Gróf Monte Christo

Holt kdejaký bezejmenný pisálek si může v Hollywoodu beztrestně prznit literární klasiku, a že tady se vyřádil festovně. Jenže pokud převyprávění "pro nenáročného diváka" není ani dobrodružnější, ani akčnější, ani vtipnější, ani romantičtější, ani… nic, ale jen k uzoufání nudnější, nesmyslnější (už jen v jaké vypracované formě utekl Dantes po 13 letech žaláře, denně živen naběračkou řídké polévky (OK, k Vánocům měli krysu)), obludně osekané a zjednodušené (pochopitelně), s bezbarvými figurkami namísto charizmatických hrdinů, tak se ptám: Proč??? (13.01.2015)

Scénář zasahuje do předlohy opravdu mocně a místy vyloženě zbytečně a hloupě. Nicméně přes všechny neduhy (a není jich málo) bych to zas tak hrozně s tím Dumasem, obracejícím se v hrobu, neviděl. Je to zkrátka pojato hodně moderně a nuda to určitě není. Caviezel se typově na Monte Crista hodí (možná nejvíc ze všech) a scéna, kdy ho poprvé po letech spatřila Mercedes, byla nejlepší ze všech čtyř verzí, které jsem viděl. (27.01.2015)

Popkornová verze jednoho z známějších příběhů Alexandra Dumase st. kterou rozhodně nevezmou v potaz fanoušci literární předlohy. Příběh je pro svoji volnost a nadhled značně poupraven, tudíž snímek předkládá dějství snad jen předlohou se inspirující, byť se zachováním všech postav. A tak tedy tvůrci jednoznačně vyprodukovali zcela ojedinělý zábavný dobrodružný film a to bez očekávané špetky romantismu, intrik a lstivosti. Ale nakonec, proč ne? Filmových verzí je už spousta a tak není od věci si s tím krapet pohrát. A tak se tento počin může zařadit ke snímkům ´Tři mušketýři´ z roku 1993 a ´Muž se železnou maskou´z roku 1998. (12.12.2017)

Hollywoodská light verze Dumasovy klasiky sází na silné formální prostředky (solidní výprava, kamera a hudba, rutinní režie), ale zahazuje jakoukoli možnost věrohodnosti vyprávění. Nikdo z hlavních hrdinů tedy za těch 16 let ani trochu nezestárne. Při uspěchaném závěru je také vidět, proč většina těch povedenějších verzí předlohy je minimálně dvoudílná. (15.05.2005)

Typický příklad toho, když Hollywood dostane do rukou knižní předlohu. Ne že by předloha musela být svatou, ale u notoricky známého tématu - kterým Monte Christo bezesporu je - je třeba postupovat velice opatrně. V tomto případě vznikl paskvil, ve kterém se objevují všechny nectnosti americké produkce: snaha směstnat vše do televizní délky, byly zploštěny všechny motivace, základní podstata románu, totiž otázka OPODSTATĚNOSTI odplaty, byla redukována na mstu samu. Jednu hvězdičku dávám za slušnou filmařskou rutinu, druhou dávám jen kvůli tomu, že jsem jednu hvězdičku dal mnohem horším filmům. (11.05.2005)