Two Ships
Réžia:
Jan FoukalScenár:
Zdeněk JecelínKamera:
Jan ŠusterHudba:
Albert RomanuttiHrajú:
Eliška Křenková, Martin E. Kyšperský, Jan Strejcovský, Anita Krausová, Agáta Kryštůfková, Pavel Zatloukal, Cyril Kaplan, Jiří Konvalinka, Viktor Čiháček (viac)Obsahy(1)
Martin (Martin Kyšperský) a Eliška (Eliška Křenková), hlavní hrdinové filmu Marťanské lodě, se poprvé setkávají na narozeninové party ve vybydlených prostorách brněnského nádraží. Mladá psycholožka hudebníka pozve na přednášku, kterou pořádá. Na Martina zapůsobí. On kolem ní krouží, ona ho loví. Martin za ní odletí do Norska. Po návratů domů zjišťují, že bez sebe nemůžou být. Je to jak z hollywoodské romance, jen v kulisách Brna. Vyléčí vesmírná láska všechny bolesti? (Falcon)
(viac)Recenzie (116)
indie romance na český způsob, která mi vzala víc jak hodinu života a na oplátku mi nedala vůbec nic. Tvůrci se sice snaží, ale celé to vyznívá tak ploše a s velkou lehkostí to zabíjí svůj potenciál.Velkým mínusem pro mě bylo i to, že mi celý film přišel naprosto příšerný po zvukové stránce (viděno na HBO max), kdy hudba je sice fajn, ale dialogům nebylo z poloviny skoro rozumět a musel sem se sakra soustředit abych věděl co postavy říkají a i tak sem část nepochytil. Nevím jestli je chyba u mě, u HBO, v tvůrčím záměru, nebo špatném zvukaři, ale extrémně mi to vadilo...40% ()
Hlavní myšlenka byla jasná, což o to, ale proč jsem se sakra u tohoto filmu tak nudil? ()
Na malý okamžik jsem se ocitla v jejich světě plném zvláštní poetiky a nejspíš se tam v myšlenkách ještě nějaký čas budu vracet. Zasáhlo mě to takovou silou jako málokterý jiný film. Strašně moc se mi líbila i hudba, jež byla přesně podle mého gusta. A všechny ty úžasné texty! Martin Evžen Kyšperský na mě svou osobností zapůsobil natolik, že asi začnu poslouchat kapelu Květy, abych ho trochu víc poznala. Naproti tomu Elišku Křenkovou znám docela dobře a teď nastala ta chvíle, kdy mi nezbývá nic jiného, než ji opět vychvalovat až do nebes za naprosto autentické a věrohodné ztvárnění hlavní ženské role. (85%) ()
Bylo to smutné a bylo to dost brněnské. Ale je fakt, že z filmu ta zamilovanost těch dvou nějak nevyzařovala. Ale vlastně vůbec netuším, jak se asi musí cítit člověk, který v takovém filmu hraje sám sebe... ()
Snad jedině téma... ()
"Já nevím, nevím, nevím, co můžu udělat, abychom se nemusely bát." Tak řekl bych, že tvůrci této "brněnské romance" udělali vcelku dost proto, aby se divák nemusel bát, se na tento film podívat. Výborná kamera, skvělá muzika (ať už ta v orchestrárním hábitu nebo samotné písničky Martina Kyšperského - při písni Jablko jde skoro mráz po zádech), atmosféra artového filmu... Přesto mi hodně vadil chatrný scénář se zcela předvídatelným koncem (viz Eliščina hláška "ve smrti se všechno bolavé ztrácí", která zazní tak někde v půli filmu). A taky mi přišlo, že mezi oběma aktéry to zas tak moc nejiskřilo. Oceňuji, že jde o skutečný příběh, ovšem na filmovém plátně to na mě místy působilo (a teď nemluvím o silním konci) jako taková banalita o tom, že "rozeznat doktora od pacienta nemusí být někdy tak jednoduché..." ()
Moravské "na dně" nocí a dne. Poctivá, levitující robinsonáda. Citová sonáta kormidelníků neukotvené (tu)zemské galaxie. ()
Netuším o čom to malo byť, lebo som nepočul a nerozumel som im ani kokot. To keď sa takto točí v Brne, tak to nech s tým idú do piče. Zvukára asi platili pivom a ten im to vrátil. Nedopozerané. ODPAD! ()
[KVIFF 2021] Češi moc nezklamávají. Už z principu, že nemají potřebu zacházet do nějakých symbolů a lyričnosti. Stačí jim, když budou reflektovat nějaké osudy a příběhy. Tento je ještě ke všemu ze skutečného života. V hlavní roli člověk, který si to vše sám prožil to vyznívá lehce egotripově, ale skoro se nabízí otázka, kdo jiný by to měl zahrát? Hudební podkres je silně barvitý a rozmanitý, což ale napomáhá tomu,že film má svého ducha a osobnost, která se zaryje slušně do paměti. Občas to trochu může působit jako bezduchá love story, ale čím dál více, co se v tom nimráme, tak je tam daný nějaký konflikt a náznaky plynutí děje. Film nakonec i dost rychle uteče. Že za tím asi bude něco víc, ale nakonec není, což beru spíše jako poznámku teď až po nějaké době a rozhodně to neberu jako výtku. Ano, asi pro někoho bezduché a nijaké. Za mě přínosné, příjemné a úderné. Člověk si to pamatovat bude. Což si myslím je i jedna z point. ()
Proč se Martin Kyšperský zamiloval do té psycholožky Elišky? Čím mu učarovala? Proč jsem jako divák nedostal příležitost to pochopit? Zatoužit po tom, abych se ocitl na jeho místě, abych se do ní zbláznil a pak s ní prožíval její strázně… Mám si to domyslet, když jsem to tam nenašel? Neměl by mi to film usnadnit? Nestal se lidmi milovaným médiem právě proto, že dokáže opsat některé emoce mnohem lépe, než to zvládne můj mozek obyčejného smrtelníka? Jinak bych si myslel, že je s Martinem v soukromí větší zábava. Že ten jeho intelekt, o jehož existenci ani teď nepochybuju, je zdrojem neotřelých témat a myšlenek. A že mi nabídne aspoň malou ochutnávku… Očekávání jsou zrádná, jako bych to nevěděl. Ale že mě to až tak zklame…Slaboulinký tři pecky, coby fandovi Květů je mi žinantní to hodnotit hůř. ()
Z tohohle filmu jsem dost rozpolcená. Objevuje se tu spousta věcí, které mi vadí, na druhou stranu je zase podle mého třeba řadu věcí ocenit. Do první kategorie spadá trochu slabší příběh (resp. spíše asi scénář, vytvořený na základě reálného námětu, který zřejmě měl docela slušný potenciál, jenž se tak úplně nepodařilo naplnit). Dále nesourodost ústřední dvojice - prostě jsem jim tu jejich lásku nějak nedokázala věřit; sice cca od druhé poloviny filmu už z nich vycházely alespoň nějaké emoce a bylo to zajímavější i s tím, jak se příběh přece jen trochu rozvinul, bylo to tam už ale z pohledu vyjadřovaných pocitů spíše o naštvání, únavě, možná rezignaci. Pak taková nějaká přílišná epizodičnost, kdy se díváme na různé scény a scénky, kde toho zůstane spousta nevyřčeného, pak to cvakne a jsme zase v úplně jiné situaci s pocitem, že se nám něčeho nedostalo nebo že tam ta předchozí scéna možná nemusela vůbec být, když stejně není ozřejmen její smysl. Stejně jako u řady dalších českých filmů z poslední doby jsem měla místy dost velký problém se zvukem (kdybych např. dopředu nevěděla, jak se to s Eliškou vyvine, z toho telefonátu v závěru bych asi byla pěkně tumpachová, protože jsem vůbec neslyšela, co bylo Martinovi sdělováno). A teď ta druhá kategorie. Příjemná hudba. Výkon Elišky Křenkové, kterou mám obecně velmi ráda a tady mě také nezklamala. I když byl film překvapivě na to, že to měla být love story, pro mě místy takový hodně odosobněný, bez emocí, díky záběrům z dobře známých míst v Brně a okolí ve mně přece jen dokázal chvílemi vzbudit takové příjemné "domácí" pocity. Martin E. Kyšperský mě popravdě příliš herecky nezaujal, obdivuji ale, jak dokázal zvládnout "potelefonovou" scénu v závěru, tam jsem mu najednou věřila naprosto vše (škoda, že v průběhu filmu to bylo už trochu slabší). No a celkově to bylo hezky natočené, takovým "nečeským" stylem, který se se svými dlouhými záběry krajiny městské i té v přírodě a lidí, co jsou v ní trochu ztracení a příliš nemluví, spíše podobal artovým filmům například severským (a když se někdo pokusí o něco trochu jiného, tak to já to oceňuji). Celkově hodně hraniční čtyři hvězdy a 65 %. ()
Docela fajn film, nezávislou scénu mám rád. Přidanou hodnotu jsem ale našel až po zjištění informace, že je film inspirovaný skutečnou tragickou událostí. Škoda že jsem hercům občas špatně rozuměl. 70 % ()
Bezesporu silné téma, špatně zahrané a po technické stránce asi největší průser. Foukal by měl jít dělat něco smysluplného, ale filmy by rozhodně točit neměl. 1 hvězda za Kyšperského odvahu a jeho krásné písničky, Květy řadím k našim top kapelám. ()
O skutečném příběhu Martina Kyšperského vim úplný houby, a tak jsem do filmu šla v podstatě s čistou hlavou. Pokud měl být opravdu inspirován příběhem hlavního mužského představitele, dává to smysl. Od první chvíle jsem totiž měla dojem, že snímek sám má primárně jakousi psychoterapeutickou, očišťující funkci pro svého autora. To ale není špatně a vlastně mě to dost zaujalo. Námět je skvělý a uchopený z dobrého úhlu, sám děj je ale místy trochu překotný a film je těžko srozumitelný - a to nejen příběhově, nesrozumitelné je bohužel často i to, co postavy říkají (zvukař by zasloužil nafackovat, poté, co jsem každou půlminutu přetáčela zpátky, protože jsem nerozuměla, jsem si tam nakonec musela dát titulky, což se mi v životě nestalo). V důležitých momentech se film často zastavil v polovině příběhu a věc zůstala nedokreslená a nedovyřčená. Někdy zase určité části děje vznikly, aniž by divák věděl, kde se vzaly a proč. Najednou tam prostě byly. Což je škoda, protože pak v rámci celku jednotlivé kousky skládačky chyběly. Jinak Eliška skvělá, ale tu psycholožku jí jako člověk, který psychologii taky studoval, nevěřím. Jsou to takový drobný nuance, za který ona sama nemůže, ale předkládá jí je scénář. Martin Kyšperský je prkennej jak dřevěná ohrada, bohužel, ale upřímně chápu, že si to chtěl odehrát sám. Co je výborný a z čeho mi šla husina, je konec - od chvíle na benzince až po závěrečný záběr jsem byla pohlcená. Škoda, že to nelze říct i o zbytku filmu, hlavně začátek byl divnej a utahanej. Celkově z toho šlo vytěžit víc, ale to téma je tak strašně těžko uchopitelný, že úplně nespokojená nejsem - a hlavně mám dojem, že o to vytěžení příběhu vlastně v konečným důsledku vůbec nešlo. ()
Český filmový polibek. (98%) ()
Moc hezky mi tenhle film sedl do podzimu... ()
České romantické drama se sebestředným pocitem intelektuální nálože, kdy on je hrozně hubený dlouhý kytarista a ona má furt nějaké bolesti. Věřím, že herci si šáhli na své nitro při svých hereckých výkonech, ale já jsem tomu, co jsem viděl moc nevěřil. Pocitově osmihodinový film, kde jsem od poloviny filmu pojal podezření, že celá to omáčka vznikla jenom proto, aby režisér Foukal pod rouškou tvorby něčeho umělecky hodnotného svlíknul Elišku Křenkovou do naha. ()
Děj začíná mít sílu, odehrává se velmi zajímavá scéna, aby najednou přišel nečekaný střih, který celé vyprávění přesouvá úplně jinam. Mnoho scén tak působí neukončeným dojmem, příběh nemá čas na větší rozvinutí, podobně je na tom i ústřední vztah, a to je vzhledem k tématu filmu velká škoda. Eliška Křenková hraje opět výborně, Martin Kyšperský si to sice celé prožil, avšak herecky zkrátka tolik neoslní. Když připočtu zmíněný střih, jejich vztahu jsem dlouhou dobu vůbec nevěřil. Filmu naopak hodně pomáhá neokoukané prostředí Brna, kamera, výborná hudba a závěr, ve kterém to všechno přeci jen zapadne... 65% ()
Martina osobně znám a živě si vybavuju, když mi přišla smska od Martina co se “Elišce” stalo. Nemůžu objektivně hodnotit. ()
Marťanské lodě jsou filmem, který je nejspíš nejpodstatnější pro samotného Martina Kyšperského. Je dost možné, že se mu podaří uzavřít tuto bolestnou životní zkušenost právě prostřednictvím sdílení osobního příběhu a rozhodnutí zahrát si ve filmu sám sebe. Jako nejsilnější stránku filmu vnímám hudbu, nejslabší pak scénář. I přesto, že jde o silné vyprávění, bohužel bylo předáno velmi plytce. Filmu chybí vnitřní dynamika a uvěřitelnost vztahu, který se odehrává mezi Martinem Kyšperským a jeho filmovou partnerkou Eliškou Křenkovou (což je u filmu, který je koncipovaný jako love story, celkem problém). Z jednání obou postav jsem tudíž ani nemohla mít dojem, že bez sebe nemůžou být (jak je uvedeno ve filmové anotaci). Divák tápe o to víc, jestliže nejsou dostatečně vysvětleny motivy vzájemné přitažlivosti obou postav. Vzhledem k tomu, že jsem nenašla jedinou spojnici mezi postavami, vnímala jsem jejich vztah již od počátku jako vyhořelý, bez jiskry a především jakéhokoli společného záměru. Obě postavy, jako kdyby vedle sebe jen žily a absolutně se míjely (ostatně závěr je toho důkazem). Jestliže měl snímek zobrazit skutečnost, že každý si o druhém vytváříme natolik velkou iluzi, že jsme ve finále odtrženi od reality a nejsme schopni vidět druhého takového, jaký je, pak to nebylo ve filmu dostatečně akcentováno. ()
Súvisiace novinky
Květnové Kino na hranici se vrací
Letošní 24. ročník filmové přehlídky Kino na hranici, která se koná na obou stranách řeky Olzy, v Českém Těšíně a Těšíně, proběhne 29. dubna až 3. května 2022. Organizátoři se vrátili k původní… (viac)