Hernycztek

Yummy je skvělým příkladem, že, chcete-li pořádný gore horor, tak musíte hledat v evropských vodách, jelikož se američané svou bojácností nemohou srovnávat například s Francouzi, Španěli nebo, v tomto případě, s Belgičany. Největší problém jsou zřejmě postavy, které nejsou sympatické a jen těžko si najdete svého favorita, ovšem vezmeme-li to z druhé stránky, tak je k dostání bodycount v dvouciferném čísle a to je věc, kterou v poslední době v hororech postrádám. Nejednoho člověka, určitě, potěší i lehčí porce nahoty, která v erkovém hororu nesmí chybět. Pozitivní je i to, že to není moc komediální, ačkoliv zdejší popisek pravý něco jiného. Hloupé to také není, vše dávalo smysl a zrod epidemie je realistický. Co se týče samotných zombie, tak to je slast pro každého fanouška těchto stvoření. Masky jsou výborné, krev tu teče po litrech, střeva se válejí až na stropě a fakt, že tyhle potvory řádí v prostorných chodbách nemocnice, tomu dává tu správnou atmosféru. Yummy tak dostálo svému jménu, protože tohle bylo opravdu ,,yummy."

Saw, s pořadovým číslem 9, dopadl tak, jak se dalo, z trailerů, vydedukovat, takže kdo čekal cokoliv jiného, než luxusní gore představení, ten bude zbytečně srážet procenta svým nízkým hodnocením. V první řadě je dobré říct, že se nejedná o reboot, jak je oficiálně tento film veden, nýbrž o další sequel s napodobitelem, legendárního, Tobina Bella, kterého se zde, bohužel, znovu nedočkáme a jeho hlas z poza hlasových zpráv tu nesmírně chyběl. Největšího hereckého lákadla si užijeme zhruba pět minut a hlavní postava, tedy Chris Rock, se hodí do jakékoliv jiné role, jen ne sem, protože to není člověk, který by měl utáhnout film tohoto typu. Pointa je předvídatelná a děj okolo zkorumpovaných detektivů není tak zábavný, abyste to sledovali s takovým nadšením, jako to bylo u předešlých dílů. Co však zaujme jsou, pochopitelně, pasti a pořádně krvavé umírání. Asi by se dalo polemizovat nad tím, jestli je reálné něco takového vytvořit, natož to utajit, jenže to by se dalo říct o všech dílech, vyjma prvního, takže mě při sledování ani nenapadlo nad tímhle uvažovat a jen jsem si užíval přírůstek ve své oblíbené sérii.

Tak se opět, jednou, Netflix trefil do černého a přinesl do hororové kategorie neskutečnou pecku, ze které sem unešený i já, jakožto odpůrce duchařin. Není velkým překvapením, že se jedná o španělskou produkci, jelikož američané již dlouho s ničím takhle originálním nepřišli a hlavně se bojí utrhnout ze řetězu. Za to španělé jdou od začátku proti zaběhlým a nudným stereotypům, takže nečekejte obyčejný haunted house, jakým se to snaží tvářit. Hned v úvodu je k dostání lahodná scéna, kde zaplesá srdce každého gore fanouška, a že se půjde proti proudu vidíme hned poté, kdy tvůrci, nečekaně, vyškrtnou zdánlivě hlavní postavu. Ono je tu celkově těžké odhadnout, kdo se dočká finále, protože je to krvavá vybíjená, kde není možné odhadnout osud postav. Lekačky jsou fungující a hlavně nečekané, vzhled ducha je mrazivý a na scéně se ukazuje netypicky často. Vhodná hudba podkresluje už tak dobrou atmosféru a napětí je také v hojné míře. Scénář je chytrý, logický, neokoukaný a v samotném závěru přichází zvrat, který převrací vše, co si divák o předchozím ději myslel. Když to sečtu dohromady, tak si není na co stěžovat, protože takhle kvalitně natočenou originální duchařinu znovu jen tak neuvidíme.