Normální lidi

Opojné, zvláštně atmosférické a v rámci žánru "epické" v té nejlepší možné podobě. Jen u mála seriálů/filmů na podobné téma jsem měl pocit, že bych dokázal až takhle pochopit a procítit emoce hlavních postav. Je dojemné a zároveň mnohdy bolestivé sledovat, jak jsme si povětšinou sami sobě největšími nepřáteli. Samotné vyprávění je ve svém tvůrčím podání téměř bezchybné od vynikajícího záběrování přes velmi pečlivě zvolený soundtrack, lidsky a zcela uvěřitelně působící ústřední dvojici až (na daný žánr) k místy elektrizující atmosféře, ve které hořce a (bez)nadějně plynou osudy obou hlavních charakterů. Kdyby to vzniklo před deseti lety, tak bych napsal, že to je dost "emo", ale takhle je to spíš "jen" mimořádně sugestivní výpověď o současné mladé generaci, kdy se "normální lidi" dají dohromady, poté se rozejdou, pak se dají zase dohromady a do toho řeší stovky dalších (ne)podstatných problémů ohledně vlastního sociálního obrazu či podobných radostí dnešní doby. [90%] (27.05.2023)

Normal People je jeden z nejgeniálnějších názvů, protože na Connellovi a Marianne není normální vlastně nic, ale zároveň všechno. Oba mají milion věcí, se kterými se člověk může naprosto ztotožnit a zároveň udělají tolik podivností, které by člověk asi sám nikdy neudělal. To je na téhle minisérii nejkrásnější, je tam toho spoustu, co chytne za srdce a člověk vidí odraz sám sebe, ale ta reflexe funguje krásně i v tom, co by jeden nikdy neudělal. Vztah dvou hlavních postav je zvláštní, nepochopitelný a někdy až absurdní, stejně tak je ale i emotivní, hluboký a krásný. Nádhernou a citlivou kamerou za doprovodu naprosto nadpozemského soundtracku je tu zachyceno něco, co asi málokoho chytne za srdce, ale pokud někdo otevře mysl i srdce a dá šanci tomuto aromantickému skvostu, tak bude odměněn něčím unikátním, co zas lásku vyobrazuje naprosto neotřelým způsobem. (04.10.2022)

normální seriál o normálních lidech,kteří prožívají normální věci jehož největší síla je v tom jaké emoce přináší a že každý si v tom najde něco co prožil,nebo prožívá.Zkraje mi sice chvíli trvalo než sem si zvykl,ale zhruba od půlky je to silná emocionální smršť jakou jsem si u seriálu dlouho nezažil.Už jen za to jdu do plnejch...85% (29.05.2020)

Od Normal People som čakala niečo iné, než čo sa napokon z toho vykľulo. Očakávala som, že dej sa bude odvíjať v rozmedzí dlhšieho časového úseku ako len High School a College - myslela som, že to bude o Conellovom a Marianninom spoločnom vzťahu, že v tom bude aj budúcnosť, deti a tak. Nechcem prezrádzať, ako sa to skončí, ale musím povedať, že koniec ma sklamal a práve preto, že aj keď mi to priemerovo vychádza na 4*, žiaľ musím to zmeniť na 3*, lebo takto mi to vzhľadom na finálnu epizódu pocitovo vychádza. Na celej minisérii by som chcela predovšetkým vyzdvihnúť výborné herecké výkony hlavnej dvojice. Daisy Edgar-Jones mi už bola známa z Where the Crawdads Sing - má okrem iného aj talent meniť prízvuk podľa potreby (z britského už či na americký alebo írsky). Paul Mescal všetkých ohúril vo festivalovke Aftersun, ale už tu v Normal People ukázal aký veľký herec je. Okrem hereckých výkonov sa mi veľmi páčila kamera a tiež hudba, soundtrack je úplne super. Minisérii sa podarilo preniesť všetky emócie cez obrazovku až priamo k divákovi, niektoré epizódy boli čistá depka. Najviac sa mi páčila epizóda z Toskánska, najmenej zo Švédska. Postavy sú veľmi komplikovane napísané, o to viac oceňujem výkony hercov, divák im musí niekedy doslova čítať z tváre. Často sa správajú nepochopiteľne, na začiatku je ťažké chápať Conella a ku koncu zase Marianne. Prekvapilo ma množstvo scénok ako z After (schádzanie a rozchádzanie), niektoré skoro ako z Fifty Shades, akurát že umeleckejšie natočené a tiež ma prekvapilo, že ani Daisy ani Paul nemali problém takto sa odhaliť. Sú tu aj zaujímavé vedľajšie postavy, ale neušlo sa im dosť priestoru. Obidve matky ma zaujali, Conellova preto, že bola milá a sympatická a pre Marianne mala viac lásky a pochopenia ako jej vlastná. Mariannina chladná akoby bez srdca matka zase z dôvodu, prečo sa tak správala k dcére. A k bratovi sa radšej nevyjadrujem. Celkovo tu máme 12 pomerne krátkych epizód, viac by ma asi bavilo 6 dlhších. Knihu som nečítala, aj v knihe to skončilo takto? Veru škoda toho konca. 70% (júl - august 2023) (24.08.2023)

A to jsou,prosím, vysokoškoláci! Bud' si z nás střílí, nebo nefunguje přirozená inteligence. (04.05.2023)

Na Normal People jsem se původně ani neplánoval dívat, ale vzhledem k tomu, že sleduju na BBC jiné seriály, tak mi to tam poslední dobou často nabíhalo jako doporučení. A Daisy Edgar-Jones jsem si oblíbil jako vedlejší postavu v Cold Feet, tak jsem se rozhodl tomu dát šanci a jsem za to vážně rád. O tom, že je to podle nejlepší britské knihy roku 2019 jsem se dozvěděl až potom. Ona je tak trochu namyšlená chytrolínka, ale ve skutečnosti je osaměla a ostatní si ji dobírají. On je populární sportovec, který si sice uvědomuje, že tenhle status není navždy, ale ještě si ho nechce kazit. A jak Marianne a Connell dospívají, tak se samozřejmě vyvíjí a role se začínají měnit. Určitě vám to nabídne pár okamžiků, které jsou jako z vašeho života a pár takových, kdy na hlavní hrdiny nevěřícně koukáte a chcete jim říct, ať už spolu mluví. Je to příjemná záležitost, která vás baví sledovat dál a dál. Hlavní dvojice spolu perfektně funguje a oba herci předvádějí skvělé výkony. Navíc já mám slabost pro ty ostrovní seriály, takže Irsko, Dublin a jejich přízvuk u mě boduje. Líbí se mi, jak je to natočené, jaká tam hraje hudba v podkresu. V podstatě se mi líbí všechno. Tleskám i za závěr, kdy jsou všechny karty vyložené na stůl, ale je vlastně na vás si rozhodnout, jak to tedy dopadne. (09.05.2020)

Ten kluk byl hloupý slaboch. Kdyby byl aspoň pěkný... (29.12.2020)

Tohle je poprvé (a nejspíš i naposled), co tohle píšu: SERIÁL JE LEPŠÍ NEŽ KNIHA. Je to dokonalý. Pro mě rozhodně seriálová událost 2020 a jestli Paul Mescal za svůj výkon nedostane všechny ceny, budu se hodně zlobit. (01.05.2020)

Connell je tak trošku srab, který si neví rady sám se sebou , natož s komplikovanou a zajímavou Marianne, ale člověk si na něj zvykne a začne ho mít snad i rád. Zhltla jsem pomalu plynoucí romanci obou protagonistů jedním dechem. Líbila se mi kamera i napětí a hlavně opravdové, byť špatně komunikované, emoce. Trošku mě zklamal závěr, který se sice nese ve stejném duchu jako celá série, ale namísto uzavření tenhle křehký příběh znovu otevřel. I když možná je i to dobře. (03.05.2021)

Jiný seriály na to potřebujou několik řad, Normal People to zvládnul za pár půlhodin. Pro tak přirozenou proměnu obou charakterů prostě stojí za to tuhle věc zkusit. A taky pro skvělej soundtrack. A za herce, díky kterým jsou Connell s Marianne v jejich krutě nehollywoodský romanci tak moc uvěřitelný. Lepší konec a bylo by to za pět. A to k němu bylo takhle blízko. (26.07.2020)

Miniseriál z Írska, obsadený v hlavných úlohách dvomi sympatickými mladými hercami. Svoje úlohy prežívali poctivo a približne prvé tri diely som bola vďačná a nadšená. Nie celkom štandardný, aj keď od začiatku romanticky ladený príbeh v štýle Anny zo Zeleného domu. V konečnom dôsledku teda rozumiem, prečo väčšina užívateľov seriál tak vysoko hodnotí – od začiatku do konca si nebudete istí, kto je tu normálny a ako ten vzťah skončí. Romantika teda bola, aj niekoľko odtieňov šedej. Ale minimálne od polovice ma zabíjala hrozná nuda. Nevedela som si odpovedať, prečo sa ľudia toľko „šprtajú“ vo svojom vnútri, prečo všetko toľkokrát riešia? Ak by sa ma partner každú polhodinu opýtal, ako sa cítim a čo mi je... Už leží zakopaný pod jabloňou. Ale možno len patrím do generácie, ktorá nepotrebovala psychiatrov a žiaru reflektorov – veci sme si povedali pekne do očí. Vlastne sa mi najviac páčila – približovala normálnym ľudským reakciám – Connellova mama Lorraine. (07.04.2021)

Chápu zdejší vysoké hodnocení, chápu opojení zdejší obyčejností, která v hromadě diváků dokázala vzbudit dávno zahrabané city a emoce. Já šel ale do tohoto kraťoučkého seriálu poměrně naslepo a s podivnými charaktery obou stran páru jsem se málokdy dokázal ztotožnit. Ne že bych si nikdy neprošel alespoň obdobnými trablemi, nějak se mi ale téhle dvojce nechtěly věřit snahy o herecké výkony. Formou celovečeráku by pro mě bylo tohle téma vděčnější. [viděno na HBO GO] (30.09.2021)

Měla jsem obavy, jak se podaří obsazení, hlavně co se týče Connella. Nemusela jsem. Paul Mescal hrál i v mém čtení. (13.12.2020)

Pouze pro ženy. A normální to není ani trochu. (17.12.2023)

Tohle je pro mě naprosté zjevení! Nevím, jestli jsem v životě viděla něco tak pocitově intenzivního. Nemohla jsem se odtrhnout a ještě dlouho budou emoce Conella a Marianne ve mně znít. (21.02.2021)

Já si ani nejsem jistý, na co jsem po těch dvanácti dílech vlastně koukal. Šlo o kritiku dnešní lehkovážných vztahů? Šlo jednoduše od příběh dvou zamilovaných lidí v 21. století? Šlo o nějaké dílo plné jinotajů, jako kdyby šlo o literární preromantické dílo? Nebo šlo třeba jenom o jinak natočené soft core porno bez soft core prvků, takže bylo špatně natočené? Kdo ví. Já totiž ne. I když mi byl ze začátku seriál lehce sympatický, tak se v něm nakonec nedělo nic, co by mě nějak zaujalo nebo prostě, že by šlo o něčím zajímavý příběh. I to se stává. Osobně proti tomu nic nemám. Ale obešlo mě to jako program SPD. (28.05.2020)

Co je to za svět v tom Irsku? Ve škole kázeň, kluci mají konzervativní účesy, holky sukně, není vidět tetování, jenom jeden černoch v epizodní roli, sex mezi klukem a holkou. A hlavní hrdina, vyrůstající bez táty, se snaží dospět. Jde to těžko, pomalu, zdá se to nemožné, povede se to? A hlavní hrdinka, poznamenaná rodinou, jak ta se popere se životem? Obě postavy skvěle promyšlené i zahrané. Stejně jako komplikovaný vztah mezi nimi, nejsem daleko od maxima: 90 % (18.03.2021)

Naprosto dokonale zachycené dospívání naší generace se všemi výhodami, ale hlavně problémy, které přinesla digitalizace života. Neschopnost zařadit se, neschopnost normálně komunikovat a srozumitelně se vyjadřovat, problematické vztahy, či přetvařování. To vše pro mě zvýrazněné tím, že postavy jsou spíše introvertní, a i proto mi ten příběh dává větší smysl. Má to dobrý soundtrack a herci, především pak ústřední dvojice, hrají naprosto dokonale. Všechno to má ovšem jeden háček. Příběh je dost často frustrující a postavy se často chovají iracionálně nebo jednoduše nedokáží srozumitelně komunikovat, což může vést až k tomu, že je to celé stejně frustrující i pro sledujícího diváka. Pravděpodobně to byl záměr, ale důsledkem toho je, že spousta lidí to nejspíš nedokouká, což je škoda. Tady asi vážně dost záleží na tom, jaký jste ročník narození. (04.02.2021)

Výjimečná záležitost v tom, jak dokáže hned od počátku vtáhnout, vzbudit emoce, jak je ten příběh Marianne a Connella silný i křehký zároveň, se spoustou melancholie, hloubky, krásy i tragična. Normálnosti v nenormálnosti, velmi osobních rozhovorů o úplně obyčejných věcech, jedinečných v tom, že je mezi sebou vedou dva lidé, kteří mají to štěstí, že se našli a chápou se (většinou). A vy ty dva (ne)normální lidi můžete v jejich myšlenkách, chování, váhání, nejistotách rovněž chápat nebo taky nechápat a užívat a/či prožívat si to. Výborně zvolený je ústřední pár - dva talentovaní osobití herci, kteří se ještě ke všemu dobře hodí jeden k druhému. A i když je to celé zejména o těch dvou, dostane se vám řady silných scén, do kterých jsou zapojeny i další důležité a dobře zahrané postavy (např. rozhovor Connella s matkou v autě po jeho oznámení, koho vezme na maturitní ples, patří k pasážím, které si budu intenzivně pamatovat ještě hodně dlouho). Velice vkusné a přitom často opravdu vzrušující jsou erotické scény. Vydařený soundtrack krásně podtrhující atmosféru. Můžete si také velmi užít jazyk, pokud máte jako já raději "ostrovní" podoby angličtiny než angličtinu americkou. Čtyři a ne pět hvězd dávám Normálním lidem proto, že po prvních pro mě až kouzelných dílech jsem začala mít postupně pocit, že se některá schémata příliš opakují, že se Marianne a Connell až trochu masochisticky a zbytečně brání tomu být (spolu) šťastní, což se pak svým způsobem dokonalo i v závěru, který mě tak úplně neuspokojil. Jinak ale tenhle seriál považuji za mimořádnou záležitost a doporučuji. 80 %. (10.06.2023)

Baví mě komentáře lidí, kteří to po prvních dílech nedali. Ono to tak totiž v životě opravdu někdy chodí. Každé ovoce musí nejdřív uzrát. (21.09.2023)