Waves
Waves
Waves
Waves
Waves
Réžia:
Trey Edward ShultsScenár:
Trey Edward ShultsKamera:
Drew DanielsHrajú:
Taylor Russell, Kelvin Harrison Jr., Alexa Demie, Lucas Hedges, Sterling K. Brown, Neal Huff, Clifton Collins Jr., Renée Elise Goldsberry (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Tínedžer Tyler Williams (Kelvin Harrison Jr.) je obľúbený študent a nádejný zápasnícky talent. Keď nie je na tréningu alebo na večierkoch, trávi veľa času so svojou priateľkou Alexis (Alexa Demieová). Pred svojimi rovesníkmi a rodinou však tají, že nie je celkom fit a zranenie ramena ohrozuje jeho kariéru. Odmieta operáciu aj liečenie, bolesť potláča liekmi a pokračuje v zápasení. Tlak začína byť príliš veľký, Tyler viditeľne stráca kontrolu nad svojím životom, oddáva sa alkoholu a drogám a riskuje všetko - až kým sa situácia masívne nevyhrotí. Po dramatických udalostiach Tylerova sestra Emily (Taylor Russellová) vystúpi z bratovho tieňa. Zatiaľ čo sa stále snaží vyrovnať s tragickými udalosťami, zamiluje sa do svojho spolužiaka Luka (Lucas Hedges). Obaja sa cítia spriaznenými dušami a priťahujú sa k sebe, no čoskoro sa ukáže, že aj Luke má svoje životné trápenie, ktoré musí ukrývať a niesť ako svoj večný kríž. Našťastie sa môže spoľahnúť na svoju priateľku, a tak má dosť síl, aby čelil démonom minulosti. Podarí sa Emily a jej rodine znovu nájsť stratený pokoj a šťastie? (TV JOJ)
(viac)Recenzie (24)
Kompozícia dvoch príbehov kontrastných súrodencov, ktoré cca uprostred predelí tragická "okolnosť", bola rozhodne plná potenciálu. No napokon pôsobí celková pointa vyše 2-hodinového filmu dosť vlažne a akosi "do stratena". Príbeh egocentrického psychicky nestabilného Tylera ma doslova iritoval. Chápem, že zranenie musí každého vrcholového športovca rozladiť, ale následne si vybíjať zlosť na svojich najbližších, to je čistý hnus! Čo sa týka introvertnej "malej sestry" Emily, jej príbeh bol spočiatku zaujímavý, no potom sa to celé točilo okolo Lukovho otca.... A to je vlastne všetko. Pointa síce pekná, ale iná ako by som na tento typ filmu očakával. 3* ()
Trey Edward Shults si během tří filmů vybudoval svůj lehko rozpoznatelný intenzivní audiovizuální rukopis, který určitě bude některé diváky otravovat a někteří ho třeba i považovat za vykrádání spolupráce Cuarón - Lubezki (případně Malick - Lubezki). Na mě ale působí a v jednotlivých sekvencích dokáže Shults vytvářet nesmírně sugestivní a nepříjemný psychický tlak (což se mu dařilo již v předchozích dvou filmech), který dokáže zakrýt i tentokrát poněkud řídký scénář bez pořádného vyvrcholení. Jsem hodně zvědavý jakým směrem se vydá příště a zda udělá úkrok stranou a zvolní - jak formálně, tak tematicky. Rodinné vztahy, vinu a odpuštění už ve svých třech filmech prozkoumal důkladně. Možná zkusit natočit cizí scénář? P.S. Kdo bude tvrdit, že si úvodní sedmiminutovou sekvenci nepustil po skončení filmu znovu, tak je lhář. Je to jízda :) ()
Nehorázná palba. Těhle malých independent low-budget syrových american dream příběhů se točí v takto nastavené kvalitě pekelně málo a díky bohu za každý takový příspěvek. Má to některé podobnosti s The American Honey. Ale je to kratší, rychlejší a méně rozevláté, tedy více soustředěné na interakci hlavních postav a jejich následnou transformaci. Málokdy se vidí tak brilatní a dokonale koherentní konzistence silného "filmového" příběhu a zároveň velmi zajímavého pohledu na reálnou problematiku současných teenagerů USA (sociální sítě, snadný přístup k drogám). Pětka není jen za to, že první polovina je ještě o třídu lepší, než "rozlučková" druhá. I tak ale silný, sensuální zážitek, který umně podporuje parádně elektrizující soundtrack a občas typické nervní tóny Trenta Reznora. ()
Ono už předchozí snímek Treye Edwarda Shultse (Přicházejí v noci) bylo těžké hodnotit. Bylo to tehdy o agresivních projevech nemoci, která rozhodně nebyla jen obyčejnou chřipkou. Tři roky starý kousek spoléhal na psychologii postav a atmosféru, což je doménou i téhle silné novinky. Ta je příběhem rodiny, která řeší takové ty „skoro obyčejné“ životní trable, jenže se tím razantně odděluje od nějaké zaoceánské rodinné limonády. Nadějný sportovec, vysoké nároky od otce, intenzivní vztah se spolužačkou, nečekaná komplikace v podobě těhotenství, fatální kloubové opotřebení v rameni. Buch bác. A to nejsme ani v polovině. Celé je to intenzivní, nátlakové, dravé, energické, režijně jisté. A herecky velmi dobré. ()
Režisér mě svým minulým hororovým kouskem slušně navnadil, tedy bylo jasné že jeho příštím filmu dám určitě šanci. Vyplatilo se. Vůbec jsem netušil, že film je prakticky rozdělen na dvě části. První je jedním slovem skvělá, parádně gradující a jeden z nejlépe natočených počinů, který mě vyloženě vyrazil dech. Desítky minut před pohromou jsem téměř nedýchal v neblahé předtuše před tím co nevyhnutelně musí přijít. Napínavé pro mě byly už samotné scény, kdy se postavy třeba jen vykloní z okno. Ta blížící se tragédie je přímo hmatatelná. Nejde popsat slovy. Takže divák je takto nastaven a pak příjde druhá část. Mnohem mnohem pomalejší, která nevím proč ale má hodinu. Vůbec jsem nepochopil, proč takto skvěle rozjetý snímek tolik zpomalí. Veliká škoda. Každopádně podstatně více mě Vlny daly než vzaly a já jsem jim za to vděčný. 90% a 50% /2 = výsledných 70% ()
Opravdu emotivní a silné. ()
Keď si frustrovaný magor prefarbí vlasy peroxidom, myslí si, že potom asi neskončí v base, veď už nikto nevidí, že je černoch. Ale aký to omyl! Vlasy nerobia človeka a toto bol magor ozaj vážneho charakteru. Do prvej polovice slušne rozohraná dráma, kde fakt tomu večne nasranému človeku veľa dobrého neprajete, no a potom príde zlom a po ňom všetko vyšumí do pocitovej drámy o nejakom vnútornom utrpení a vyrovnávaní sa s nemilou rodinnou skutočnosťou, kde si slečna, po Jacksonovom vzore, s vitiligom nevie dať rady so životom, ale našťastie vždy sú k dispozícii aj drogy, takže hlavne nezúfať! Zmena hlavnej postavy podľa mňa filmu nepomohla a veľká pointa tiež neprišla. ()
Krásný zadumaný a za srdce beroucí film, který vám nedá prostor pro nadechnutí. "Waves" není film pro každého, ale má skrytou hloubku a odmění trpělivé. Jde o hrozný pohled na černou rodinu, která se stále pokouší dokázat svou cenu ve společnosti. Hip hop a jeho poezie mi začala lézt na nervy a film to jen utvrdil.... ()
Trey Edward Shults to v sobě měl už od začátku, to dokázal jak s Krishou tak s It Comes at Night, až tady ale propuká jeho režijní um v plný rozkvět. Waves jsou doposud jeho nejodvážnějším počinem, konečně je z toho cítit filmařská jistota, doplněná o jasnou tvůrčí vizi. Zároveň je v tom pořád cítit ta dravá mladistvá energie a snaha o to překonávat sám sebe s každým dalším záběrem. Shults celý film balancuje na hraně, přichází s odvážnými šílenostmi, jako je změna poměru stran obrazu uprostřed filmu, změna hlavní postavy, okolo které se točí vyprávění, Drewa Danielse nutí s kamerou dělat psí kusy, ale tohle všechno dělá ku prospěchu finálního obrazu filmu, který díky tomu drží zatraceně pevně pohromadě. Drew Daniels za kamerou by si minimálně nominaci na Oscara zasloužil, vymáčknul ze sebe maximum a Waves podle toho taky vypadají, není tady záběr, který by naplno nevtahoval diváka do děje. Bonusem je skvostný vizuál, který je do detailu vyladěný a dokáže v každé scéně navodit požadované pocity. Jak řekl Ebert „Movies are the most powerful empathy machine“ a Shults s Danielsem to s Waves jen potvrzují. Za velkou pochvalu stojí i soundtrack, který je spolu s herečkou Alexou Demie a kameramanem Drewem Danielsem takovým lehkým pojítkem s Euforií od HBO, nášup moderní hudby, který je s citem vybraný a zakomponovaný do celkové mozaiky snímku s naprostou precizností. Waves jsou komplexní filmové dílo, které se ničeho nebojí, což nemusí být každému po chuti a některé kroky tvůrců můžou působit jako zbytečné předvádění, já si ale myslím, že Trey Edward Shults moc dobře věděl co dělá a veškeré kroky, které učinil jsou ku prospěchu finálního výsledku. Waves jsou díky tomu plně ucelený zážitek, který sice od diváka žádá trochu vytrvalosti, ale dokáže se za to štědře odvděčit. ()
Audiovizualne me to prevalcovalo a obsah sel v tesnem zavesu. ()
Co do Waves nedal Trey Edward Shults po stránce scénáře, to mnohonásobně nahradil vizuálem. Hned úvodní scéna v autě vtáhne, je výborným spojením hudby a fantastické kamery, čemuž ani zdaleka není naposledy. Taktéž nikoliv naposledy, ale na hodně dlouhou dobu (až do závěrečného "opakování"), je také poslední pohodovou. Scénář vůbec není špatný, faktem ale je, že si jede příběh klasičtějšího ražení, i když je to působení přísného otce na rodinu z pohledu syna a dcery velmi dobře podáno a současně zahráno, obzvlášť Kelvin Harrison Jr. Jsou to příčiny, následky, vyrovnávání, z čehož nepřekvapivě především následky dokáží sejmout. Třeba takový pohled do Tylerovi hlavy po "rozhovoru" s přítelkyní a jeho návrat domů. Zase to spojení kamery, hudby a samozřejmě dění. První polovina je však tou lepší polovinou, jinak to ani být nemohlo. 75% ()
Příběh dvou sourozenců, jenž jeden o něco přichází a druhý něco získává, zjednodušeně řečeno. Na konci snímku, proudily emoce každou buňkou mého těla. Vlny jsou vše, čím měla (a chtěla) být Euforie od HBO. ()
S mylným očekáváním, že to bude nějaká příjemná romanťárna od mého milovaného studia A24, se skvělou hudbou od mých, ještě milovanějších umělců Reznora a Aticcuse, jsem stisknul tlačítko play a nechal se unášet na vlnách (haha), tohoto snímku. A ty pičo, to bylo jízda... ačkoliv diametrálně odlišná, než jakou jsem čekal. Dokonale nepříjemný zážitek, zdrcující dekonstrukce života jednoho středoškoláka, i příběh o lásce a odpuštění. Už od prvních sekund snímek oslňuje svou vizuální svůdností, precizním záběrováním a nádhernými kulisami Kalifornie. Zároveň jsem rád, že se zde tvůrci rozhodli i trochu "experimentovat", se změnou filmového formátu a nenápadně divákovi podstrčit, v jakém emocionálním rozpoložení se daná postava nachází a audiovizuálně tak zpracovat posun příběhu. Trippy a party sekvence zase dost evokují Euforii, a nelze se tomu divit, když se na obou projektech podílelo A24 s víceméně stejným týmem lidí a podobným vibem námětů. Narozdíl od ní mě zde však nesrala každá sekunda. Proto také zamrzí, že v porovnání s ní, se zrovna tenhle snímek dočkal dost chladného přijetí od diváků. První polovina filmu byla v každé scéně naprosto strhující a u několika pasáží jsem téměř nedýchal. Hudba k tomuto snímku, a celkově celý jeho sound-desing, jenž výborně pracuje s nepříjemnými a schiziodními tóny výborně podtrhuje celou anxiety atmosféru, která se postupně stupňuje až do dechberoucího klimaxu, během něhož jsem docela šokovaně čuměl na obrazovku. Ovšem zde se i vztahuje má, snad jediná výtka. A to sice druhá polovina snímku. Jiný příběh a dopad všech událostí na rodinu je sice zajímavý sledovat, bohužel už ale ne zas tak zábavný a poutavý. Nicméně vizuálně a herecky je to stále absolutní špička. Takže, přestaňte dělat vše, co momentálně děláte, a pusťte si tento hidden gem. ...also, nemůžete mít na jednom soundtracku Reznora, Radiohead a Kanyeho, a očekávat, že z toho nebudu mít absolutní orgáč. ()
Film od ktorého som nevedel, čo mám čakať, tak som nečakal nič a prekvapil ma svojím surovým zobrazením reality, skvelou kamerou, obrazom, zasadením hudby do obrazu a netradičným rozprávaním príbehu. Mladý Tyler hral veľmi dobre a aj Sterling K. Brown sa zhostil svojej úlohy na výbornú. S prižmúrenými očami plný počet. 8,2/10. ()
6.7/10... ach ten život. Waves je film o životě jaký je. Žádný přelomový děj či zvrat, film prostě jede až ke konci a to by mohlo některé diváky dost naštvat. Mě to bylo ale docela jedno, protěže jsem byl ohromen a oslepen tou geniální kamerou, úchvatnými barvami, střihem a v podstatě se vším co se dodělalo v produkci. Herecky to taky nebylo špatné, v podstatě všichni odehráli dobře to, co jim dovolil scénář. Na mě byl ale film moc dlouhý a místy i nudný, ale jak jsem říkal, stojí to za skouknuti už jen kvůli kinematografické stránce. ()
Neskutečný příběh, naprosto skvěle natočený. Výborná kamera, výborně vybraná/udělaná hudba. Celkově mě ten film moc pozitivně prakvapil. S ohledem na absenci abstraktu, jsem naprosto nevěděl, do čeho jdu, neznal jsem režiséra, neznal jsem herce. První půlka filmu je jako pěst mězi oči, ta degradece osobnosti, vynucená okolnostmi je vykreslená dokonale. To smiřování se skutečností v druhé půlce je naprosto realistické, syrové, bez příkraz. Film bych povinně pouštěl všem rodičům, které své děti do něčeho tlačí, aby prozřeli a nechali toho. Vidím to každý den na fotbale, jak ti někteří osmiletí kluci jsou pod tlakem rodičů a už teď s tím mají problém. Co teprve v osmnácti? ()
Rodinné drama s ne úplně originální dějovou linkou, ale zato vizuálně, herecky i atmosférou skvěle zvládnuté. Perfektní soundtrack i nasazené songy, které sedí k scénám dokonale. Co jsem moc nepochopil, byly změny formátu obrazu v průběhu filmu. ()
9/10. Waves je ambiciózní, vášnivý a upřímný obraz zkoušek a soužení, které se prolínají našimi životy. Je to film slice of life, který nás tak naléhavě přivádí do lidských okamžiků v intimitě, kterou jsem neviděl od Honeyland nebo Roma. Je to o tíze našich osobních bitev, ale také o znovuobjevení rodiny, lásky a jistého smyslu pro normálnost ve světě, který se může stát bouřlivým a panovačným. Waves jsou však především smyslovým zážitkem. Precizní, pohlcující střih filmu a zvuku je pozoruhodně dobře proveden, s vizuály a barvami, které odrážejí charakter a náladu, promyšleně vytvořenými přechody a prudkým posunem v tónu a tématu (scenárista/režisér Trey Edward Schultz zjevně provádí všechny úpravy sám!) . Je tu v podstatě úzkostí naplněná kapitola podobná Krisha doprovázená fantastickou partiturou od Trenta Reznora a Atticuse Rosse z Nine Inch Nails, následovaná lehčí, beztížnou kapitolou Terrence Malicka. Kamera prostřednictvím toho všeho mimořádně dobře sděluje téma a emoce. Skvělý casting a chemie. Je opravdu těžké vybrat oblíbenou postavu, když je každá napsaná a zahraná tak dobře. Několik menších problémů s první polovinou, včetně lékařské pravděpodobnosti konkrétní události a dynamického stylu, který byl zpočátku trochu těžkopádný. Druhá polovina mě emocionálně zruinovala. ()
Melancholická dráma o jednej rodine, v ktorej syn nenaplní svoje a otcove predsavzatia. Chlapcovi sa vymkne vzťah s frajerkou a pri hádke ju nechtiac smrteľne zraní. Táto udalosť naštartuje fakty, ktoré zmenia celý psychický stav rodiny, ktorej syn je nemilosrdne odsúdený. Veľmi platonické, melancholické a príliš zdĺhavé scény síce svojou hĺbkou majú čo povedať, ale dianím, nie až tak presvedčivo. Viac tu prevládajú vizuálne efekty s hudbou, voči hĺbke zmyslu deja a samotnej pointy príbehu. ()