JoSte

Hvězdičku jsem musel ubrat za místy nadmíru pomalé tempo. Jinak poctivý noir, kde se hlavní hrdina dobere pravdy až po několikerém výchovném profackování zpovídané ženy.

Krimi seriál z dob, kdy policie zřejmě neměla žádné předpisy a veškeré problémy v terénu řešila pískáním na píšťalku. Až nečekaně velkou roli sehrál v seriálu pes Koki. Jinak je trochu škoda, že děj nijak negraduje, ale díly jsou až chirurgicky oddělené.

„To je taky nápad, oběsit se ve čtvrtém poschodí.“

Značně psychedelická podprůměrně nazvučená fantasy plná třpytek a zpomalených záběrů. Citelně chyběla dramaturgie, aby to celé dávalo větší smysl a drželo lépe pohromadě. „Look! Ugly one horned mule!“

Takové archivářské dilo tu chybělo. Důležitý shrnující dokument o dějinách vývoje her u nás s řadou rozhovorů s hlavními aktéry a úryvků ze zásadních her české historie. Nechybí ani doplnění dobového kontextu pro méně znalé publikum.  Kratší formát je v dnešní době pochopitelný, nicméně ocenil bych stopáž klidně dvojnásobnou (stejně jako množství archivních materiálů).

Nádherný mix Japonska, přesně padnoucího soundtracku (zazní i House Of The Rising Sun japonsky) a kouzelných okamžiků každodennosti. „Komorebi is the Japanese word for the shimmering of light and shadows that is created by leaves swaying in the wind. It only exists once, at the moment.“

Těžko uvěřit tomu, s jak mizernou výbavou a prakticky nulovou ochranou se do oné „záchranné“ akce pustili. Boj se závěrečným bossem byl už spíš jen na efekt, než že by měl cokoli společného s jakous takous realitou. Nicméně v rámci žánru lze nad lecčíms přimhouřit oči, zvlášť když zbytek je nadmíru vydařený.

Nemůžu se ubránit dojmu, že na roli Jaretha, krále goblinů, se David Bowie příliš nehodí. I jeho asi tři muzikálově písňové pasáže tam byly jaksi navíc, nehledě na převážně horší zpracování triků oproti zbytku filmu. Jinak jde ale o mimořádně propracovaný svět, kde housenky nosí šály, psi jezdí na psech, víly jsou jen otravný kousavý hmyz, okolo náhodně pobíhají slepice a do toho se řeší hluboké lidské hodnoty a přátelství. „Just fear me, love me, do as I say and I will be your slave.“

Rozhodně zajímavější podívaná než Burtonův první Batman. Narazíte tu na klauna, který na jednokolce pronásleduje paní s nákupem a střílí u toho samopalem do vzduchu, na kočku (samozřejmě oranžovou) hryzající prsty právě se rodící Catwoman, která následně posprejuje své růžové tričko s kočičím potiskem a později skoro sní papouška, bizarně tučňáčího DeVita třesoucího si uříznutou rukou s Walkenem, psího teroristu s granátem, polykače mečů, který při boji s Batmanem přijde o svoji chloubu, povinný Wilhelm scream, tučňáky v raketových postrojích s anténami, bombardování zoo a mnoho dalšího. Poněkud to pak kazí momenty, kdy Penguin odletí vzhůru na velice subtilním vrtulovém deštníku, a jiné popírání fyzikálních zákonů, které i na poměry komiksového světa nepříjemně bijou do očí.

Kvalita značně kolísavá a navíc zhusta protkaná mnohdy až směšnou, absurdní propagandou. Zároveň ale nelze upřít občasné filmové kvality, nezapomenutelnou hudbu a cenné zachycení tehdejší doby, mluvy, módy a celkových bezútěšných poměrů. Stojí za zhlédnutí, ale radost z toho mít nebudete.