Krtko

Flanďácko hipísácký výkřik zdatného filmaře ( z westernu jen kulisy a klišé,podle mě by to mělo stejné vyznění i kdyby se to točilo na Václaváku,-ale to by asi režírovala Chytilová)(pro mě vyjmečně projednou zvítězil obsah nad formou). Zas jeden film na který jsem čuměl s otevřenou hubou.Měl bych ji co nejdřív zklapnout,aby mi tam nevletěla nějaká ta včela ,nebo splašenej zamyšlenej krtek.-Chtěl jsem dát čtyři,ale kvůli výbornému zvuku (místy geniální podkres,-jako třeba, když se Jodorowsky chystá na souboj,pohybuje se venku ,ale ozvěny jeho kroků zní jak v katedrále)je to za pět.(i když jsem se celý film nemohl zbavit dojmu,že Jodorowsky musel hodně často chodit na pivo s Pasolinim) (24.07.2009)

Ano, patřím k omezeným idiotům, jak řekl Jodorowsky - komu se film nelíbí, je omezený idiot... vy pětihvězdičkáři jste zase osvícenci noo. Podle mě je film umění KRÁSNÉ. A to je to, co mi v Krtkovi chybělo. Opravdu se nechci dívat se na zvrhlé, perverzní, nechutné, zvrácené a fakt hodně hnusné výjevy. Dělat z tělesně postižených lidí ještě větší postižence a chudáky - jako pardon, ale tohle nemám za potřebí. Dělat ze stařen ještě starší a nechutně perverzní baby, to teda taky ne. Závěrečná střelba je vrchol zvrácenosti. Na filmy se nedívám proto, abych viděla hnus. Krtek mi ze začátku přišel docela nápaditý a originální, což mám ráda - tím myslím první část, kdy šlo o pistolnický souboj. Ale události potom mi úplně celý dojem pokazily. Jodorowsky až moc zatlačil na pilu. Pořád jsem se v tom snažila najít "něco". Jenomže to něco jsem nenašla a zbyl mi jenom ten "hnus". A kvůli tomu jsem celou známku srazila, protože mi to pokazilo celý film. Jednou jsem se pousmála, to přiznávám - při scéně "zázrak", jak si hráli na ruskou ruletu, ale jinak jsem se šklebila a nechápala, proč se režisér najednou rochní v takových výjevech. Bylo to jako kdyby se z lidí snažil udělat co největší chudáky, mrzáky, odporné individua apod. Působilo to na mě asi tak, jako když si někdo stoupne před vozíčkáře nebo postiženého člověka, ukáže na něho prstem, začne se smát na celé kolo a ještě na něho plivne. Tohle je můj hlavní pocit z filmu. Ty dvě hvězdy jsou za první půlku filmu. Ještě jsem asi zapomněla dodat, že kdyby vše skončilo tím, jak El Topo zabil poslední ho pistolníka, tedy spíš, jak pistolník zabil sebe a tím vyhrál, tak film hodnotím výš ;) jde mi čistě jen o ten strašný konec. (29.07.2008)

Apokalyptický western? Náboženské podobenství? Mytologický příběh o iniciační cestě hlavního hrdiny za poznáním sebe sama? Nesmyslný trip zfetovaného režiséra? A nebo taky možná něco jiného... Podivný film pana Jodorowskyho, který nedává žádný klíč k rozšifrování děje a tak se pochopení snímku stává záležitostí každého jednotlivce, který si na základě svých filmových a mimofilmových znalostí vytvoří vlastní, zcela subjektivní obraz toho, co právě viděl. Postmoderna ve filmovém hábitu. (24.01.2008)

Poprvé před nějakými deseti lety jsem ten film neměl sílu dokoukat. Ono sledovat dvě hodiny předchůdce Neila Breena, který se bere strašně vážně a chce spasit svět ošklivostí podobně jako Breene svými nadpozemskými schopnostmi, je jen pro silné nervy, otrlé artové diváky a vykladače životních mouder z exkrementů . Přesymbolizovaný obraz, střídání naprosto nahodilých scén, kdy je jedno, jestli hlavní hrdina bude zrovna na poušti plést šálu nebo hrát na piano, protože to dává zhruba obdobný smysl. Pan režisér a hlavní herec musí být velký a pěkně namyšlený narcis a jeho poselství je mi zhluboka ukradené. (15.06.2019)

Podobenství o společnosti je rozděleno do několika kapitol, pomyslně pak na dvě části. V první hledá El Topo původce masakru a následně čtyři mistry, s nimiž se chce utkat na život a na smrt, no, chce je zabít, ve druhé se pak snaží pomoci skupině lidí uvězněných v podzemí tak, že jim prokope tunel. Jde ale o jedince různě postižené, jelikož byli v podzemí příliš dlouho a děti se rodily z incestů a svazků několika málo lidí. Jejich touhou je jít do městečka pod horou. To je však zcela dekadentní a rozhodně horší než místo pod zemí. Film příjemně plyne jako řeka, občas se objeví nějaký symbol (např. zrcátko), ale i bez nich je příběh dobře srozumitelný. Dobro a zlo, život a smrt, láska a nenávist. Pro okrajové publikum. (13.08.2021)