Réžia:
Pedro AlmodóvarScenár:
Pedro AlmodóvarKamera:
José Luis AlcaineHudba:
Alberto IglesiasHrajú:
Antonio Banderas, Asier Etxeandía, Leonardo Sbaraglia, Nora Navas, Julieta Serrano, Penélope Cruz, Raúl Arévalo, Cecilia Roth, Julián López, Susi Sánchez (viac)Obsahy(1)
Salvator Mallo je slávny filmový režisér. Počas svojej kariéry zažil mnoho úspechov. Teraz sa však jeho svet rúca. Salvator cíti len prázdnotu a nie je schopný ďalej tvoriť. Ak chce pokračovať, musí nájsť motív pre novú tvorbu, musí odhaliť príčinu svojho vyhorenia. V spomienkach sa vracia do detstva do 60. rokov, kedy s rodičmi emigroval do Valencie. Snaží sa rozpomenúť na spaľujúcu túžbu po svojej prvej láske, ktorú stretol v v Madride a na bolesť, ktorú mu priniesol rozchod. Vtedy cítil opojenie životom. Písanie sa mu stalo únikom, ale aj vyslobodením. Kúzlo filmu mu prinieslo slávu, ale aj vykúpenie z neúspechov jeho života. Bolesť a sláva rozpráva o zložitosti oddeliť proces tvorby od vlastného života a od vášní, ktoré žitiu dávajú zmysel a nádej. (Magic Box)
(viac)Videá (14)
Recenzie (138)
Obávám se, že tentokrát do toho Pedro dal příliš mnoho sebe. Děj v jeho mládí se mi líbil moc (skvělá Penélope), v současnosti lze maximálně vyzdvihnout herecký výkon Antonio Banderase (film jsme viděli v sobotu večer v Brně v den, kdy byly vyhlášeny výsledky v Cannes), jinak je to ale dějuprosté, předvídatelné a poněkud se opakující. Alespoň já jsem v tom cítil návrat k Pedrovým snímkům konce osmdesátých let, samé buzny, drogy, Madrid. I když jsem moc chtěl, nebavilo mě to dost. ()
Keby linia minulost s Penelope Cruz zabrala 70% filmu a linia sucasnost s Antoniom Banderasom len 30%, bavilo by ma to omnoho viac musim povedat. Naozaj to spominanie na detstvo starnuceho rezisera je velmi pekne a putavo natocene a take prave spanielske, Penelope ako matka sa tam velmi hodi, hoci az tak vela priestoru nedostala. Banderas je tiez dobry, ale trosku som sa nudila...Pacili sa mi tie pestre farby vo filme, interier kuchyne, cervena linka, cerveny kavovar, cerveny toaster, take detaily, ale posobilo to smrncovo a stylovo. A este jedna malickost. Nepacilo sa mi, ze uz starucku matku hrala herecka s modrymi ocami, ved vsetci vieme, ze Penelope ma hnede, velmi to bilo do oci a posobilo neuveritelne! Mohli si dat na tej podobe viac zalezat, alebo namaskovat samotnu Cruz! A spoiler: Myslim si, ze ho mal vyhladat...65%. ()
Bolest a sláva je velmi specifický film. A má i své specifické postavy. Pedro Almodóvar se po komedii Rozkoš v oblacích a melodramatické Juliette vrátil k podstatě; lásce k filmu a vlastním zážitkům. Zatímco dříve však oslňoval bizarní výstředností, Bolest a sláva je film spíše komorní, tichý a rafinovaný. Každý autor někdy zažil krizi, jež zásadně rozhodovala o jeho dalším tvůrčím životě. Fellini svou krizi přetavil v klasiku subjektivního filmu 8 1/2, Almodóvar byl k divákům o něco vstřícnější. Antonio Banderas (režisér Salvator Mallo) podává jeden ze svých nejlepších výkonů. Stejně tak úchvatná Penélope Cruz v roli hrdinovy maminky. Almodóvar střídavě přestřihává ze současnosti zahalené v oparu deprese a nejistoty režiséra ve středním věku do harmonického světa dětské nevinnosti, kdy malý Salvator s maminkou cestuje v parném dni do nového bydliště s jedinou otázkou, zda ve vesnici, kde už na ně netrpělivě čeká otec, bude kino. Alcainova kamera je krásná, film doslova hýří barvami, Iglesiasova hudba spotřebuje přesně tolik tónů, kolik je třeba. Je to nesmírně křehký, ale také nesmírně úderný film, který dojme nejen milovníky kinematografie. Závěr pak stvrzuje velikost Pedra Almodóvara jako velkého vypravěče, který rozhodně ještě neřekl vše. ()
Osobní zpověď jednoho z nejlepších a největších španělských režisérů současnosti. Moc se tady ale nedá mluvit o něčem nadčasovém, dech beroucím nebo jednoduše skvělém. Je to komorní a malý film, který nám nedá nic moc více než nějakou menší autobiografii na plátně v roli se sympatickým Banderasem a víc už asi nic. Ten herecký výkon je k hlavní k hodnocení a on má svou sílu. K tomu celému i hezké rozuzlení v rámci vyvrcholení příběhu skoro až s mindfuckem a plot twistem. Pouze to a pranic víc. ()
„O nocích, kdy souběžně mívám různé bolesti, věřím v Boha a modlím se k němu. Když cítím jen jednu bolest, jsem ateista.“ Aneb když se vám vybaví vzpomínky, které zažehnou novou jiskru…Od Almodóvara jsem už nějakou tu chvíli nic neviděl, tak jsem byl zvědavý, jak na mě nejnovějším počinem zapůsobí. A zřejmě má očekávání byla příliš vysoko. S tím, že se určitá témata v jeho filmech opakují (a tento není výjimkou) problém nemám, takový Woody Allen to tak má také. Ale chybělo mi víc šťávy, emocí či třeba „divnosti“, tedy věcí, kterých mi režisér nabídl dost v jiných svých snímcích. Taková Cruz má až trestuhodně málo prostoru, takže to musí všechno táhnout Banderas, s jehož postavou jsem ovšem trochu zápolil (chvílemi se mi do něj dařilo vcítit, místy mně naopak byl dost vzdálený). Ale zásadní problém s filmem mám ten, že zatímco výjevy z minulosti mě bavily, u těch současných můj zájem spíš opadal (krom rozhovorů s matkou, kterých bych snesl i víc). Hudba či kamera film zvedají na lepší průměr, výš ale nejdu. ()
Galéria (46)
Zaujímavosti (9)
- Ve filmu Salvador (Antonio Banderas) a Alberto (Asier Etxeandia) kouří „caballito“ a „chino“ ,to je výraz v centrálním Španělsku pro crack a heroin. (Aleix)
- Tohle je osmá spolupráce režiséra Pedra Almodóvara s Antoniem Banderasem. Předchozí byly: Labyrint vášní (1982), Matador (1986), Zákon touhy (1987), Ženy na pokraji nervového zhroucení (1988), Spoutej mě (1989), Kůže kterou nosím (2011), Rozkoš v oblacích (2013), a jeho šestá spolupráce s Penélope Cruz. Předchozí byly: Na dno vášně (1997), Vše o mé matce (1999), Volver (2006), Rozervaná objetí (2009). (ČSFD)
- Julieta Serrano (Jacinta) a Antonio Banderas (Salvador) si zahráli matku a syna již ve snímcích Matador (1986) a Ženy na pokraji nervového zhroucení (1988). Oba snímky taktéž režíroval Pedro Almodóvar. (peeteno78)
Reklama