Mrtví neumírají
The Dead Don't Die
The Dead Don't Die
The Dead Don't Die
The Dead Don't Die
The Dead Don't Die
The Dead Don't Die
Réžia:
Jim JarmuschScenár:
Jim JarmuschKamera:
Frederick ElmesHrajú:
Bill Murray, Adam Driver, Tilda Swinton, Chloë Sevigny, Steve Buscemi, Danny Glover, Caleb Landry Jones, Rosie Perez, Iggy Pop, Sara Driver, RZA, Selena Gomez (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Americké mestečko Centerville je ospalý zapadákov, v ktorom starnúci šerif Robertson (Bill Murray) netrpezlivo odpočítava zostávajúce dni do dôchodku, pretože nudiť sa človek môže aj bez revolveru za pásom. Jeho mladý kolega Peterson (Adam Driver) naopak stále dúfa, že sa k nejakému poriadnemu vyšetrovaniu niekedy dostane. Zaslúžil by si to, pretože ako prvý vytuší, že tie dve škaredo zavraždené dámy z miestneho bistra majú na svedomí zombie. Inokedy by ho skúsenejší kolega vysmial, ale dnes nie. V mestečku sa totiž odohráva omnoho viac zvláštností ako napríklad slnko nezapadá vtedy keď by normálne má, do pohrebného ústavu nastúpila divná ženská so škótskym prízvukom a samurajským mečom (Tilda Swinton), a rasistickému farmárovi Millerovi (Steve Buscemi) začal miznúť dobytok. A keď na mestečko konečne príde noc, z predtuchy sa stane istota. Najrušnejším miestom Centerville sa stáva cintorín, ktorého obyvatelia práve precitli a dostali chuť na čerstvé mäso. A muži zákona tušia, že dnes ich čaká poriadne dlhá služba. (Cinemart SK)
(viac)Recenzie (453)
4/10 ()
Jarmuschův humor mi pokaždé nesedne, ale tady se trefil :-) ()
[3,5*] "Yeah. Jim gave me the whole script." "He only gave me our scenes. ... After all I've done for that guy. ... What a dick." Vtipná paródia na apokalyptické zombie horory a súčasne satira konzumnej spoločnosti, ktorá evidentne nie je pre všetkých, ale skôr len pre úzku skupinu divákov. Potešili ma rozličné filmové odkazy, napr. aj na filmy samotného Jarmuscha, ako Káva a cigarety, a to prostredníctvom dokonalého Coffee Zombieho Iggyho Popa. Sú tu aj ďalšie perfektné postavy, ústredná policajná dvojka Bill Murray a Adam Driver, farmár Miller Steva Buscemiho, či Tilda Swinton, ktorá zrejme naozaj nie je z tohto sveta. Nesklamal ma ani soundtrack, tak trochu v štýle Mŕtveho muža a sadlo mi aj to pomalé tempo a aj ten čierny humor. ()
Copak by se někdo mohl zlobit na svého oblíbeného rejžu v dobách mladistvého vymetání levných knih a filmových škol. Připomíná mi to celé vnitřní retrospektivu Jima a jeho kámošů, se kterými dával dokupy po celá léta nezávislé filmy proti Hollywoodu akorát si tentokrát konečně střihnul dnešní populární módu fantastických výmyslů usazené do ospalého amerického městečka, kde není nikdo na nic připraven, ale není to jedno, když nikdy nikdo nepřijede. Celé je to zaměřené na jakousi frašku našeho života a jeho falešných pozlátek, která dělají z lidského druhu chodící prázdné monstrum bez účelu. Každá postava je jaksi fádně vyždímána a použita jako potrava pro ostatní, filozoficky na tom něco je, ale pokud jsem šel na film s očekáváním velkého smíchu a velkého nadhledu s tím, že se film někam posune, nevím jestli se mi to úplně splnilo s opakujícími se vtipy samo na sebe. Po nějaké době už se spíše nutíte bavit nežli by to přislo samo a přirozeně. Každopádně režisérovi a spoustě vystupujících se povedlo zahrát si na zombie apokalypsu, ať už si o tom na konci myslíte cokoliv. 60% ()
pokrytecký zmetek, který je chvílemi zábavný (zcizující dialogy, Tilda Swinton před "nanebevzetím", čtyřnásobná prohlídka místa činu), aby značnou část stopáže zosobňoval mnoho potenciálních důvodů, proč by mohlo být legitimní nesnášet žánrové "pocty" a citace_____doslovnost některých témat působí značně rozpačitě a celek jako takový ve své nedopracovanosti vyvolává dojem indie filmu, který vnikl jen proto, aby byl další indie film_____snímek natolik zahleděný do vlastní svéráznosti, až působí, jako kdyby do toho Linklater při tvorbě dalšího scénáře hodil vidle a nechal vše dopsat svého padesátého podasistenta_____Jarmushovi při projezdu Centerville došel pervitin a tito mrtví mohli klidně zůstat tam, kde byli... ()
Jim pravděpodobně psal postavy na tělo svým nejoblíbenějším/nejlepším hercům, což je samozřejmě dobře a na výsledku je to znát. Zároveň je to však největší problém filmu, je jich na jeho délku až příliš, proto příběh některých vyšumí do ztracena, jednou až do vesmírného ztracena. Je velká škoda, že film nemohl být delší, všichni by pak měli větší prostor a především divák více času, na jejich poznání. Například takový farmář Miller, je postava pro Steva Buscemiho přímo dokonalá, což je znát z těch několika minut... a co teprve, kdyby jich dostal podstatně víc. I když herecky zaujmou prakticky všichni, filmově právě ti, kteří dostávají nejvíce prostoru. Nutno ovšem dodat, že ta chemie mezi Billem Murrayem a Adamem Driverem skutečně až neskutečně funguje. Neskutečně podivně americky dokonalý, jsou potom prakticky všichni obyvatelé Centerville, ta atmosféra tam prostě je, navíc ve spojení s hudbou, co se i přes (v dobrém) opakování ústřední písně neoposlouchá. Se závěrem a zúčtování s dobou problém nemám, vždyť se stačí podívat kolem sebe, vlastně tu zombie jsou, všude. A nutno dodat, humor tam je, jen je třeba být na stejné vlně, nebo ho více hledat. Já se bavil prakticky celý film, odkazů na to že se bavili i všichni za kamerou, je tu mnoho. Též proto je otázka, jak moc je to celé myšleno vážně, opravdu na místě. Minimálně to zúčtování... tedy možná. 75% ()
Mrtví ožívají, svět končí a všichni to mají celkem v piči. Hlavně teda Jim Jarmusch, který například nechá postavy prolomit čtvrtou stěnu, jen aby nám sdělil, že je to kokot a na jiné postavy pro změnu úplně zapomene (proč tam byly ty děcka???). Na Billa Murrayho i Selenu Gomez se můžu dívat spokojeně celkem dlouho ať budou dělat cokoli (u každého to pochopitelně platí z jiných důvodů) a Adam Driver tady taky celkem válí, takže jsem to celý sice měl taky v piči, ale nejspíš mě to bavilo víc, než ta druhá zombie komedie s Billem Murraym. Ale ne až o tolik. 6/10 ()
Další film, který przní zombie tematiku :-( ospaly a nudný film bez špetky napětí a zábavy - 1% ()
Uzivana nuda a ztrata casu. ()
Zombie filmy natočené z trochu jiného pohledu mám ráda, ale tady mi chybělo spousta věcí. Mrzelo mě úžasné herecké obsazení, které nemělo moc prostoru na rozvinutí ani nějakou nosnou postavu. Některé scény jsou úžasné (Tilda v pohřebním ústavu) jiné mě strašně nudili (poustevník Bob). Po předchozím nadšení z upírů další Jarmusch, kterého jsem nepochopila. ()
Lidská existence je pomíjivá jenže když m(M)rtví neumírají, je potřeba s tím něco dělat a to i v zapadlém městečku někde v Americe. Na Mrtvé, kteří neumírají, jsem se těšil, nicméně toliko avizovaná komedie se moc nekoná. Párkrát jsem se usmál, některé vtípky jsou velmi stylové a detail, který Jarmush věnuje finálnímu odpravení zombíka je vskutku znamenitý, bohužel i ústřední duo Murray, Driver (kteří hrají opravdu výborně) celý film neudrží. Jak jsem psal, nepřijde mi, že jde přímo o komedii a finální pointa je vlastně dost smutná i když pravdivá, ale i tak musím doporučit. Jako vždy příjemná kamera, civilní herecké výkony a zvláštní atmosféra amerického městečka stojí za zhlédnutí. Toho bohdá nebude, aby Jarmush natočil špatnej film. Zatrolenej Sturgil Simpson ()
Podle mě nestačí jen obsadit Billa Murrayho, aby to bylo vtipné. Musí taky něco vtipného dělat! ()
3/10 ()
"Kill the head". Jim Jarmusch skvěle obsadil nejpomalejší zombie film historie. Podstatné jsou tu slovní hříčky, odkazy a drobnosti. Kdo by očekával Úsvit mrtvých, jen těžko se naladí na plynutí The Dead Don't Die. ()
Intelektuální střevní sranda. Protest song proti konzumní společnosti, ve které jsme v podstatě každý zombií. Kdo na to bude nahlížet jako na normální film, tak musí být zákonitě velmi zklamán... :-) ()
Tak som sa tešil a tak ma to nudilo. Hviezdne obsadenie a podarený trailer sľubovali zábavný zombie horor no opak je pravdou.Celý film je hrozne pomalý a uťahaný je mi jasné že to bol pravdepodobne zámer ale mne a podľa hodnotenia väčšine ľudí to nesadlo. Humor nikde, zasmial som sa vyložene možno raz. Kým sa niečo začne diať prejde hodina a dovtedy sa uzívate k smrti.Potešila aspoň sexi Selena, ktorá ale dostala stráaašne málo priestoru. U mňa za 2* a na film som po hodinke úplne zabudol. ()
Dobře obsazení herci spláchnuti absolutně nezáživným filmem s nulovým napětím, atmosférou nebo snad gore. Nudnější kravinu těžko uvidíte. 1* ()
Podla mna neskutocne nedotiahnute. Jednotlive segmetny filmu, kasting, tema, hlasky, styl vypravania deja a pod, sa mi pacili no spolu to vobec nehralo. To tam uz fakt nebolo mozne zakomponovat nejaku aj beckovu zapletku? Aspon trochu by ma to oklamalo. Do polky filmu som cakal o co pojde, az som nad tym mavol rukou a dopozeral som to s jemnou pachutou. Zombiekov mam rad, no obavam sa ze toto bol najslabsi film so zombie tematikou. ()
The Dead Don't Die není film pro běžného diváka a už vůbec to není film hodný kina. Celé to působí nějak zvláštně a zřejmě jsem Jarmuschův styl nepochopil. Horor to v žádném případě není. Jedná se spíše o hvězdně obsazenou komedie, která si dělá srandu nejen sama ze sebe, ale také ze zombie žánru jako takového. To se samozřejmě podepsalo na logice scénáře a jednání postav, které se tak nedají nijak ohodnotit. CGI není z kategorie nejhorších, ale vizuálně to nevypadalo moc dobře. Tempo jakým se film ubíral bylo příšerně pomalé. Celou první hodinu se jen probírají nepodstatné věci, nebo se jezdí v autě, kde naštěstí funguje chemie mezi Murrayim a Driverem. Tito dva svými rozhovory dokáží udržet alespoň nějakou pozornost diváka, ale nemůžu se zbavit dojmu, že, na tak nemalou stopáž, jsme měli dostat mnohem víc. U mě to je na průměr za, leč nepochopený, přesto potěšující, vlastní styl režiséra a za casting, kde si svou hereckou hvězdu vybere každý. ⭐ ()
Súvisiace novinky
8. Filmový víkend ČSFD.cz (9. - 11. srpna)
Milí filmoví fandové, právě byl spuštěn zvýhodněný online předprodej vstupenek na 8. ročník Filmového víkendu ČSFD.cz. Letošní ročník setkání filmových nadšenců poběží od pátku 9. do neděle 11. srpna… (viac)
72. Cannes Film Festival a jeho vítězové
Letošní ročník filmového festivalu v Cannes je oficiálně u konce a tak je na čase podívat se nejen na jeho vítěze, ale i poražené a vůbec všechny důležité snímky, které se festivalu zúčastnily.… (viac)
Jim Jarmusch zahájí Cannes
Nová zombie komedie Jima Jarmusche The Dead Don’t Die 14. května slavnostně zahájí letošní filmový festival v Cannes. Snímek si zde tak odbude svoji světovou premiéru podobně jako Jarmuschovy… (viac)
Jarmuschův film si tentokrát bere do hledáčku environmentální krizi asi v takovém stylu, jako když Václav Klaus tvrdošíjně stojí za svým názorem, že ke globálnímu oteplování nedochází, i přes prokazatelné důkazy o opaku. Právě tohle je jeden z principů, na kterém je film postaven – popírání reality do poslední chvíle a následně naivní víra v to, že „to“ nějak dopadne, že „se“ něco stane nebo naopak, že tohle „špatně skončí“. Všechny tyto extrémy jsou vyjádřením rezignace a neschopnosti jakkoli konat či zasáhnout do chodu věcí (rozuměj vytvoření akčního plánu). A záchrana odjinud nepřichází, ba naopak – Zelda, adeptka na superhrdinku filmu, ukáže všem dlouhý nos a s grácií odkráčí ze scény. Jarmuschovi se rozhodně podařilo vytvořit vizi apokalypsy plné sarkasmu a ironie. I přesto si však tato vize zachovala stále tentýž archetypální obraz předávaný po staletí z jednoho lidského pokolení na druhé. Je to příběh o konci světa v bezčasí a o tom, jak za zvuku polnic povstanou mrtví - jen s tím rozdílem, že Jarmuschova verze postrádá onu dramatičnost, protože jí nahradila čirá banalita. Po tom, kdo rozehrál tóny polnic se tudíž Jarmusch nepídí – je to více než jasné. Nebyl to žádný ďábel, ale sám člověk. Nebyla to žádná síla mimo nás, ale naopak destruktivita, která je v nás obsažena. Součástí apokalypsy je pochopitelně i dekonstrukce - bourání toho, co člověk vytvořil (včetně času), příroda se bouří a zvířata se odebírají skrýt do jejího lůna. Když Jarmusch podrobuje kritice digitalizaci světa, naráží na přesycení člověka informacemi do té míry, že ve finále nikdo nic neví – takový člověk netuší, čím se řídit, obzvlášť, když už nemá ani přístup ke své intuici, ke svým pocitům … když je se vším všudy závislý na absolutně přetechnizovaném a zasíťovaném světě. Jarmusch v tomto kontextu naráží i na pojetí pravdivosti, na důsledek rozkladu a dezorientace člověka ve světě, ve kterém je vše relativní, manipulativní, kde jedna informace protiřečí druhé. Čemu pak věřit? K čemu (komu) se obracet? K Bohu, který už není? K sobě? Pak nutně vyvstává otázka po tom, kdo jsem já? Při sledování filmu nelze opomenout ani Jarmuschovy narážky na politickou situaci v USA – například problematiku mexických migrantů nebo obraz klasického Trumpova voliče v podobě farmáře Millera. Ten v poklidu klábosí v bistru se svým sousedem (černochem) Hankem bez ohledu na nápis na své kšiltovce „udělejme Ameriku znovu bílou“. Jarmuschovi se daří skvěle pracovat s formou opakování – jak samotných dialogů, tak s tím, že nějakým způsobem repetituje, vědomě naráží či odkazuje na filmy, které souvisí s konkrétní situací či obrazem. Je to vlastně jakési opakování opakování opakování, jak by nejspíš napsal Chuck Palahniuk. Čeho tím chce ale Jarmush docílit? Nejspíš poukazuje na mimetické chování člověka – na jeho schopnost neustále opakovat stejné chyby, neochotu se poučit ze zkušenosti, neschopnost čelit realitě a jen se dokola cyklit. Dalším Jarmuschovým brilantním a dokonale promyšleným záměrem bylo pozvat diváky do kina na hororovou komedii, aby určitá část z nich záhy pochopila, že tohle rozhodně není komedie a hororové to přestává být o to víc, čím důvěrněji se právě ony děsivé a hrůzné prvky připodobňují realitě. A abychom na realitu nezapomněli, vrací nás občas Jarmusch zpět na zem scénami, ve kterých postavy (jakoby) vystupují ze svých rolí a stávají se herci. Dalším zajímavým prvkem, se kterým Jarmusch ve filmu pracuje, je odpojení – od „chytrých“ telefonů, vysílaček, televize … zkrátka od všech těch vymožeností, které nám měly usnadnit život, ale nakonec nás nejspíš uvedou do záhuby, protože nejsme natolik duševně vyspělí, abychom dokázali se všemi technickými výdobytky zodpovědně zacházet. Zombies zde pak zrcadlí odpojené lidi lačnící jen konzumovat, bavit se ... s touhou zažívat nekonečná dobrodružství, užívat si, kumulovat zážitky, potěšení a majetek. Zombies jsou zde lidmi duše zbavení, nápadně podobní těm, které potkáváme každý den na ulici s telefonem v ruce, sluchátky v uších. Kruté podobenství současného člověka, že? Ale vždyť o to tady jde – vytvořit umělé světy, zabavit člověka, dát mu do rukou hračky, aby se přestal zajímat o život – tedy o to, čemu se dnes říká offline! Na druhou stranu, nehrajme si na ukřivděné – duši člověk odevzdal (zaprodal) sám a dobrovolně. I přes veškerou negaci, kterou je film prostoupen však zachovává naději v existenci života člověka, zamyslíme-li se nad tím, jak asi bude pokračovat život poustevníka Boba a tří adolescentů, kteří utekli z diagnostického ústavu. Závěrem si ještě povšimněme, že přežili ti, kteří byli dosud na okraji společnosti, kteří nepřistoupili na diktát konzumu a nezařadili se mezi širokou masu. Takže jisté zrnko naděje by tu bylo... () (menej) (viac)