The Twilight Zone

[Pokud se nechcete unavovat čtením tohoto komentáře, přečtěte si raději ten od uživatele Corpsegrinder. Nic výstižnějšího tu zatím nikdo jiný nenapsal.] ///// Máte rádi povídkové seriály jako Black Mirror, Příběhy ze záhrobí, Krajní meze, Věřte nevěřte nebo Divadlo Raye Bradburyho? Tak právě tohle je ten úplně první a zřejmě nejkultovnější seriál tohoto typu, jenž všechny výše zmíněné inspiroval. Před ním tu byl ještě Alfred Hitchcock uvádí, ale ten se zaměřoval hlavně na thriller a detektivku. Nadpřirozena v něm bylo pomálu a sci-fi úplně absentovalo. Proto musel přijít Rod Serling, válečný hrdina, který se rozhodl bojovat dál. A to v televizi. Podařilo se mu tam prosadit do té doby nemyslitelné: Seriál, zaměřený na dospělé publikum, kde bude hrát prim science fiction, horror a mysteriózno. A tak v roce 1959 vznikl vůbec první, čistě fantastický seriál pro dospělé v historii televize. Scénáře psal zpočátku výhradně Rod Serling, ale brzy mu bylo jasné, že sám to neutáhne. Proto přibral do party mladé nadějné spisovatele fantastiky z okruhu Raye Bradburyho - Richarda Mathesona, Charlese Beaumonta a George Claytona Johnsona (abych jmenoval alespoň tři nejdůležitější). Projekt byl od začátku vnímán jako velmi riskantní. Jen málokdo věřil, že sofistikovaný fantastický seriál, do něhož tvůrci od začátku vkládali různé závažné myšlenky, může zaujmout širší obecenstvo. Jenže... ono to fungovalo. Diváci (The) TWILIGHT ZONE milovali. A kritici jakbysmet. Seriál získával jednu význačnou cenu za druhou a pojem "zóna soumraku" záhy zlidověl. Zbytek je historie.  - - -  Rod Serling, jakožto vypravěč, producent, hlavní scénárista a tvůrce TZ, má na kontě autorství zhruba 75% všech příběhů. Mnohé z nich dokážou omráčit překvapivou pointou, fascinovat skvostným dějem nebo potěšit esteticky vybroušenou vizuální stránkou. V těch nejlepších dílech si pak všechny tyto klady obvykle podávají ruce navzájem.  - - -  Na druhou stranu, každá řada má na skladě epizody, které za vidění určitě nestojí. A občas se jich za sebou sejde hned několik. Takže pokud uděláte tu chybu, že se rozhodnete TZ sledovat poctivě díl za dílem, je docela možné, že seriál vzdáte ještě před koncem první řady. Ta má 36 epizod. Spousta z nich je vynikajících, ale najde se tu i nemálo takových, jejichž kvalita je... řekněme to diplomaticky, značně diskutabilní. A to se v dalších řadách nezmění. Plně to však vyvažuje fakt, že mnohé z těch skutečně dobrých dílů jsou kvalitativně někde na hranici geniality. Ano, i z dnešního pohledu. Nic lepšího než tyto epizody už totiž v rámci televizní tvorby nikdy nevzniklo.  - - -  Jednou z mála slabin seriálu je jeho čtvrtá řada. Tvůrci v ní byli totiž nuceni zdvojnásobit délku epizod z obvyklé půlhodiny na hodinu, což nebyl zrovna nejšťastnější tah. Příběhy ztratily drajv a děj se rozředil. I ty nejlepší nápady, které by při tradiční délce zazářily, pohřbilo natahování. Pátá série se naštěstí vrací k tradičnímu formátu. Ke konci je však už znát určitá vyčerpanost tvůrců i jejich nápadů. Přesto TWILIGHT ZONE zůstává jako celek fenomenálním dílem, které svými nejlepšími momenty dokáže spolehlivě sejmout moderního diváka i šedesát let po svém vzniku.   - - -  ÚPLNĚ NEJLEPŠÍ EPIZODY (chronologicky): The Hitch-Hiker (S01E16), A Stop at Willoughby (S01E30), Eye of the Beholder (S02E06), Nick of Time (S02E07), The Silence (S02E25), The Obsolete Man (S02E29), Five Characters in Search of an Exit (S03E14) a Kick the Can (S03E21)  - - -  NUTNO TAKÉ VIDĚT: The Lonely (S01E07), Time Enough at Last (S01E08), What You Need (S01E12), Third from the Sun (S01E14), Elegy (S01E20), Mirror Image (S01E21), The Monsters Are Due on Maple Street (S01E22), A World of Difference (S01E23), The After Hours (S01E34), Twenty Two (S02E17), A Hundred Yards Over the Rim (S02E23), Shadow Play (S02E26), Will the Real Martian Please Stand Up? (S02E28), The Passersby (S03E04), It's a Good Life (S03E08), The Midnight Sun (S03E10), To Serve Man (S03E24), Valley of the Shadow (S04E03), He's Alive (S04E04), Miniature (S04E08), A Kind of a Stopwatch (S05E04), Living Doll (S05E06), The Old Man in the Cave (S05E07), Number 12 Looks Just Like You (S05E17), Stopover in a Quiet Town (S05E30) - - - NĚKOLIK PROSLULÝCH HLÁŠEK NAKONEC: "My name is Talky Tina and I'm going to kill you."  +++  "That's not fair!"  +++  "Push, push, push, Williams."  +++  "Room for one more, honey."  +++  "You think about that now."  +++  "Where is everybody?"  +++  "It's a cookbook!!" (25.03.2019) (menej) (viac)

Po šesti zhlédnutých epizodách tohoto byť televizního, filmově velmi kvalitního a působivého seriálu (některé epizody jsou vizuálně skvostné) lze konstatovat násl. (řazeno od nejbanálnějšího k nejdůležitějšímu): 1) Zdá se, že jestli vám vstupy vypravěče (jímž není nikdo menší než autor Serling) budou (stejně jako původně reklamnní předěly v půlce každé epizody) vadit, rušit vás a jeho řeči vám oslabovat a rozmělňovat filmovou "řeč" epizody (jako mně), nebo je naopak budete kvitovat, těšit se na ně a vnímat je jako prvek, který prožitek epizody podstatně posiluje (jako tvůrce titulků Mr.Apache), záleží na tom, jaká máte obecná divácká očekávání a zda jste žánrově poučeným fanouškem (jako Mr.Apache), nebo jen náhodným mimožánrovým divákem (jako já). Avšak i já musím uznat, že v některých epizodách oceníme vypravěčův vstup alespoň zpětně, kdy nám po jejím skončení teprve dojde, co vlastně naznačoval. A třeba ve Where is everybody je vypravěčský úvod velmi obecný, krátký a patřičný. 2) V pointě poloviny epizod (tj. tří ze šesti) je velmi silně obsažena americká vlastenecká ideologie (budoucí lety na měsíc hrdinných budoucích kosmonautů, prostý heroismus prvních kolonistů západních teritorií, "neamerický" totalitní stát), přičemž příslušné téma není v pointě jen nějak "implicite přítomno", nýbrž je velmi výslovně a s patřičnou uvědomělostí explikováno. 3) Nejenže takové pointy, ačkoli jsou vždy kvalitativně nižší než celý zbytek epizody, její celkové vyznění nenarušují, jsouce od zbytku více méně volně oddělitelny, nýbrž i v epizodách, jejichž pointy jsou těchto věcí prosty, tvoří pointy jakousi přidanou hodnotu, nový rozměr či zcela určitý a dosud netušený náhled na to, co se v příběho vlastně dělo, nicméně vyprávění samotné je zcela plnohodnotné i bez pointy, která mívá funkci výkladu předložené záhady (obě stránky - vyprávění na jedné, pointa na druhé straně, velmi silně např. v epizodě Stopař). 4) Důvodem, proč se epizody bez pointy vlastně obejdou, je pozoruhodný fakt, že ačkoli jsou předkládány coby polohorrorové záhady, obvykle ukazují nějakou konkrétní základní psychickou potřebu, resp. její deprivaci, případně vpád něčeho zcela určitého, nějakou tu základní potřebu narušujícího; přičemž nejde o psychologii, nýbrž začasté o předvedení některé ze základních existenciálních daností lidského pobytu. Jak tyto danosti, resp. potřeby, tak i je narušující prvky, jsou divákovi předloženy (resp. postavy jsou do patřičných situací vrženy) náhle, bazálně, vše je v nejlepším slova smyslu "primitivní", k čemuž přistupuje silná řeč estetického filmového obrazu a umně budovaného napětí, což ve výsledku vede k tomu, že divák prožívá uvědomění si příslušné danosti a její deprivace, filmová řeč otevírá jeho nitro pro jejich spontání rozjímání právě jako bazálních daností, jejichž spolehlivost je jen zdánlivě samozřejmá. Bez velkých keců asi tak: Je to vždycky nějaký člověk (případně víc lidí) s určitým fatálním problémem - lze to vnímat mysteriózně, psychologicky i existenciálně. To je myslím společné všem epizodám a skvělá je právě ta rozmanitost - co díl, to nějaké bazální "primitvní" téma.Vše řečené je přítomno už v úvodní epizodě Where is everybody, která tak předznamenává charakter a kvalitu seiálu, jenž otevírá. Čtyři hvězdy nebo pět, jiné hodnocení je nemožné. (06.05.2019) (menej) (viac)