Bídníci
Les Misérables
Los miserables
Die Elenden
Réžia:
Josée DayanScenár:
Didier DecoinKamera:
Willy StassenHudba:
Jean-Claude PetitHrajú:
Gérard Depardieu, Christian Clavier, John Malkovich, Virginie Ledoyen, Enrico Lo Verso, Charlotte Gainsbourg, Asia Argento, Veronica Ferres, Jeanne Moreau (viac)VOD (1)
Epizódy(4)
Obsahy(1)
Osudy Jeana Valjeana patří mezi ty příběhy, které se nám nikdy neomrzí a které budeme vždy vděčně přijímat v nové a nové podobě. Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před jejich vydáním v Bruselu a v Paříži zástupci knihkupců a čtenářů snad ze všech čtoucích vrstev obyvatelstva. Jen v samotné Paříži jich bylo v několika dnech rozebráno na 48 000 výtisků a román byl okamžitě překládán do světových jazyků. Záhy se objevovaly i dramatizace a film počítá adaptace již na desítky. Muzikálové zpracování přitáhlo miliony diváků nejen v Evropě. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (125)
Není to ono, ale na rozdíl od verze z roku 2012 se drží předlohy, hrají to dobře a Depardie mi do role vcelku pasuje. Stejně tak Malkovich a Clavier. Je to taková světlejší, mírně romantická verze, která sice neohromí, ale ani jí nelze moc co vytknout. Pochopitelně svým předchůdcům z roku 1958 a 1982 se rovnat nemůže. Za mne 65%. ()
Ano ano, je-li herec Francouz a přitom velký s drsným zjevem, musí hrát Jeana Valjeana. Předloha je tak dobrá, že se nedá zkazit a Depardieu je dobrý Jean Valjean. Kdyby nebyli natočeni Bídníci před ním s Gabinem (to by i stačilo) a s Venturou, a nebylo by tudíž s čím srovnávat, možná bych dala víc, ale takhle fakt nemůžu. I Belmondo to určitě věděl, proto jeho Valjean i jeho Bídníci jsou jiní a lepší, aspoň pro mě. Ale každopádně jde o velmi solidní film. ()
Jak se asi tohle může líbit někomu, kdo zjistil, že má problém už se samotnou knižní předlohou? Nepochopitelná posedlost komisaře Javerta, milující otec Valjean, který dceru nepustí z domu, milující matka Fantina, která nechá svoje dítě u prvních kolemjdoucích. To jsou výtky ke knize a film, který se svou předlohu snaží kopírovat velmi věrně s tím nic nenadělá. Jenže do hodnocení se to promítne, když mě jednání těch postav nedává smysl. Pak se ještě přidá pár chyb v rámci filmařské licence jako je nestárnoucí Gavroš, přiteplený dabing Marka Vašuta, naprosto trapná "revoluce", ubohé dialogy a přeci jen zbytečně dlouhá pasáž. Co dodat. Snad jen, že 3D Monte Chrousta byl o dost povedenější. ()
Bídníci jsou jedním z nejpřitažlivějších příběhů, tedy alespoň pro mě osobně, co znám. Miluju například i českou muzikálovou verzi. Každopádně tohle je velmi slabá verze. První, co na čtyřdílné minisérii rozhodně zaujme je temnost. Vše se odehrává v šedivém hávu, kdy filmaři nejspíš chtěli ještě více zdůraznit děsivost doby. Špína, bída a hlad, to byla tehdejší Paříž, tedy žádné romantické ideály. Gérard Depardier, Christian Clavier a John Malkovich jsou velmi kvalitní herci, ale za mě chyběla větší dramatičnost a propracovanost charakterů. S lepší kamerou, zabírající detaily, s hodnotnějšími dialogy, by tato verze Bídníků získala napětí, které též velmi chybí. Napětí, kdy pohledy říkají víc než mluvené slovo. Verzi z roku padesát osm s Jeanem Gabinem, i když už je to hodně dlouho, co jsem ji viděl, je rozhodně výše. ()
Dobré chvilky, ale strašlivé čtvrthodinky. U prvního dílu jsem byla poměrně nadšená, leč kvalita zemřela zároveň s Fantinou. Od druhého dílu to od úvodních titulků jelo s kvalitou dolů jak namydlenej blesk. Natáčelo se to u nás, potěšilo pár českých tváří. Ve čtvrtém dílu je několik ojedinělých dojemných okamžiků, které v mých očích převálcovala Valjeanova věta: "Miluji Cosettu, ale ne jako otec." Hugo by se asi velmi divil. Asi by svůj popel nasypal Mariovi do kafe za to, co tam předvedl. Druhá hvězda je za to, že jsem tehdy odolala a místo účasti v komparzu šla na zkoušku. Jsem hrdá a šťastná, že jsem se na tom nepodílela. ()
Galéria (39)
Zaujímavosti (3)
- Natáčení probíhalo v Praze, nebo také v Plasích na Plzeňsku. Svatba Cosetty (Virginie Ledoyen) a Maria (Enrico Lo Verso) byla natočena na Malostranském náměstí před kostelem sv. Mikuláše. (Lynette)
- K natáčení interiérů věznice se filmaři vydali do bývalého barokního vězení v Kutné Hoře, které bylo od roku 1945 opuštěno. Vězení však již prošlo úpravou a dnes je v něm Okresní soud. Díky citlivé rekonstrukci zůstaly v objektu zachovány všechny artefakty upomínající na původní účel budovy. (sator)
- Jan Kuželka ve filmu ztvárnil majitele kavárny, ve které začala Velká francouzská revoluce a měl mít dialogy s Johnem Malkovichem (Javert) ve francouzštině, kterých se vzhledem ke své neznalosti cizích jazyků velmi obával. Kvůli tomu, že odbory v jednu chvíli vyhlásily za pět minut konec natáčení, o ně však zásahem Josée Dayan ke své radosti přišel. (JoranProvenzano)
Reklama