Midsommar

Byl to bizár a byl to předvídatelný bizár, ALE bavilo mne na to koukat celou dobu. A to je o dost víc, než můžu říct o většině současné kinematografie. Kamera a atmosféra naprosto fantastická. Hlavní překvapení na konci pro mě bylo, z čeho byly (nebo teda nebyly) masové koláčky. (25.04.2020)

Member The Wicker Man? Yeah, I member… (04.08.2019)

Ari Aster je multi-upgrade Bena Wheatleyho! Nový král nepříjemného filmu. (06.05.2023)

Začátek hodně překvapil a celkem ohromil ale pak se dlouho nic neděje jenom sam tanec a těžké nesmysly. Celkem mi vadilo že jsem neviděl mordováni ostatních lidí, konec už to prostě nedokázal zachránit což je největší škoda. Příště se neserte do takových míst kde mozek je totálně vymazany. Strašně prázdné mista tam byly a to byla největší škoda, mohlo to být šílené psycho. (23.07.2020)

Zvláštní, a protože jsem se díval na Director's Cut, i dlouhý film. Zaujalo mě, jak se tvůrcům podařilo sladit slunečný vizuál s nepříjemnou atmosférou. Ale čert ví, možná jsem to tak vnímal jen já, sekty ve mně odjakživa vyvolávaly nepříjemné pocity. S přibývajícím počtem folklórních vstupů jsem se začal obávat, že jestli se tempo ještě zpomalí, sekne se mi DVD, ale byly to plané obavy, tvůrci si pro mě totiž nachystali celou řadu zajímavých tradičních (rozuměj staroseverských) zvyků, takže i když se příběh místy přímo vlekl, tři hodiny utekly jako voda. Tomu říkám paradox. (09.03.2020)

Pamätáte si Wikcer mana? Toho starého? No tak toto je ešte lepšie. Film leta. Nothing more to say. (13.08.2019)

Nesmírně vtahující delikátní záležitost, která svým obsahem a formou aspiruje na jeden z nejlepších atmosférických hororů několika posledních let. Midsommar se rovněž může pochlubit i precizní kamerou, střihem a soundtrackem, což velice působivě dotváří čím dál tím syrovější obrazy, které se před Vámi začínají rozprostírat. Režisér Ari Aster se všemi těmito aspekty bravurně pracuje, pročež se tedy můžete naplno ponořit do emocí, které zažívá hlavní postava v podání skvělé Florence Pugh. Jediným záporným bodem je tedy jen neúměrná stopáž s několika hluchými místy. Co tedy dodat na závěr? Ari Aster svým originálním rukopisem stvořil zářivý klenot na hororovém nebi. Nic tak nádherně okázalého, bizarního a vizuálně vypiplaného už v tomto žánru vážně hodně dlouho nebylo. Skvělá práce! PS: Midsommar by se dal v určitém úhlu pohledu chápat jako extrémní příručka pro velmi okázalé rozchody! (24.09.2019)

Každej mi říkal že to je horror... Nálepka horror je trochu zavádějící a hodně zjednodušující. Když už tak třeba aspoň něco jako psychedelicky artově folklórně mysteriózně fantaskní drama s prvky horroru. A vlastně i nechtěná komedie (rituální kopulování nebo ječící babinec ke konci). S parádním psychologizujícím rozjezdem (ještě než se odletí do Švédska), se skvělou kamerou a hudbou, s obstojnými herci i neherci, ale i s notně pitomým "švédským" scénářem a s pověstí, která jeho působivost a záživnost dost zveličuje. Nevtáhlo mě to do děje, neoslovilo mě to, nijak významně jsem to neprožíval, jen jaksi rezervovaně z povzdálí sledoval a říkal si: "Co? Tak tohle že je ten nepochopitelně vyhajpovanej horror, na kterej jsem byl tolik zvědavej?!" Zklamala mě hodně třeba evidentní nakašírovanost švédských reálií (navíc prý točených v Maďarsku), vesnice byla zřejmě nějaký skanzen, sterilní bezduchost domů a třeba i záhonů bila do očí stejně jako jakýsi lom s narychlo vztyčenými runovými obelisky vydávaný za posvátnou obětní skálu, dost možná že uměle zapíchnutá do země byla i poněkud nepřirozeně rostoucí borovice, pod níž si skupinka dávala na začátku houbovýho tripa. Na tyhle nedůsledně provedený detaily jsem dost citlivej a dokážou mi pak notně pokazit celkovej dojem z filmu. Jo a Májová královna by se měla jmenovat spíš Kyselá Prdel. (24.09.2019)

Ari Aster už podruhé napsal a natočil zajímavý film. Sk univ je mnohem lepší než Heritage. Ale... Udelal to zase... Zase naprosto zazdil finále filmu a udělal z toho nic neříkající WTF moment. Škoda, tohle mělo obrovský potenciál. (06.10.2019)

Rituální přeplácanost, vizuálně bez chyby a celkově filmařsky zručně natočená. Hutnou atmosféru neupírám, ale stopáž filmu je nekonečná a upřímně, celý ten ,, rituál" se fakt táhne jako hlen u brady. Z čehosi hodně netipického tak vzniká dlouhá, překombinovaná, dějově nulová, sem tam jemně šokující ( i když by zasloužilo víc ) , profesionálně vedená, artová, nuda. Kvality filmu se dají shrnout do jedné hodiny a ten zbytek je tam více méně navíc. Z temné a stále rostoucí atmosféry se vše přesune do dlouhého čekání na ,,cosi", co ve finále neni to nic ohromného. Takže, ačkoliv tam, ve výsledku, nějaký ten odkaz je, za mě, jako celek, spíš zklamání. 3* max (12.11.2019)

S použitím kvetnatých výrazov a okrídlených slovných spojení vyrozprávaný banálny príbeh, v ktorom naviac zďaleka nie všetko so všetkým súvisí tak, ako by sa patrilo. Nie, nemám pocit, že to mal pán autor pevne v rukách, chvíľami tápal. Škoda, pretože nápad to bol skvelý z hneď niekoľkých dôvodov a scéna za scénou sú snáď všetky samé o sebe natočené brilantne. Pokope to ale nedrží. (08.03.2020)

Postupem času jsem získal pocit, že i přes veškerou symboliku a naaranžované obrázky se vlastně jedná o obyčejné hixplo a možná by neškodilo, kdyby si to režisér občas přiznal. Hezký vizuál, výborná Florence Pugh a několik hezkých morbidních detailů, ale i přes to všechno jsem po dvou a půl hodinách cítil jisté rozpaky. 60% (12.03.2020)

Odkaz pre Ariho: Drogy jsou špatné! Ano? (05.08.2019)

Tak díky moc, teď už myslím, že jsem viděl fakt všechno... :) První, co mě při sledování napadlo, že pokud se ještě někdy obnoví Scary Movie, tak Slunovrat bude určitě první na ráně... :) Nechápejte mě špatně. Já si opravdu stále myslím, že Ari Aster je neskutečnej talent, kterej má režijní cit a smysl pro detail. Předvedl to teda hlavně minule, ale i Slunovrat má filmařsky samozřejmě nějaké ty světlé chvilky (hlavně první třetina). Ale proboha, já nepotřebuju civět 147 minut na překombinovanou rádoby šokující s.ačku, která je opravdu založená jen a jen na bizarnosti (protože do hororové, nebo pardon, spíš jakkékoli atmosféry to má na míle daleko) a kterou abych možná docenil, tak bych si po zhlédnutí musel pracně vygooglit všechny ty strašně chytré alegorie - protože v týhle zplácanině to snad kromě rejži nemůže fakt nikdo vidět - a jestli jo, tak teda všechna čest. Nicméně je zde docela společný problém jako v Děsivém dědictví (které bylo však milionkrát lepší režijně i herecky a mohlo se brát mnohem víc vážně): pokud Ari bude pořád tak moc tlačit na pilu a chtít za každou cenu akorát šokovat, tak výsledek asi nikdy dobrý nebude. Fakt si od něj přeju vidět trochu víc ukočírovaný a NEfantasmagorický film. Prosím, prosím. Když se prostě u hororu řežete smíchy, je fakt něco špatně (ahoj, sexuální scéno). Hvězdu dávám jen abych si udržel alespoň špetku objektivity, o které jsem tak trochu moralisticky (hihi) přednášel u Děsivého dědictví, jinak úplně subjektivně by tohle bylo na jasnej odpad a doopravdy asi můj nejhorší film v kině, kterej měl bejt "jakoby chytrej". Mno, tak teď si můžu jít asi už vygooglit všechny ty pseudointelektuální metafory pro rozchod, že? :) (13.08.2019)

Stylový vzhled do sektářství v propracovaném a působivém artovém provedení. Některé pasáže zároveň popírají racionální smysl, takže dílo zanechává diváka tu a tam na rozpacích. (18.06.2020)

Když rozchod, tak v drogovém rauši a v doprovodu obřadního hrdelního zpěvu a s pubickým ochlupením v pochybném masovém koláči. Po Asterově zcela narušeném, ale také okouzlujícím a dost komickém snímku Midsommar se u mě dostavil zvláštní pocit klidu. Jako bych dvě hodiny střídavě dýchala do pytlíku a mlátila do boxovacího pytle, a tím se konečně vyrovnala s jedním dávným špatným vztahem. Jak jsem ale zjistila na Václaváku v obchodě, severské jazyky teď ve mně vyvolávají lehkou paniku. (26.07.2019)

Videná režisérska verzia. Ari Aster si užíva každý jeden záber. Jeden z tých filmov, kedy cítite, že tvorca nielenže pozná pravidlá žánru ale zároveň si každé jedno políčko, ktoré natočí, užíva. To potešenie a ten rukopis tam cítiť. A ako divák nemôžem byť nadšenejší. Tri hodiny ubehnú ako voda, pretože mimo skvelej atmosféry film stavia na detailoch a na charakteroch, ktoré sa následkami prostredia menia na blbších dôsledkom čoho sa s nimi krásne manipuluje. Kolektívny plač a zúfalstvo okolo Florence Pugh je vyvrcholením tejto snahy zo strany kultu a je to zimomriavková scéna. Do konca neviete ako to skončí. Rovnako ako v prípade Hereditary sa film snaží utajovať informácie až do posledného záberu. A aj napriek tomu, že po dopozeraní sú všetky tajomstvá odhalené, spôsob akým je to natočené vám umožňuje všímať si pri ďalšom zhliadnutí ďalšie detaile a výrazné majstrovské rozprávačstvo. Filmy podobného rázu sa točia už sporadicky. A málokedy v rámci mainstreamu. Za mňa veľká spokojnosť. (08.01.2020)

Rádoby "ART". Režisér smíchal XY nesouvisejících gest, tradic apod, aby založil jakousi hlubokou fiktivní komunitu. Viděno 3x dokonce i prodlouženou verzi. Za mě jeden z nejrozpolupnějších filmů, pěkně natočeno, celkem netradiční, ale s ohromnou touhou předat psychologickou bombu, která explodovala již za psacím stolem. (19.07.2021)

Ari Aster ma nadchol hororom Děsivé dědictví, ktoré sa zaradilo medzi mojich top 5 hororov a zároveň sa stalo mojim filmom roka 2018. Preto sa nešlo netešiť na Slunovrat. Dostal som mix dojmov, ktoré ma vo výsledku nijako neohúrili. Po vizuálnej stránke je naozaj poznať, že si tvorcovia dali záležať. Príbeh neprináša nič prevratné či prekvapivé, len je zaujímavo odprezentovaný. Čakal som väčší dôraz na hororovú strunu. Tu ide skôr o artovú psycho rozkladačku duševnej rovnováhy, v rámci ktorej sa odohráva praveký rituál plný premyslených detailov. (17.05.2020)

Midsommar je z technického hlediska téměř dokonalý horor. Na té sluncem ozářené kráse jej hyzdí místy ne úplně přesný tah na branku z autorského hlediska. Zatímco Hereditary využilo informace z Goetie k vytažení intenzity závěru filmu do plných otáček, Midsommar se s úchylnými tradicemi švédského kultu sem tam do černého netrefí. Nejde však o žádný průser. Aster filmem stvrdil svoje ambice a koule pouštět se do sfér hororu, které jdou proti soudobým konvencím. Už teď se těším na prodlouženou verzi a další projekty, na kterých se režisér bude podílet. Celá recenze zde. (28.08.2019)