eileen

Nevím, kolikrát jsem tento seriál viděla, ale hodněkrát. Pokaždé si říkám, že už se přece nebudu dívat, ale vždycky, když ho v neděli dopoledne reprízují, neodolám a zapnu to tam. Zcela jistě nemám v hlavě žádný tak "srdcový" seriál, jako je tento a s věkem ještě více doceňuji jeho kvalit. František Filip je opravdu mistr, jeho tvorbu miluju a u mě patří mezi tu nejvyšší špičku televizní tvorby. Ty vyšperkované dialogy a v nich tolik moudra, zvláště v dnešní době mi přijde zase hodně aktuální. Ta doba byla tak podobná té mezi lety 48 - 89 minulého století, i když trochu jinak. A teď mi připadá, že se tam zase pomalu blížíme. Nechápu, jak zde někdo může psát, že je to nudné a statické, tam je tolik řečeno a je to nabité dějem, narozdíl od těch dnešních nesmyslů. A výkony všech zúčastněných jsou naprosto geniální, od R. Brzobohatého, přes D. Medřickou, R. Lukavského, V. Menšíka, J. Kemra, J. Marvana a samozřejmě J. Třísku. Jedním slovem nádhera.

Já tuhle verzi jednoduše miluju, jednou za čas se k ní vracím a pořád mě to baví. Autoři se se mnou naladili na stejnou strunu, ve filmu je pro mě vše, co tam má být dějově - nepříliš rozvláčné dětství a závěr u St. Johna, pro mě zajímavě řešené a řazené retrospektivy. V mých očích jednoznačně nejlepší pár Jana a E. Rochester, perfektně k sobě pasují a oba svůj part perfektně zvládli, baví mě sledovat tu smršť emocí u obou, to v žádné verzi pro mě nebylo tak výrazné, jakkoliv mám ráda verzi s Daltonem a Clarke. Ruth Wilson fantasticky vystihla charakter Jany, její vášnivost, pevné odhodlání nesejít ze správné cesty, přímost, její herectví zde je pro mě koncert a Toby Stephens k ní náramně sedne a doslova miluju jeho poslední scénu u potoka, ta má pro mě neuvěřitelnou sílu a je mi úplně jedno, že úplný konec - "po pár letech" - může působit trochu kýčovitě, já to beru spíš jako vtip. Navrch jsou ve filmu krásné reálie a velmi podmanivá hudba Roba Lanea. Pro mě láska na celý život.