Mrtvý muž přichází
Dead Man Walking
Réžia:
Tim RobbinsScenár:
Tim RobbinsKamera:
Roger DeakinsHudba:
David RobbinsHrajú:
Susan Sarandon, Sean Penn, Robert Prosky, Raymond J. Barry, R. Lee Ermey, Celia Weston, Lois Smith, Scott Wilson, Roberta Maxwell, Margo Martindale (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Psychologická dráma vzťahu mníšky a muža odsúdeného na trest smrti. Rádová sestra Helen (Susan Sarandon) si myslela, že už ju nič nemôže zaskočiť. Avšak list väzňa odsúdeného na smrť za brutálnu vraždu je niečo celkom iné, s čím sa doposiaľ stretla. Dátum popravy sa napriek zúfalej snahe odsúdeného získať milosť nezadržateľne blíži a s postupom času sa na povrch dostávajú aj silné emócie empatie s odsúdeným, ale zároveň i s obeťami jeho brutálnych zločinov. Matthew Poncelet (Sean Penn) to má ako sa zdá definitívne zrátané, ale s Helen do jeho života prichádza nádej, že sa konečný výkon rozsudku odloží. Má spoločnosť právo zabíjať v mene zákona? Oscarový snímok s výnimočnými hereckými výkonmi je nakrútený podľa skutočného príbehu... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (292)
Veľmi silný filmový zážitok. Posledných 30 minút patrí do kategórie veľkých filmových momentov, na ktoré nezabudnem. Ťažká schizofrenická filozofia okolo trestu smrti ma dôkladne nechala emočne chladným, napriek tomu, že intenzita kinematografickej geniálnosti gradovala do nesmrteľných polôh. Sarandon a Penn pretavili výborný scenár do hereckej siene slávy a celé majstrovské dielo bičovali do nirvány hudobné stopy na konci s (opäť) výborným Springsteenom. Robbins má zlaté ruky a Dead Man Walking podal jemne, s citom, bez agitácie za/proti trestu smrti (názor si vybrúsi každý sám po 2-hodinovom soirée). S pokorou tlieskam a ďakujem za poctivý a silný filmový večer. ()
Jsem proti trestu smrti, ikdyž je mi jasné, že v některých případech je to jediné možné řešení... Mrtvý muž přichází je film, který je absolutně proti trestu smrti. Závěrečná sekvence (oběti a vrah - pohled shora) ukazuje přesně jak dokážeme krutou smrt trestat stejně krutou smrtí a jak je to celé postavené na hlavu... Film je svým vyzněním neobvyklý, protože hlavního "hrdinu" nám příliš nesympatizuje a ve velice dobrých dialozích nám nabízí hodně otázek... ()
Nakonec průměr, film drží herecké výkony Susan Sarandon a Seana Penna. Film se mi ale zdál moc ukecaný. Né že bych se nudil, to ne, 2 hodiny utekly docela rychle. Hlavní chybou bylo, že to ve mě nevyvolalo žádné emoce, lítost, odpor, prostě nic. To Život Davida Galea na stejné téma mě dostal mnohem více. ()
Spostu emocí, skvělé herecké výkony. Mě se přece jen více líbil Penn; na konci, když vzlyká. Famozní představení. ()
Silný filmový zážitek, skvěle zrežírovaný, napsaný a zahraný, kterému ale do poslední hvězdičky něco (co nevím) chybí. PS. Do poslední sekundy jsem doufal, že skončí jinak, i když jsem věděl, že tomu tak nebude. ()
Film je natočený skvěle, ale myslím, že obě postavy zůstávají divákovi zcela cizí. Herecké výkony byly naprosto úžasné, ale nedokázala jsem fandit ani jedné z postav. Nefandit Matthewovi je, dalo by se říct, logické, ale proč jsem si nenašla cestu ani k Helen? ... Byl to skvělý zážitek, ale myslím si, že se z filmu dalo vytěžit ještě o trochu víc. ()
Stejné téma jako v pozdějším Životě Davida Galea, ale tak nějak lépe provedeno. ()
Takový je svět, ve kterém se odpouštění viny. ()
Jsem poměrně překvapen místním hodnocením. Téma zpracované v tomto snímku je rozhodně zajímavé a zřejmě budu uvažovat o přečtení knihy, která jistě zabrušuje do dialogů s vězni mnohem více do hloubky než film (navíc miluji autobiografická díla). Jenže na mě to příliš nezapůsobilo a ve druhé polovině už mi to přišlo jako trochu nudná plkačka mezi Helen a Matthewem bez přidané hodnoty navíc. Možná jsem v tom měl už příliš jasno a jen chtěl aby se to posunulo někam dál, ale i přes charismatické výkony Susan Sarandon a Seana Penna jsem ke konci koukal na hodinky a čekal na nevyhnutelný konec. ()
Filmy, které se tu zmiňují - Krátký film o zabíjení, Capote, Zelená míle, možná Dva muži ve městě... Zločin a trest. A přijmutí trestu je a bude filosofická otázka na kterou není jednoznačná odpověď. Tento film více než jiné akcentuje křesťanskou lásku, která je lidem (ke kterým patřím i já) všeobjímající. Ve filmu se mi líbily postoje, které šly proti hlavní myšlence - proč ztrácíš čas s tím vrahem, když je tolik lidí, kteří tě potřebují...nedokážu nikdy odpostit za to, co udělal mému synovi. Postoj jeptišky a rodičů oběti je velmi odlišný už jen tím, že ona má své poslání nápravy hříšníka aspoň učiněním pokání, což se nakonec povede. Líbil se mi nemainstreamový konec, kdy se ukáže, že jde o skutečného vraha, i když na počátku tvrdil, že je oběť justice. ()
"Nobody ever called me no son of God before. Called me a son of a you-know-what lots of times." Psychologická dráma, ktorá zručným spôsobom poukazuje na dva veľké neduhy americkej spoločnosti. Tým prvým je zvrátený súdny systém, ktorý dokáže odsúdiť človeka na smrť, hoci často ani nemôže mať istotu ohľadom jeho viny (a popri tom nemá problém ušetriť evidentne horšieho zločinca, ktorý má ale lepšieho právnika). A následne prichádza akt samotnej popravy, čo je vo svojej podstate choré, krvilačné divadlo pre pozostalých obetí, ktorým sú takto umožnené dosť zvrátené pocity zadosťučinenia. Tým druhým neduhom je podstata tzv. kresťanstva v Amerike, ktorá je tu ukázaná v plnej kráse. Sestra Helen nerobí nič zlého, všetko, čo koná, je v súlade s Písmom, no napriek tomu si vyslúži nenávistné prejavy ľudí, ktorí sami seba označujú za kresťanov. A presne takíto pokrytci si bohorovne prisudzujú právo rozhodovať o živote a smrti. Sila tohto filmu spočíva v príbehu čerpajúcom zo skutočnosti a vo skvelom herectve ústrednej dvojice, Susan Sarandon (Oscar) a Seana Penna (nominácia na Oscara). Aj zrežírované to je istotne veľmi dobre (Tim Robbins nesklamal), len ten námet má podľa mňa svoje obmedzenia a asi sa z neho viac vyťažiť nedalo. Najviac na mňa zapôsobili scéna popravy a výborne zvládnuté flashbacky, ktoré oživujú inak pomerne komornú drámu. "I just want to say, that I think killing is wrong, no matter who does it, whether it's me or you all or your government." ()
silný film a veľmi ťažká téma trestu smrti. výborná herecká dvojica, susan sarandon predvádza životný výkon. ()
Opět ten kontroverzní nehumánní trest smrti. V naší morálně pokročilé společnosti je přijatelnější zabíjet nemocné než zločince. Škoda, že právo neumožňuje vynášet rozsudky podle míry přesvědčivosti důkazů. Na druhou stranu, ať je odsouzený označen za duševně nemocného nebo jinak zbaven plné odpovědnosti za své činy, pokud vraždil opakovaně, masově či obzvlášť brutálně nemá právo pobývat na tomto světě. ()
Americká variace na Krátký film o zabíjení. Takže při dvouhodinové stopáži vlastně takový "dlouhý film o zabíjení". Ale nuda to v žádném případě není. A i když různé úhly pohledu jsou různě akcentovány, hlavní téma a jeho vyznění je úplně stejné. ()
„Já nejsem oběť“ cituje Matthew Poncelet pár chvil před popravou v cele smrti na adresu sestry Helen.Tento příběh poodhaluje pravou tvář justice, obviněného a postoj k víře z mnoha pohledů zainteresovaných osob. Justičních omylů v některých státech USA, kde je povolen trest smrti je pěkná řádka. Otázkou však zůstává zdali opravdu došlo k pochybení či nikoliv a je-li v některých případech odsouzených opravdu nezbytné, aby byl vykonán trest smrti. Dojemný snímek o vině a nevině v excelentním podáním Suzan Sarandon a Seana Penna. ()
8/10 ()
Lidský příběh o přijmutí viny, potřebě pravdy a křesťanské dobrostrdečnosti. Na můj vkus však příliš jednorozměrné postavy. Herci hrají sice skvěle, ale kdyby tam bylo více dualismu - kdyby jeptiška žijící v idylce mezi černochy měla i vlastní charakterové vady a naopak odsouzenec měl v sobě něco úctyhodného, tak by mě to vtáhlo více. Takhle mi to bylo prakticky fuk. Jasně, trestanec nakonec převezme zodpovědnost za své činy. Právě v takový moment přestane být trest smrti nutný. Hádám ale, že většina takových trestanců odsouzených na smrt nedošla do této polohy a tudíž mě napadá, že jediný důvod, proč je nezabíjet, by měla být naše snaha o jejich porozumění, z čehož si pak lze vzít ponaučení pro vytváření společnosti, která bude předcházet formování těchto lidí. Je dobře, že jsme Breivika hned nepopravili. Je dobře, že o něm Åsne Seierstad napsala knihu (Jeden z Nás), ale nyní už je vše vykoumáno, ten vyjebanej extrémista ani po 10 letech stále nezačal zpytovat svědomí (soudě podle toho, jak heiloval během žádosti o podmínečné propuštění) a tak je jen nespravedlivé, že by měl dožívat v severské base, která je příjemnější než vysokoškolské koleje v Praze. Zpátky ale k filmu. Právě to, že filmový trestanec svůj trest přijme, je zkrátka očekávatelné a film jede v zajetých kolejích. Je to příliš typické a to i po režijní stránce. Rodiče si to užily, ale k tomu maximu, co lze z této látky vytěžit, to má podle mě daleko. ()
„ I just wanna say I think killin' is wrong, no matter who does it, whether it's me or y'all or your government.“ Matthew Poncelot ztvarneny Seanem Pennem, genialni role, genialni film ()
Film, který nabízí otázku existence trestu smrti, přijetí odpovědnosti, či odpuštění po násilném zločinu. ()
Téma trestu smrti je citlivé. Dodnes jej nemáme vyřešeno. U někoho převládá názor oko za oko a někdo na druhé straně (například já) zastává princip odpuštění,nesouzení, protože jen Bůh (Vesmír, Existence) je jediným a zároveň spravedlivým soudcem. Lidé, kteří dosáhli hlubšího poznání ví, že zde funguje zákon karmický, tedy co zaseju, to sklidím a že veškeré následky mají nějakou svou příčinu a naopak. To dodá člověku hluboký klid a oprostí jej od zášti a nenávisti. A právě tenhle film ukazuje, kam nás zášť a nenávist může dohnat. Stávají se z nás ti samí, které odsuzujeme. Stávají se z nás vrazi. ()