Hop - a je tu lidoop

„Zlatý“ normalizační filmový 70.léta…..Machův chabý pokus o komedii „vorlíčkovského“ střihu, bezradný ve všech směrech, kde ani ta ohraná komunální satira v podobě hamižného řezníka chybět nesmí. Chudák Pepa Kemr, do čeho to vlezl…. (13.05.2008)

Měla to být satira se smíchem, trošku se to rozplizlo, ale na odpad to rozhodně není... (02.05.2003)

Hop - a je tu odpad ! (10.05.2010)

Jako dítě jsem z toho byl nadšený,džin mohl vykouzlit cokoliv... (04.01.2003)

Ve svém životě jsem už sice viděl větší hovadiny, ale to tvůrce v žádném případě neomlouvá a za tenhle paskvil by měli všichni zúčastnění vrátit honoráře. Třeba i in-memoriam. (23.08.2002)

Pár vtipných scén,ale jinak trapnost nad trapnost - a přehrávání některých herců je skutečně neskutečné. (26.03.2003)

Na tomhle filmu je nejlepší ten název: Hop - a je tu lidoop. Ve filmu samém poetiky a kreativity valem ubývá...ač je jedním z jeho duchovních otců sám král české veseloherní kreativity Miloš Macourek. Přesto je to ve výsledku taková ta typická normalizační nicnekritizující vyšumělá satira...smutné dědictví československého normalizovaného filmu. Zajímavý je tenhle dětský film snad jen z ryze subjektivního pohledu, neboť se celý točil v Českém Krumlově a blízkém okolí (Dívčí Kámen kupříkladu) a třeba do školy se tu chodí do budovy, kde je škola skutečně dodnes a ve které jsem dokonce sám i učil. :-) (22.06.2007)

Možná, že nějaké obzvláště nenáročné dítě to pobaví, ale na Miloše Macourka to je hluboký podprůměr. (22.02.2003)

Pepíček Kemrů jako džin z láhve, který musel plnit rozmary náhle zbohatšivších, tak trochu vždy v projevu a s otráveným výrazem na rtech, se mi z tohoto filmu jevil jako nejlepší. A ta jedna hvězda patří tedy po právu jemu. Jinak je to po všech stránkách vyloženě slabý film, navíc od skoro neznámého režiséra, jehož jediným úspěchem byl snad film Matěji proč tě holky nechtějí...Ani jako dítě jsem tomu nikdy nemohl přijít na chuť. Filmový tvůrci v druhé polovině sedmdesátých let tedy v době normalizace, ne že by byli vyloženě špatní ale, jako by už vyčerpali všechny ty skvělé tvůrčí nápady v podobě zdařilých i nových scénářů, zejména ze šedesátých let tedy v době tvůrčího a uměleckého vrcholu...A poté-názorný příklad jakoby se točili tyto, a nebo podobné slátaniny které nic nikomu nepřinesli..Tehdy možná něco nového ale dnes na...a jen s lakonickým úsměvem na rtech. (10.02.2007)

Nejhorší český film vůbec.Sračka gigantických rozměrů!naprsoto neuvěřitelně špatný film...Už ani nemá slov! (28.06.2002)

Tolik dobrých herců - a taková sračka! (19.05.2002)

Hodně nepovedený pokus o satirickou komedii s pohádkovým motivem, kterýztroskotal na mizerném scénáři. Může se pochlubit snad jedině zajímavým hereckým obsazením. Režie je nanicovatá a humoru jako šafránu. Celkový dojem 20 %. Ten film je ze všeho nejvíc hloupoučký. Už ten základní prvek - majitele kouzelného džina nenapadne využít jeho schopností k ničemu jinému, než proměnám nepohodlných lidí v opice... (16.06.2006)

V druhé půlce sedmdesátých let vrcholila „zlatá éra“ socialistických komedií, které si kladly za úkol „humornou“ formou poukazovat na neduhy „socialistického, uvědomělého“ člověka jako, rozkrádání soc. majetku, maloměšťáctví (viz. řada komedií P.Schulhoffa), okrádání bližních atd atd. K nim se řadí i tato komedie (?) Bohužel na rozdíl od jiných veleděl tohoto typu není ani vtipná, ani poučná a tudíž je naprosto zbytečná Až na pár hlášek na téma „Koňas“ a na potutelný kukuč a herecký (?) výkon J.Kemra je to celé upachtěné a jedním slovem o ničem A to, že se člověk třikrát zasměje je žalostně málo. Brrrrrrr..... a já na tom byl před dávnými věky jako pubescent v kině.... (09.03.2005)

Jedna z dalších oddechových komedií, která pobaví a neurazí. Ale že Ti řezníci mají teda pech, co... Jsou označováni jako podvodníci a závistivci. Tady Tureček, později ve večerníčku Krkovička. Začnu si taky všímat břehů řek, kde bych náhodou mohla najít flašku od Mirindy, do které se Kemr vcucnul. Takový Mercedes před domem by nebyl vůbec špatný. (07.12.2013)

Jako malému mi nelezlo do hlavy, proč může být někdo tak tupý a s džinem, který dokáže splnit jakékoli přání, jen proměňuje ostatní v šimpanze. Teď vím, že to je na téhle slátanině snad to nejmenší. (27.09.2005)

Hop - a je tu lidoop si může podat ruce s takovými normalizačními emblémy jako Kdo hledá zlaté dno, Hvězda padá vzhůru nebo Můj brácha má prima bráchu. Námět je sice čistý Macourek a v obsazení najdeme každého, kdo v té době neměl zákaz, společně s partou konzervatoristů... ale zoufalost a křeč nezachraňují ani českokrumlovské exteriéry. Ona i ta mladá láska si musí mezi sebou vyměňovat dialogy o tom, jak to ten feudál tehdy dělal špatně a my už dnes víme vše. Jediné, co má nějakou (alespoň historickou) hodnotu, je Miloslav Šimek v malé roli učitele. Šimek vytrvale hrané filmy odmítal, v letech 1962 - 1987 svolil jen k pěti problematickým titulům, nicméně tady se navzdory všemu podařilo vytvořit na malé ploše to, o čem tak často hovořil, když ve svých divadelních scénkách nebo v povídkách vzpomínal na své původní povolání. (30.08.2021)

To nízké hodnocení nějak nechápu. Je to sice velká slátanina, ale házet to do odpadu k takovým skvostům jako Troškův Kameňák se mi zdá docela nefér. Už kvůli Josefu Kemrovi, který se role džina zhostil opět na výbornou.. (25.07.2012)

V dávných dobách to na mne působilo. Džin z láhve, šimpanzi, spousta kouzel a záměn... Po čase jsem se na to opět koukl a jsem nucen konstatovat, že je to již vyčpělé. Dnes mne spíše zaujaly pohledy na na můj milovaný Krumlov, tehdy ještě oprýskaný a opršelý. Kemr jako džin však byl kouzelný :-) . Dávám dvě lahve od mirindy. * * (24.03.2014)

Opravdu nechápu, z čeho jsou ti chytráci tady zas tak pohoršeni. Vtipný námět a řada kvalitních herců vynahrazuje vše podprůměrné, co v sobě tento film má. Naprosto zbytečně odsouzené. (12.02.2013)

Mohlo to být propracovanější. Přece jen Džin z láhve je pro běžného smrtelníka obrovská moc, tady se jí využilo jen zhruba z poloviny. Jinak v pohodě. 60% (09.05.2010)