Slovo

77 %. (17.01.2023)

Námět fajn, ačkoliv třeba mnohem lépe realizovaný v Občanském průkazu či Báječných létech pod psa, takže vlastně nic moc nového. Opět se vrácíme do roku 1968, opět se díváme na příběh jedné rodiny. Finger opět ukazuje své herecké kvality, ale tady jsou utopeny v prapodivných divadelních kompozicích a mnohdy podle mého až amatersky působicích kamerových ořezech. Ta atmosféra té doby z toho prostě nijak nedejchá. Kdybyste vzali ty záběry a přesunuli je do jiné doby, tak to v podstatě nijak nepoznáte. (03.12.2023)

Na tu úmyslně rušivou kameru jsem si musel zvykat asi půlku stopáže a celou jednou hvězdu navíc dávam za téma. Dialogy byly občas tak šustivý, že na to nejde prostě nevzpomenout. Martin Finger je tak přirozenej, že si s tim ještě poradí, ale v případě Gabriely Mikulkový to občas fakt tahá za oči. A taky bych uvítal jednou něco míň komorního. #komunistijsousvině #tečka (70%) (03.12.2022)

Slovo doslova o ničem..... až se pozítří vzbudím, tak vlastně ani nebudu vědět, o čem film byl.... Bez barvy, bez chuti, bez zápachu - 1 hvězda za skvělého Fingera. Ten chlap je fakt dobrej. (30.03.2023)

Milé děti. Píše se rok 2022. Máme demokracii, nic víc vlastně nepotřebujeme. Možná jste i konkrétně vy součástí programu Obědy do škol- ostatně není vás tak málo, kterým je rodiče nemají z čeho zaplatit. Pravděpodobně budete z rozvedeného manželství, patrně proto, že v té přemíře svobody už dospělí nevědí, coby roupama. Mimo jiné se dost chlastá a fetuje. Řada z vás se už ve svém životě- stejně jako hlavní hrdinové filmu Slovo- patrně někdy někam stěhovala. Vlastní bydlení se stalo nedosažitelným a u nájemního, které ho hojně nahrazuje, se nějaký pohyb tolik neřeší. V tomto filmu se také poměrně často vyskytuje slovo cukrárna. Rodiče do tohoto zařízení dříve brávali svoje děti, ale v posledních letech v tom kvůli zákuskům za sto a více korun trochu polevili- tak kdybyste náhodou nevěděly. Mohlo by vás rovněž zmást, že se filmový tatínek Václav bojí o práci. V době, o které toto dílo pojednává, nebylo zvykem- tak jako dnes- aby muž měnil zaměstnání na základě sezónnosti a tržních výkyvů- tedy klidně i několikrát do roka- jako někteří vaši tatínkové. Také vám jistě neujde, že Václava někdo někam neustále tahal a lákal. Je to do očí bijící, poměry se opravdu změnily a dnes by si ho nikdo ani nevšimnul. Žel bohu neznáme odpověď na otázku, proč si pro roli doktora vybrala paní režisérka dvaasedmdesátiletého herce ve věku vašich dědečků. Výsadu pokračovat v práci i ve stáří mu umožňuje až nynější, de facto neexistující důchodový systém. Ano, ano, milé děti, za těch belzebubů komunistů to byla hrozná, hrozná doba a je třeba si to neustále připomínat, zvlášť s ohledem na to, jak báječně se máme dnes. Přát vám v souvislosti s filmem Slovo příjemnou zábavu by se rovnalo sarkasmu. Tak snad jen, ať vám to pokud možno rychle uteče. (29.11.2022)

Celkom dobré, ale viacej by sa tomu hodilo divadelné zpracovanie, komornejšie. (03.09.2023)

Zdá se, že je snazší a hlavně bezpečnější omílat téma roku 1968, který většina diváků stejně ani nepamatuje (včetně režisérky narozené v roce 1985), nežli natočit film o současných problémech. Nebudu se k tomu vyjadřovat, protože bych musel použít příliš mnoha vulgarismů. Výstižné komentáře: klukluka, Goldbeater, Marigold, Klik. (29.11.2022)

Režisérčiny předchozí Chvilky byly o půl hvězdičky lepší. Stále lze velmi pozitivně vnímat herectví včetně dětí, ale hloubka, scénář a psychologie postav není tak silná, jak bychom si my diváci přáli. 65 % (05.12.2023)

Naprosto další průměrný český film odehrávající se kolem roku 1968.  Další v řadě. Naprosto nechápu, za co dostala paní režisérka na MFF KV cenu za režii., režie působí naprosto bez koncepce. Film zachraňují herci. (21.09.2022)

Dobové psychologické komorní drama, které má plus v bohatém obsazení (šumperští kámoši Finger Sokol opět spolu), ), solidních hereckých výkonech, hezkých dobových interiérech ... jinak mne to ale úplně minulo. Taková artovka pro vyvolené, která na mne působila jako zfilmované divadelní dialogy. (03.12.2022)

Pro mě velmi působivě a zajímavě zachycené události 68 v mikro světe jednoho obyčejného člověka a jeho rodiny. Události proložené fotkami ze scén mi také přišly povedené koncepčně i stylově. Jedině tedy z té manželky, to by mi hráblo za 10min, se diví, že se nesložil dřív z ní. Opravdu povedený snímek, o tom jak se někdo nechce vzdát, prostě ne, i když je proti tomu všemu sám. Malé město, velké duše, velký prevíti. Výborný Martin Finger. (06.01.2023)

Beata Parkanová jakožto slovo - poslední záruka o rozhodnutí stát při čemkoliv spolu jako nerozlučná rodina. Analytický Finger v nejistotě proti tehdejšímu politickému zřízení. Velice charismatická a pevná Mikulková jako matka tmelící vše. Juříčkova statická kamera snímající vnitřní pochody postav naslouchající okolí. Pro mě silné scény s (ne)vyřízením věcného břemena a rodinná chvíle v kuchyni matka, sestry, dort.  60% (10.04.2023)

Tak toto dílo bylo pro mě naprosto k nepřečkání. Co totok bylo za divný patvar, nekonzistentní scény vs. divnodebilní dialogy. Manželka (Mikulková) ta byla doslova na zabití, tu její postavu jsem absolutně nepochopila, působila na mě jako psychopatka. Jediné co mě tam bavilo byly scény z notářské kanceláře při řešení případů, ale jinak to byl čistý zmar, nuda a totální agónie příběhu...Brrr, úplně jsem se otřepala z toho rádoby artového blivajzu...Za mě 25% (28.12.2022)

Slovo je skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající určitý ustálený význam a nebo taky české filmové drama o zachování si morálních hodnot po roce 68. Kdybych to celé měl přirovnat k jízdě automobilem, tak snad jenom tak, že Martin Finger řídit rozhodně umí, ale cesta je tak poklidná, že netřeba zařadit víc než za čtyři. Takový nedělní výlet do sousední vesnice k tetě na bábovku. Občas není od věci se jet tak na pohodu projet, někdo se ale raději vtěluje do pozice jezdce formule 1 a uvítá, když je na trati živo. (25.01.2023)

Mne to príde ako jemne nepotrebný film. Téma ohlodaná na kosť už veľmi nemá čím ohúriť a síce chápem, že Parkanová si snímkou splnila malý sen, ale dýcha to na mňa tézovitosťou a aj nápad ohúriť fotkami mi po určitých scénach evokuje fragmentáciu, a ozaj zbytočnú, ktorá v citlivom príbehu pôsobí skôr rušivo. Film však ponúka výborné výkony ústrednej dvojice Finger & Mikulková, ktorí svojim postavám vštepili hĺbku. Sú absolútnou devízou snímky a tak skvele vyzerajú a do diela pasujú... akoby ich tvorcovia vystrihli z časákov 60. rokov. Veľa má do seba aj kamera, ktorá štýlovo sleduje dianie v exteriéri obce z nadhľadu, niekde surovo reže do postáv čo má, ofc, príznačný charakter. (07.02.2023)

"Pro mě v tom rozdíl je!" Konverzační záležitost, která myšlenku měla. (05.12.2023)

Příjemný snímek s výbornými hereckými výkony a zajímavou režií. Musím říct, že mi styl Beaty Parkanové celkem líbí. Atmosféra byla velice přitažlivá, ale příběh neměl žádné vyvrcholení a v podstatě ani žádnou pořádnou zápletku. Snímek se zaměřuje na těžké doby kolem roku 1968, což je velice oblíbené téma současných filmařů, ale zde to přeci jen bylo podáno trochu originálněji a ze začátku se příběh vyvíjel celkem zajímavě a poutavě. Tomu pomohla hlavně režie a poměrně dobrý scénář, ale film jakoby pomalu ztrácel dech. Možná to byl tvůrčí záměr, aby příběh působil, co nejvíce autenticky (Parkonovou inspirovaly zážitky její vlastní rodiny), ale zkrátka to bylo na toto filmařky neustále omílané téma, jak zlí komunisté zničili život dobrému a inteligentnímu člověku, málo. Ačkoliv jsou zde zajímavé scény, ale jako celek to příliš nefungovalo, a tento film měl dle mého daleko větší potenciál než jeho finální podoba. Cením si ale toho, že zde nebyl patos, který vídáme často u takových to historických dramat z dob komunismu, a ani tolik klišé. 6/10 (KVIFF 2022) (25.11.2022)

Pečlivě vystavěný film na detailech kolem činnosti otce-notáře vzdorujícího vstoupení do strany a impulzivnější matky a jejich dvou dětí. Ale je jaksi aseptický, chladný, bez rozmachu i chuti. Dobu kolem rou 1968 neodráží jen ji nově vybudovává. Ty ceny udělené filmu jsou přehnané a lze je příčíst jen jeho pečlivému vybudování. (max.50%) (05.12.2022)

Parkanová mně baví. Smutek z hodnocení 56%! (12.01.2023)

Asi by mi film Slovo utekl, kdybych na twitteru nedávno nečetl přirovnání ke slavnému Uchu. Je to tak jiné - a přitom tak trefné. Nikdo nikomu neubližuje, jenom se po srpnu 1968 vrací společnost k normálu. Což tak ale každý nevnímá, hlavního hrdinu to stresuje, bojí se o svoji rodinu. Takovou výchozí situaci tehdy v Československu řešily všechny rodiny. Stejně, jako Václavova, si s tím poradily. Každá po svém. Někdo dal slovo a držel ho, někdo si řekl, že slovo je jenom slovo a ohnul záda. Vždyť o nic nešlo. Podobně jsme na tom dneska, víc než tři desetiletí svobodná společnost umí mhouřit oči, když se to hodí. Proč nechápeme, že komouš nebyl nikdy dobrý? Zrovna ve sváteční den, kdy se zase řeší, jestli mají lidé právo demonstrovat, místo aby se řešily jejich důvody, jsem v kině cítil ponurost. (28.09.2022)