The Wonderful Years That Sucked
Réžia:
Petr NikolaevScenár:
Jan NovákKamera:
Martin DubaHrajú:
Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková, Vladimír Javorský, Jan Zahálka, Jakub Wehrenberg, Klára Botková, Jitka Ježková, Vladimír Dlouhý, Vilma Cibulková (viac)Obsahy(1)
Film Báječná léta pod psa sa inšpiroval jedným z najvychytenejších bestsellerov českej literatúry deväťdesiatych rokov – autobiografickým románom mladého prozaika Michala Viewegha. Divákom strednej i staršej generácie trefne a vtipne pripomenie absurditu totality a mladšiemu publiku poodhalí realitu, ktorá im je našťastie, taká vzdialená a nepochopiteľná, že vyvoláva len ich pobavený, neveriaci úškrn. Paradox obsiahnutý v názve tohto príbehu varuje - život počas normalizácie mal podobu frašky, ale kedykoľvek sa mohol zvrhnúť do tragédie. Film nás uvádza do atmosféry uvoľnených šesťdesiatych rokov, kedy mladí dychtivo nasávali zmenenú klímu, a preto nie je náhodné, že budúci úspešný spisovateľ sa narodí sympatickým manželom Vítekovcom práve v divadle počas predstavenia Čakanie na Godota. Okupácia Československa urobila škrt cez rozpočet nielen obom národom, ale aj naším hrdinom, ktorí sa museli odsťahovať z Prahy na vidiek, aby sa pokúsili slušne prežiť neslušnú dobu. Ale ako? Aleš Vítek sa musí zapojiť do pokorujúcej hry na angažovanie, ak sa chce dostať k normálnemu bývaniu. Nomenklatúrny riaditeľ Šperk mu ide systematicky " po krku". Aleš neujde známej dileme - prispôsobiť sa lži a získať drobné výhody alebo zostať sám sebou a vystaviť rodinu ústrkom? Zmätky dospelých i svoje vlastné s iróniou registruje malý Kvido, ktorý sa neskôr spolu s mamou pokúšajú nájsť recept na otcovu dlhotrvajúcu skľúčenosť. Jediná návšteva disidentského suseda im totiž všetkým značne skomplikovala život. Príbeh našich hrdinov síce nekončí tragicky, celkom normálne sa dočkajú nežnej revolúcie, ale horkosť prežitého v nich navždy zostane. (STV)
(viac)Recenzie (497)
Jedinej film který mě od toho slavného pissálka bavil. Ano.. je to Viewegh. ()
Nevím, jestli je to tím, že jsem od filmu čekala něco jiného, a nebo tím, že jsem tuto dobu nezažila, ale Báječná léta pod psa na mě působí jako průměrný film. Herecké výkony jsou sice perfektní, ale příběh mi ve finále nedal nic, na co bych po shlédnutí mohla vzpomínat. ()
Pokud to měly být Vieweghovy autobiografické vzpomínky, tak se za našeho režimu jeho rodina musela mít hrozně špatně, všude samej fízl, podrazák, straník z donucení a celý národ otrávený. Anebo je také možné, že jsem žil v jiném světě. Byla to skutečně báječná léta a nikoliv pod psa, při všech protivenstvích, které občas zkoušel každý. Občas, nikoliv trvale. Tenkrát nebyly banány. Ale bylo máslo. Výborný komentář má nascendi. ()
Vydařený film, u kterého si myslím, že ta nosná myšlenka byla ve filmu tlačena na úkor příběhu. Ale i tak zdařilý počin. ()
Jediná Vieweghova kniha, kterou jsem přičetl s nadšením (další tři v pořádí jsem již jen přečetl, a to se stále menším zájmem, pak už žádnou). Přetlak talentu pro mainstreamovou tvorbu uplatnil ve své prvotině dokonale, Kvidovo sledování normalizačního prostředí je skutečně humorné, aniž by se přitom ztratila věrná šikanozní atmosféra té doby. Film nevytáhnul z předlohy všechno, co nabízela, ale za chytrou, zábavnou podívanou s dobrým obsazením se považovat dá. Co by za to daly leckteré pozdější filmy podle Viewehgovy předlohy! ()
Tak tohle prostě miluju...Znám ho nazpaměť a přesto se na něj vždycky ráda podívám znovu...A to jenom proto, že to tak opravdu bylo, ale je to natočeno s láskou a humorem a proto se na to jeden rád dívá a nechce se mu zvracet...Geniální Ondra Vetchý a Libuška Šafránková...A samozřejmě Kvído bez toho by to nešlo...Za mě 100% ()
Báječná léta pod psa mají tu výhodu, že jsem se k nim dostal až po několika pozdějších, mnohonásobně horších adaptacích Michala Viewegha, tudíž mají automaticky trochu snazší start. Že mi pořád vadí jeho poetika maloměšťáka a jeho "pokusy o intelektualizaci" je v zásadě jedno, pokud film sám o sobě funguje, a to Nikolaevův debut celkem funguje. --------------- Výše uvedené nic nemění na tom, že Vieweghův autorský avatar je kromobyčejně nechutný (tedy alespoň od puberty dál, uznávám, že dětský Kvido je vcelku rozomilý, byť filmařsky možná poněkud neukočírovaný). Aneb pokud byste potřebovali názornou demonstraci, jak to vypadá, když si o někom okolí ustavičně myslí, že je chytrý a ještě pak musíte sledovat náležitou autofelaci v podání celovečerního filmu... Nicméně to, že ve mně dílo vyvolává touhu M. V. jednu vrazit není rovněž nic nového pod sluncem. --------------- "A tak si tady žijeme" je vlastně hlavním mottem a synopsí filmu a jeho největší slabinou. Rozumím, že v době natočení ještě nebylo filmových vzpomínek na normalizaci tolik a tedy obecně vzato Nikolaev neměl povinnost právě tuto konkrétní výpravu do minulosti nějak ozvláštňovat. Potíž je však v tom, že divák osobně neprovázaný s Vieweghem nebo alespoň nesouznící s jeho ... "osobností" (viz výše) dost zoufale hledá, co si ze snímku odnést. --------------- Za sebe jsem z BLPP nevnímal pokus o roztomilé či bezzubé ztvárnění normalizačního humusu - deprese ze snahy okrouhat lidský charakter na těch několik pár akceptovatelných rovin aj. z filmu minimálně citlivější povahy zasáhne. Na druhou stranu - sice to nemá onu zvráceně člověčinkovou atmosféru Pelíšků, ale rovněž ani onen nihilistický vražedný potenciál Pout (a vlastně možná ani Občanského průkazu)... potíž je v tom, že výsledek je tak trochu nemastný neslaný, v zásadě "pěkný" film, který kdyby nezachraňovala ona jiskra Vetchého a Šafránkové (a trochu i toho Javorského), neštěkla by po něm ani ta fena Něha. ()
Čím viac krát sa na ten film pozerám, tým je lepší. Zo začiatku sa mi tak nepáčil ako dnes. Vetchý je skvelý, fakt je to skvelý film, ktorý si určite ešte párkrát rada pozriem. ()
Nejlepší filmová adaptace ze všech různých filmových adaptací Vieweghových románů. Mám ten dojem, že asi můžu tvrdit poprvé a naposled. ()
Film je tak nějak "utahaný", je to prostě tak trošku moc vybledlé vzpomínání. Řekl bych, že scénář vznikal poněkud horkou jehlou a navíc se ještě při filmování zjednodušovalo. Na druhou stranu, tu dobu ještě pořád má v živé paměti nejeden divák, takže v podstatě stačí předložit pár modelových situací a každý se vzpomene na nějaké příhody z vlastního života. A filmů kritickým vůči normalizaci není pořád dost - kvůli tomu taky televize donekonečna omílají pořád filmy poplatné normalizačnímu režimu - plné úplných pitomostí a nelogičností - což je velmi deprimující - takže i tak díky, že to vůbec natočili a že to celé dává tak nějak smysl a ukazuje to tu dobu, jak tehdy věci opravdu byly. Malý Hugo působí jako reklama na svůj vlastní reálný předobraz. Jinak to celé docela zachraňují Vetchý se Šafránkovou a Javorský. ()
Libušce se těžce něco vytýká. ()
Jo, to byly časy... ()
vazne vtipne. vazne vyborna kamera. ()
Nejlepší co kdy Viewegh napsal a skvěle natočeno, obsazeno, zahráno. Klenot českého filmu. ()
Krásný film podle geniální předlohy, kdy Viewegh ještě psal ožehavě a ne populisticky. Jedná se o kvalitní tragikomedii z doby po roce 1968, kdy se muselo, nesmělo, muselo, nesmělo... no prostě žádná svoboda nebyla... [19164. hodnocení, 375. komentář, 79%] ()
Hroznej tydýt ten Kvído. Nezasmál jsem se ani jednou mimochodem. ()
Já ten film prostě miluju. Ta doba nebyla lehká, ale byli jsme mladý. ()
nechytlo mě to ()
Tuhle dobu si naštěstí nepamatuji, ale díky tomuto filmu si snad každý uvědomí co bylo správné a co ne... ()
Podle mně je nejvtipnější scéna, když si dá Kvido nohu přes nohu a začne do sebe tlačit indiánka. Javorský jako soudruh Šperk byl fakt slizskej a když nakonec přjede v tom BMW, tak opravdu nevim jestli se mám smát nebo ne (a přesně tak to určitě i mělo vypadat). 75% ()
Súvisiace novinky
Zemřela Libuše Šafránková
Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (viac)