Divoká banda

Nevim nevim... To geniální veledílo se nedostavilo. Jen vizuálně překrásný, silně nekorektní a místy až nepřiměřen brutální western s podivně přehrávajícími herci ve vedlejších rolích a rušivou hudbou... Jako důkaz velké liberálnosti Hollywoodu a Ameriky jako takové na přelomu 60. a 70. let zajímavé, jinak ale nic, co by mne výrazněji oslovilo. Emoční dopad v mém případě nulový... (07.04.2009)

Poriadne krvavý a surový western. Jednoducho MASAKER. (22.07.2011)

Bezúčelné násilí, nelogicky se chovající postavy (viz Renton). Jak by točil Tarantino v 60. letech. Tím bych to shrnul. (03.03.2006)

Je trochu paradoxní, že jediný film, se kterým mám v rámci filmografie Sama Peckingpaha zásadní problém, je právě ten, který mu definitivně zajistil pozornost filmové kritiky a zájem diváků. Divoká banda kdysi fascinovala krvavým násilím (soudě podle komentářů na ČSFD tím mnohé poutá i dnes, kdy se měřítka posunula a jsme mnohem otupělejší). Publicisté měli tendenci považovat Peckinpahův snímek ze uměleckou reflexi vietnamské války, případně rozmachu násilné zločinnosti v centrech amerických velkoměst. Peckinpah každopádně zavrhl jedno z důležitých žánrových pravidel. Klasický western pracuje obvykle s polarizovanými černobílými charaktery, kdy kladný hrdina čelí zlosynům. V Divoké bandě najdete výhradně více či méně špinavé charaktery, většinou ovládané přízemními pohnutkami. Režisér odůvodňoval chování svých postav pudovostí a živočišností, jenže tohle vysvětlení nemá žádnou logiku. Pudy mají své zákonitosti, fungují na základě potřeby obrany, rozmnožování, získávání potravy a podobně. Výbuchy násilí v Divoké bandě se vzpírají logickému vysvětlení. Nejde tu o to, že filmový hrdina ví méně než divák a má jen zlomek času na zásadní rozhodnutí. Agresivita ve filmu je ve skutečnosti vystavěna na efekt, rozhodování postav jde proti jejich zájmům a leckdy i přirozeným instinktům. Zároveň na mě rušivě působilo i používání humorných odlehčujících prvků. Snímek je podivně nekonzistentní v tempu, náladě i výrazových prostředcích. Na druhou stranu Peckinpah je každopádně silný svým vizuálním stylem - technikou pomalého snímání a pečlivým střihem. Využívá navíc tradiční přednosti westernů, kdy umí kouzlit s panoramatickými záběry krásné a divoké krajiny amerického jihozápadu. Ale s prominutím, u mě to tentokrát za více než 2 hvězdičky nebude. Celkový dojem: 45 %. (05.04.2018)

Miluju filmy Johna Woo, které z Peckinpaha tématicky (chlapské přátelství) i formálně (zpomalovačky, brutalita, masivní přestřelky) hodně těží, ale peckinpahovky mě nudí a Divoká banda není výjimka. (09.12.2007)

„If they move, kill ˈem!“ Když si při tomto soumraku pistolnické éry odmyslíme všechno to vystřílené olovo, děvky a násilí údajně vedoucí ke katarzi, zbyde něco, co by zaujalo? Postavy šedé jak zvířený prach Sonorské pouště to rozhodně nejsou a závěrečná řežba, co i díky předchozímu nadužívání mexické kapely připomíná Saint-Clarovu akci v hnízdě padoucha Karpofa, taky ne. Na svou dobu revoluční kombinace většího množství kamerových úhlů, rychlého střihu a zpomalených záběrů, jenž měla zvýraznit chaotickou povahu přestřelky, není něco, co by to v mých očích pozvedlo na nějakou vyšší úroveň a navzdory nálepce kultu trvám na tom, že není všechno zlato, co se revisionisticky třpytí.. (02.05.2022)

Když se mi řekne western, tak se mi vybaví Sedm statečných, Sergio Leone, Clint Eastwood a poslední díl Návratu do budoucnosti. Nejsem tedy tak poznamenám tímto žánrem, který je v Americe historickým klenotem a kterého si tam každý váží. Ale doposud jsem neviděl tak brutální kovbojku, kde každý jedná bezohledně a beze studu. Sam Peckinpah ukázal světu, že západ býl vskutku divoký. (18.01.2011)

Peckinpah si westernové časy divokého západu vysvetlil po svojom a rázne ich vysvetlil aj divákom. Už úvodná prestrelka naznačila svoje, na '69 rok mi totálny vyrazila dych ako aj celková realistickosť akčných sekvencií, ktorú by (vtedy ešte bezefektovému) Peckinpahovmu filmu závidel aj dnes nejeden trikový mág. Veď 145 mŕtvych je na westernový príbeh aj na mňa veľa. Dej rázny a ostrý ako britva sa nemazná s nikým a s ničím a aj napriek tomu má čas aj na psychologický stránku. Ktorej síce nie je na rozdávanie, ale tých správnych hlbších dialógov a pomalých, zaprášených scén sú presne tam, kde majú byť. Nie každý je pripravený na zmenu spoločnosti. Je to asi len môj názor, ale postavy Pikea a Dekea, hlavných vodcov dobre a zlej bandy by som vo svojich rolách prehodil. Je to zvláštne ale tento fakt, že sa mi hodili každý do opačnej úlohy mi dosť vadil. Neguje to ale hláška: "Bozkajte v riť čiernu mačku mojej sestry!" 85%. (08.04.2008)

Vynikající western, v němž jsou všichni svině, což mi ztěžovalo identifikovat se s nějakou postavou. Což je jediná drobná kaňka, ale je to chytré a strhující. (06.07.2005)

2* neznamenajú, že mám averziu voči westernom, no tento zbytočne rozťahaný, prekombinovaný a nielen obsahovo, ale aj formou (pri päť sekundovej nepozornosti netuším, kto strieľa po kom) náročný western ma skoro priviedol do hrobu a oproti iným, omnoho lepším filmom, si miesto v TOP250 na IMDB rozhodne nezaslúži. Pritom prvá polhodinka vyzerala tak nádejne. (05.08.2010)

Mexiko, velice nejasné rozlišení dobra a zla, režisérův nejednoznačný vztah k násilí, fotogenicky krvavé scény, při nichž umírají nevinní civilisté, ženy odsunuté na druhou kolej do rolí děvek... - to byl Sam Peckinpah ve vrcholné formě a naprosto svůj. (13.12.2002)

Krvavý majstrštyk s několika silnými scénami. Krádež zbraní z vlaku je dle mě o chlup lepší než destruktivní finále. Zasazení těsně před světovou válku dodává potřebnou patinu konce éry divokého západu jak ho známe a nástupu moderního věku. (02.09.2019)

Střet lží a zla pod hávem zákona a zla a lží obnažených, na straně psanců. A závěr je transformační, nadějeplný a famózní. - Není pravda, že film nemá kladné hrdiny, jsou to Angelovi lidé, jeho vesnice a Indiáni z hor, a nakonec i všichni ti psanci, kteří se přeci jen na tuhle stranu přidali. Protože sice mají zlato, ale pokud tam Angela (symbolické jméno) a jeho ideály nechají a nic neudělají, nebudou už mít v životě nic hodnotného - a jejich život stejně nebude za nic stát. Je dobré ho pro tohle dát v sázku. Po Angelově smrti nemají co ztratit, a zabitím generála a jeho lidí pomůžou všemu, o co se Angel, jako jediný idealista, pro své lidi a dobrý život snažil. *** A nádavkem překvapeně zjišťuji, co jsem nikdy nevěděla, že tenhle film ve skutečnosti silně koreluje s filmem Butch Cassidy a Sundance Kid, první narážkou je postava Harrisona z První železniční, a pak je jich tam méně nebo více očividně přiznaných víc, na mnoha rovinách. Teď to nejde, ale někdy brzy si po návratu z cest musím zjistit, který film byl předobrazem druhému, nebo jaký přesně je jejich vztah, vzhledem k tomu, že mají stejný rok vzniku. Každopádně společná projekce těchhle dvou nádherných filmů by byla velice výživná, vřele doporučuji. (V Ekvádoru, v Alma Saně, 29. 2. 2024) *~ (01.03.2024)

Solidní jízda, jejíž morálními hodnotami a sílou přátelství se nechali z části inspirovat i někteří tvůrci současného filmového průmyslu (Woo, Mann). Peckinpahovo zalíbení v krvi/násilí je velmi patrné především v akčních scénách. Ty jsou samy o sobě výtečně natočené, nebývale přehledné a realistické. Občas vadí možná příliš hektický střih, ale jinak víceméně spokojenost. Herci předvádějí přesně to, co je zde potřeba. Drsné tváře, tvrdá gesta a rozhodné jednání. Ústřední dvojice tvoří přímo ukázkové nepřátele. Těžko rozlišitelné dobro a zlo pak hraje jen ku prospěchu věci. (21.10.2006)

Je předvečer První světové války, ovšem divoká banda vedená Pikem Bishopem žije jako za starých časů starého dobrého Západu. Právě zde Sam Peckinpah uplatnil naplno svou nenávist k moderní době a stvořil své nejzásadnější dílo. Mrtví se počítají na desítky, cynismus z filmu doslova kape. Herecké obsazení plné charismatických chlapáků, majících divoký západ vepsán v očích, je ve filmech pana režiséra samozřejmostí. Manifest Sama Peckinpaha a revoluce ve westernovém žánru. (21.08.2008)

No neviem, ale ja som z tohto westernu az tak nadseny nebol a to mam westerny celkom rad. Aj napriek drsnym krvavym scenam rezisera Sama Peckinpaha ma nedokazal film nadchnut tak, aby som mu mohol dat aspon 4* a to aj preto, lebo niektore sceny, ako napriklad prepad vlaku na mna posobil ako gulas, pri ktorom som nevedel, co sa to tam vlastne deje. Teda vedel som, ze kradnu zbrane, ale bolo to natocene na moj vkus prilis nepriehladne. Neskor sa dej filmu vdaka mexickemu generalovi Mapacheovi rozbehol celkom fajn, ale bolo tam aj par hluchych miest, ktore ma trosku nudili a tie by som vystrihol. Moj posledny western, ktory som videl nedavno a pacil sa mi omnoho viac, ako tento je Mangoldov 3:10 VLAK DO YUMY (2007) a pritom nemusel byt ani tak drsny a zaujal ma na 5*... 06.08.2010 ________ William Holden - (Pike Bishop) +++ Ernest Borgnine - (Dutch Engstrom) +++ Robert Ryan - (Deke Thornton) +++ Edmond O´Brian - (Freddie Sykes) +++ Warren Oates - (Lyle Gorch) +++ Jaime Sánchez - (Angel) +++ Emilio Fernández - (Gen. Mapache) +++ Hudba: Jerry Fielding +++ (06.08.2010)

The Wild Bunch je western, který mě zklamal. Po hodnocení na IMDb (kde se snímek drží nějaký ten pátek v TOP 250 filmů) a zde, kde momentálních 85 % je taky hodně skvělé hodnocení, jsem čekal, že po dlouhé době uvidím pořádný western. Bohužel, viděl jsem film, který měl skvělý začátek a parádní konec. Vše mezitím byla jen nudná výplň, která mě nedokázala ničím zaujmout či přikovat k obrazovce. Oceňuju Samův reálný (?) pohled na tehdejší divoký západ, ale když už bych se chtěl někdy podívat na "špinavý" western, zvolil bych si raději Eastwoodův snímek Unforgiven. Po dlouhé době jedna klasika, která mě zklamala. 50 %. (18.02.2013)

Rád převracel pravidla typicky amerického žánru, učil nás milovat zloduchy, šokoval násilím, které však nebylo samoúčelné. A inspiroval další velká režisérská jména – John Woo, Michael Mann. Legendární Divoká banda se mi do rukou dostala bezmála pětačtyřicet let poté, co Sam Peckinpah postaví čtveřici desperátů ke zúčtování za mučení kamaráda proti minimálně stovce mexických vojáků. Kombinací zpomalených záběrů a rychlého střihu divák pocítí intenzitu, s kterou jdou tihle chlapíci do konfrontace s kulkou, která se může ve vteřině vpašovat do jejich těla. Konec éry Divokého Západu, ve které se hranice mezi zlem a dobrem smývá čerstvě prolitou krví. (13.03.2013)

Tak v mnoha směrech to je určitě přelomový film nejen v rámci žánru, ale já jsem se s ním podobně jako Laco poněkud nepotkal. Když bych měl shrnout děj tak to celý stojí na třech velkých akčních scénách přičemž od úvodní akce filmu až do té prostřední se to dost táhne a myslím si, že i to finále mohlo být ještě delší a výživnější. Režiséra Peckinpaha určitě respektuji, ale mám s ním oblíbenější filmy k jejichž repete se rovněž chystám dostat. Tady jsem svůj celkový dojem nezměnil a vidím to tak za 55% (01.03.2023)

Legendárny western, ktorým S.Peckinpah ukázal, že k vyrozprávaniu príbehu nepotrebujete sympatické postavy. Pár svetlejších momentov má takmer každý z nich, ale úplne bez viny nie je ani jeden. Doslova revolúciu režisér rozpútal svojím záverečným krvavým baletom, ale aj nekompromisnými krvavými a spomalenými zábermi v prestrelkách. Tento film ovplivnil mnohých tvorcov na celé desaťročia. Dodnes považujem záverečnú scénu pochodu mexickou dedinou /skvelo zostrihané a nasnímané/ a záverečný krvavý balet za jednu z najlepších scén v histórii filmu. Večne ožratý generál Mapache je skvelo osadená a zahraná postava a jeho skúška guľometu bez trojnožky ma vie stále výborne pobaviť. Nová remastrovaná a rozšírená edícia je dôvod na oslavu. Má krásny obraz aj výborné bonusy. Jedným slovom masterpiece. Muchas bonitas...100%. (16.02.2009)