Icarus XB 1
Voyage to the End of the Universe
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (viac)Obsahy(1)
Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...
Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (348)
Hard science fiction z Barrandova, když ještě kapitánu Kirkovi teklo mlíko po bradě a Ripleyová převlékala panenky? Uau! S přihlédnutím na dobu vzniku (dva roky po výletu Gagarina, pět let před Kubrickovým vyhozením kosti do vzduchu) vskutku pozoruhodné. Má to několik zajímavých myšlenek, herecké bardy, správnou klaustrofobickou depku i prchavou nadřazenost lidu budoucnosti. Vousaté triky dotvářejí osobitou formu a já bych u nich pouze vyměnil „edwoodovský“ zvuk kosmických lodí za vesmírné ticho. Doteď jsem netušil, že si národní umělec František Smolík zahrál Anthonyho Hopkinse.. ()
V tomto případě jsem odkázán na svou dětskou, mnoho desetiletí čítající rozporuplnou vzpomínku z libereckého kina LÍPA, bezpochyby silně ovlivněnou limity věku, vzdělání, zkušenosti i schopnosti porozumět ne jednoduchému dílu. Pokud si přesto troufám na komentář, je to pro filiace, které nabízí četba základních údajů o autorech a hereckém obsazení filmu. Jména režiséra (Jindřich Polák) a stejně tak scénáristů (k Polákovi přibývá další legenda Pavel Juráček) i řady představitelů rolí (Štěpánek, Vášáryová, Smolík, Lukavský, Kačírková, Medřická) jsou vnějškovými indiciemi, které indikují se značnou pravděpodobností nevšední filmový zážitek. V jednom bych však jeho unikátnost přece jen poněkud korigoval: v tom, že jeho místo v české filmové sci-fi je tak ojedinělé. V Polákově případě je nutné připomenout NÁVŠTĚVNÍKY, mimoto však byla na světové úrovni přetlumočena do filmového ztvárnění řada verneovek (VYNÁLEZ ZKÁZY, NA KOMETĚ), Čapkův raný román (KRAKATIT) i klasické dětské filmy (CESTA DO MINULOSTI). Budu rád, až se mi naskytne příležitost si tento film znovu "zopakovat" na stříbrném plátně. Jsem - a určitě ještě budu - zvědav, nakolik tyto mé expektace byly či nebyly na místě. ()
Expedícia do vesmíru. Hľadá mimozemské formy života v súhvezdí Alfa Centauri. Na dlhočiznej ceste ale posádka zabudla na vedecké aj výskumné poslanie. Vplyvom vlastnej unikátnosti sa zmenila na partičku exaltovaných hercov, deklamujúcich do vnútra efektne interiérovo pôsobiaceho hviezdneho korábu vety zo svojho divadelného kusu, ako napríklad: "Zem neexistuje!" Nikdy neexistovala". Každý má zrazu potrebu riešiť ďalšie prepotrebné veci. Nejaké pôrody, kto je ako starý voči komu a tak, stretnutie s tieňmi minulosti a čo z toho, únava jak hovado. Jasne, chápem. Niečo z tohto pobaví, niečo zastaralo. Dizajn geniálny, kostýmy nič moc, dejové peripetie a dialógy: ako čo. Vo výsledku typický priemer, poznačený časom. ()
Do Kubrickova mistrovského díla 2001 bylo tehdy ještě daleko, ke Scottově Vetřelci ještě dál a tak si režisér Jindřich Polák natočil vlastní sci-fi, které se vymyká jakémukoliv jinému českému filmu a v rámci žánru zůstává v domácí tvorbě dodnes ojedinělé. Naprostá klasika, doprovozená uhrančivě skvostnou hudbou Zdeňka Lišky, působivými triky a skvělým hereckým obsazením. V roli vědců, putujících vesmírem k nečekanému objevu, se představí takové legendy českého filmu jako - Zdeněk Štěpánek, František Smolík, Radovan Lukavský, Rudolf Deyl ml. či Otto Lackovič. Ikarie XB 1, je dodnes opomíjeným a polozapomenutým snímkem, což je věčná škoda, protože má rozhodně co nabídnout i dnešním divákům. Film už nám trošičku zestárnul, ale jeho tíživá atmosféra stále trvá. Hodně pochmurný příspěvek pana Poláka. ()
Ačkoliv se ve scénáři Ikarie XB 1 několik vtipů (nebo spíš vtípků) objevilo, stále se jedná o seriózně míněný a především podařený sci-fi film, tedy událost v české kinematografii neopakovanou. Mrazivá scéna s nálezem lodi a jejím prozkoumáním je jednoznačně nejlepší, ale závěr za ní v ničem nezaostává. Jindřich Polák byl velký vizionář, který točil české filmy světovým stylem. Působivosti Ikarie pomáhá i Liškova hudba a především herečky a herci. ()
Sci-fi není moje krevní skupina, ale mám ráda Pavla Juráčka a chtěla jsem vidět všechny filmy, ke kterým psal scénář. Tohle mě nebavilo, rušila mě příliš dramatická hudba jinak oblíbeného Zdeňka Lišky. Jednou a dost. ()
Tak na cesky pomery a dobu vzniku opravdu solidni a pusobive natoceny film dnes uz to sice vypada trochu zastarele a postradal sem tu nejakou vetsi pointu nebo napad ale verim ze ve svoji dobe to musela bejt bomba ()
České sci - fi , ktoré sa bez problémov vyrovná západnej dobovej konkurencii a mnohú z nej aj prekonáva. 8/10 ()
Zapomenutý klenot! Ať už se jedná o první část plnou vtípků (skoro až parodický robot Patrik mě snad nikdy neomrzí), nebo tu druhou, o poznání vážnější, jedná se o skvěle natočené sci-fi, kterému snad ani není co vytknout, neboť všichni zúčastnění zahráli skvěle (charisma Radovana Lukavského, výraz Dany Medřické a podivná krása Ireny Kačírkové ve vědeckofantastyckym filmu? Sakra skvěle!). Interiéry jsou na úrovni mnohem mladších snímků (to triky také, leč přeci jen z dnešního pohledu působí trošku směšně a nedopracovaně - hlavně ohňochvost rakety). Nemá cenu tenhle film nějak analyzovat (jak velmi pěkně předvedl Eodeon), stačí jen říct, že tohle je prostě skvělej film, na který se rád znovu podívám (a taky jsem tak po asi dvaceti minutách po prvním shlédnutí učinil). Není co říct, je jen potřeba obdivovat tenhle film jako celek i jako jednotlivé součásti. ()
S každým dalším zhlédnutím musím obdivovat výtvarnou stránku filmu, jeho atmosféru i herecké výkony. Je to dokonalý sci-fi šperk, který jako by byl součástí moderního výtvarného umění, jako tomu je u německých expresionistických filmů. Posádka je podobná té budoucí v kosmické lodi Enterprise, kde by se o komunistické dalo také hovořit. Jenže komunistická společnost nikdy fungovat nemůže, protože na to jsou lidé až příliš rozdílní, a tak je tomu i u té vesmírné. Film nepostrádá napětí, kopici mrtvol, radost z nového života i nového objevu. Na herce je radost pohledět. Taková Irena Kačírková jen pronese pár slov, napůl z oka spustí slzu, přimhouří víčka a člověk jí věří vše. A co se týká odkazu na 20. století, pak i v původním seriálu Star Trek se najde podobný díl.... viděno už ani nevím po kolikáté, spokojenost ale zůstává. ()
Hrozně hustý film. Nevím jestli mě víc dostal skvělý příběh, anebo boží retro triky. Patrně nejlepší a vlastně jediné české čistokrevné sci-fi. Prý Ikarie inspirovala američany ke zfilmování seriálu Star Trek.? ()
Vyvedené české sci-fi let dávno minulých, leč krásně zhotovené a atypické na české poměry obecně. :-) ()
Přiznám se, že jsem očekával malinko víc v oblasti příběhu, avšak celkově vzato mohu tento snímek velice pochválit a postesknout si, že dnes už se u nás podobné filmy netočí. Hned na začátku mě zaujala perfektní kamera, ale i prostředí, úžasná hudba Zdeňka Lišky a samozřejmě nelze nezmínit skvostné herecké výkony legend české, resp. československé kinematografie. ()
Jeden z mála filmů, na které 5* prostě nestačí. Jednička českého sci-fi filmu, ponurá psycho zaábava, které nic neu´bírá na působivosti vysoký věk a tudíž i dnes už velice komicky působící triky, kostýmy, prostě vše. Jen ten strach zůstává... ()
Ve své době inteligentní sci-fi na světové úrovni, s ucházejícími triky a navrch okořeněné českou hereckou elitou. Více než poklidný děj zaujme pedantská práce s kamerou a její vztah k okolnímu uzavřenému prostředí, který v mnohém evokuje i novější Vesmírnou odyseu a navozuje místy mnohem čistší žánrovost než celá řada jeho následovníků. Neškodilo by sice trochu více pesimismu a napětí, ale stále se je na co dívat, degradace stárnutím hrozí Ikarii a její sympatické posádce jen minimálně... 75% ()
Ano, je to už poněkud vousaté, ale přesto je to film hodný respektu v mnoha ohledech. Tehdy to byla rarita. Sovětská kinematografie i samozřejmě ta západní chrlila spoustu sci-fi filmů, pár jich na DVD vyšlo od vydavatelství Řiťka video, ale pro naše luhy a háje to byl počin nevídaný. Dnes samozřejmě vše působí značně archaicky, robot, skafandry i sama loď. Astrounauté sedí před blikajícími panely a z těch cosi odečítají podle blikání.. :-). Žádné displaye, ručičkové měřáky, nic. Přesto když se člověk pozorněji zadívá na ty různé do detailu provedené spínače, kryty lamp, osvícení skafandrů... musí prostě smeknout. Špatný není ani příběh sám, který doslova v poslední minutě nabere zajímavý obrat. Nu a je také hodně zvláštní dívat se na herce, které známe spíše z rolí družstevníků, pohraničníků a jiných podivných době poplatných rolí, jak ve skafandrech brázdí vesmír vstříc Proximě Centauri. Dávám tedy za 4 vitaminové želé proti avitaminóze. * * * * ()
neskutečně nudná hodina a půl, ve které se ani za pomocí všudypřítomné gravitace vlastně skoro nic nestane, přičemž tempo-nabírající konec je uměle prvoplánovitě utnutý a vše důležité by šlo sestříhat do pětinové stopáže... tak aspoň dvě hvězdy za dmsn velmi nadhodnocovanou odvahu a snahu čechoslováků prolomit tehdejší scifiledy. 40% ()
Jójo, dělaly se v šedesátých letech v Československu pěkné filmy. Ve všech žánrech; i ve Sci-Fi, které zrovna moc nemusím. ()
Pět let před Vesmírnou odyseou, čtrnáct let před Novou nadějí a šestnáct let před Vetřelcem vznikl v Československu naprosto unikátní snímek, který v naší filmové historii předtím ani potom nemá obdoby. Širokoúhlý formát, dokonale dynamická kamera Jana Kališe, geniální hudba Zdeňka Lišky a promyšlená režie Jindřicha Poláka. Nemluvě o úžasném hereckém obsazení v čele se Zdeňkem Štěpánkem a Františkem Smolíkem, kteří se ani v těchto pro ně netypických postavách neztrácejí. Neuvěřitelně atmosférický snímek, kterému zub času nijak neublížil a digitální restaurace mu pomohla. Pro každého fandou sci-fi filmů je Ikarie absolutní povinností, už jenom kvůli humanitnímu poselství. Snímek, kterému se v současnosti může přiblížit snad jen Nolanův Interstellar. ()
Kdysi byli bojovníky, aneb parafráze názvu jednoho z mých oblíbených nezávysláků se sem celkem hodí. Ikarii se nemůže upřít že ve své době byla jednim z nejlepších seriozních sci-fi ve světovem měřítku a hlavně určitě musela v českých filmových vodách působit jako zjevení. Jenže od doby vzniku uplynulo zhruba 40 let a tento fakt je hodně znát. Stejně jako většina ostatních starších filmů i Ikarie hodně zestárla. Očima nezaujatého, nostalgií nezatíženého, diváka musím konstatovat že má na dnešní dobu pomalé tempo a spíš už nudí. ()