Kate

Dámska wickovka, mierne moralizovaná, pokúšajúca sa o emotívnejší presah. Tam kde fungujú skvelé akčné sekvencie, nefunguje interakcia medzi postavami. Ale odpúšťam. Ako priaznivec žánru som sa bavil a od takejto produkcie som ani viac ako pár dobre mierených úderov a strelných zásahov, natočených v dynamickom tempe nečakal. (05.11.2022)

Mary Elizabeth Winstead sa snaží byť herečkou, ktorá sama o sebe utiahne film. A keďže do všeobecného povedomia divákov vstúpila vďaka filmu Smrtonosná past 4.0, tak sa neustále pokúša presadiť v akčnom žánry. V rámci filmu Kate sa postave McClana priblížila zatiaľ najviac (nebrať ako lichotku). Neustále tu dostáva na držku, ledva sa drží na nohách, no aj tak vždy nájde energiu a spôsob, ako dať dole ďalších zloduchov. Japonská verzia Atomic Blonde: Bez lítosti sa samozrejme nekoná. M.E. Winstead nemá herecké kvality Charlize a ani nedokáže byť tak presvedčivá, pútavá, zaujímavá v súbojoch (za celý film v podstate potešil len jeden súboj, a to ten kuchynský). Navyše Mary nám stárne, takže pôvabom ju zatienila neznáma tvárička Miku Patricia Martineau. Mary, venuj sa vedľajším postavám osudových žien, tam žiariš (Scott Pilgrim proti zbytku světa, Fargo 3. séria). Tento pokus si zajtra už nebudem pamätať. Neúspešný režisér Cedric Nicolas-Troyan mi totiž nedal k tomu žiadny dôvod. (11.09.2021)

OK, z hlediska příběhu nic, co už by člověk neviděl. Ale futuristické Tokio vypadá jak z jiného světa, že by si jeden pomyslel - tohle je sci-fi. Dostatečně krvavé, blesková akce, slušný vizuál i muzika šlape. Vykydlení klubu Černá ještěrka je jen začátek jízdy se.... a za to přidávám hvězdu..... šťastným koncem. A protože se přeci jen jedná o snímek fantastický, tak nějak neřeším, kolik by toho přiotrávený a umírající člověk zvládl. Jediná moje výtka míří ke stopáži. Stačila by klasická - 90 minut. (15.09.2021)

Mary Elizabeth Winstead v Japonsku nedává na odiv svoje vnady, aby se asijským kolegům nerozšířily zorničky do evropských parametrů, nýbrž svůj plochý hrudníček dostává do akčních a značně brutálních poloh. Je to holka na zabíjení, která skončila po jedné nezdařené akci s jedem v těle. A nyní ji zbývá jen nějakých 24 hodin, než účinky polonia dosáhnou svého vrcholu. A musí se v nočních ulicích i budovách utkat s japonskou mafií, nepřímo ochránit neteř vlivného mafiána a nepostavit si proti sobě svého zaměstnavatele. Slovutný David Leitch je jedním z producentů filmu. A je to znát. Po zběžném přečtení scénáře jistě naznal, že není z nejoriginálnějších a je samé klišé. S otravou v těle už bojoval třeba Dennis Quaid a (ženských) nájemných zabijáků jsou filmy plné, takže prim dostala akce, skvěle natočená akce, která je brutálně pojatá. A hlavní hrdinka je postupem času (po)řádně fyzicky zdecimovaná. Režijně má film na svědomí Cedric Nicolas-Troyan, o němž od jeho debutu Lovec: Zimní válka nebylo více slyšet. Je fakt, že takového režiséra si musel všimnout Netflix, který využil jeho vytříbeného vizuálního cítění a akční zdatnosti, takže film by se v kinech vůbec neztratil. Akcí film překypuje, k mání jsou přestřelky s krvavými průstřely a kontaktní bitky, které nejsou po choreografické stránce nikterak rozmáchlé. Sympatická ženská hrdinka dává vale umolousaným mužským hrdinům a přináší pořádnou akční nálož, kde estrogen nahrazuje větší porce testosteronu. 10/10 (25.09.2021)

Celkem se divím, že režiséry baví točit pořád to stejné dokola bez absolutně nulových inovací. Další pouhá revenge story, šablona stejná, jen s jinou hlavní herečkou. Prostředí Tokia ucházející, akce průměrná, příběh kýčovitý a vlastně nic víc. Jasně, někdo může namítat, že jsme chtěli revenge a dostali jsme revenge, ale k tomu, aby mě další přírustek do žánru nějak zajímal, musí být alespoň něčím výjimečný a zkrátka "svůj", a to Kate není ani náhodou. Neurazí, nenadchne, ale na poli podobných filmů jsou zde daleko, daleko lepší kousky. Klidně vynechejte. (16.09.2021)