Quint

Nevybavuju si jiný seriál, který by mě dokázal nepřetržitě bavit až do své 12té série. Vlastně si nevybavuju jiný seriál, na který bych vůbec dokázal takovou dobu koukat (možná s výjimkou Simpsonových). Je neuvěřitelné, jak dlouho dokázal sitcom Dva a půl chlapa úspěšně těžit z prakticky stejných situací, vycházejících z jednoduchého konceptu (dvě zcela rozdílné postavy spolu bydlí pod stejnou střechou). Svým troufalým humorem se často dostával na hranici toho, co si lze v celoplošné televizi dovolit. Svým neúprosným metahumorem se nebál trefovat ani do osobních životů vlastních herců a se sebeironií se dokázal vyrovnat i s vyhazovem své hlavní hvězdy (paradoxně kvůli tomu, že vedla podobně divoký život jako postava, kterou hrála).

Vizuálně opulentní a vypravěčsky spletitý Carnivale byl prvním pokusem HBO o „quality telefantasy“, který vyšlapal cestičku mnohem známějším seriálům jako True Blood nebo Game of Thrones. Seriál by se dal popsat jako kombinace Lynchova Městečka Twin Peaks, Browningových Freaks a Steinbeckových Hroznů hněvu. Zasazením fantastické zápletky plné mysticismu a okultismu do drsné reality dobově precizně vyobrazených Spojených států 30. let 20. století dokázal přesvědčivě zkombinovat nadpřirozeno s naturalismem a učinit tak fantastické scény uvěřitelnějšími. Seriál s tak propracovanou mytologií, vypiplanou dobovou výpravou a evokativními vizuály prašné atmosféry vyprahlých planin Dust Bowlu byl ve své době úplným zjevením. Carnivale byl ale i na poměry HBO příliš odvážný experiment, který vyžadoval od diváků určitou míru vzdělanosti. Podivný, provokativní, komplikovaný, pomalu rozvíjený a pro televizi velmi nákladný seriál se tak podobně jako Twin Peaks dožil pouze dvou sérií a zanechal po sobě skupinu vášnivých fanoušků, kteří po jeho zrušení rozjeli masivní kampaň na jeho záchranu a i mnoho let poté stále čekají na nějakou formu pokračování. Zatímco fanouškům Twin Peaks se to poštěstilo ve formě celovečerního filmu, fanouškům Carnivalu zatím nikoliv.