The Haunting - Dům na kopci

Moc se mi líbila propracovaná výprava, dobře zvolené obsazení a celé to převrácení původního příběhu z The Haunting úplně jiným směrem. Umím si představit, jak Mike Flanagan přišel za lidmi z Netflixu se slovy: „Mám pro vás super námět na třídílnou minisérii,“ načež u Netflixu odvětili: „Máte pravdu, je to fakt super námět, ale vy nám z toho uděláte deset epizod.“ A v tom je kámen úrazu, Dům na kopci je dějově tak řídký, že si dopomáhá všemožnou vatou a veškerými těmi flashbackovými klišé, aby to vůbec nějak do toho desátého dílu doklepal. A musím říct, že po vrcholu, který představuje 5. epizoda (s cinefilsky obsazeným Russem Tamblynem), už jsem měl docela problém ty zbylé díly dokoukat. U série, jež se celá odehrává ve velmi krátkém časovém úseku a v níž prakticky od začátku víte, jak vše dopadne, a jen čekáte na vypíchnutí různých detailů a motivací postav plus sem tam nějakou tu strašidelnou scénu, je zvolená stopáž neomluvitelně natažená. A když už po těch obětovaných dlouhých hodinách čekáte, jak vám ten finální díl teda vytře zrak, dočkáte se tak slzodojné sluníčkařiny, až z toho jde hlava kolem. Koukalo se na to pěkně, ale koukalo se na to přespříliš dlouho. (01.02.2021)

Když jsem si tento snímek vyhlídl, že se na něj podívám, tak jsem byl vcelku natěšený, že se budu bát a schovávat se pod peřinu jako malej Jarda. Místo toho mě čekal dramatický a životopisný snímek jedné sympatické americké rodiny, která měla smůlu a přistěhovala se na krátkou dobu do jednoho domu s pochybnou minulostí. On totiž jejich fotřík tu barabiznu chtěl dát do pucu a pak jako správnej americkej kapitalista jí chtěl prodat za nemalé peníze na realitním dobytčím trhu. Ale to fakt neměl dělat, protože tento dům si vždy žil a bude žít vlastním životem a taktéž navždy změnil osudy všech členů této rodinky, ale i všech předchozích nájemníků. Vidíme zde dvě časové linie. Ta první linie se odehrává v přítomném čase, kdy jsou děti ze strašidelného domu už dospělé a ta druhá linie nás zavede pomocí velkého množství flashbacků do doby, kdy se tato do té doby šťastná rodinka stěhuje na jedno léto do tohoto prokletého domku na kopci. Hned od začátku mě zaujala úvodní hudební znělka a pokračovalo to příjemnýmí hereckými výkony poměrně neznámých herců a taktéž vhodně vybranou lokalitou a to myslím jak exteriéry, ale i interiéry již zmiňovaného domu. Taktéž jsem byl zaujat mysteriózním a tajemným pozadím tohoto příběhu, které se vznášelo v každé epizodě nad osudy členů této prokleté rodiny. Taktéž mě bavily poměrně detailně vytvořené profily všech členů rodiny, kteří si své břímě nesli odmalička a každý se s ním snažil vypořádat po svém. Akorát mě trochu mrzí, že těch hororových prvků tam z mého pohledu bylo vcelku málo a takových těch lekacích momentů jsem si moc neužil. Ale jako celek to fungovalo a musím konstatovat, že spokojenost je na místě a že co nejdřív pouštím druhou sérii o které doufám, že bude minimálně stejně kvalitní jako tato série, která mě dost bavila a které dávám zasloužených 90%. (07.07.2021)

U prvních tří epizod jsem mocně usínal a říkal jsem si, co je na tom tak skvělého, když to ani nedokáže udržet mou pozornost a samou nudou se mi zavírají oči. Naštěstí jsem poctivý a než seriál ohodnotím, snažím se vidět aspoň jednu řadu. Takže jsem i přes menší vnitřní odpor pokračoval a Hill House se mi odvděčil. Postupem času byl The Haunting of Hill House čím dál zajímavější a nakonec ten barák opravdu za návštěvu stál. (31.08.2020)

Horory fungují nejlépe, když jsou obestavěné okolo základů jiného žánru. The Haunting of Hill House je toho perfektním důkazem, protože z duchařských základů tento seriál vyrostl především do propracovaného rodinného (melo)dramatu, vrstevnatého a pečlivě promyšleného. Rozdrobená struktura vyprávění a proplétání několika časových rovin (na úrovni epizody) i úhlů pohledu na minulost, potažmo přítomnost (na úrovni celého seriálu) probouzí zdání úctyhodné komplexnosti. Jako nepřehlédnutelný bonus beru zjištění, že Mike Flanagan je evidentně mnohem schopnější realizátor, než jsem si kdy troufal hádat. Šestá epizoda, která je sestavena výhradně z několika mnohaminutových záběrů, jednoduše bere dech. Navíc má daleko k samoúčelnosti, práce s prostorem a postavami v něm je pečlivě promyšlená a pomáhá k budování dusivé atmosféry, která ústí v regulérní divácký strach. Hill House nestojí na lekačkách, ale na sepjetí tohoto strachu s psychikou postav, na vnitrozáběrovém děsu a očistné (často navíc funkčně dojímavé) katarzi, která následuje po šokujících pointách. Klíčový seriál minulého roku. 95 % (21.10.2020)

Na Haunting of Hill House jsem už narazil před dvěma roky v době premiéry, ale po pilotu se mi nějak nechtělo pokračovat. Teď jsem legální cestou Netflixu dal jednomu z mála hodnotných hororových televizních projektů znovu šanci a najednou mě dost pohltil. Nejspíše na tom bude mít svůj podíl můj vzrůstající zájem o děsivý žánr, kterému jsem v onom roce 2018 ještě zdaleka tolik neholdoval. Každopádně jsem po nynějších zkušenostech s Hill House zvědav na podzimní “pokračování” Bly Manor, kde se v nových rolích mihne polovina zdejšího osazenstva. [viděno na Netflixu] (31.08.2020)