Buffy, premožiteľka upírov

„I love you. - No, you don't. But thanks for saying it.” Po všech sedmi řadách mohu bez jakýchkoliv námitek potvrdit, že se jedná o nejlepší seriál všech dob. Buffy není ani v nejmenší béčková komedie pro teenagery, ale nehorázně propracované drama o dospívání jedné dívky a problémech, které s ním přichází. K tomuto tvrzení mne vede hned několik důvod: 1. Postavy, které vynikají jedinečnou a do detailu promyšlenou psychologií osobnosti. Nezáleží na tom, zda-li se jedná o hrdinčiny přátele či nepřátele nebo pouze epizodní role. Každá z nich má díky své propracovanosti šanci získat divákovy sympatie. V mém případě jasně vede úchvatná Dawn Summers v podání krásné Michelle Trachtenberg, která s nenucenou lehkostí dokáže zahrát jak silně dramatické scény, tak i miloučce vtipné momentky. A pak je tu samozřejmě Spike, pravděpodobně nejlepší seriálová postava vůbec. 2. Příběh, který s každým nadcházejícím dílem úspěšně boří všechna seriálová dogmata jako domečky z karet. Zatímco první řada se zakládá na horrorových B-Movies, druhá chytře pracuje s metaforami na téma dospívání, tak již od páté série se seriál bravurně transformuje do intenzivního dramatu, točícího se převážně okolo hlavních postav, jejich úskalí na prahu dospělosti a hlavní dějové linie. K dokonalosti je pak děj dotažen díky originalitě tvůrců, kteří všemožně experimentují s žánrem (Všichni milujeme Once More With the Feeling) a vyhýbají se všem známým klišé. I přesto stále zůstává místo na stovky pop-kulturních hlášek či jejich mutací, neboť humor v Buffy není ani v nejmenším křečovitý, ale opravdu vtipný, že se u něj dá zasmát od srdce bez pocitů trapnosti. A to se cení. 3. Choreografie a mytologie jakými žádný jiný produkt televizní tvorby neoplývá. Seriál má svůj vlastní, fantasticky vymyšlený svět démonů a nadpřirozených sil, z něhož originalita přímo srší a nabádá k hlubšímu zkoumání. Podobně je na tom i choreografie soubojů, která je od druhé řady na tak vysoké úrovní, že si zadá i s mainstreamovými velkofilmy (Třetí řada, Buffy vs. Faith). Povětšinou dobře přehledná, postavy chytře využívají prostředí okolo nich a pokud dojde na zpomalovačky, tak i ty jsou umístěny v těch správných momentech. 4. Hudba jako žádná jiná. Od druhé řady se graduje s každou nadcházející sérií, takže v posledních dílech mnohdy připomíná filmy bratrů Wachowských či epičnost Prstenové trilogie. K dokreslení atmosféry pak krásně dopomáhají i skupiny rozeznívající nejen taneční parket Bronzu, ale i divákovo srdce. Žádné trapné vypalovačky se zde nekonají. 5. Buffy and Buffy only, která patří mezi ty nejpropracovanější seriálové postavy historie a Sarah Michelle Gellar by si za její podání zasloužila všechny ocenění světa. Její, ať už psychický nebo fyzický, růst z rebelující puberťačky do uvědomělé a zodpovědné ženy či schopnost zahrát tak obrovskou škálu emocí (od hláškování po absolutní psychické dno) nemůže nechat ani toho největšího cynika chladným. Takhle vypadá pořádný herecký výkon! Sečteno a podtrženo: Na Buffy bych mohl pět ódy do nekonečna a přesto bych stále nedokázal přesně popsat, proč jí považuji za ten nejzářivější klenot televizní tvorby. To se holt stává, jakmile v posledním dílu dokáže zprvu tak nenápadný příběh o sexy blondýnce konkurovat Pánů Prstenů či Matrixu a nabídne ten nejláskyplnější moment v historii televize. Dvakrát v životě mi ukápla slza u zakončení seriálu... Toto je jeden z nich. První řada: 60% Druhá řada - Láska: 80% Třetí řada - Odpuštění: 90% Čtvrtá řada - Dospívání: 90% Pátá řada - Odpovědnost: 100% Šestá řada - Samostatnost: 100% Sedmá řada - Dospělost: 100% (17.03.2010) (menej) (viac)

Chodil som na ZŠ keď nám TV Nova priniesla niečo, čo tu predtým nikdy nebolo. Seriál o upíroch, ktorých likviduje sexy stredoškoláčka. V tej dobe som sa bol nadšený a videl prvé 2 série. Po x rokoch som sa k seriálu vrátil a pozrel si všetky série. A tu je moje, už dospelé, zhodnotenie obsahujúce spoilery! Buffy, přemožitelka upírů v prvej sérii vyvoláva dojem, že sledujem reakciu na Akta X. Len na miesto riešenia záhad o UFO sa tu riešia upíri a démoni. Väčšina hercov pôsobí na stredoškolákov pristaro, ale to z pochopiteľných dôvodov nevnímam ako problém. Brnkanie na pubertálnu erekciu je tu naozaj neskrývané. Buffy zásadne bojuje len v podpätkoch a má pritom buď minisukňu, alebo obtiahnuté kožené nohavice. Čo určite vyzdvihnem je úroveň masiek upírov. Aj po odstupe desiatok rokov pôsobia kvalitne. Naopak čo vnímam ako negatívum celého seriálu sú súboje. Neustále preskakovanie záberov medzi hercami a kaskadérmi pôsobí otravne. Navyše dubléri boli tak zle maskovaní, že to bolo miestami až amatérske. Hlavne z dnešného pohľadu, keď herci vždy absolvujú bojové tréningy, scény zvládajú najmä sami a dublérov si pri obzvlášť náročných scénach vo väčšine prípadov neuvedomujete. Hlavne v prvých dvoch sériach sa strašne nadužívalo kožené oblečenie, takže veľmi častou kulisou rozhovorov je vŕzganie búnd a hlavne nohavíc. Druhá séria je narvaná romantickým sračkami medzi Buffy a Angelom, a je tou najhoršou sériou celého seriálu, a zároveň dôvodom, prečo som to v detstve vzdal. Tretia séria naopak kvalitatívne vystrelila a bola vydareným mixom akcie, vzťahov, mytológie. Bohužiaľ pôvodné nadšenie z nápadu, že sa v 4. sérii presunie dej na vysokú školu, sa veľmi rýchlo rozplynulo. Prišla na scénu najhoršie pôsobiaca, hrajúca postava celého seriálu (beriem do úvahy len tie zásadnejšie), a to Finn. Keďže tvorcovia nechceli opakovať romantické sračky z druhej série, tak pritvrdili a začali dosť tlačiť na sexuálne scény a aj akciu. No bohužiaľ celkový dojem bola slabota. 5. séria už bez otravného románku (ak nerátam Spikea) a Gloria vzbudila dojem, že prišiel konečne silný, ťažko zdolateľný súper (očakávania sa naplnili len čiastočne). 6. séria zasa skúsila zahrať na sexuálnu kartu a začala ma nútiť premýšľať nad tým, že posledná séria môže byť nechceným peklom. Našťastie pochybnosti zostali nenaplnené. 7. séria patrí k tomu najlepšiemu čo seriál priniesol. Herci sa konečne po x rokoch naučili točiť bojové scény a konečne našli aj dublérov, ktorí keď je ich treba, tak nerušia. Zaujímavá zápletka s veľkým množstvom potencionálnych premožiteliek a súboje, kedy konečne prichádzajú zranenia, citeľné stráty a hmatateľné obavy, že tentoraz to už Buffy nedokáže zachrániť. Najväčším mínusom seriálu je to, že x dielov v každej sérii buduje dojem, že prišlo niečo neprekonateľné, niečo nepredstaviteľné, niečo všetko zničujúce a keď príde na hlavný, osudný súboj, tak máte vždy pocit odbytosti. Ak by seriál nevznikol v 90. rokoch, a teda nebola nutnosť mať v sérii cez 20 dielov, tak som mohol dostať oveľa nahustenejší dojem bez obrovského množstva odbočiek, zastavovačiek, prešlapovačiek na mieste. Častokrát som totiž dostal upírsku verziu Beverly Hills 90210. Čo sa týka postáv, tak v prvých sériach bola jednoznačnou favoritkou Willow. V neskorších sériach potešila predovšetkým Anya. Som rád, že som si doplnil nostalgické spomienky (1. séria je v tomto smere to pravé orechové) a konečne viem, prečo má Buffy dodnes v USA a aj inde kultový status. Je tu naozaj bohatá mytológia, obrovské množstvo postáv a navzájom poprepájaných vzťahov. Vývoj postáv od bezstarostných stredoškolákov až po životom unavených dospelákov. Pre mňa rozporuplná jazda, ktorá mi priniesla veľa plus, ale aj veľa mínus. Seriál, na ktorý nikdy nezabudnem, ale tak tomu bolo už pred touto jazdou od epizódy 1 po epizódu 143. Ale neľutujem. (03.04.2010) (menej) (viac)