Noc a mlha
Nuit et brouillard
Night and Fog
Réžia:
Alain ResnaisHudba:
Hanns EislerHrajú:
Michel Bouquet, Reinhard Heydrich (a.z.), Julius Streicher (a.z.), Heinrich Himmler (a.z.), Adolf Hitler (a.z.)VOD (1)
Obsahy(1)
Francúzsky režisér Alain Resnais nakrútil svoju dokumentárnu esej o holokauste v roku 1955. Snímka je kombináciou archívnych záberov so zábermi na vyhladzovacie tábory Osvienčim a Majdanek tak ako vyzerali 10 rokov po vojne, ktoré dopĺňa komentár francúzskeho básnika a bývalého väzňa koncentračného tábora Jeana Cayrola. Film, ktorý je jedným z prvých umeleckých dokumentov o holokauste, vzbudil po svojom dokončení kontroverzné reakcie. Francúzska cenzúra požadovala vystrihnutie scén, ktoré odkazovali ku kolaborácii vichystického režimu s nacistickým Nemeckom a jeho podielu viny na holokauste a Západné Nemecko požadovalo, aby bol film úplne stiahnutý z filmového festivalu v Cannes. (RTVS)
(viac)Recenzie (77)
Ak by to malo dlhometrážnu podobu, bolo by to neznesiteľné. Ale aj za maximum. Hrozný paradox. ()
Pro mě je Noc a mlha nejsilnějším dokumentem o hrůzách koncentračních táborů. Nejde jen o záběry všech těch lidí, ale hlavně o to, jak dokument vystihl tu beznaděj, strach a bídu, která se v táborech smrti zabydlela. Z tohohle filmu se budu ještě dlouho vzpamatovávat - ta syrovost, kamera, co se nebojí ukazovat všechna ta zvěrstva... Ještě dlouho to budu mít v hlavě. Film na mě měl přesně ten účinek, který Resnais zamýšlel: události z koncentračních táborů nebyly jen hry rozmařilých dětí. Bylo to zlo, které se snažíme vytěsnit, odlehčit, zapomenout. ()
Pame bože, takový zvěrstva! Tohle jenom prohlubuje moji averzi vůči německýmu národu. Jak zde psal Adrian, člověk si akorát uvědomí, že je hanba být příslušníkem lidské rasy. ()
To, na co by Hollywood - třeba takový Spielberg - potřeboval minimálně tříhodinovou stopáž, desítky miliónů dolarů a oscarové herce v hlavní roli, to zde zastoupí fotografie, záběry na přírodu, jednoduchá hudba a komentář. A výsledek není jen srovnatelný; je dokonce mnohem lepší. Noc a mlha je ve své jednoduchosti a přímočarosti tím nejsugestivnějším filmem o holocaustu, co jsem kdy viděl. Svou důležitostí a zásadností přesahuje hranice obyčejného filmu. Jeden z filmů, co by měl být povinně promítán. ()
Bez komentáře. ()
Kdo nikdy nebyl například v Osvětimi, konkrétně ve vyhlazovacím táboře Birkenau, nikdy neucítí tu děsivou atmosféru ohromného prostranství, kde se konala ta největší zvěrstva jakých se člověk na člověku může dopustit. A dokument zážitek z "procházky" ještě více umocní...Zvíře zabíjí pro přežití. Člověk zabíjí z chtíče, zábavy a touhy po moci. Kdo je potom lepší? 100% ()
To je nejpůsobivější dokument o koncentračních táborech, který jsem kdy viděl (i když chápu, že Šoa, Zapomenuté transporty etc. byly více o zachycení individuálních výpovědí). Velice sevřený, se strohým komentářem, který jen glosuje obraz, s působivou hudbou. Působí stále neobvykle moderně. Nezapomíná, že v pozadí stáli Němci, ale zdůrazňuje, že to byli lidé, tedy, že není jistota, že to zopakují někde a někdy nějací neněmci (což se již také v různém měřítku stalo). I zlý duch si vane, kudy chce. ()
Dokument, který jednoduše říká - podívejte se na to, co jsme udělali, poučte se z toho a už to nikdy nedělejte. Záběry, které jsou zde uvedeny, jsou děsivé samy o sobě, ale v kontrastu s barevnými scénami natočenými pro dokument a v souladu s komentářem, se jedná o skutečně silný zážitek, který nám připomene, co jsme za zrůdy. ()
Ludskost, individualita vtedy znamenali uplne hovno ... dobre ze Spojenci ten nazi hnoj porazili ......... keby su chyby, ale keby v tych v 30. rokoch zil, tak by som si pred Hytlerom veru rad zamaval nejakym mentalne postihnutym homosexualnym Cigosom 100 % ()
Sprievodná hudba úplne podčiarkuje rok aj prostredie v akom bol dokument natočený. Nebyť vážnosti témy, o ktorej dokument hovorí, moje hodnotenie by bolo nižšie. ()
To se nedá hodnotit ani komentovat. Děsivost těch záběrů nutí zmlknout. Takže hodnocení platí tomu co je mezi tím, tedy až meditativním záběrům na přírodu, která se lhostejně k minulým hrůzám zmocňuje opuštěných táborů. ()
Poměrně klišoidní dokument s otravně vtíravou hudbou. Co bych ale ocenil jsou dobové syrové záběry bezhlavých těl a dalších legrácek, které mně byly dodnes skryty. A zajímavý byl i návrat do táborů v roce 1955, kdy se očividně o tábory nikdo nestaral, tak jak tomu je v dněšní době. Co mi ale chybí jsou náglovský pornáče. Tak už himmler-herrgott-krucajs-eliminent někdo vyhrabejte Mengeleho tejpy. Vždyt nás přece všechny zajímá, jak polosešitej beznohej jude klátí svý dvojče. Nebo ty kápovský večírky plný nezávaznýho seksu o kus žvance. Však dobrá hospoďine pro jednohubku i přes plot skočí. Teda pokud neni elektrickej. ()
Nemluvil bych o dokumentu, spíše o jakési glose. Glosa, která ale naprosto plně plní svůj účel, jak tematicky, tak funguje i z pohledu filmovosti a nemůže diváka nechat chladným. Rok vzniku je úctyhodný. 80 % ()
Je to už mnoho let, co jsem stála v Osvětimi uprostřed ostnatých drátů, prošla si ubikace vězňů a nevěřícně zírala na obrovské, přes celou stěnu se táhnoucí boxy plné ženských vlasů anebo dětských botiček. Byl to zdrcující osobní zážitek. A to mi žádný film znovu nedokáže tak silně zprostředkovat. Ten, kdo to nezažil, ale musí jít bez debat do plných! ()
Není to až tak zásadní dílo, jak se může podle zdejších komentářů zdát. Z informativního hlediska obvyklý dokument (nechci být cynický, ale nejsilnější jsou tu podle mě záběry na latrinu, nebo hromadu hřebenů...; vyhublá či spálená těla se objevují i v mnoha dalších dokumentech, což jim - bohužel - ubírá na naléhavosti), který je však působivý tím, že konstatuje fakta bez přehnaného konkrétního obviňování, čímž dává jasně najevo, že tahle zvěrstva nezpůsobilo pár jasně oddělitelných kreatur, ale lidé... ()
Vůbec neškodí si čas od času připomenout, co se tenkrát stalo. Ne že několik zlých lidí páchalo zvěrstva na těch hodných, ale že to páchal člověk na člověku a ptát se po původu toho zla a hlavně na to, jestli tenhle ďábel nedříme i v nás samotných (což je v podstatě pointa dokumentu, což hodnotím velmi kladně, už vzhledem k tomu, že vznikl pouhých deset let po válce. Obávám se, že drtivá většina dokumentů té doby vyvozovala závěry daleko nenávistnější...). Největším kladem jsou samozřejmě autentické záběry (nejděsivější je pohled na tábory "dnes" - tedy v roce 1955 samozřejmě - kdy kamera přejíždí po zdech a naše představivost pracuje naplno...), trochu vadí zvolená hudba a návodný komentář. ()
Žiadny hraný film nemôže prekonať hrôzu skutočných záberov z koncentračných táborov. Na to, čo vidíme v obraze, to berie dokument dosť umelecky a básnickým jazykom, ale to ešte viac prispieva k nepríjemným zimomriavkam od začiatku do konca filmu. –––– V tvorivej pohode architekti navrhujú brány, ktorými človek prejde len raz. –––– "Nie som za to zodpovedný.", hovorí dôstojník. Kto je teda zodpovedný? –––– Chceli by sme veriť, že to všetko patrilo len jednému obdobiu a jednej krajine, ale zabúdame sa pozerať vôkol seba a nepočujeme, že ten krik je bez konca. ()
Ani tomu nechci věřit. Film natočen perfektně, chyby jsem si našel, pár věcí by šlo zlepšit, ale tady je to celkem jedno. První film o holocaustu a dobové záběry? Něco nezapomenutelnýho! Záběr na hromadu ženských vlasů je vrcholem filmu. 80% ()
,,Kto je zodpovedný?" ()