Emma.

Knižní předlohu jsem bohužel nečetla a původní snímek z roku 1996 jsem neviděla, takže nemám možnost srovnání. Podle mého názoru je největší devízou této filmové adaptace kromě kvalitních hereckých výkonů naprosto úchvatná výprava, zejména pak historické kostýmy zcela v duchu dobových střihů nemají chybu. To všemožné čachrování kolem námluv mi však připadá poněkud zdlouhavé. Možná by nebylo od věci zkrátit stopáž o půl hodiny. (60%) (22.08.2023)

Emma. je klasická kostýmní romantická taškařice, ovšem tentokrát zpracovaná snad ještě odlehčenějším způsobem, než bývá zvykem, což se projevilo především větším počtem pokusů o navození komických situací a ,,praštěnějších´´ postav na place, no a právě tento přístup má pak zásadním způsobem pro film ve výsledku jak pozitivní, tak negativní přínos. Na jednu stranu totiž díky tomu Emma. sice působí svěžejším a ne až tak chladným dojmem, na druhou stranu je ovšem problém, že většina oněch pokusů zároveň příliš nefunguje, i když ale abych tvůrcům nekřivdil až tak moc, tak dva, tři momenty lze za poměrně úsměvné označit a navíc opravdu jen málo kdy sklouznou k nějakým vyloženým trapnostem, což musím také jistě důrazně ocenit. Zápletka jinak působí docela dobře, i když je samozřejmě dost tuctová a předvídatelná, každopádně ale určitě chtěla mnohem více prostřihat, jelikož doplácí na spoustou nudných a zcela zbytečných pasáží, a tím pádem je pak narušen i její spád, navozuje výkyvy zábavnosti a nebezpečně tím tak laškuje s diváckou pozorností. Výrazné téma tu jinak pro mě představuje casting, kdy hlavně dámské osazenstvo ve mně budilo jen pocity hnusu a odpudivosti, jelikož ani na jednu z hereček nebyl vážně ani trochu příjemný pohled, a to včetně té ústřední, v podání Anyi Taylor-Joy, naštěstí pánské osazenstvo to v tomto ohledu dost zachraňuje, jelikož se vesměs jedná o výrazné týpky, a překvapivě mě navíc pobavil svými veselými výstupy Josh O´Connor, který se tu po většinu doby pořád jen retardovaně gebí a působí díky tomu fakt vtipně. Při hodnocení se tak rozhoduji mezi dvěma a třemi*, nakonec se ale tedy přikloním k tomu menšímu počtu *, o čemž rozhodlo především opravdu až přehnaně afektované chování většiny postav, respektive jejich hereckých představitelů, což možná k těmto typům filmů i patří, mě to zde nicméně připadlo už skutečně až nesnesitelné. Každopádně kdo má ale pro podobné podívané slabost, tak tímto filmem jistě neprohloupí. (01.08.2023)

Nová adaptace Emmy je ze stejného soudku jako moje oblíbená Pýcha a předsudek s Keirou Knightley. Hravá, moderně pojatá a vizuálně lahůdková. A je samozřejmě jiná v tom, že Emma je příběhem o něco menším a pro mnohé slabším - hlavní duo se od začátku zná a chová k sobě přátelskou náklonost a ačkoli mezi nimi vznikají konflikty, nikdy se nejedná a vášnivou animozitu jako mezi Elizabeth a panem Darcym. Emma jako hrdinka nevíc není a nemá být tak sympatická jako Elizabeth, má být rozmazlená slečinka, která si myslí, že si může hrát s životy jiných. A sám příběh ji poučí v tom, že občas zkrátka nemá strkat nos tam, kam nemá. Anya Taylor-Joy a Johnny Flynn mají bohudík dobrou on-screen chemii, takže jejich romance funguje - pro mě asi nejlépe ze všech adaptací Emmy, které jsem viděla. Jako třešničku na dortu film nabízí nádherné kostýmy a jemný humor. Pro milovníky romantických filmů nutnost. (01.05.2020)

Zprvu jsem byla zaskočená čímsi, co jsem považovala za vyumělkovanost a vykonstruovanost/šustění papírem, ale zároveň jsem ihned po skončení filmu měla nutkání vidět ho znova, a potom znova, a potom znova, a nakonec jsem se ho naučila ocenit skrz naskrz, stylizaci a všechno, a dalo by se říct, že se zařadil mezi mé oblíbené. Například šla podívat se na kupu dalších adaptací, abych je mohla porovnat a popřemýšlet si nad smyslem života a tak. Určitě je na Emmě. vidět, že je Autumn de Wilde (módní) fotografka, a tahle optika její austenovskou vizi odlišuje od většiny všech ostatních adaptací, nejen Emmy, ale tohohle literárního proudu. Je to quirky, ale zároveň se jí daří udržovat pocit, že je to "historický" příběh. Postavy se nechovají tak moderně, že by to historické zasazení přestalo dávat smysl. (Jako příklad filmu, který tohle absolutně nezvládá, uvádím The King's Man. Ten jeho tvůrci cíleně zasadili do minulosti, ale všechno od jazyka, chování postav, možností cestování a vůbec všeho je pořád moderní/současné jak bič a děsně mě do dráždilo.) A když tento (pro mě zásadní) pocit funguje, může si autorka už jen dál získávat další a další plusové body se super prací s vedlejšími postavami, spoustou detailů na pozadí, "netypickým" soundtrackem, rozdělováním na kapitoly a zkrátka všeobecným výbuchem kreativity. Mini výtku bých měla k tomu, že všechno oblečení ve filmu vypadá, jako by ho nikdy předtím nikdo nenosil, což je taková moje pet peeve, ale zase jak moje sestra podotkla, Emma je bohatější než Lizzie Bennett, takže nemusí vypadat tak dodrbaně jako Keira v Pýše. Když jsem šla prozkoumat, jak se to všechno odehrává v knize, abych si udělala obrázek o tom, jak moc je film věrný předobrazu, tak jsem zapomněla přemítat nad tím, jak dobře byl příběh transformován do nového média, jak nosné jsou vztahy mezi postavami a jak přesné jsou výkony hereckých představitelů, a hlavně jsem se zasekla na tom, že Mr. Knightley má být o 16 let starší než Emma. Říkala jsem si, že této dynamice mezi postavami určitě neprospělo obsazení tak mladého herce, a následně jsem zjistila, že Johnny Flynn mladistvě jenom vypadá a že je ve skutečnosti o 13 let starší než Anya, což mě trochu šokovalo, a následně jsem zjistila, že je to ve skutečnosti muzikant a že existuje film, kde hraje Davida Bowieho, a že to musím nutně vidět. Potom jsem taky zjistila, že už jsem se v myšlenkách přesunula daleko od původního tématu, a tak jsem raději přemýšlela, proč má ten film tady i na IMDB tak nízké hodnocení, když má, alespoň co tak vím a usuzuji podle sebe, docela cult following. Možná je to tím, že ne každému se chce odhazovat trylky lopatou, aby se dostal k jádru věci.  Jo a ještě P.S.: Tanya Reynolds je absolutně skvělá. P.P.S.: Děkuji režisérce za to, že tak mistrovsky představuje zranitelného muže. (29.7.2022) (26.02.2021)

Co se týče adaptací knížek Jane Austenové, jedná se většinou o kostýmní romantická dramata s působivou výpravou a velmi slušnými výkony od spolehlivých hereckých es. Tvůrci "Emmy.", zejména asi její scenáristka, se vydali trochu odlišnou cestou. Nečetla jsem sice knižní předlohu, ani jsem neviděla některé ze starších provedení, ale skoro bych dala ruku do ohně za to, že nejsou tak komediálně laděné jako právě tento film. Hodně tomu napomáhá herecký projev všech zúčastněných, protože třeba takový Bill Nighy jako Emmin tatínek může hrát klidně jenom očima a vy byste se skoro váleli smíchy po podlaze. Scény s ním, i když jich není mnoho, patří k těm nejkomičtějším v celém filmu. Pochválit musím stejně jako u jiných austenovek také krásné kostýmy a výpravu. Měla jsem ale trochu problém s představiteli zásadnějších mužských rolí čili Emminých nápadníků, určitě bych zvolila někoho výraznějšího a charismatičtějšího. V každém případě jsem výsledkem mile překvapena. (17.05.2020)