Anna Kareninová
Anna Karenina
Réžia:
Bernard RoseScenár:
Bernard RoseKamera:
Daryn OkadaHrajú:
Sophie Marceau, Sean Bean, Alfred Molina, Mia Kirshner, James Fox, Fiona Shaw, Danny Huston, Phyllida Law, Anthony Calf, Anna Calder-Marshall (viac)Obsahy(1)
Filmový prepis rovnomenného románu Leva Nikolajeviča Tolstého. Tragický príbeh vydatej ženy a matky, ktorá sa prostavila proti prísnym konvenciím svojej doby a mala odvahu riadiť sa hlasom vlastného srdca. Napriek odsudkom okolia a strate spoločenského postavenia nasledovala milovaného muža. Ale ten, pre ktorého obetovala všetko, nevie jej obeť pochopiť ani oplatiť... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (79)
Právě jsem to dokoukala a mám z toho smíšené pocity. Nikdy jsem tu knihu nečetla a viděla jsem jen tento film a starší verzi s Gretou Garbo. Mám ráda oba filmy, ale tenhle mě zasáhl když jsem byla dítě takže se k němu ráda vracím. Je to klasický příběh s příjemným obsazením, krásnými kostýmy, parádní hudbou a zajímavou atmosférou. Přesto mi tam chybělo něco víc, neumím přesně definovat co. Mám ovšem slabost pro Marceauovou a pro Beana a ostatní herci též vůbec nezůstávali pozadu, takže se k filmu vždy jednou za čas ráda vrátím, ale za úchvatný snímek to nepovažuji. ()
Vizuálne opulentné dielo. Kochal som sa. Kostýmami, interiérmi, krajinou. Hercami. A: nádhernou hudbou. Rachmaninov, Čajkovskij, Prokofijev. Krása. Príbehom už menej, ten bol pre mňa v tomto prípade druhoradý. Lebo, však, akoby som to... No, aby som vysvetlil, ako roky vnímam román Anna Kareninová, pomôžem si zhodnotením knižnej predlohy z pera výborného ruského spisovateľa Eduarda Limonova. Ten to napísal, akoby mne zo srdca: "Romány Leva Tolstého sú z literárneho hľadiska fušerinou. Sú to zlátaniny - zlepence literárnych klišé. Morálka a inšpiratívne motivácie, ktoré pôsobia na hrdinov knihy Anna Kareninová, odišli zo sveta spoločne s "lepšími rodinami" devätnásteho storočia a pre nás sú vzdialené asi tak, ako životné podmienky na Mesiaci. Dnes, kedy si môže veselá a života lačná Moskovčanka zalaškovať za jediný deň v posteli troch rôznych mužov, sú problémy madam Kareninovej akurát tak na smiech. To neznamená, že sa všetci musíme podobať veselej Moskovčanke. Znamená to, že spoločenská morálka sa zmenila." ()
Tak. Tahle Anna Karenina a tenhle Aljoša Vronski byli o poznání lepší než ti včerejší (verze 2012), ale to je tak stručně řečeno vše. Osobně si sama pro sebe udělám taková malá škatulata - šmik šmik šmik, Sophie Marceau a Seana Beana nahradím v té nejnovější verzi za KK a A.T. Johnsona a jsem nadmíru spokojená. Právě ti (KK a A.T.J) mi totiž včerejší zážitek z kina kazili a dneska jsem si zas právě hlavními představiteli přiměřeně spravila chuť. Hmm.... za takového Vronského v podání Seana Beana to snad Anně Karenině stálo.... ()
Jak může dopadnout filmová adaptace ruské klasiky poté, co američtí tvůrci obsadí do hlavních rolí Francouzsku a Brita? Z mého pohledu katastrofálně. Jak mám tuto Tolstého knihu ráda, tak filmový přepis USA z r. 1997 jsem dokoukala jen s největším sebezapřením. Sophie Marceau mi do role Anny vůbec nesedla, stejně tak i můj oblíbenec Sean Bean, nemluvě o jejich vzájemné chemii. A vzhledem k tomu, že jde o ústřední motiv příběhu, výsledné vyznění filmu tak působí zkrátka mělce. Možná to bude i tím, že samotnou ruskou náturu mohou Američané vykreslit asi jen stěží. Navíc scénář ani režie nepřišla s ničím originálním, co by mi mohlo nedostatek vášně hlavních představitelů nahradit. Druhá linie příběhu se povedla o něco lépe (Alfred Molina se snažil, seč mohl), ale i tak to na tři hvězdy nestačí. ()
Galéria (26)
Fotka © Icon Productions
Zaujímavosti (3)
- Sean Bean byl do role hraběte Counta vybrán režisérem Bernardem Rosem, a to na základě jeho výkonu v roli Richarda Sharpa v britské televizní sérii Sharpe's. Líbilo se mu, že vypadá přirozeně ve vojenské uniformě. (Kritiq)
- Jedná se o první americkou produkci Anny Kareniny, která byla filmována v Rusku, přesněji v St. Petersburgu. (Kritiq)
- Annu Kareninu dabovala v slovenskom znení Zuzana Fialová, ktorá túto postavu o viac ako desať rokov neskôr stvárnila na doskách Slovenského národného divadla. (matthew.17)
Klasikův odkaz a film.¬ Jsou různé názory na to, kterak se zachovati k původnímu psanému dílu, zvláště tak složitému, jakým bývají romány literárních klasiků, převádí-li se na plátno do pohyblivých obrázků a vstupujíc tím jaksi bezprostředně vidově v život činný; od krajnosti té, že román sám je scénářem, jejž nutno dodržeti z úplna za každou cenu, po krajnost tu, že pro nynější pochopení díla je nutno převésti vše, myšlenky i děj, do současné podoby a doby.¬ Pominu teorii tvorby, na niž bez tak nejsem odborníkem, a jakožto myslitel a člověk k tomu říkám: Je jedno v posledku, jakým způsobem se filmový odborník vypořádá s tak složitou stavbou, jakou je klasický román, zde L. N. Tolstého Annou Kareninou; ale výsledkem nesmí býti znehodnocení na způsob závažného rozmělnění, překroucení klasikova odkazu; tím by se stalo, že by svědectví původního tvůrce nebylo předáno, aby mohlo žíti dál v myslích a srdcích lidí jako poslání pro budoucí čas. Jako je málo geniálních klasiků, jimž sudičky daly do vínku ono nevšední — a bolestné — nadání uchopiti svět v celistvosti a umně předati své poznání nám ostatním ve svém díle, tak také je málo těch, kdož by dokázali vdechnouti duši takového díla filmovému plátnu.¬ Je zřejmé, že pan režisér a zároveň scénárista B. Rose si podrobně nastudoval a promyslel psanou předlohu (na amyho obdivuhodný výkon, jenž jej možná stál několik beden bourbonu po případě krabic antidepresiv); pečlivě vybral stěžejní scény a pospojoval je čtenými úryvky románu; přešťastně vybral herce, kteří jako by z oka vypadli Tolstého postavám; co možná věrně vykulisil svět carské Rusi, alespoň co se vyšších kruhů týká; nicméně, zkratkovitost, s níž bylo dílo předvedeno, nestačila ani z daleka na to, aby se probuzený Levin (on je vlastně ústřední postavou románu, ne A. Kareninová), jak byl předvedený v závěru snímku, mohl rovnati skutečnému probuzenému Levinovi v závěru Tolstého díla.¬ Je to škoda, a zároveň to je pochopitelné: u tak složitého díla (výstavbou i myšlenkou), jakým Anna Kareninová L. Tolstého je, je třeba k tomu malému zázraku, — abychom byli uchváceni a ohromeni stejně jako při a po četbě románové předlohy —, nejenom znalosti historického pozadí, ale též prvku genialiaty snesivšího se na tvůrce a ovanuvšího jej jako zákmit křídel andělů.¬ Žel, pan Rose takovou přízeň neobdržel...¬¬¬ Malý přehled pokusů o převedení (klasické) literatury do filmu.¬ Obtížnost, nikoli neumětelství, je hlavní příčinou, že výsledek nebývá uspokojivý. Uvedené příklady to potvrzují, režii a scénář dělaly opravdové, významné osobnosti. Při tom, na uvedeném níže necíleném výběru je viděti, že skutečně odpovídající a kvalitní provedení jsou v menšině. Odhaduji, že to je také souhra náhod ( časová konstelace tvůrce), co nakonec rozhodne o kvalitě v případech tak náročných jako jsou literární přepisy do filmové podoby. — Za mým ohodnocením jsou procentuální hodnocení na ČSFD a IMDB.¬ Cizinec. Předloha: Cizinec (A. Camus; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: dobré, ale neodpovídající. ** (76, 74)¬ Paní Bovaryová. Předloha: Paní Bovaryová (G. Flaubert; román). Režie, scénář: C. Chabrol (Francie). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (61, 67)¬ Bílá velryba. Předloha: Bílá velryba (H. Melville; román). Režie, scénář: J. Huston (USA). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (80, 74)¬ Anna Kareninová. Předloha: Anna Kareninová (L. Tolstoj; román). Režie, scénář: B. Rose (GB; USA). Provedení: dobré, méně odpovídající. ** (67, 64)¬ Lord Jim. Předloha: Lord Jim (J. Conrad; román). Režie, scénář: R. Brooks (USA). Provedení: dobré, ne neodpovídající. *** (69, 68)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: M. Haneke (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (69, 67)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: R. Noelte (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (74, 69)¬ Proces. Předloha: Proces (F. Kafka; román). Režie, scénář: O. Welles (USA). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (77, 78)¬ Smrt v Benátkách. Předloha: Smrt v Benátkách (T. Mann; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (76, 75)¬ Karamazovi. Předloha: Bratři Karamazovovi (F. Dostojevskij; román). Režie, scénář: P. Zelenka (Česko). Provedení: výborné, značně odpovídající. ***** (82, 77) () (menej) (viac)