Umučenie Krista

Čím může být člověku přínosné sledování postupného umírání Ježíše Nazaretského? Křesťané možná zpytují své svědomí a po dlouhé době zajdou do kostela. Ti více oddaní získají inspiraci, kterak ukojit své masochistické choutky. A my ostatní – zarytí bezvěrci? Ano, právě nám patří ten hrdelní rouhačský smích kdesi v pozadí. Můžete namítnou, že jako ateista nemám na podobný film nárok koukat, ale ono mě to zajímá a rád bych se dozvěděl víc, samozřejmě s jistým nezaujatým nadhledem. Opustíme-li tedy od duchovní, resp. příběhové roviny filmu, co nám na holém, zbičovaném torzu zůstane? Nejdřív asi 45 minut pěkné režisérské práce, která vás díky své přizpůsobenosti potřebám Hollywoodu bude bavit bez ohledu na víru. No a pak nastává svátek všech sadomasochistů. Biče se ve zpomalených záběrech zarývají hluboko do masa, kůže je za pečlivé spolupráce maskérů a zvukařů postupně odstraňována z těla a krev stříká a stříká a stříká... . Když na mučeném těle dojde kůže k rozdrásání, nastává čas pro ostré hřeby a trhání svalů. Jako perličku na závěr si můžete dopřát vyklované oči a malou krvavou spršku. Netvrdím, že mě násilí nechalo chladným, akorát se vyžívám v jiném druhu zábavy, než ve sledování snuff filmů (co takhle název„Golgotská jatka bičem a hřeby“). Kdoví, třeba se umírání slavných osob dostane do správné módní vlny a zanedlouho se dočkáme filmu o posledních hodinách třeba Arthura Rimbauda, jemuž v důsledku vředové choroby museli amputovat nohu, aby následně skonal na tyfus. To by byl panečku trhák (zkuste si v hlavní roli představit Leonarda DiCapria)! I když reklamní kampaň Krista těžko kdy nějaká agentura překoná. 70% Zajímavé komentáře: Tetsuo, kiddo, ScreamJay, ripo, MIMIC, mm13, curunir, d-fens, E=mc2, Baudelaire, Belcarnen, Johny (15.04.2006)

Umučenie Krista je komorný, až divadelný film s dych tajacim veľkoplátnovým pojatím. Jeho podstatou nie je mohutná historická výprava, ale pôsobivosť perfekcionisticky nakrútených scén, odohrávajúcich sa - či už v interiéroch alebo exteriéroch - na niekoľkých desiatkach metrov štvorcových. Film začína scénou honu na "nejakého zúfalého mladíka", pokračuje jeho lynčovaním a končí jeho smrťou. O tom, kto sa skrýva pod kapucou a kto sú ostatné tváre na plátne, sa dozvedáme až z krátkych flashbackov počas jeho mučenia. Odhalenie ich identity prehlbuje náš vzťah k Ježišovi z Nazaretu a tiež precítenie bolesti, ktorou sami prechádzajú. Sila filmu spočíva v zobrazení neopísateľného utrpenia človeka s veľkým srdcom, spôsobeného ľudmi bez srdca. ___ Mel Gibson volí čestnú cestu rozprávania bez náznaku sentimentu. Zostáva nestranný a v lynčovaní muža sa doslova vyžíva. V spomalených záberoch, v navršujúcej sa bolesti trpiteľa nám dáva v rovnakom pomere pocítiť aj jeho fyzickú bolesť, aj zverstvo sadistických pudov jeho katov. Tento šokujúco chladný nástup v prvej tretine nás priklincuje do sedadiel, aby neskoršími flashbackmi s Ježišovými duchovnými výrokmi celú makabrozitu prehĺbil a dal jej zmysel, emócie a filozofický rozmer. Mučeník a jeho katovia sa stávajú čoraz výraznejšími stelesneniami hodnôt dobra a zla a spolu vytvárajú "dielo", ktoré navždy zmení ľudské dejiny. ___ Film si drží pomalé tempo a trvá cez dve hodiny, no nenájdete v ňom jediný záber, zvuk, strih, ktorý by v ňom nemal svoje miesto a nevyvolal by vo vás potrebnú emóciu. Je to hypnoticky plynulá, ponurá báseň, nesúca na chrbte obrovskú, každou minútou sa ešte viac prehlbujúcu váhu naliehavosti. Buď odvraciate zrak, alebo zatajujete dych, alebo premýšľate nad tým, čo bolo povedané. (16.03.2004)

Vizuálně dokonále, hudebně podmaňující, příběhově epické. Posledních dvanáct hodin jedné z nejdůležitějších postav lidských dějin bylo ztvárněno dokonale. Ano, dokonale. Nedokáži si představit, že by někdo mohl vytvořit lepší film o Ježíši Nazaretském, jenž by plně ukázal sílu jeho oběti. Styl, jakým Gibson dílo převedl na plátno nejznámější příběh všech dob je ukázka mistrovství, ať už se jedná o dialogy, vedlejší postavy Petra, Jidáše, Marie, Máří Magdalény či Ďábla nebo střih Křížové cesty (kamenující dav) s vstupem do Jeruzaléma (milující dav). Přiznám se, že jsem ateista, ale tohle monumentální dílo o lidskosti a její povaze, mne ohromilo a ohromuje dodnes. (21.08.2007)

Velice drsné podání posledních 12 hodin života Ježíše. Některé scény byly nechutné a musel jsem i odvracet zrak od monitoru (to se mi u žádného jiného filmu nestalo).S hodnocením jsem na váškách, ale na tři to bylo. V životě bych neřekl, že tohohle se ujme zrovna Mel Gibson, ale zvládl to poměrně dobře. Ještě bych vyzdvihl výkon James Caviezela, který zahrál Ježíše parádně. (09.12.2007)

Na tenhle film už sem slyšela moc názorů - jedni ho zatracují, druzí vynášejí do nebes. Je těžké být pod takovým tlakem objektivní. Já osobně jsem ateistka, ale co se Umučení Krista týče, velmi se mi líbil. Dá se těžko srovnávat (přece jenom zfilmovaných pašijových her neni zrovna jako hub po dešti), ale je to jeden z těch lepších filmů o Ježíšovi. Nezatěžuje životopisem Krista, ostatně ten většina lidí na zemi zná celkem dobře, ale soustředí se na posledních 12 hodin jeho života (o tom nakonec pašijové hry víceméně jsou). Asi nejlépe zahraní a vykreslení tu jsou Pilát Pontský a Satan (ten byl podle mě opravdu zdařilý). Mnoho by se jistě dalo filmu vytknout, ale na druhou stranu mnoho lze také pochválit (např. latina a tuším hebrejština dodávají na atmosféře) a naturalismus scén bičování mi nepřijde tak děsivý, jak někteří proklamovali (myslím, že jsou k vidění i horší věci a nejen ve splater films). Takže celkem čisté 4*. (07.05.2004)