Gróf Monte Christo

Gérard Depardieu je proste kráľom takýchto historických polôh a Gróf Monte Christo bola v podstate jeho prvá literárna postava v seriálovej podobe. Nemá to na Bedárov, ale stále veľmi kvalitné spracovanie s prenádhernou Ornellou Muti, pri ktorej nepotrebujete ani dej, stačí sa jej len pozerať do očí. Zaujímavé je, že Depardieu bol vo Francúzsku za túto rolu kritizovaný, vraj neostal verný predlohe a bol príliš tučný. A vidím, že mnohí "experti" na tomto portále mienia rovnako, že je to tlustoprd a nie Edmond Dantes. Obdivujem, čo dokáže niektorých ľudí rozčúliť. No to je toho, tak si nám Gérard dal trocha viac francúzskych hranoliek a čo teraz? No ja by som radil radšej mu nenadávať, má predsa už ruský pas a kamoší sa s Putinom 🤭🤫 (26.11.2021)

75 % - Ač na seriály normálně nejsem, tenhle jsem rozkoukal z dlouhého času jednoho lednového večera roku 2002 v libereckém hotelu Babylon a po návratu domů jsem si nenechal ujít ani zbytek. Až na ten "koupací konec v moři" to bylo na poměry televizní adaptace hodně dobré. Myslím, že větší časový prostor poskytuje tematice pomsty hraběte Monte Christa lepší vyznění než celovečerní film (to je taková rychlokvaška). (28.01.2007)

Tak nikdo, ale opravdu nikdo mne nepřesvědčí, že Gérard Depardieu je ten správný, neřku-li ideální představitel hraběte Monte Crista! Dále mi hodně vadily veškeré "inovace": Pokud chtějí filmaři být tak moc originální, ať si sáhnou po méně slavné předloze - to je moje rada! Jak tady moc pěkně zaznělo v jednom komentáři, tenhle Dumasův román mají mnozí v malíčku, mnohokrát přečtený, a tak jsme na něj prostě "hákliví"! Velká mizérie! Za mne tak 1,5! (24.09.2019)

Tyhlety příběhy ze zašlých dob, kdy muži bývali nezlomní, láska bez předsudků a pomsta se řádně vychutnávala, jsou nedostatkovým zbožím. Pokud to ale někdo dokáže natočit tak, že vám nevadí ani televizní zpracování a máte bez debat jednu z nejlepších knih světové literatury, není co řešit. Nečetl jsem ji, ale můj otec, jenž je znalcem Dumasovým, mi osvětlil vše. Souhlasím s Gimlim. -BYLA TO KRÁSNÁ NOC. -KRÁSNÁ, ALE KRÁTKÁ. (29.11.2004)

Jsou filmy (především knižní adaptace, a ještě především seriálové verze), u nichž je hlavní hrdina tak výrazný a dominantní, že splývá s hercem, kterého posléze lze od jeho role jen obtížně oddělit, případně nahradit někým jiným. Myslím tím třeba Gérarda Barraye jako D´Artagnana, Güntera Lamprechta jako Franze Bieberkopfa, anebo Jeana Maraise jako "kapitána a hraběte". V posledním případě se však Gérard Depardieu zhostil své role (i přes svůj zřejmý vizuální hendikep) velmi dobře - ale co naplat i Hrabě Monte Cristo může být jen jeden... Druhou podnětnou událostí tohoto zpracování byl přesun tematického těžiště z infantilně romantické potřeby "spravedlivé odplaty" v dobrém i ve zlém na "korupční řešení" téhož, které už není tak infantilní a vůbec ne romantické, a přebývá spíš v srdci dospělých. Kvalita jednotlivých dílů má sestupnou tendenci, poslední je nejhorší, závěr neodpustitelný, protože staví celou Dumasovskou filosofii, se kterou celé toto dílo budováno, na hlavu. A jaká je to filosofie? Edmond byl postižen zlem, které se usídlilo i v něm. Doufal, že když odstraní prvotní zlo, bude takový jako byl dříve. Ale kdo je infikován zlem, se po vyléčení nevrací do původního stavu dobra. (14.07.2016)