Zapomenuté světlo

Něco úplně jiného než Demlova "předloha". Nejedná se však o přepis, nýbrž volnou interpretaci a své kvality film bezesporu má. Polívkův kněz nebojuje ani tak sám se sebou, jako s nepříznivým okolím a těžkými podmínkami pastýřského povolání ve společnosti, která o jeho církev ani poslání a touhu rozdat se příliš nestojí. (01.10.2004)

Útlá knížečka Jakuba Demla se mi dostala do rukou zvláštní cestou. Dychtivě jsem jí otevřela a četla. Intimní zpověď člověka zasvěceného Bohu mě svou otevřeností překvapila. I když je film zasezený do jiné doby a z předlohy je použit jen základní motiv, niternost a síla výpovědi zůstává. Mileně Jelinek se povedlo vystihnout podstatu. Farář Holý se tak nepřiřadil k podivným karikaturám nebo nudným patronům, jak jsou kněží často prezenováni. Z příběhu vystupuje jako člověk, který má své chyby a slabosti, chybuje a pochybuje, ale především žije. Není ikonou, možná boří představy nebo pohoršuje, ale rozhodně vzbuzuje respekt a uznání. Jakub Deml měl odvahu vyjevit cit a myšlenky tak otevřené, že hned první vydání Zapomenutého světla poznamenal zásah cenzury. Dle mého soudu zbytečně, lidé by se měli dovědět, že i kněz, který se zřekl blízkosti milované ženy dokáže milovat čistě a nezištně, aniž by porušil slib celibátu. Film, který byl oceněn právem, přesto se domnívám, že stále zůstává nedoceněn. (25.03.2016)

Jeden z nejlepších porevolučních filmů, ve kterém Polívka dokazuje, že je to opravdu pan herec. V těchto civilních rolích je prostě skvělý. Škoda že celý film stojí víceméně čistě na něm, i tak to ale na 4 hvězdičky stačí bohatě, když k tomu přičtu úžasnou hudbu od kytarového mistra všech mistrů, pana Hladíka. (28.11.2011)

Režiséra Vladimíra Michálka považuju za jednoho z nejlepších dnešních českých režisérů. Každý jeho film je jiný a každý mě dokáže uchvátit. A Zapomenuté světlo je toho dalším příkladem. Překvapilo mě, s jakou grácií se Bolek Polívka zhostil tak pro něj nezvyklé role. Samozřejmě nesmím zapomenout na Veroniku Žilkovou. Oba povznesli zážitek z tohoto filmu na vyšší stupeň. (28.10.2008)

Naštěstí velmi uměřený přepis ne zrovna jednoznačné knihy. Film navíc naštěstí neodsuzuje, neposuzuje, jen naznačuje, a to bohatě stačí. A Bolkovi jsem jeho kněze s idealistickými představami, který neustále naráží na tvrdou realitu, věřil jako nikdy. A ostatně i ten vztah - nevztah, paralely na Maří Magdalenu a tak, to je vše je solidně uhrané. Je prostě vidět, že scénář psal profík, tedy profesionálka, která tomu rozumí. K tomu skvělá a nostalgická kamera a zamyšlená hudba... takže celkový výsledek člověka zasáhne. Pár scén a některé drobnosti mi vadily a vadí, abych tomu dal maximum, ale jde skutečně o drobnosti. (24.09.2017)