Nočná mora v Elm Street 3: Bojovníci zo sna

Tak jsem si i po letech ověřil, že tenhle film nestárne. Dvojice Crawen - Russell odvedla vynikající práci. Snový horror plný báječných nápadů se skvělou kamerou a rockovou hudbou. Freddy si se svými oběťmi nádherně pohraje - tu si jednoho povodí jako loutku (místo vodících nití použije jeho šlachy), tam udělá z jiné televizní hvězdu, Kristen se pokusí spolknout a Nancy je opět v ohrožení života. Do toho se pletou jeptiška, hbité jazyky, injekční stříkačky a rukavice s břity. Oživlá kostra je jen jedním z dalších temných překvapení! Krásné. (21.01.2017)

Přímé pokračování jedničky, radostně (a pochopitelně) ignorující strašnou dvojku překvapí hodně odlišnou náladou. Freddy si chce víc hrát a ztrácí tím na děsivosti. Z hororu se stává jakýs mix sci-fi / fantazi a ač to není jako samostatný film na svou dobu špatné, zklamalo - čistokrevný horor prvního dílu mi byl daleko sympatičtější. Atmosféra není špatná, kombinuje šikovně prvky několika jiných filmů, co film ale povyšuje nejvíc je sestava postav, protože ohrožení teens dokáží budit sympatie a především neskutečně roztomilá Patricia Arquette mohla být v záběru celých 96 minut... i déle. Pořád. Sice mě otravovali některé nesmysly a pak také závěr, který z "noční můry" udělal zlo pronikající až do běžného světa (a zlikvidoval tím základní vynikající nápad), ale pořád je to slušný film. Ale pravá Noční můra pro mě bude asi jen jedna. (Btw. Freddy Krueger je jistě gay, když se pokoušel zabít úžasnou Patricii Arquette) _____ Mé pořadí série: E1, E5, E7, E3, E4, E2, E6 Sudé části jsou téměř nekoukatelné (01.12.2008)

"Jakou víru vyznáváte?" "Vědu, nejspíš." "Nešťastná volba." Tímto vynikajícím dílem se podařilo přímo navázat na skvostnou jedničku. Zatímco první film byl ještě čistým horrorem, díky využití všech možností, jež téma skýtá, posunul Chuck Russell (ve spolupráci s Frankem Darabontem) příběh do oblasti fantasy. Znalcům netřeba připomínat, že tento režisér odvedl dobrou práci také na remaku The Blob - dle některých „definitivním horroru 80. let". Třetí Noční můra (která je vlastně prvním regulérním pokračováním původního filmu) dotáhne osudy přeživších až do samého konce. Vymačká z daného tématu (téměř) všechny nevyužité možnosti a příběh v podstatě uzavírá. Velkým překvapením pro dnešního diváka bude skutečnost, že tento film svým způsobem o mnoho let předstihl některé myšlenky, využité později ve známém trháku Matrix. Možná právě proto se z Maxe (Laurence Fishburne) stane dvanáct let poté Morpheus... Kromě toho, že v případě NOES 3 jde (společně s „jedničkou") o nejlepší film série, je hodně příjemné i zjištění, že na rozdíl od mnoha teenagerských vyvražďovaček té doby, jsou zde mladí hrdinové většinou inteligentní a opravdu sympatičtí. Divák se tak má o koho bát. Díky tomuto faktu vzniká ne zrovna obvyklý a originální paradox: I když ve vás samotný Freddy vzbuzuje jistou (lehce zvrhlou) libost, jeho protivníci („dream warriors" z názvu filmu) mají vaše sympatie také. Jednou z těchto sympatických obětí je i mladičká Patricia Arquette. Tehdy zhruba 19letá budoucí hvězda se zde představuje ve své první hlavní roli, a po Johnnym Deppovi z původních Nočních můr je to už druhá pozdější hollywoodská star v této sérii. Rád bych též vyzdvihl výkon Priscilly Pointer, jejíž role nedá nevzpomenout na Velkou sestru z Přeletu přes kukaččí hnízdo. Ostatně už díky prostředí, v němž se NOES 3 odehrává, to není jediný odkaz na slavný Formanův film. (12.04.2005)

Spolu s jednotkou to najlepšie s týmto sympatickým popáleným pánkom. Dokonca by som povedal, že to bolo ešte desivejšie, krvavejšie a hlavne dejovo prepracovanejšie. Nezabudlo sa ani na príslovečný Kruegerovský čierny humor a hranie si so zabíjaním, pri ktorom Freddy využíva najväčšie slabiny svojich obetí. Veľká spokojnosť. 85/100 Videné v rámci Horror Challenge Tour. (12.01.2016)

A Nightmare on Elm Street 3: Breakfast Club. Dream Warriors sú i po tridsiatich rokoch asi jediným slasherom so skutočne skvelo napísanými postavami. Nepotrebujú na to dlhú expozíciu, stačí len pár replík, dôveryhodné kulisy a skvelé herecké výkony. Kľúč k tomu je prekvapivo jednoduchý, i keď paradoxne ťažko napodobniteľný: pôdorys charakterov dôsledne kombinuje ich zraniteľné a zároveň tienisté ľudské vlastnosti. Každý si nesie so sebou nejaké hriechy no i veľký kus nádeje a idealizmu - tak ako v legendárnom Breakfast Club. Odvtedy sa to už nikomu nepodarilo zopakovať a to vrátane tvorcov pokračovaní, ktorí sa o to snažili, no vždy pritom skĺzli do jednorozmerného slasherového klišé. A to pravdaže nie je všetko, okrem toho tu sú skvelé snové pasáže, kreatívne vraždy, dusná atmosféra a rozvíjanie mytológie okolo Freddyho - a franchise okolo Freddyho, tak ako ho poznáme dnes, bol stvorený. PS: rebríček nočných mor: N1, N3, N7, N4, N5, N2, N6 (29.05.2007)