Tenkrát podruhé
La Belle Époque
La Belle Epoque
La Belle Epoque
La Belle Epoque
Réžia:
Nicolas BedosScenár:
Nicolas BedosKamera:
Nicolas BolducHrajú:
Daniel Auteuil, Guillaume Canet, Doria Tillier, Fanny Ardant, Pierre Arditi, Denis Podalydès, Michaël Cohen, Bertrand Poncet, Bruno Raffaelli (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Akú dobu by ste chceli zažiť, ak by ste mali túto možnosť? Pred touto otázkou stojí Viktor, keď od svojho syna dostane darčekovú poukážku agentúry Time Travelers. Tá dokáže pomocou filmových kulís a hercov zinscenovať akúkoľvek epochu a sprostredkovať svojim klientom stretnutie so slávnymi osobnosťami dejín podľa ich želania. Zatiaľ čo sa chcú iní zákazníci pozrieť na dvor Ludvika XVI, či večerať s Hitlerom, Viktor sa túži vrátiť do nespútaných sedemdesiatych rokov a ešte raz prežiť rande so svojou ženou – obdobie, keď v ňom dokázala vidieť viac ako len nudného páprdu v pruhovanom pyžame. Poučná a zábavná love story rozpráva o tom, čo by sa mohlo stať, keby sme mohli zopakovať tie najkrajšie okamihy. Je to potrebné k tomu, aby sme sa opäť zamilovali? (ASFK)
(viac)Recenzie (126)
Je to nadhera, kdyz sentimentalni vec neni sentimentalni diky britkym dialogum, sviznemu deji a spouste vtipnych situaci. A takove je presne Tenkrat podruhe. A je to tak dobré, ze ten skutecny sentiment na konci zvladnete bez nauzey. ()
Jak kultivovaně, sofistikovaně a elegantně se dovedou Francouzi ve svých filmech pohádat - dialogy jsou magnifique. Celá ta zápletka kolem umělého kašírování starých vzpomínek mi úplně nesedla, ovšem i tak je zejména Auteuila radost sledovat, ostatně jako všechny tyhle kvalitní filmečky z Pařížské kavárny. Čili přesně ten typ, kdy dopředu víme, jak to dopadne, americký remake by byl jistě zoufale patetický, ale žabožrouti dokonce i z toho až příliš sentimentálního závěru vybruslí trés charmant. Na pohodu pro dospělejší diváky se dnes točí málo, a tak zvedám hodnocení une étoile plus. ()
Velmi milá romantika se skvělým Danielem. Navíc trochu okořeněná netradičním "cestováním v čase". 80% ()
Kolik lidí by se rádo vrátilo do nějaké doby, které dnes s nostalgií v hlase i slzou v oku říkají „staré dobré časy.“ Každý nějakou oblíbenou dobu má a řada lidí by možná navštívila i léta dávno minulé a staletí zaprášená zubem času. Kdo ví, my už se toho nedožijeme, ale jednou jistě budou moci naši potomci cestovat v čase. Victor se rozhodne zavzpomínat na první setkání se svou ženou. Mě osobně trochu mate fakt, že špatný je on, protože ho manželka vidí už jinak. Nezamyslel se ale nikdy jaký je ten důvod. Chyba je vždy na obou stranách. Místo, aby věc řešil v přítomnosti, upírá se na herce s naučeným textem a nostalgické vzpomínání, které nakonec leccos vyřeší. Ale zřejmě jen proto, že sama manželka dojde k poznání, jaký je vlastně suchar i její milenec a o agentuře Time Travelers a poukazu se dozví. Teprve pak se jí zřejmě též zasteskne. Mě se nelíbil místy trochu zmatený způsob vyprávění, ve kterém je složité se orientovat. Vedle vtipných momentů, spíše ve druhé polovině filmu, jsem viděl i spousty zbytečného sexismu, zřejmě jako touha se přiblížit víc moderním divákům místo, aby filmaři sázeli na tradiční francouzský decentní humor a situace. Nicolase Bedose se ale jedná o teprve druhý film a poprvé se na něm podílel i jako skladatel, což mu šlo přeci jen o malinko lépe. ()
Zajímavé téma, kup si živé vzpomínky. A nakonec všechno dobře dopadlo. ()
La Belle Époque. Každý ji měl. Tu svou "krásnou dobu". Ty svý "krásný časy". Měla je i francouzská kinematografie. Měli ji spolu s ní i diváci na celém světě, kteří se v oblacích cigaretového dýmu zamilovávali do krásných, přitom silných a nezkrotných femmes fatales. Kteří obdivovali charismatické, povětšinou nosaté a v obličeji poněkud nesouměrné, leč přesto božské chlapy. Zlatá doba filmů, kde se nehrálo na politickou korekci a kde znělé "merde!" bylo prostě půvabné. La Belle Époque. Žádný "Tenkrát podruhé". Překladatel názvu by se měl lískat tak často, jak si čistí zuby. Když ale oni si ti soudruzi od kultury pořád myslí, že diváci jsou povětšinou nevzdělaní soustružníci nebo kombajnéři a že debilní český název jich přiláká do kina víc, než malebně znějící originál. "Tenkrát podruhé" by se hodil tak akorát pro název nějaké druhořadé varianty na Prcičky, kdy se citově zakrnělí postadolescenti snaží o druhou ztrátu panenství/panictví, za pospolité opilosti, zvracení, blití atd. Dát tenhle název tak zralému, cituplnému filmu, který už, do prdele, svůj trefný název má, to je punc kreténství. La Belle Époque. Nabízí se vícero srovnání. Zejména s filmy Woodyho Allena. Tomu se bude asi hodně líbit. Jen je tam méně introspektivního monologu. Zato je tam víc pohledů do očí. A všichni je mají nádherné! ("Jak labrador", jak tam zazní...). Vynoří se asociace na Eternal Sunshine. Znovu zachytit, co už bylo, prostě nejde. A v jedné chvilce se mi vynořilo Zítra vstanu a opařím se čajem, v tom bunkru s Hitlerem. Ten film diváka prostě bere za spolutvůrce, nechá vás těmi asociacemi dotvářet děj. Bere vás za partnera. Ctí vás a dává vám prostor. I proto tolik slz a fronta na dámském záchodu u zrcadel a fronta u baru, kde to pánové zazdívali drinkem. Vodkou nebo whisky. Pivem nebo vínem. Jak v tom filmu. La Belle Époque. Doba je prý taková či onaká. Ale prd. Doba je vždy taková, jací jsou lidi. A ti jsou v tomhle filmu krásní. I epizodní postavičky mají svou pevnou funkci pro kontext filmu a všechny postavy jsou skvěle obsazené. Film ukazuje naději na další La Belle Époque francouzského filmu tím, jak na oldschoolovou parádu Auteila s Fanny Ardantovou skvěle navazují Canet s Dorií Tilierovou, kteří jsou oba ve vrcholné formě. A Doria je prostě ta klasická, stará dobrá francouzská femme fatal. S afektem i patosem, se slzami i s tím "merde". La Belle Époque. Každá minuta v sále u tohoto filmu byla pro mě La Belle Époque! Díky! ()
Temer divadelná komédia francúzskej koprodukcii, plná afektov, nespočetnej prestrelky dialógov až do zúfalstva. Určite by sa dalo z toho premršteného scenáru minimálne pol hodinu zbytočností, ktoré viedli až k zaspávaniu, zostrihať. Nasadením Daniela Auteuila nie je pochopiteľné čo tým chcel básnik povedať. Blbca vedel vždy zahrať. Jediné čo zaujalo, pointa, keď sa vykašlal na podstrčený šál. Inak až na pár pínd , nič moc. ()
Ten základní nápad je za milión, ale dalo se s ním pracovat mnohem lépe. Takhle je to takové nedomrlé. A teď neřeším, že na komedii to bylo málo vtipné. Tam byla důležitá ta nostalgie. Jak to říct...Asi to měli dělat jiní tvůrci. Hlavní hrdina je sympaťák, ale zasloužil si lepší příběh, lepší scény, lepší vedlejší postavy. Mnoho pozornosti je zbytečně věnováno tomu režisérovi a jeho problémům, manželka hlavního hrdiny taky nic moc... Zkrátka vzít to do ruky někdo jiný, mohlo to být skvělé. I tak jsou tu ale místa, která naznačují, jak dobré to mohlo být, kdyby se v tomto duchu nesl celý film (hlavně scény v kavárně). ()
Na začátku mi ten francouzský přízvuk málem utrhl uši a říkal jsem si, jak dlouho to asi vydržím. Vydržel jsem do doby, než jsem se dostal do roku 1974. A vyplatilo se! Od té doby se totiž začal odehrávat hned trojitý příběh. Jednak příběh muže, který si přál zavzpomínat na svá mladistvá léta, pak zákulisní příběh ohledně herecké zápletky a nakonec příběh o promarněných letech, které s odstupem času nebyly až tolik promarněné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Kulisy jsou po celou dobu famózní a musím se přiznat, že jsem se cítil jako osoba, která si za vše zaplatila. Trochu jiný výlet do minulosti, ale tolik realistický! Bylo to jednoznačně originální, nepředvidatelné a špetkou i romantické. ()
Přesně ten typ filmu, u kterého si říkám, že je to promarněná příležitost. Tak originální a úžasný námět by se dal zpracovat mnoha skvělými způsoby, ale tady toho autoři příliš nevyužili. Takové téma by se dalo pořádně vyždímat a mohl to být mnohem vtipnější a i dojemnější film. Tím nechci říct, že by se nepovedl, jen jsem měl ve spoustě momentů nutkání přemýšlet, že tohle bych udělal takto a tohle zase jinak... Chválím soundtrack. 75% ()
Zkrátka Francouzi. Doporučuji. ()
Príjemný oddychový filmík, ktorý spracúva zaujímavý námet a robí to francúzsko šarmantným spôsobom. Škoda len, že mňa tá atmosféra akosi nechytila a dosť som sa nudil. Určite jeden z tých lepších francúzskych počinov, ale asi som od toho čakal viac poetiky a emócií vzhľadom na hodnotenie. Proste do tej štvrtej hviezdy mi tam niečo chýbalo. 65 % ()
Príjemná, vkusná, nápaditá, veľmi originálna a sympatická komédia. Takto si predstavujem dospelú komédiu, ktorá neťaží vtip z retardácie ako to býva u 99% iných.. ()
Spíše oddechová komedie - ale skvělá! (Dodatečná poznámka: byl to na dlouho můj poslední film v kině - za pár dní začala karanténa.) ()
Jako myšlenka na neotřelý námět se mi to líbilo. Méně už zpracování, ačkoli jinak mám francouzské filmy moc rád. Bylo to až moc upovídané a statické, místy jsem se hodně nudil. Prostě mě to nebralo tak, jak jsem se na tento film těšil. I když k závěru jsem to zase hltal. Ale dovedl bych si představit žít bez shlédnutí. ()
Príjemná francúzska romanca o spomienkach na mladosť a lásku. ()
Francúzi to jednoducho vedia...kvalitný nápad je dostatočne zábavne pretavený do príjemne plynúcej komédie o znovuobjaveni manželskej lásky po rokoch. Hlavným tromfom je skvelý D.Auteuil, ten predvádza doslovne herecký koncert. ()
Úžasný film s vrstvenou hrou na divadlo v divadle. Hlavný hrdina Viktor sa ocitol v kríze. Život v súčasnosti je preňho zložitý a najradšej by sa vrátil do doby svojej mladosti. Jeho žena je pravý opak a ich spoločný život je na pokraji krachu. Jeho syn však s priateľom vlastní firmu, ktorá umožňuje na pár chvíľ zažiť ľubovoľnú dobu. Stačí napísať scenár, vytvoriť kulisy a angažovať hercov. Syn mu daruje možnosť vrátiť čas. Viktor sa rozhodne zažiť opäť svoje stretnutie so svojou ženou. To vedie k oživeniu jeho citov. Nie však k vlastnej žene ale najprv k herečke, ktorá ju hrá. Divák má možnosť vidieť všetky vrstvy príbehu a vďaka nejasnej hranici medzi realitou a fikciou tak môže zažiť pocit straty pevného bodu a môže len hádať čo je skutočné a čo je len hra. Našťastie ho v tom tvorcovia nenechajú úplne plávať. Skvelý príbeh je perfektne produkovaný so skvelými hereckými výkonmi. ()
Scénaristicky neohrabaný kousek, který se nijak neochyluje od životní paraboly většiny z nás. Znuděná popřechodovka vyhodí manžela, který jí přestane jako hračka bavit, no a on se z toho nezhroutí. K tomu je ve filmu trochu humoru, opravdu ne moc...a nevěrohodná konstrukce s agenturou na zážitky. Hm, povinným 8 min potleskem z Cannes se nenechte zmást. ()
