou přepjatě romantickou roztouženost. Takže, nactiutrhači lady Jane nechť očekávají brzkou návštěvu mého sekundanta. (Sraz před úsvitem ve Stromovce. Volbu zbraní nechám na vás. Co takový hod knihou? Přineste si proti mé tenoučké J.A. třeba tlustého Clancyho nebo ještě tlustšího Stephena Kinga - klidně i Dana Browna se všemi jeho "anděly a démony".... uvidíme, co má větší váhu). ()
Áno prosím, takto sa robia adaptácie Jane Austen!!!! A nie ako to nové Persuasion na Netflixe! Toto je balzam na dušu. Nádherné!!! Čisté a nevinné ako duša Elizabeth Bennet. Verím, že toto spracovanie by sa páčilo aj samotnej Jane Austen. Možno šesť epizód je až veľa, ale to vôbec nevadí. Budem len chváliť. Hudba Carla Davisa je neodmysliteľnou súčasťou tejto krásnej minisérie, je dokonalá. Herecké výkony a výber hercov sú na jednotku s hviezdičkou. Lepšieho Mr. Darcyho ako je Collin Firth si vôbec neviem predstaviť, veď on je Mr. Darcy každým pohybom, pohľadom, slovom, gestom. Klobúk dolu, wow!!! Dala by som mu všetky ocenenia, aké existujú. Na Jennifer Ehle ako Elizabeth Bennet som si najskôr musela zvyknúť, ale postupne si ma získala, má všetky moje sympatie. Je ako slniečko. Zjednocuje sa v nej krása, mladosť, zdravie, čistota, múdrosť a dobroprajnosť. Áno, Jennifer Ehle je Elizabeth Bennet. Veľmi sa mi páči, aký má vzťah so svojím otcom, ktorého hereckého predstaviteľa tiež nemohli vybrať lepšie. Krásny je aj jej vzťah so sestrou Jane, je tam len sesterská láska a ani štipka žiarlivosti či závisti. Mrs. Bennet je kapitola sama o sebe, bez nej by toto dielo nebolo tým pravým dielom Jane Austen. Jane Austen sa vo svojich knihách vysmieva názorom, že najdôležitejšie na svete je dobre sa vydať a na toto tu máme pani domácu, matku piatich nevydaných dcér. Práve táto miniséria Pride & Prejudice je možno aj najlepšou adaptáciou románov Jane Austen. Okrem iného je to ešte nepoškvrnené nezmyselnou a hlúpou politickou korektnosťou. Všetky reálie, zvyky, kostýmy, účesy pravdivo vystihujú dobu, v ktorej žila a tvorila Jane Austen♥️. ()
Zkoukla jsem to skoro na jeden zátah :D a to mám zítra termín v práci :D šílenost... ale je to prostě parádní a nešlo se od toho odtrhnout, člověk si říká, dobřééééé, podívám se ještě na jeden díl a zbytek si nechám na pak, jenže pak je konec dílu a vy si řeknete, safra jak to bude dál?... musím se podívat.... tak dobře teda, ale podívám se jenom na kousííííneček a pak to vypínám, jenže najednou zjistíte, že jste zase na konci a takhle to jde pořád dokola až do posledního dílu, prostě je to NEŠTĚSTÍÍÍÍ a rovnou radím, že pokud nemáte těch 6 hodin času, tak to snad radši ani nepouštějte :D pro vaše dobro a dobro všech věcí, který máte mít hotový :D Fakt :D P.S. Neříká se mi to lehko, ale od teď už je to jistý... zabouchla jsem se do Darcyho :D Neměla jsem nikdy vidět v tak krátké době za sebou tento seriál a Deník Bridget Jonesové :D:D To byla jasná past... a teď jsem v háji :D ()
Galéria (48)
Zaujímavosti (23)
- Colin Firth pôvodne nechcel hrať pána Darcyho, jednak preto, lebo si nepripadal dosť sexy pre túto rolu a tiež preto, lebo sa mu zdalo ťažké hrať pána Darcyho. Presvedčil ho však scénar, v ktorom dostala postava pána Darcyho väčší priestor než v knihe a ktorý túto postavu prebral k životu. (esterdemi)
- Julia Sawalha je ve skutečnosti o rok starší než Jennifer Ehle, přesto hraje její o pět let mladší sestru. (Morien)
- Crispin Bonham-Carter (pan Bingley) se původně ucházel o roli George Wickhama. (Morien)
Marná sláva, Američané v sobě tenhle anglický klid a bohorovnost prostě nemají a jejich novější adaptace nemá valnou cenu, necitlivá k nakládání s časem, netrpělivá, unáhlená, křiklavá, nedopřeje přirozený zrod ničemu skutečně hodnotnému, neboť anglické kvality luhuje pod tlakem teprve nesnesitelně se vrstvící čas - a to je něco, čemu Američané obecně nehoví: jakmile je jim něco nepříjemné, nenaučí se s tím zacházet, ale netrpělivě to změní nebo utečou, věční puberťáci ohánějící se odvahou k novým začátkům, aniž by se uměli v čase posouvat. To Angličané naopak vynikají schopností poradit si s každým, sebezkostnatělejším souborem pravidel s rozvahou a jistou zmoudřelostí, dokud se jim nepodaří je ovládnout a dosáhnout jimi přesně svého - vědí, že trpělivost přináší růže, a dovedou i z kamene vodu vyždímat. Tak ve srovnání vychází anglický seriál lépe, i pokud jde o filmařské pracovní postupy. Klidně se a z hloubky přerozující příběh, ve vzájemném setrvalém působení se přetavující a sbližující charaktery... - nic z toho nepotřebuje být jakkoli ozvláštňováno, klidná vnímavost diváka by naopak neměla být rozptylována vymyšlenostmi. Oživující a rafinovaná moderní americká kamera se proto k pojednání románu Jane Austenové hodí pramálo. Staré dobré jednoduché techniky střihu a řazení klasických záběrů, jejich tempa a rytmu atd. jdou spolu se štědrým časovým rozpočtem příběhu k duhu mnohem lépe - svědčí tomu, aby se rozvinul v úplnosti jako čajový lístek, když se mu ponechá čas a klid. O to delikátněji se tam pak pracuje s nasvícením - přirozeným světlem různě zakaboněné a vyčasené oblohy - neboť je to počasí, co na anglickém povětří až k průsvitnosti prozařuje pleť žen, zjemňuje a projasňuje výrazy jejich tváří či po nich nechává přeběhnout zamyšlený stín. Američané jsou místo takových jemných her otřepaně polopatičtí, doslovní. *** Ze srovnání obou slavných počinů tedy vychází tento o deset let starší skvost na celé čáře velkolepěji. Je citlivější, věrnější duchu předlohy a jen v jeho vnímavějším podání a poctivějším historickém zobrazování (pytlovité šaty pod přestřihnutými živůtky dokonale skrývají jak nepochybné nedostatky, tak i možné přednosti ženských figur, ale dá se v tom časem najít jisté zalíbení atd.) vynikne i veškerá jemnější logika a hustě vrstvená smysluplnost. Čas je tu v hlavní roli a nelze to pominout - jeho přílišná hojnost, jak ony neprovdané dívky na venkově bez valných vyhlídek nemají nic než čas, sám o sobě vleklý, nudný, prázdný a tíživý, s nímž se musejí naučit obratně zacházet, aby z něj nebyl otupující nepřítel - s trpělivostí a pokorou, ale zároveň obezřelostí tak, aby je nepřipravil o svěžest mysli, vřelost a dychtivost srdce a schopnost se z okamžiků donekonečna za sebe kladených upřímně těšit - jak se v nich doslova časem zušlechťuje láska k životu samotnému (bez nadějných vyhlídek) jako sama tresť životních šťáv, které jim proudí v těle a vyživují je. A tak zatímco z tohoto šestidílného seriálu nemůžu vymazat z paměti ani vteřinu, u pozdější americké adaptace, zrychlené pro málo vytříbené, málo vyběravé a málo vytrvalé diváky, jsem přivírala oči rozčarováním nad tím, jak se s unáhleností a překotností, jež pronikají všemi složkami filmu, vytratila veškerá plná obsažnost, jemnější, ušlechtilejší a bohatě tkaná výšivka rozehraného příběhu, jak byla beze stopy odpárána delikátnost, velkodušnost, důstojnost, zdrženlivost a ona postupně v tikajícím čase nazrávající a uvoňující se dobrota duší, smířlivost a laskavost obou nejstarších Bennetových dcer, stejně bystrovtipných, oduševnělých a moudrých jako spanilých. Ona prvoplánově vyhublá, lacině hezká, lehkomyslná, uhihňaná, máločeho dbající třeštiprdla v americky obhroublé verzi posílají neomaleně k šípku veškerou klidnou a rozvážnou sofistikovanost původního literárního díla i tohoto velkomyslně pojatého filmového počinu z r. 1995, aniž by z nich cokoli podstatného mohly nahlédnout. *~~ () (menej) (viac)