Icarus XB 1
Voyage to the End of the Universe
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...
Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (348)
Ikarie XB 1 je podle mě jedním z nejvíce přeceňovaných filmů, které byly v Československu, potažmo České republice natočeny. Ačkoliv byla natočena již v roce 1963, to jest tedy teprve dva roky po tom, co Gagarin vylétl do Vesmíru jako první člověk, tak se jedná o strašně infantilní sci-fi nudnou podívanou. Na Ikarii to chodí podobně jako v seriálech Star Trek nebo Červený trpaslík, jenže ten život kosmonautů je braný hodně dětinsky a přízemně. Interiéry vlivem roku natočení jsou příšerné, ozvučení strašné a nejhorší je děj, který je absolutní nuda. [4458. hodnocení, 284. komentář, 78%] ()
Lem je cítit v každé scéně, triky slabší, ale příběh a napětí je vystavěno dokonale. Ten film nestárne. ()
Vesmíná scifi bez velkých efektů ale s velkým příběhem, takové Solaris po česku. Na svou dobu jsou nápady méně naivní, než bych očekával, vliv S. Lema je znát. ()
Zajímavé. Netradiční pojetí budování napětí ve vesmírném dramARTu. Jen mi přišel nějako utnutý či useknutý konec. Asi usnuli... ()
„Zástupce velitele McDonald, do hovorny!“ ()
Škoda, že se o něco podobnýho dneska nikdo už nesnaží :) Za málo peněz se dá uhrát hodně muziky. Je to škoda jak se dříve český film nebál ničeho, komixů, scifi, válečných filmů, historických filmů a dnes je to doslova ubohost nad ubohost. Každopádně i přes papundeklový triky tohle za shlídnutí stojí každýmu kdo se občas zasní při pohledu na noční oblohu. ()
Parádní film, na kterém by sice bylo lze najít nějaké chybky, ale vzhledem k době svého vzniku se jedná o (a to neplatí jen pro rámec naší země) do jisté míry unikátní dílo. Skvělý Lukavský! ()
Tohle bych chtěl vidět v kině...ve své době to zřejmě dost určovalo směr, když se zpětně podívám na Star Trek...krásnej film. ()
Stěpánkovo "Michale!" vám bude znít v hlavě ještě dlouho po skončení filmu. Je škoda, že nejzajímavěji se tvářící Michalova část je vlastně jen nedůležitá odbočka. Celkově je zápletka velmi jednoduchá, ale širokoúhlý formát, kamera, kulisy a herecké výkony to vyvažují. LFŠ. červenec 2013. ()
Klasika československé sci-fi. Filozoficky hodně blízké původnímu Star Treku (který je o pár let mladší), a kupodivu čechoslováci dosáhli i podobné úrovně co se triků týče. Hodně ale pobaví naivita, se kterou předpověděli 200 let vzdálenou budoucnost - tam, kde amíci snili o warpovém motoru a miniaturizaci, naši mají rakety a gigantické stroje s velkými tlačítky... Ale filmu z téhle doby se to rozhodně dá prominout. ()
Skvost. (Pro fandu sci-fi). ()
Sci-fi film má jednu obrovskou nevýhodu. Strašně zastarává. Zatímco kvalitní drama je pořád stejné, sci-fi filmy se s časem neustále vyvíjejí. Co se v jednu chvíli může zdát moderní, v další je už jen k smíchu. To se často nevyhnulo ani těm nejlepším scifi dílům, i když ty povětšinou dokázaly tento nemilý aspekt alespoň nějakým způsobem zrelativizovat. Proto vše není scifi můj moc oblíbený žánr (stejně tak jako fantasy, které má zase ohromné potíže s vnitřní logikou). Nakonec ze staršího scifi filmu člověk může hodnotit už jen tu dramatickou rovinu. Čili scifi aspekt mysl člověka odstaví na druhou kolej a ten zůstává pouhou kulisou, která by mohla být klidně vyměněna za nějakou nescifi obdobu. Dramatická rovina v tomto milém filmu je naštěstí podpořena dobrými herci a tíživou psycho atmosférou. Efekty jsou na svou dobu skvělé, nicméně dnes již velmi zastaralé. Kolem a kolem to není úplně špatné, ale stejně bych se raději podíval třeba na nějaké válečné drama s podobně vytvořeným námětem. ()
Nadcasova sci-fi drama z prostredia vesmiru so skvelou depresivnou atmosferou a trikmi,fakt na tu dobu perfektny ceskoslovensky film,klenot,ktory urcite inspiroval mnohych reziserov...:-) ()
Tento film jsem viděl s mým dobrým kamarádem Tondou. Děkuju za tento společný skvělý okamžik. ❤️ ()
Podla môjho je to najlepšie československé sci-fi ()
Na tu dobu a na to, ze je to ceskoslovenky snimek je hodne kvalitni, mohl by konkurovat i zahranicnim filmum te doby. Skoda, ze se takto dal ceska kinematografie nemohla vyvijet. Kdovi jak by vypadala dnes. Urcite na na vyssi urovni. ()
V dnešní době směšně vypadající, ale v době svého vzniku naprosto revoluční zážitek. Ty kulisy musely stát ranec. Film, který mě zásáhnul když jsem byl ještě malej a pamatuju si jak mě rodiče posílali spát. Od té doby jsem ho neviděl a s chutí jsem ho ted v klidu pustil. Film prošpikovaný komplet po víčko "naprostou hereckou špičkou" tehdejší filmové garnitury, která byla k dispozici a je to znát. V každém dialogu úplně cejtíte jak tam tečou ty peníze, ale ty herci byly fakt skvělý. Polák byl borec. ()
Na české poměry a hlavně rok 1963 nevídaně povedené Sci-Fi. Zajímavý děj, zápletky, stupňování napětí, prostě paráda :) ()
Tá sci-fi hudba od pána Lišku bude to čo si budem pamätať. Dosť nudné a dosť ľahko vyfučiace z hlavy. Poteší herecká smotánka na čele s Frantom Smolíkom. ()
A raketa manévruje ve vákuu, jako by se nechumelilo. Znuděná posádka si krátí dlouhou chvíli brnkáním na klimpr, filozoficky blábolí, uzívaně zevluje po korábu. Nemají co na práci a tak se vzájemně dobírají různými srandičkami, no hihňají se na celé kolo. Medřická mudruje jako v Ženě za pultem, dělá jim mámu. Ještě, že tam mají pejska, kterej ale chudák onemocní. Zemi nazývají zapadákovem vesmíru, tancují směšný tanec na debilní hudbu. Herci blábolí, vůbec nevěří tomu, co povídají. Posádka se začne posléze nudit k smrti, že z toho dostanou horečku. Největší chytráci na palubě to naštěstí svedou na „tmavou hvězdu“, takže Štěpánek může opět s přihlouplým úsměvem pořádat blafy z automatu. Mezi posádkou kvetou románky, už se plánují cestičky a trpaslíci na zahrádce, když kde se vzala tu se vzala AVITAMINÓZA!!! Lukavský zachraňuje kolegu v gumové nafukovačce a psycho nuda pokračuje až do chvíle, kdy se zjeví levitující koule barvy bílé. Hoštice na palubě dojatě utřou slzu a chystají lyžovačku. ()