Ojingeo geim
Squid Game
Squid Game
Squid Game
Squid Game
Tvorcovia:
Dong-hyeok HwangRéžia:
Dong-hyeok HwangScenár:
Dong-hyeok HwangKamera:
Hyeong-deok LeeHudba:
Jae-il JungHrajú:
Jeong-jae Lee, Hje-su Pak, Sung-tae Heo, Ha-joon Wi, Yoo-mi Lee, Yoo Gong, Jung Hoyeon, Anupam Tripathi, Yeong-su Oh, Paul Nakauchi, Byung-hun Lee, Donald Chang (viac)VOD (1)
Série(2) / Epizódy(18)
Obsahy(3)
Stovky hráčů na mizině přijmou zvláštní pozvánku na dětskou hru. Uvnitř na ně čeká lákavá cena, ale může je stát život. (Netflix)
Recenzie (762)
Nebyť spopularizované skrz Netflix, málokto by si seriál všimol. Je to ale odraz súčasnej doby, ktorej musíme byť vďační. Bodaj by aj slovenské/české seriály vedeli takto nabrať na popularite. To by sa však museli začať točiť veci nápadité, nie telenovelové rýchlokvašky priamo na obrazovku televízie. Ale späť ku Squid Game, po Parazitovi ďalšia kórejská záležitosť ktorá výrazne pára vrece s alternatívnymi filmárskymi počinmi z východnej Ázie. Až sa američania učia pozerať otitulkované/dabované médiá. Nová doba. Dobrá doba. Krutý seriál. Podarený seriál. ()
Hra na oliheň je podle mého největším letošním seriálovým hitem, na kterém se Jihokorejci vyřádili ve velkém a vidím tu potenciál na podobnou kultovku, kterou se naposledy stala výborná La casa de papel. Je tu neskutečně propracovaný celý svět, ve kterém lidé, kteří mají nesplatitelné dluhy mají možnost zapojit se do hry, přejít všemi šesti minihrami a vyhrát obrovskou částku peněz, která by je zajistila na celý život. Jenže až během první minihry zjišťují, že kdo kolem neprojde, ten je nemilosrdně zastřelen. A fakt, že každá minihra je vytvořena ve velkém měřítku na styl nějaké korejské dětské hry je něco naprosto jednoduchého, ale je to zároveň něco, co absolutně funguje a je až ohromující, jak moc to tady funguje, protože věřím, že v dnešní době najít něco originálního a hlavně něco, co dnes potěší a zabaví náročného fanouška musí být pro tvůrce strašně těžký úkol, tady se to ale povedlo na výbornou. Jediné problémy vidím v nerozvážné stopáži (díly tu mají přes hodinu, ale i pouhých 32 minut) a poté v dějové lince policisty a VIP hostů, kteří se občas chovali komicky, tam scénář mohl být přesnější a lépe napsaný, ale ve výsledku tenhle malý přečin jednoduše prominu, protože do toho budete od prvního dílu zažraní a ŽE DO TOHO BUDETE ZAŽRANÍ. Doufám ve druhou sérii, která bude minimálně stejně tak dobrá a zábavná. /99%/ ()
Mozny spoiler! Bolo to fajn, no cakal som nejaku pointu ktora ma prekvapi, ale absolutne nic sa nekonalo. A druhu hviezdu davam dole za preafektovanych nehercov na ktorych si proste clovek nemoze zvyknut, a uz vobec nie si k nim vytvorit nejaky vztah. Nerozumiem tomu hodnoteniu tu, ze 72. Najlepsi serial... ()
Mohlo to být daleko lepší a nadupanější, kdyby stopáž dílu byla 30 minut. Zbytečně moc omáčky kolem hlavního děje. ()
Tak z Južnej Kórei nám prichádza toto seriálové prekvapenie, ktoré malo skvelý nápad a možno troška nevyužitý potenciál. Chválim celkom drsnú brutalitu a samotný nápad nabrať ľudí a hrať s nimi detské hry troška inak. Rozbeh je nekompromisný a obrovská pochvala za výber hercov a spracovanie postáv, nakoľko po pár dieloch mi na nich začalo hneď záležať. Vyzdvihnúť musím hlavne 6 časť, ktorá nekompromisne pracuje s emóciami a hrá na nervy až dokonca. Koniec mi prišiel troška nezvládnutý, na druhú stranu v poslednej časti prvých 15 minút bolo skvelých. Bojím sa druhej série, každopádne prvá má jasných 5* a vrelo doporučujem. Chválim aj soundtrack, ktorý hlavne v emotívnych pasážach pasuje úplne skvelo. Tak čo, ešte stále veríš v lidi ? ()
Klasicky korejsky (asijky) přeexponovaný, ale na druhé straně silně originální seriál. Napětí trvá po celou dobu (kromě městského reálného života) a trvá až do konce. Celé trochu předvídatelné a některé situace či honičky skutečně nepravděpodobné, ale celkově proč ne... zajímavá serie, která těží především z korejské filmové nevšednosti. ()
Himelhergotdonervetrkrucinálfagot to bylo famózní !!! Bylo to vypiplané do poslední kapky krve, oproštěné od všech obvyklých asijských opičičáren , jen ty hrdelní skřeky musí jeden zkousnout. Dost mě překvapilo, že problémy v Koreji jsou vlastně stejné jako všude na světě, člověk má obvykle tendenci si Asii představovat s úplně jinými problémy ( nekonečná pracovní doba... neskutečná loajalita k zaměstnavateli až za hranice zdravého rozumu...prakticky polovojenský dril ...). Ovšem zde vidíme současnou Koreu s mnoha nezaměstnanými, předluženými domácnostmi a neustálým honěním se za prachama, kdy už nikdo nikoho nevnímá a skoro každý jde přes mrtvoly. To vše sledujeme na pozadí jednoduchých her, které skoro všechny známe ( ti starší :-)) z našeho dětství. A v tom podle mě tkví to kouzlo celého seroše, že na těch jednoduchých dětských hrách se naplno ukáže charakter člověka. Jak ovšem praví staré pořekadlo: " Prachy budou vždy pro spoustu lidí až na prvním místě" brácha nebrácha, manželka nemanželka... Hltala jsem to plnými doušky až do konce a stálo to za to! P.S. A jaký je rozdíl mezi boháčem a žebrákem? "Žádný, protože ani jeden si nemůže peníze užít". Za mě 100% ()
Iba malá rada: radšej titulky ako ten DEBILNÝ AMATÉRSKY IMPOTENTNÝ americký dabing, ktorý dokonale skurvý akýkoľvek zážitok! Ešte aj poľský jednohlasný bezpohlavný synchron VéHáeSiek z 80-tych rokov sa aspoň trafil do pohybu pier hercov. Seriál inak super. ()
Fakt skvela vec. Tie epizody, ktore maju cez 80% su fakt silne. Miestami az dokonale. Slabsie su asi tri casti, ale slabsie su len v porovnani s tymi najlepsimi castami. Nie su tak akcne, resp su bez hry. No stale su dobre, pre doplnenie deja. Trochu ma zamrzel zaver, kde som cakal bud otvoreny koniec s jasnou pozvankou do druhej serie alebo nejaky brutalny zaver s epickym rozuzlenim. Prislo mi to take pol na pol, akoby sami nevedeli co s tym dalej. Po tak super priebehu tazko vymysliet este lepsi zaver, takze neberiem to tragicky. Ocakavam druhu seriu, aj ked ta uz urcite nedosiahne taketo cisla, kedze namet uz asi nema cim prekvapit. Snad sa vyhneme parazitovaniu na uspechu prvej serie. ()
6. epizoda šla na dřeň a byla parádní. Zbytek průměr a závěr vyloženě zklamal. Moc nechápu ten hype okolo celého seriálu. ()
Z ničoho nič to prišlo a prekonalo všetky očakávané seriály tohto roka. ()
Jde to s nimi od desíti k pěti. A to doslova. Počty hráčů se zmenšují a s nimi i celková zábavnost seriálu. Začátek nakopne jako káva zalitá redbulem, ale je to stejné jako s běžným copy článkem – nadpis vás naláká, začátek chvíli udrží, ale pak je to nic moc. Poslední díl byl úplně zbytečný. ()
Bohužel pro mne již ze začátku velmi čitelné, což se mi v závěru série bohužel potvrdilo. Nechutnají mi dlouhé záběry kvůli atmosféře a uvítal bych tudíž o polovinu kratší stopáž. ()
Korejci neotáleli a naložili řádně pálivé kimči. Celý seriál na mě působí jako psychologický survival. Rozvoj charakteristik jednotlivých postav je velmi dobře vylíčen a možná i to byl jeden z hlavních aspektů, které na mě udělaly takový dojem. Chvíli jsem i váhal jestli nehodnotit spíše 3/5. Upřímně, první díl byl takový nemastný,neslaný. Po druhém, a za mě zcela zbytečném a nataženém, díle jsem myslel, že už ani pokračovat nebudu. Poté to ale začalo nabírat slušný grády a od půlky jsem to hltal v podstatě až do konce. Scéna s mostem je absolutní vyvrcholení celé minisérie. Přesně v tu chvíli chcete nějaký lockdown abyste si onen celý díl pouštěli pořád dokola a dokola. Ještě lepší než samotné finále, které za mě bylo prostě odfláknuté. A jestli hodnotím ještě něco kladně, tak je to pocit, který jsem měl naposledy snad u LOST. Protože tady si neberou servítky opravdu s nikým. Záporna či kladná postava ? To nehraje absolutně roli, zemřít může kdokoliv a kdykoliv. Doufám, že se dočkáme druhé řady, jelikož tento projekt si pokračování určitě zaslouží. Zůstalo nám několik nezodpovězených otázek a otevřený konec. ()
Ok, první minuta seriálu na netflixu originál Korea , Korejští herci , říkám tak to fakt ne ! (předtím jsem slyšel samou chválu na tento seriál. Chtěl jsem si ho pustit okamžitě po vydání , ale mám rozkoukané Narcos, dobře, tak potom) No zpátky , Korejci , fakt celou dobu korejci ? Ano , ale s EN dabingem a cz titulky, jsem si po té minutě řekl že dám šanci první epizodě a uvidím . Dal jsem šanci a rozhodně nelituji. Dobrá volba ! Opravdu celý seriál mě nadchnul i přes to že Korea není můj šálek . Fakt to je super a celý koncept se mi líbí a asi si ho ani teď neumím představit v podání Ameriky ! Je to super ! Je to správně zvrácený, úchylný , je to boží! Vytáčí mě určité postavy , u kterých si přeju ať v další hře zemřou ! Jo , daří se, je to tak!!! No ale co si budem povídat , možná spoiler ? Od prvního dílu a prvního úkolu kde zemře pomalu polovina ? Dá se předpokládat kdo vyhraje a jaká bude poslední hra ! Ano Oliheň ! Ne, vážně je to super i tak ! Bavíš se celou dobu a lehce sympatizuješ ! Otevřený konec potěší , už teď mám v hlavě živě, jak by se možné pokračování mohlo odehrávat ! ()
NA to jaké reference jsem na seriál slyšel, tak zas taková pecka to nebyla. Tu čtvrtou * dávám proto, že se jedná o korejský seriál, nikoliv o americkou produkci :) ()
Tyhle hravé sondy do lidské psychiky mám rád. Rozhodně je potřeba ke Hře na oliheň přistupovat jako k něčemu mnohem hlubšímu, než jen jako na krvavou podívanou. Jsem totiž přesvědčen, že kdyby ta hra byla skutečná, ty příběhy a chování "hráčů" by nebyly příliš odlišné... ()
Většina postav záporná, řada příběhů nedohraná, nakonec nějak moc rychle zabalené a celé naprosto nesmyslné, ale Jižní Korea nějak dobře umí tyhle alegorie chudí vs. bohatí (Parazit) a ve finále se mi to líbilo. ()
První dojmy: Korejci mluvící anglicky to je kýč. Bude to brutální. Negativa: Jak jsem řekl je to zase postavené na brutalitě. Kdyby tam nebyla tak bude těžké o seriál zavadit. Pozitiva: Námět je naprosto uvěřitelný, ve světě kde se vše točí jen kolem peněz. Závěr: Teoreticky to je zábava. Něco jako hry bez hranic. LOL Vidíte kam jsme se za pár let posunuli. Nechci pokračování. Stačilo. 4.5/10 ()
Súvisiace novinky
Překonalo Prime Video od Amazonu Netflix?
Mezi největší streamovací služby se typicky řadí Netflix, Disney+ nebo HBO Max, často se ale zapomíná na poměrně zásadního hráče - Amazon Prime Video. Pravda, je pro to několik dobrých důvodů: jeho… (viac)
Wednesday má na Netflixu nejlepší start všech dob
Tim Burton (Batman se vrací, Ed Wood) slaví velký návrat, tak velký, že to možná nečekal ani on sám, natož pak kravaťáci z Netflixu. Nový seriál Wednesday zaměřený na dceru Gomeze a Morticii… (viac)
Fanoušci Marvelu pociťují únavu, tvrdí nová studie
Až třetina fanoušků Marvelu cítí únavu z konstantního přílivu nového obsahu do kin a na streamovací službu Disney+. Spolu s tím ale většina fanoušků rovněž zhlédne každý Marvel projekt, který vznikne… (viac)
Seriál Star Wars: The Acolyte rozšiřuje obsazení
Zatímco v těchto dnech na Disney+ stále ještě bojuje o diváckou přízeň Andor, což se mu podle vesměs pozitivních reakcí diváků poměrně dobře daří, mezitím už začíná i natáčení jednoho z dalších… (viac)
Není to kritika ani tak systému, jako lidí. Vrchovatě je kritika lidské povahy předvedena 6. dílem. Jednání i rozhovory ukazují, co jsme bez ohledu na systém zač a jakými přeceňovanými onucemi jsou především naši nábožní mravokárci, kolikrát jen zakuklení sexuální devianti a násilníci (jeden dialog ženských konkurentek před hrou s kuličkami v 6. dílu připomíná scény z filmu Ai no mukidaši/2008). Hrami napříč prohrávají hlavně sobectvím izolovaní, proradní a násilničtí jedinci, neschopní alespoň do určité minimální nutné úrovně autentických vztahů. I ti, kteří spolu autentické vztahy vytvářejí, vypovědí svou „morálnější“ službu zahnáni do úzkých, kdy jsou formulovaným zadáním postaveni proti sobě. Soutěž zhruba do poloviny podněcuje ke spojenectvím, která posléze rozmělňuje až zcela převrací. Ti, kteří v životě nepostrádají než materiální jistoty, mohou až do konce úspěšně směňovat své účelové pakty s ostatními, aniž by tím jejich touha přežít zeslábla, zatímco náročnější z hráčů, kteří v posvátnost mezilidských vazeb a důstojnost člověka věří, ukládají vlastnímu přežití i výhře podmínku. Dva z účastníků se rozhodnou zemřít a vítěz soutěže výhru nakonec ani nechce, jak je pohledem na člověka, který mu soutěž zprostředkovala, znechucen. Aristotelés definoval člověka v duchu přesvědčení o jeho mimořádném postavení mezi ostatními živočichy z titulu, jak se domníval, jeho politického údělu. Zvířata nejsou bytostmi společenskými se všemi referencemi k tomuto Aristotelovu konstruktu, vzešlému z podmínek své doby, kdy se rodila myšlenka řecké demokracie. S kategoriemi dnešní biologie bychom ale bez pouze hypotetických škálovacích dohod nebyli s to určit, kde začíná a končí společenskost, která člověka z množiny zvířat vyjímá. Někdo by to zkusil uhájit řečí a artikulovaným myšlením, ale nepřesvědčil by. Blíže k člověku se dostává Bergsonův pokus vyvodit lidství z možnosti smíchu. Lévi-Strauss nabídnul vědecky nejjistější diferenci, když se zabýval způsoby tepelné úpravy potravy. Ale i ty měly svůj nástup, který pravděpodobně nejsme schopni konsensuálně korelovat s etapou, v níž se zvíře evolučně stává člověkem. Totéž platilo o smíchu i politice. Všechny naše obecně lidské diference, dnes tak jasné, mají ve svém původu možná velmi rozmazané hranice, sdílené s čímsi zvířecky prostým. Ve snaze o definici člověka nakonec vždy volíme ošidné parametry, protože jiných se tu nedostává. V seriálu jsou lidé buď zvířata (což má evidovat hlavně 4. díl, vracející člověka někam hluboko do zapomenutých „pater“ evoluce), nebo víc než k fyzickému přežití inklinují ke svým nárokům na život. Nejsou-li tyto nároky naplněny, například se po případné výhře není za čím vrátit, rozhodnou se zemřít (dívka v 6. dílu, pozůstalý manžel v 7. dílu). Proto si myslím, že by bylo možné definovat prostřednictvím sebeusmrcení, jehož je subjekt schopen, cosi jako „duši“, a to bez ohledu na tělesnou strukturu, mám-li být otevřený k možnosti, že tohoto bilancujícího sebeusmrcení je schopen i jiný tvor než člověk. Protože ať už je sled dílčích instrukcí tvořících rozhodnutí objektivní, nebo je rozhodnutí iniciováno skutečným, dále nedělitelným subjektem, a člověk je definován buď výhradně jako tělo, nebo se zahrnutím instance nedeterminované vůle, je přece schopen „dobrovolného“ sebeusmrcení, jímž vyhlašuje soud nad svým životem za jeho aktuální bilance. / Až do konce sledujeme zbabělost, podlost a podobné vady pěstované slabými a obecně znevýhodněnými. Bývají vystrašení, nederou se dopředu, nechají se uchlácholit klidem a hoví si ve stavu, kdy je řídí ostatní (ta vykutálená potvora o sobě prohlásila, že se nikdy nechtěla nic učit, v páté hře si jeden muž vyprosil první pozici, protože chtěl prolomit klatbu strachu). Mají to v povaze, čehož ostatní zneužívají, a je to symbióza i trest v jednom. Soutěž je má svým způsobem lidsky obnažit a vzkřísit, jsou-li toho schopni. Začíná to jako kritika blbce, který z nevíry ve schopnost se uplatnit prostě ustavičně doufá. V nějaký zázračný úspěch ze hry, v níž nad jakoukoli vypočitatelností drtivě převládá náhoda. Sází a prohrává, je naivní a nezodpovědný. Nevěří v sebe, ale v dobrotu svých pohnutek, a tato jistota jeho víry v principiální dobro světa je tím, čím se nechává strhnout k ještě bláznivějším nápadům. Není líný, je zmatený a nakolik zoufale nevěří svým schopnostem, natolik hluboce se cítí nevinen před světem, který od něj ovšem nechce víc, než aby obstál. Podle selektivního kánonu ať už starého sociálního darwinismu, nebo dnešního kapitalismu máme hlavně obstát, a je přitom lhostejné, zdali na něčí úkor. Původní vědecký darwinismus byl deskriptivní hypotézou a jako takový pouze konstatoval evoluční fakta mezidruhové a vnitřně druhové hierarchie. Sociální darwinismus toto konstatování transponoval do normativní polohy a kapitalismus předstírá, že pomocí stále diskutabilnějšího a parametricky neuchopitelného tržního „algoritmu“ jednak přebírá funkci sociálního darwinismu coby optimalizačního principu, jednak tuto v zásadě brutální úlohu humanizuje. Kapitalismus prostě lže, jako když Fed tiskne. Tak zaprvé si ani z lidí nevybírá nadlidi, leda by pokrokem vůči opici bylo prase. Zadruhé se ta fakticky nepřehledná a pozoruhodně propustná tržní selekce nijak zvlášť nestará o mravy, mír a všeobecné blaho, jestliže to všechno předně někomu nevynáší, což znamená, že všechny tyto altruistní či sociální perspektivy jsou v ní zahrnuty pouze na způsob snadno nahraditelných podmínek, obětovaných hře s nulovým součtem. Blaho jednoho roste z chudoby druhého a bohatší si péčí o méně bohaté pomáhá jen potud, dokud to potřebuje, aby se nechytl do pasti z kritické nadvýroby. Když bublina veřejně prospěšného kapitálu splaskne, kapitalisté svůj ideologický bankrot vyloží jako zášť a závist nevděčného proletariátu, který se v rozmaru z nadbytku a rozmazlen jimi nesenou prosperitou uchyluje k protitržním perverzím a centralismu. My, kteří nejsme pravicovými sebe-entuziasty, zatím chmurně vyhlížíme, co dalšího přinese vláda zbožnělého trhu, dosud vždy střídaná katastrofou. Když byla nejméně regulována, těsně před a mezi světovými válkami, tu se zauzlila do paradoxů, které přirozeně nebylo lze vyřešit jinak než diktátorem a odmítnutím dalšího chaotického „rozplétání“ meritokratické hádanky v duchu sociál-demokratického reformismu. Moderními totalitami přece jen vykrystalizovalo to, co jim deterministně předcházelo. / Je otázka, zasloužíme-li si jinou hru, než je naše pomalá „hra na oliheň“, ve které snad nikdo nevyhraje, protože poslední zůstává sám. Zatím jí totiž dáváme přednost, uctívajíce naši porážku, kdykoli jdeme volit, pracovat nebo nakupovat. Kapitalismus je nevyhnutelná volba toho, kdo hodlá přežít, točit kapitalistickým soukolím dál. Člověk je buď uvnitř, nebo není. () (menej) (viac)