Lesní jahody
Smultronstället
Wild Strawberries
Wild Strawberries
Réžia:
Ingmar BergmanScenár:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrajú:
Victor Sjöström, Bibi Andersson, Ingrid Thulin, Gunnar Björnstrand, Max von Sydow, Per Sjöstrand, Gunnel Lindblom, Maud Hansson, Åke Fridell, Gertrud Fridh (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Co znamená ten zvláštní sen samotářského profesora Borga v úvodu filmu? Tato scéna, k níž Bergmana inspiroval jeho vlastní sen, zatížená temnou symbolikou a surrealistickými záhrobními rekvizitami, jako by jednoznačně znamenala předpověď brzké smrti. Vše tomu nasvědčuje: vylidněné město, zastavený čas ve slepémciferníku hodin bez rafijí i Borgova vlastní živá mrtvola, která se na něj sápe z rakve. Avšak zpráva vyslaná snem je něčím víc: naléhavým vzkazem o neodčiněném dluhu, který musí Borg nejdřív splatit životu, než zemře. Sen tu funguje jako spouštějící signál k zahájení namáhavého sestupu do nitra na cestě k pravdivému sebepoznání a přehodnocení dosavadní existence. Lesní jahody jsou velmi osobním autorským dílem, které muselo vzniknout, aby tvůrce - stejně jako Borg v usmířeném finále filmu - dosáhl psychické úlevy. Bolestný předsmrtný zápas prožíval v roli profesora i jeho představitel - Victor Sjöström. Tento významný švédský režisér a herec, který přijal Bergmanem nabídnutou roli, v ní dožíval i svůj vlastní život. Nepochybně díky osobnímu Sjöströmovu nasazení dostal jeho Borg nezapomenutelný punc ryzí opravdovosti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (169)
Mám tenhle film moc rád. I přes surreálné sny poměrně polopatická záležitost. Krásná jednoduchá věc o životním bilancování, o tom co je v životě důležité, co má smysl a že není nikdy pozdě, věci měnit ()
Victor Sjöström jako profesor Borg dožívá alegoricky dožívá život během své poslední velké cesty. Za celoživotním oceněním, během které bilancuje některá životní rozhodnutí a období z mládí a během toho potkává zvláštní postavičky, které jakoby mu vypadly ze vzpomínek na vlastní život. Celý film se nese v melancholické náladě proměny hlavního představitele, který se z sobeckého a panovačného dědka mění v soucitného, apatického a se sebou smířeného muže, jehož jen dohání smrt ve všech ohledech. Victor vynikající. Bibi Andersson, ostatně jako vždy, také. ()
Film protínají Starcovy nesmyslné sny a smyslné vzpomínky z dětství. Až jsem měl taky pocit že je mi 75. Bylo to v jistém směru dojemné, člověk je do jisté míry řízen svými predispozicemi a měnit je dokáže minimálně nebo až s věkem. Nechceme dopadnou jako on-Isaac. Krásná kamera, taktní střih atd. ()
Citlivý film o životě, bohu, lidské existenci, stáří a smrti, který Bergman cíleně vypráví realistickým a surrealistickým stylistickým stylem plným fascinujících virtuózních obrazů s jedinečným psychologickým a filozofickým rozborem stárnoucí samotářské postavy. ()
Mnoho, opravdu mnoho vrstev. O co jde? O bilancovaní života na jeho sklonku? O lítost nad chováním k druhým? O strach ze smrti? O vzpomínky? O vztah rodič - dítě a o nemožnostu přetnutí "kruhu" (porovnej matku se synem profesorem a profesora s jeho synem!)? Prostě film plný námětů k zamyšlení, plný každého z nás! ()
#139 The Criterion Collection... Isak Borg se vydává na cestu do Lundu za čestným doktorátem a zároveň podstupuje vnitřní cestu a zápolí se svými vnitřními démony. Jak skončí cesta? Usmíří se sám se sebou? ()
asi nejlepší bergman, film o lidské samotě - nejdená se o bilancování, ale uvědomnění si samoty, neschopnosti milovat a být miován ()
Ať už si vyberete jakýkoli pohled přes psychologii, sociologii či běžné interpretací příliš neobtěžkané vidění, nabídne se Vám jedinečné dílo, v kterém vystoupí několik centrálních momentů lidského života. Smrt, stáří, láska, mládí, intenzita vzpomínek a jejich význam pro přítomnost, vnímání smyslů v kontrastu s tím, jaké myšlenky vyvolají a v pozadí vcelku poklidná běžná cesta za životním vyznamenáním. Naléhavost každého okamžiku se prohybá tíhou a přitom hned vzápětí mizí ve zcela standardních životních fázích. Vykreslení téhle dynamiky a do toho všudypřítomná krása, vůně a barva lesních jahod. Co víc si přát? ()
Když jsou vaše vzpomínky a stáří relativně nudné, ještě to neznamená, že film o tom všem bude zábavný. Ovlivní hodnocení ostatních váš pohled na film? Možná. Můj ale rozhodně ne. Třeba taková Sedmá pečeť z téhož roku, to už je jiný šálek kávy. Tu doporučuji, tento kousek však ne. ()
Myslím si,že je nutné vidět film než zemřete.S tím souhlasím.Ale zárověń je lepší vidět film v různém věkovém období svého života.Bude na vás totiž působit jinak ve třiceti a jinak v padesáti.A tím jsou některé filmy nesmrtelné. ()
Ne, nerozumíš! Mluvíme rozdílným jazykem. Žádná jiná věta z filmu mé pocity nevystihuje tak přesně. ()
Netušil jsem, že sentimentální vzpomínání starce na svůj život může být tak krásné... ()
„Ako je tu ticho.“ „Svojím spôsobom dokonalý úspech, Profesor.“ „A čo trest?“ „Neviem. Hádam, že taký, ako obyčajne.“ „Ako obyčajne?“ „Samota.“ „Samota?“ „Presne tak.“ „To neexistuje zľutovanie?“ „Nepýtajte sa ma. Neviem.“ Som hrozne rád, že sa už dostávam do toho bodu, keď vo mne začínajú silno rezonovať Bergmanove filmy. Film Lesné jahody je plný strašidelných obrazov. Najviac na mňa zapôsobil prvý sen bez ručičiek na hodinách, prázdne ulice s ohlušujúcim tichom spolu so snom neskôr vo filme, keď Isak uvidí svoju čiernu hlavu bez tváre v odraze zrkadla a hneď nato vstúpi do prázdnej predsiene. Ide o strašidelný, melancholický, priam až depresívnu snímku, no aj tak som ku koncu našiel istý pokoj a útechu, ako keď človek žije dlho vo výčitkách, pochybnostiach a samote a nakoniec ho niekto objíme. ()
Tak nevím - "surrealistický sen" na začátku filmu mi trochu připomněl humor Woody Allena, ale asi legrační být neměl. Zato pozdější "vtipně duchaplné" dialogy mi příliš zábavné nepřišli. Taky tomu neprospělo, že bezstarostnou mládež ("děti", jak je láskyplně nazývali profesor a jeho snacha) představovali herci, kterým bylo přes třicet. Trochu zajímavé a podnětné pro mě byly až scény a rozhovory na konci snímku. ()
Konečně Bergman, který mě neuvrtal do depresí ;) Krásný film. ()
Rozloučení Victora Sjöströma s kinematografií, Bergman ve své vrcholné formě, nebezpečně krásná Ingrid Thulin, co dodat??:-) ()
Při road movies se většinou před něčím utíká....tady to byla samota, ve které žil profesor po celý svůj život. Najde usmíření s okolím i sám se sebou? Nejsem si jista - když okolí 60 let šikanujete, ono se mu pak těžko akceptuje, když se najednou začnete usmívat.....Úžasně byly zpracovány snové výjevy - doufám, že se mi dnes nebude zdát o hodinkách bez ručiček....to byla opravdu hororová scéna. ()
Ohlédnutí za životem jednoho mrzoutského švédského doktora, jenž si díky cestě za oceněním jeho celoživotního přínosu začne uvědomovat své chyby, pronásledují ho výčitky, nesplněné tužby a dávné lásky. Taktéž vidíme překrásnou Bergmanovu ódu na stáří, které je tu přímo konfrontováno s nadšením mládím s otevřenými možnostmi. Snímku dodávají na kráse zejména snové sekvence, které jsou do něj vloženy nenásilně a funkčně - vždy posunou děj o kus dopředu. Krásný film. ()
Rekapitulace života "moudrého starce" se všemi úzkostmi, křivdami i útěchou v dětství. ()
Súvisiace novinky
SCANDI – Severská filmová lekce
Česká a slovenská premiéra aktuálního vítěze festivalu v Benátkách, výtečného filmu Roye Anderssona Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě, zahájí historicky první ročník festivalu severských… (viac)
Přehlídka švédských filmů
Nejen milovníci Ingmara Bergmana si přijdou na své v pražském kině Aero. Ve dnech od 2. až 5.listopadu zde proběhne přehlídka švédských filmů a během pěti večerů jich bude možné zhlédnout celých 12!… (viac)