Blade Runner

Blade runner je asi nejzvláštnější film, ke kterýmu tady píšu komentář. Nějak mi dost dlouho unikal, takže poprvé jsem ho viděl až v únoru 2007 a byl jsem hodně zklamanej, protože jsem viděl nějakou neuvěřitelně zprasenou verzi, kde byly vystříhaný různý důležitý scény a dohromady to vůbec nedávalo smysl. Ale zase tam nebyl ten slavnej happy end, takže to asi nebyla ani ta původní verze z roku 1982. No netušim, co to bylo, ale třeba nebylo z filmu moc jasný, jak je to s Rachel, samotnej konec s papírovym jednorožcem pak nedával vůbec smysl a vypadalo to, jak kdyby byl úplnej konec ustřiženej. Tenkrát jsem tady dal Blade runnerovi jenom 3 hvězdičky a do komentáře napsal, jak mě to zklamalo. Později jsem se ale dozvěděl, že jsem opravdu viděl nějakou debilní verzi, takže jsem vzal film na milost a rozhod jsem se podívat na ten slavnej director's cut. Počkal jsem pár měsíců, abych nebyl moc ovlivěnej prvnim zhlédnutim, kouknul jsem se na Blade runnera znovu a byl jsem doslova šokovanej (pozitivně). Najednou všechno začalo dávat smysl, všechno do sebe zapadalo a těch posledních cca 30 vteřin na konci byl takovej poslední díl do skládačky. No prostě jsem měl pocit, jak kdybych se díval na úplně jinej film a musim dát 5 hvězdiček (možná moje rozhodnutí trochu ovlivnil taky fakt, že jsem minule Blade runnerovi křivdil a tentokrát jsem ho navíc sledoval v noci a zrovna tady byly přívalový deště). Co dodat? Snad akorát, když tady čtu komentáře, že film nemá děj a že to nedává smysl, tak musim zopakovat: Zkuste se podívat na director's cut a možná změníte názor jako já. Jinak jsem se pro zajímavost podíval i na tu verzi, která končí happy endem a to je opravdu hnůj. Prostě Blade runner má končit tim, že se zavřou dveře od výtahu a padnou titulky. Mimochodem titulky jsem pokaždý vydržel až do konce, protože u nich hraje ta skvělá Vangelisova hudba. Ten motiv je takovej zvláštní a tajemnej, až mi z toho běhá mráz po zádech. Prostě to v tom finále sedne jak prdel na hrnec a jenom to podtrhuje celkovou atmosféru Blade runnera. (19.02.2007)

Nadčasová klasika a film který nestárne... (25.08.2011)

Když jsem se na tenhle film porpvé koukal, tak jsem se nehorázně nudil a radši to v polovině vypnul, jenže teď když jsem to viděl podruhý, tak už jsem se nenudil ba naopak mi to připadalo jako hodně zajímavej film. Sice jsem už viděl spoustu lepších sci-fi, ale tenhle film byl ve svý době revoluční. Dalším kladem tohohle film je perfektní temná atomsféra bzdoucnosti, do který hraje výborná muzika, je teda pravda, že ze začátku mi spíš připadalo, že se do filmu vůbec nehodí a to i když navozovalo dojem hudby z budoucnosti, ale posutpem času se to ustálilo a nakonec byla muzika perfektní. Herecký zastoupení včele s Fordem bylo taky kvalitní a většina heců se do svých rolí hodili, takže měnim svoje hodnocení ze 2* to navyšuju na 4* (09.01.2005)

Jsem rád, že nejsem sám, kdo se u tohohle filmu nudil. Snaha o budování atmosféry filmu noir je sice chvályhodná, ale chtělo by to trochu zrychlit tempo (28.05.2002)

Nadčasové dílo s depresivní atmosférou a dokonale zpracovaným prostředím. Ridleyho pohled na Los Angelse mě uchvátil. Asijská kultura na každém kroku. Opravdu se toho dočkáme? Někdo říká, že každý si z Blade Runnera může vzít to svoje. Podle mě je zde téma lásky a touhy žít vykresleno až moc dobře na to, aby si toho někdo nevšiml a psal, že je to o ničem. (04.04.2010)

Na svou dobu skvěle zvládnutý cyberpunkový futuristický film Blade Runner o despotické budoucnosti v Los Angeles, ve které se Harrison Ford v roli Ricka Deckarda, bývalého policisty, vydává hledat 4 Repliky(androidy, které stvořil člověk), jako takzvaný "Blade Runner" (lidé určení pro zabíjení replikantů). Tito replikové unesly raketoplán a způsobili krvavou vzpouru v jedné z kolonií a proto musí být vypátráni a následně zneškodněni. Film s úžasnou atmosférou, hudbou i prostředím. (12.01.2018)

(1001) Emocionální zátěž tohoto filmu je pro mě úplně nepochopitelně nepochopitelná. Když by se to všechno slovně popsalo, tak jsou to samé věci, co mám ráda: Sci-fi o konci světa (lidství), láska na nečekaných místech, místnost plná děsivých panenek, vyprázdněné vyprávění, robotická sova, brečící Rutger Hauer, spousta teoretické zábavy. Ale když se na to doopravdy dívám, tak mi nic z toho nedává smysl a vůbec nevím, jestli mě něco z toho má bavit nebo jestli mám někomu snad fandit? Deckard je hloupý znásilňovač a ostatní postavy jsou jenom děsivé panenky v obecné místnosti pozérského světa filmu, nikdo tam není opravdový a většina událostí vypadá jako nacvičená pro kameru a ne že by se doopravdy musela stát, kdyby tento systém postav někdo doopravdy vypustil do světa a nechal je, ať si žijí. Místo brečení v dešti mě tak napadají jenom otázky jako jak se dostal replikant s jednou bouchačkou z úřadu plného agentů? Proč se původ mechanických výrobků určuje psychotestem? Pokud je Země místo, kde zůstává už jenom nemocný lidský odpad, který si nemůže dovolit odletět do "statečného nového světa", proč je vůbec replikantům zakázán pohyb? Ale ne že by mě doopravdy zajímaly odpovědi na tyto otázky. Nezajímají. A finální a možná největší zklamání pro mě bylo, že mě soundtrack s tak dobrou pověstí vůbec nezaujal. (13.10.2017)

Klasik sci-fi žánru Philip K. Dick vždycky lákal filmaře svými rafinovanými příběhy a dnes už existuje celá řada filmových adaptací jeho díla. Blade Runner je patrně ten nejslavnější, byť si nejsem jistý, jak dalece by se Scottovou verzí byl spokojen. Realizací filmu byl po celosvětovém úspěchu Vetřelce vybrán právě Ridley Scott proslavený svým vytříbeným vizuálním stylem. Právě vizuální stránka je hlavním kladem snímku, který se stal klasikou svého žánru a patří do zlatého fondu filmové sci-fi. Do té doby se žádnému režisérovi nepovedlo tak dokonale ztvárnit představu gigantické přelidněné megapole budoucnosti plné odlidštěné technologie a obřích reklam na stěnách domů. Název Dickovy románové předlohy se dá poněkud krkolomně přeložit jako "Zdá se androidům o elektronických ovečkách?" Film dnes existuje ve dvou verzích - v původní s happyendem odletu hlavního hrdiny s androidkou Rachel do idylické přírody a pak v autorském Scottově sestřihu, který je celistvější a temnější. Silnému hereckému obsazení vévodil Harrison Ford, pro jeho partnerku Sean Young šlo o roli, kterou už nikdy nedokázala překonat. Daryl Hannah předvedla coby androidka nádherný akrobatický výkon... Scottův Blade Runner není silný svým dějem, ale výtvarnou stylizací a atmosférou. Díky tomu je rozumné ho sledovat na velkém plátně. Celkový dojem: 90 %. (18.01.2008)

Pomo mi to vzal z huby. (21.03.2008)

Temná, ale opravdu temná atmosféra, jejíž světlé momenty jsou snad jen Hauerovy vlasy:). Jediné co tu schází je víc akce... (31.10.2009)

Snímek mě zaujal svoji temnou, ponurou atmosférou, vykreslením světa budoucnosti a také výborně zvolenou hudbou. Příběh nenudil, ale to bohužel jen do chvíle, kdy jedna z postav zachránila hlavnímu hrdinovi život. Pak se ve mně něco vzpříčilo, můj zájem o film poněkud opadl a následná romantická linie, stejně jako závěrečný souboj, mě už nechaly docela chladným. Možná, že je Blade Runner pro mnohé naprostou klasikou, kultem daného žánru, pro mě je to však jen průměrná záležitost na jedno použití. (01.10.2010)

„If only you could see what I've seen with your eyes..“ Nadpozemská hudba Vangelise doprovází Marlowa 21.století Harrisona Forda na bolestné, metaforami protkané cestě za sebepoznáním. Na výhradně velká plátna patřící a různými interpretacemi živený Scottův kult je volně inspirován novelou Dicka "Do Androids Dream of Electric Sheep?", nicméně našel jsem si v něm i magický svět zítřků Raye Bradburyho a to nejen v názvu budovy, na jejíž střeše film prostřednictvím replikanta s nejzákladnější touhou žít (úchvatný Hauer) vyvrcholí. Bezesporu jeden z milníků filmového science fiction, který by měl před vypuštěním holubice k nebi vidět každý fanoušek tohoto žánru místo Neapole. Už jen proto, že člověk nikdy neví, jestli nenajde na chodbě přede dveřmi origami jednorožce.. (02.07.2009)

Po právu je tento kousek Ridleyho Scotta jedním ze základních kamenů sci-fi žánru. Už dlouho jsem neviděla film s TAKOVOU atmosférou... *I've seen things you people wouldn't believe. Attack ships on fire off the shoulder of Orion. I watched C-beams glitter in the dark near the Tannhauser gate. All those moments will be lost in time...like tears in rain..Time to die.* (19.07.2008)

otec a matka všech ponurých vizí industrializované budoucnosti.. s přesahem.. Scott je mistr a i když film trpí nějakými neduhy jako je např. velmi silná rozvláčnost a pomalé vývin, nakonec to má svoje opodstatnění. Tohle rozhodně nejsou Hvězdné války. A deštivý závěr je určitě v síni slávy nejkrásnějších a nejtajemnějších vyvrcholení filmu (20.06.2012)

Toto je kultovní SCI-FI. Skvělá atmosféra, depka na n-tou, Ridley Scott v nejlepší formě. Co víc dodávat. Můj film č.1, to hovoří za vše... a přitom z něj mám vždy depku... a taky strach... nemohu se zbavit pocitu, že tak to nějak bude za pár desítek let tady vypadat, megalomanská, mnohalevelová města, vydrancované zdroje energie (a že o tom něco vím) , nesnesitelná anonymita... ach jo.. (03.02.2004)

Nudu som naozaj nečakal. Ale škoda, že som film videl až v roku 2005 a pripadalo mi to efektovo ozaj slabé. Až príliš ponuré a neprehľadné. Votrelec bol oveľa lepší, čo do kvality efektov tak do scenára. A nakoniec to bolo podľa mňa zbytočne dlhé. Takže podporenie kultu pre maníkov do sci-fi žánru sa z mojej strany nekonalo, nechávam si to na 'Star Wars' sériu, ktorá mi príde oveľa hutnejšia a atraktívnejšia. 55%. > !PozoR! < A teraz 'Director's Cut'. Absolútny odraz. Tie monológy psychologického podtónu, ktoré boli vystrihnuté zrýchlili tempo a na povrch sa konečne dodala tá podstata filmu, ktorú som očakával. Hauer bol majstrovský, rovnako ako záver. Tomuto zostrihu teda venujem slušných 85%, ale keďže je film na ČSFD umiestnený len v originále, musím ostať pre objektivitu pri troch hviezdach. (10.03.2006)

Milujem pomalú hypnotickú atmosféru, milujem nebesky majestátnu Vangelisovu hudbu a milujem aj experimentálne skĺbenie pochmúrneho daždivého noir s retro-futuristickými prvkami, ktoré Blade Runner dodali kult nezabudnuteľnej filmovej klasiky... ale čo, preboha, ten scenár?! Tak božský námet s robotickým potenciálom (vzbury robotov a z toho vyplývajúca možná apokalypsa ľudstva, túžba po večnom živote, ...) si zaslúžil omnoho väčšie rozvrstvenie, omnoho väčšie zanietenie a omnoho viac scenáristických slučiek. Už len keď vezmeme do úvahy dve dejové, nezávisle od seba plynúce línie (love story Forda a replikantky vs detektívka), obidve ponúkali dostatok možností na vytvorenie vlastného príbehu bez toho, aby boli tak nezmyselne prepájané. Blade Runner je úchvatným obrazovým a hudobným dielom so silným, ale nedotiahnutým filozofickým podkladom (to už akčný Terminátor prináša väčšie myšlienkové posolstvá) a obsahovo je tak nedomyslený a nerozvinutý, že sa v mojich očiach nikdy nezaradí na popredné miesta najlepších sci-fi filmov, čo ma pri žiadnom filme nemrzí tak, ako práve pri tomto. (25.05.2012)

........nechat se unášet na temné a fantastické vlně noir, při vzrušující kulise Vangelis a pociťovat příjemně mrazivé pocity - to je Blade Runner........ (23.11.2004)

Hodnoceno na základě verze Blade Runner: The Final Cut. Vizuální bomba, která mohla vzniknout i čtvrt století později a stejně by mi svým zpracováním připadala nadčasová. Scottovi se podařilo v roce 1982 vytvořit tak megalomanskou a tak přesvědčivou verzi roku 2017, že nad tím zůstává rozum stát. Všudepřítomná reklama, přelidněná města (ve kterých se pohybuje docela velké procento Asijatů :-) a roboti, jejichž dokonalost se stala pro svět už takovou hrozbou, že byli odsunuti daleko od světa lidí. Docela silný základ, na kterém stavět, bohužel dějově je Blade Runner trošku komplikovanější, takže jsem ze začátku moc nepobírala, co se mi Scott snaží ve svém mimořádně atmosferickém filmu sdělit. Z nějakého důvodu se ale na jeho kultovní sci-fi ráda podívám po nějaké době znova; řada scén jako Harrison Ford visící několik desítek metrů ve vzduchu, Nexus 6 prolétávající sklem nebo závěrečné "Všechny ty chvíle se ztratí... jako slzy v dešti," se mi vryla do paměti tak hluboko, že i u mě má Blade Runner založeno na budoucí kult. A kdo ví. Třeba mu za půl roku tu pátou hvězdičku skutečně přihodím. Dodatek 15. června 2008 Jak jsem před půl rokem psala, tak se i stalo. Blade Runner se mi zaryl neskutečně hluboko pod kůži, to snad ani není možný. Nemůžu z hlavy dostat tu dokonalou vizualitu, ani scénu, kdý se blonďatá hlava Roye Battyho v neustávajícím dešti kloní k zemi. Všechny chvíle se možná ztratí jako chvíle v dešti, ale Blade Runner ne. (20.01.2008)

You know, that Voight-Kampff test of yours ... did you ever take that test yourself? -- to je hlavní otázka filmu. V původní, mírně polopatické verzi firmu se vysvětlení neobjevilo -- odpověď "vysvětlil" jedinou přidanou scénou relativně nedávný director's cut, který jinak vyházel spoustu balastu, prosazeného do filmu původně producenty, kteří se obávali, že diváci filmu nebudou rozumět. Dodatku je možná na škodu, každý se měl zamyslet sám podle náznaků, nebo ještě lépe -- jen popřemýšlet, jaká je hranice, co tvoří člověka, co je člověk.... Tak, dosti nesmrtelnosti chrousta: Atmosféra je dodnes nepřekonaná -- špinavá, opotřebovaná směs futurologistické technologie, která není k smíchu ani po tolika letech, a úpadku amerického snu v přesvědčivé vizi budoucnosti -- díky silnému příběhu tam ani tolik nejde o rekvizity, a přesto vše je dokonale podmanivé.... (08.09.2006)