Paní Bovaryová

Pokud mohu věřit komentářům ostatních uživatelů, konkrétně tomu, že tento film je věrnou adaptací, jsem rád, že jsem se do knihy samotné nikdy nepustil. Příběh, který nedokáže téměř vůbec více zaujout a vtáhnout diváka, žádné postavy, do kterých by bylo možno se alespoň na okamžik vcítit, žádné zajímavé myšlenky, které by mě dokázaly obohatit. Na celém filmu je jediným zajímavým aspektem samotná Paní Bovaryová, která se od prvního okamžiku pozorovateli hnusí svou sobeckostí, zakompexovaností a nedostatkem racionality. Na mě opravdu působila mnohem odpudivěji než kdejaký pomatenec v béčkové vyvražďovačce. Ostatní postavy už nedokážou vůbec zaujmout. Navíc zde chybí i nějaké to "cukrátko" pro oko v podobě zajímavých přírodních i městských exteriérů. Nakonec jsem měl z filmu pocity jako pí. Bovaryová ze svého života, totiž nezáživné nudy. (04.01.2009)

Ruku na srdce: väčšina knižiek tzv. "povinného čítania" s našou dušičkou príliš nezamávala. Možno preto, že sme ich ani nikdy neotvorili: v každej triede sa našlo zopár snaživcov, ktorých čitateľské denníky opisovala celá trieda, vrátane gramatických chýb. Aj ja som sa k Flaubertovi dostal až v dospelosti. A špeciálne k Madame Bovary až potom, čo som sa v autorových denníkoch dočítal, že keď sa počas písania tohto opusu rozhodol hlavnú hrdinku "otráviť", ešte v tú noc sám pocítil príznaky ťažkej nevoľnosti. Privolaný ošetrujúci lekár konštatoval zjavné symptómy otravy! Tomu sa hovorí autosugescia!!! Zvláštny, chvíľami až akýsi chorobný opar sa vznáša aj nad románom ako takým. A hoci sa Chabrol snažil popasovať s predlohou naozaj poctivo, flaubertovské kúzlo je preč, príbeh si neobratne musí pomáhať rozprávačovými barličkami a nebyť Isabelle Huppert, odtrpel by som si to asi tak, ako to opisovanie čitateľských denníkov v detstve, týždeň pred klasifikačnou poradou. (16.05.2007)

Nejsem si jistá srozumitelností psychologického vývoje Bovaryové, vzhledem k tomu, že zde chybí úplný začátek jejího života. A pokud netušíme, kde se vzala její niterná potřeba po zidealizovaném milostném vztahu, ve kterém by se mohla sama stát romantickou ikonou, není snadné sledovat ta nekonečná blouznění v podání Huppertové. Největší dramaturgickou fackou je lhostejné vyjmenování dalších osudů dcery Berty přes další dvě kolena v závěrečných titulcích, jako by šlo o pouhé přečtení položek z nákupního seznamu. Nicméně, myslím, že jsem si objevila další z klasických látek, jenž mi nebude zatěžko zkoumat ve vícero adaptacích. V Divadle pod Palmovkou hraje v inscenaci Bovaryové pro změnu prim její finanční negramotnost (dnes tolik aktuální). Otázkou čtení by ale mělo být především uchopení svobodného ženství, bránícího se konvencím. (23.05.2018)

Snaha zachovat ráz literární předlohy nemusí být vždy na úkor kvality filmového přetlumočení. Pokud snad Flaubert svou předlohou vyvolává dojem černobílého protikladu bíle počestné ženy a jejího ničeného lidství a naopak strnulého, neschopného manžela, dusícího svůj něžný protějšek, Chabrol je ve své dikci jednoznačně uměřenější. A jeho diagnóza moderního lidství na příkladě nešťastné ženy z francouzského maloměsta je ve své mnohoznačné jednoznačnosti o to působivější. V tomto pojetí, herecky skvěle zvládnutém jak Huppertovou, tak jejími mužskými protějšky, může až vznikat otazník, kdo že je vlastně větší obětí: naivní rozhazovačná hrdinka nebo manžel a otec, který nezvládá svůj part a nezaviněně je vystaven hanbě a opovržení, nebo dítě, které má koneckonců už faktem svého zrození právo na přiměřenou rodičovskou péči? A je léčba milenci a zadlužováním opravdu tou pravou revoltou? Tím vytouženým lékem proti nudě a neuspokojení? Buďjakbuď, Huppertová vdechla své nečernobílé hrdince dívčí půvab, krásu a něhu i počestnost, která se neztrácí ani v jejích avantýrách. Zamyšlení, které nám Chabrol nabízí, je znepokojivé a neodbytné. Nezbývá než doufat, že nejen pro nás, pro naši přítomnost, ale i pro doby budoucí. (27.08.2007)

Na to, jak je Flaubertova kniha nezáživná, je tento film moc dobrý. Dnes už se pro diváka ve filmu tolik neděje, žádná větší akce, žádný jiskřivý děj. Ano, ambiciózní Emma se provdá za seriózního muže a celou dobu se příšerně nudí. Hledá si milence, hledá povyražení v utrácení peněz. Její hodný manžel všechno snáší. Nakonec musí nevyhnutně dojít k tragédii. (08.03.2018)