Zapomenuté světlo

Když jsem Zapomenuté světlo před lety viděl poprvé, připadalo mi příliš šedivé a smutné, příliš nasáklé dobou, na kterou jsem ani pořádně nepamatoval, leda ze školky. Bylo mi právě patnáct, zvenku útočilo léto a Anička, do které jsem byl trochu zamilovaný, zhodnotila celé dílo lapidárním: "Pchh... ňákej bůh." Pak jsme se šli všichni koupat do jezera. Tolik jen na kajícnou objasněnou, jaké může být člověk pako, obzvláště když se v patnácti zamiluje ("Proč pod paprsky slunce, Die, usadils / nám ženy, ono zlo tak svůdné pro lidi?" četl jsem včera u Eurípida). Mně se totiž už tehdy Zapomenuté světlo docela líbilo, zejména výkon Bolka Polívky, ale zůstal jsem mlčet. Teď na podruhé mi nezbývá než uznat, že je to dílo v české kinematografii devadesátých let jedinečné už svým námětem a krásné především v oné postavě neokázalého kněžského hrdiny všedních normalizačních dnů. Ostatní výkony, až na Veroniku Žilkovou, jsou ve srovnání s Polívkou poněkud mdlé. Ale i s pár drobnými vadami se jedná na jednu stranu o skvělý portrét jedné doby a toho, jak bolestně poznamenala katolickou církev, na druhou stranu o neméně skvělou, volnou demlovskou variaci na téma kněz a láska k ženě. (06.02.2009)

Zajímavé na tom filmu je, že nemá úplně pevný a strhující příběh, přesto plyne velmi rychle a nenudí. Michálek opět vytvořil úžasnou atmosféru, kterou navíc ještě promísil se smutkem a melancholií. Bezmoc faráře proti režimu a nemoci byla úplně hmatatelná. Polívka sóluje, a i když to k němu moc nejde, toho faráře jsem mu uvěřil se vším všudy. Výborná je i Žilková, pravděpodobně její nejlepší herecký výkon, životní role. Dobrý byl taky Pecha, takový pohodář. I když film neměl vyloženě silné záporáky, jsou tu cítit, ať už se jedná o vikáře, předsedu stavebního odboru a pak Vacek, ten je taky dobrý. No a samozřejmě kouzelná scénka s Lábusem. Zapomenuté světlo je opravdu na české poměry hodně dobrý film o Bohu, víře, bezmoci a smrti. (19.03.2009)

Od Vladimíra Michálka jsem prozatím viděl Je třeba zabít Sekala a Babí léto a oba filmy se mi velmi líbily a zaujaly mě. Zapomenuté světlo je velice zvláštní snímek. Na diváka mluví hlavě pocity hlavní postavy faráře, obrazy/kamerou a hudbou. Překvapí i občasným humorem (stejně tak obsazením Kinského, který hraje sám sebe nebo hezkou rolí pro paní Zitu Kabátovou). Jsem ateista, ale Bolek Polívka mi svým herectvím osvětlil motivy chování své postavy, do jisté míry jsem ji dokázal pochopit (škoda jen, že nebyl více rozveden jeho vztah k ženě, která za ním dřív jezdila a pak přestala). Ale i herecký výkon Veroniky Žilkové (za podpory vynikajích maskérů) se mi líbil. Viděl bych to na 4*. Zajímavý komentář: Lima (11.02.2010)

Čtu tady, že se má jednat o drama, ale mně to spíš připadalo jako taková ta typická česká ubrečená tragikomedie. Film pojednává o věcech, který moc k smíchu nejsou, ale zároveň mi přišlo, že ty události, který se tam odehrávaly, nejde brát ani moc vážně. V závěru už z toho vyleze úplná fraška. Možná je to i tim, že v tom hrajou příšerný herecký antitalenti a většina z nich vypadá, že se k natáčení přimotala nějak omylem. Tady to spojení herců a neherců prostě nezafungovalo. Bolek Polívka je skvělej, ale sám ten film prostě nezachrání. (07.09.2022)

Vyborny film se skvelou atmosferou doby nedavne, vcetne realii ( je ale pravda, ze v roce 1996 to asi nebyl zase takovy problem ). Bolek Polivka se sve role ujal bravurne, pusobil velice lidsky. Veronika Zilkova spolu s Otesankem predvedla take svuj nejlepsi herecky vykon. Strasne se mi libilo tempo celeho filmu, kdy Michalek nikdy zbytecne netlaci na pilu. Vyborny film, Sekal a Babi leto ale hodnotim jeste trochu vice. Vladimir Michalek je momentalne jeden z nejlepsich ceskych reziseru! (13.04.2009)