Action B
Réžia:
Josef MachKamera:
Julius VegrichtHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Josef Bek, Rudolf Deyl ml., Bohumil Smutný, Mirko Čech, Miloš Vavruška, Karel Richter, Jiří Sovák, Martin Ťapák, Antonín Šůra, Mikuláš Huba, Oldřich Lukeš (viac)Obsahy(1)
Prvý náš film s mírovou thematikou líčí hrdinný boj příslušníků československé armády a SNB s banderovskými vrahy i jejich přisluhovači mezi reakčními politiky a kněžími. Po válce chtěli západní imperialisté dostat banderovské tlupy, složené z bývalých esesáků, do západního Německa, aby tam spolu s ostatními válečnými zločinci sloužili jako jádro budoucí fašistické armády, určené k přepadení Sovětského svazu a lidově demokratických států. Cesta banderovců vedla z Ukrajiny přes Polsko, kde podporováni Mikolajczykem a jeho stranou, vypálili na 5000 vesnic a zavraždili na 50.000 lidí. V roce 1947 byli vytlačeni lidovou armádou z Polska. Vtrhli na naše území a počínali si stejným způsobem jako v Polsku. Ale dík iniciativě KSČ byla prosazena, přes přímý odpor, sabotáž a zradu buržoasních stran, vojenská likvidace banderovců. Vojáci a příslušníci SNB nastoupili proti hordám nepřítele, který byl nebezpečný zkušenostmi v horských bojích a svou krutostí. Naše reakční strany se snažily, podle pokynů z Mnichova, zmařit komunisty těžce vydobytou vojenskou likvidaci líčením banderovců jako "ubohých štvanců" - tímto tvrzením chtěly nahlodat bojovou morálku našich lidí. Tuto propagandu vřele podporovala církevní hierarchie. Na našem území byla současně rozvinuta banderovská špionážní siť, která měla zaručit zprávy o pohybech vojsk, zajistit ve spolupráci se zrádnými kněžími a rekčními stranami podporu obyvatelstva, přísun munice a potravin a opěrné body pro dobu, až se banderovci dostanou z hor do nížiny. Díky bdělosti SNB a STB se podařilo tuto agenturu, skrytou většinou po farách a klášterech, likvidovat. Přesvědčování, za aktivní pomoci uvědomělých soudruhů, rozbilo lživou propagandu reakčních novin, která u některých lidí již zapouštěla kořeny. Boje s banderovci byly těžké a neobešly se beze ztrát, jak na životech vojáků a příslušníků SNB, tak i obyvatelstva. Nakonec byla "akce B" ukončena vítězně: banderovské tlupy byly likvidovány. Naši vojáci a příslušníci SNB dokázali, že lid vedený myšlenkou obrany míru je silný a pevný. Film byl vyroben za spolupráce ministerstva národní obrany a ministerstva národní bezpečnosti. (Filmový přehled)
(viac)Recenzie (72)
Klasický propagandistický film. Západ ich v tej dobe tiež natáčal plno. Ukážkovo ukázané, ako sa niektoré scény dajú využiť proti "nepriateľovi": zranené alebo rovno zabité deti alebo ženy, priam mongoloidní banderovci, príkladná v starostlivosť v armáde o vojakov a takto by sa dalo pokračovať... ()
Nekonečně dlouhou a bolestně krutou smrt všem Banderovcům, všem jejich potomkům, přisluhovačům, pomahačům a obdivovatelům!!! ()
Tyhle filmy jsou svým způsobem krásné, ukazují překrásnou českou přírodu a technickou vybavenost našich jednotek po skončení války, rovněž práci SNB, nebo vojska. Velkým mínusem (z dnešního pohledu) je ovšem přílišná politická agitaci, či černobílý pohled na lidi, kteří jsou buď socialistickým ideálem občana nebo sprostým záškodníkem. Mezi všemi vyniká Král Šumavy, kde je právě politické agitace nejméně a proto je film nejlépe hodnocen i s odstupem let. ()
Film je uvozen květnovými dny roku 1945 a přehlídkou vítězných jednotek, které rozbily plány banderovců probít se za pomoci tlup německých fašistů na "svobodný" západ. Samozřejmě, že jsou v něm některé scény, které snesou přísnější měřítko, co do věrohodnosti, ale z historického hlediska je to film velmi poučný především pro ty, kteří důvěřují dnešnímu výkladu dějin. Na cestě na Západ měli banderovské hordy vytyčeny styčné body a opíraly se především o katolickou církev; odkazuji i na jeden z případů mjr. Zemana. Jak je možné, že je Stepan Bandera v jisté zemi opěvován jako národní hrdina, když cestou k Američanům vraždil a loupil nevinné... ()
Ve filmu sledujeme osudy příslušníků 1.pohotovostního pluku SNB,kteří bojovali proti banderovcům,kteří se snažili přejít přes naše území do Rakouska.Vůbec tady nejde o politiku,ale o zabránění narušení našich hranic.Proti tomu se postavili mladí lidé,kteří tady bojovali a také umírali pro republiku. ()
Povojnovy film, ktory ma zo zaciatku dost nudil, ale pri prvej mensej prestrelke ma to ako tak zacalo aj bavit. Toto je prvy film, ktory som videl na temu o potulnych banditoch Banderovcov. Neviem, mozno je takych filmov viacej, ale ja poznam len tento co sa zaobera o povojnovych vytrznostiach a vrazdach od debilkov Banderovcov. Najlepsia cast filmu prisla az prichodom branenia toho domu uprostred nicoho. Dalo sa na to pozerat, ale mohli to aj urobit lepsie a nie sa vacsinou zaoberat vojakmi v dome ako strielaju von cez okna. Bola to dost casto zla kamera, ako brala bojove sceny z nie dobreho uhla pohladu. Ta sedlana z toho domu nemala chybu, ked sa nasrala a chytila sovietsky samopal do ruk a pomahala svojou strelbou na branenie svojho domu pred Banderovcami. Nikoho netrafila, ale hlavne ze sa zucastnila a pomohla tak vojakom:) Ani ten suboj na otvorenom priestranstve nebol najhorsi, ale tie vybuchy granatov boli trapne. Vyzerali, akoby tam niekto hadzal petardy kupene od cinskych spoluobcanov:) Najviac ma pobavila jedna hlaska od jedneho vojaka na konci filmu. Obsahom dala tusit, ze sovietsky vojaci su najlepsi a bez nich sme v riti:) ()
„Akce B´ byla v roce 1947 vojenská operace československých bezpečnostních složek, která byla vedena proti ukrajinské povstalecké armádě (UPA), která už od počátku dvacátého století bojovala za samostatnost Ukrajiny. Po druhé světové válce se jim dle Stepana Bandery říkalo „Banderovci´ kteří se v této době snažili probít do Rakouska a západního Německa. Za sebou ale nechávali spoušť. Vypalovali obce, vraždili a loupili. 17. listopadu 1947 byla většina „Banderovců´ zneškodněna. Celkem v bojích padlo 49 příslušníků československých bezpečnostních složek. Čtyři roky poté byl o tom natočen film na základě knihy Eduarda Fikera, která vyšla ve stejné době uvedení filmu. Písmeno B samozřejmě značí počáteční písmeno Banderovců a byť pamětníci potvrdí věrnost některých scén s realitou, i tak je potřeba na snímek shlížet krapet s odstupem. Přece jen se nejedná o dokumentární film, takže v rámci filmu komerčního bylo ledasco upraveno či přidáno a navíc se natáčelo v padesátých letech, což je desetiletí, které v rámci stranické angažovanosti mluví samo za sebe. Přesto se jedná o výjimečný film připomínající skutečnou akci probíhající na Slovensku, kde se také snímek, pro větší věrnost prostředí, natáčel. Příběh je zcela prost nějakého politického vyjednávání a jen sleduje počínání bezpečnostních složek. Akční scény samozřejmě vynechány nebyly, ale vlivem určitého rozpočtu zase nejsou takové, jak by si mnohý představoval. V rámci klasického filmu to však přijatelné je. Dnes něco takového už nenatočí nikdo.. ()
Mám problém, jak to hodnotit - jestli jako propagandu nebo žánrový film nebo jako rané české exploitation. Je jen málo českých filmů, kde by se obě strany tak intenzivně "kosily" samopaly a kulomety, jako v Akci B. Propaganda je tam narvána tak okatě, že u soudobého diváka vyvolává smích a dobové realitě je to kvůli ideologii dost vzdáleno. Jinak to je silný zážitek, sledování je jako četba Rudého práva z počátku 50. let - esesáčtí "benderovci" a jejich milenky (Chramostová!), rejdy západních centrál a diverzanti a tajné agentky (Medřická!), vatikánské dolary a zakonspirovaná kolaborující církev, zlotřilí národní socialisté a slovenští demokraté, hrdinná armáda (Bek, Deyl), SNB i StB (Lukavský!), které nakonec přesvědčí i váhajícího vojína Sováka, že mu Svobodné slovo lže, a umí i odhalit zrádce ve vlastních řadách (byť celá ta linie je poněkud nelogická). I poděkování komunistům (překvapivě se tam o nich otevřeně zas tak moc nemluví) a Sovětskému svazu se tam najde. ()
Československý film odehrávající se v roce 1947 a popisující boj československých ozbrojených složek proti ukrajinské povstalecké armádě na Slovensku. Ukrajinští nacionalisti, bývalí příslušníci SS, nazývání též podle svého zakladatele Banderovci, kterým se nepovedlo založit svůj vlastní stát, utíkali po válce na západ přes naše území a vyznačovali se krutostí, které nedosahovaly ani německé jednotky za války. Vypalovali vesnice, zabíjeli venkovské obyvatele a skrývali se na opuštěných místech. Z Prahy byl vyslán armádní sbor, který měl útoky postiženou oblast ochránit a banderovce zlikvidovat a tato operace byla pojmenována Akce B. Stejný krycí název mělo násilné vysídlování komunistům nepohodlných lidí z velkých měst na venkov, které probíhalo v letech 1952-1953. Ze známějších herců se v rolích vojáků představili major (?), kapitán J. Bek, poručík R. Deyl ml. a vojíni J. Sovák a A. Šůra. R. Deyl hrál dle předpokladů charakterově bezchybného a chrabrého vojáka se správným socialistickým cítěním, zatímco sympatický J. Sovák v jedné ze svých prvních filmových rolí zpočátku neprojevoval dostatek potřebného nadšení pro tuto operaci, aby se z něho na konci filmu stal skutečný hrdina. Banderovci měli na Slovensku své posluhovače, kteří jim poskytovali informace o pohybu nepřítele, mezi nimiž se nejvíce projevila D. Medřická a neznámý muž se zamračeným výrazem vydávající se za hostinského, u něhož byl major s poručíkem ubytovaní, a tyto osoby pochopitelně byly také odhaleny a zneškodněny. Kněz, který nevědomky poskytl Medřické alibi, byl dle tehdejších zvyků hozen do jednoho pytle s vrahy a jejich posluhovači. Ve filmu se objevuje mnoho povedených bojových scén s ohlušující střelbou, mezi nejzajímavější řadím hrdinnou obranu hájenky, ve které žila A. Hegerlíková s malým synem, opakovaně napadenou Banderovci. Šéfem fašistických bojovníků byl neznámý herec se zajímavým, exoticky vypadajícím obličejem a jeho pravou rukou byl J. Mareš, který svou horlivost a neukázněnost zaplatil životem. Nebýt poslední věty naprosto zbytečně a patolízalsky, dokonce až hanebně odkazující na Sovětský svaz, což bohužel nebylo v té době nikterak výjimečné, a také toho, že byla z podpory Banderovců nepodloženě obviněna Československá strana národně socialistická, konkurent komunistů ve volbách, vzpomínal bych tento filmový počin Josefa Macha mnohem příjemněji. Přesto se domnívám, že i díky nádherným scenériím slovenské horské krajiny a tomu, že mě film bavil a zapomenu-li na nevhodné, ale bohužel nevyhnutelné komunistické kecy, mohu hodnotit průměrně. ()
Povedený český Vinetú. Kvalitní herecké výkony, hodně akce. Napětí. Hodní: ČSLA a SNB. Zlí: Banderovci. Šéf banditů Forester = vedoucí Banderovec Burlak. Hodně střelby, hodně mrtvých. Přepadení farmy. Všichni banditi jsou rozprášeni. Stejně jako Forester zůstane už jen Burlak. Vinetů má navrch v tom, že se na rozdíl od tohoto cirkusu netváří tak hodnověrně. ()
Hodně mizerný propagandistický film na který nemá důvod se dívat. Není zde nic co by udrželo divákovu pozornost, ani herecké výkony, ani kvalitní akční přestřelky, možná jenom příroda, ale kvůli tomu se nemá na film cenu dívat. (Od toho jsou tu zvířátka na Animal Planet) ()
,,Se sovětskou armádou proti těm, co je k nám posílají.“ Opět je zde komunistická agitka se vším, co k tomu patří. Především jasně definovaný nepřítel spolčený se západními imperialisty. Jasně nalajnovaný postup proti nepříteli – prostě fyzická likvidace. Dále západní agentské rejdy samozřejmě ve spojitosti s církví, které jsou ale jako vždy včas odhaleny bdícími soudruhy. Na to, že je to film s mnoha bojovými scénami, je hodně statický a neživý. Přestřelky jsou snímány hrozně nezajímavě a závěrečný boj o hájovnu mě vysloveně nudil. Přesto se tu a tam najde nechtěně vtipná hláška a postavy Deyla a Sováka jako českých Rambů pobaví. Mimochodem, toto je asi první film, co jsem viděl, ve kterém nehraje Deyl pitomce. ()
K tomuto tématu jsem si něco přečetl a ač jsem přímým odpůrcem komunistů, jejich vlády a všech filmů, které zavánějí agitací, musím uznat, že tento film zřejmě nebyl postaven úplně na lži. Samozřejmě ryzí charaktery jak soudruhů tak Banderovců bijí do očí, nadlidská chrabrost a neskutečný počet nábojů srážejí tento film k ostatním postnormálním dílům, ale to je daň poúnorového běsnění, kterému se nevyhnul (nejednou) ani Jiří Sovák. Od ostatních se liší alespoň ne úplně vymyšlenou story a přenádhernou krajinou ve slovenských horách. ()
Průměrný snímeček s hezkými záběry přírody. Děj má spád, postavami je to zbytečně přeplácané. Herci jsou však dobří a scénář je ucházející v rámci tehdejších možností. Dá se na to dívat. ()
Potomkovia a sympatizanti Banderovcov su ale teraz ti '' dobri " , normalne sa cudujem,ze tento film daju teraz 14.1.2023,ukrajinski teroristi su predsa teraz nasi kamosi....fuj....inak som ho videl uz viackrat a zaujalo ma ako to bral napr.taky etablovany prvorepublikovy rejza ako M.Fric,ked zrazu spolupracoval na scenari uplne ineho zanru....taky sedivy priemer a pozeram to len koli tomu co pachaju Ukrajinci teraz a aka je historia a propaganda ohybna.... ()
Už samotný text prozrazuje, že šlo čistě o propagandistický film. Západní imperialisté podporují banderovce k napadení Sovětského svazu. No, nevím jak by se mohlo povést jim to, co nezvládl ani Hitler s velkou armádou. Další propaganda hovoří o propojení Banderovců s církví. Ta toho má na svědomí sice hodně, ale ze spojení s Banderovci bych ji zrovna nevinil. Ale komunisté si tím alespoň odůvodnili likvidaci kostelů a klášterů. Ve filmu se často hovoří o cestě do Ameriky, o západu či právě kněží pomáhají těmto vrahům. Film také ukazuje, jak moc museli často sloužit režimu i filmaři jako Josef Mach známý řadou jiných filmů či Martin Frič. Na pohled film vypadá dobře, ne že ne. Je natáčen v atraktivní lokalitě, působí dost akčně, škoda jen tolika propagandistických žvástů. Protože Banderovci byli skuteční vrazi, jenže bez podložených faktů a osvětlení historie v reálných souvislostech působí tento snímek až příliš nedůvěryhodně a nikdo si skutečnou pravdu o Banderovcích ani nebude ochoten dohledávat. ()
krásná příroda, MP 40 a STG44 v rukou Banderovců, Medřická s Chramostovou, to jsou důvody proč hvězdička... jinak strašlivá propaganda komunistických hrdinů, akce B byla sama o sobě u nás zveličována, ale tento film je opravdu moc... západ podporuje zločinné vrahy, katolický klér taky, ale naše armáda se sovětským svazem je porazí... bla bla bla opravdu klasická rudá propaganda, vršící na sebe snad všechna klišé na které si v souvislosti s komunismem vzpomenete. ()
Konečně jsem se dostal k tomuto "diamantu" naší kinematografie 50.let a nezklamalo mě to. Ty lidi co tady píšou, že jsou bojové scény statické a naivní, jsou asi filmoví ignoranti a mají asi málo nakoukaných válečných filmů té doby. Ať amerických, nebo bolševických. Jinak by takový blábol nemohli ze se sebe vyplodit. Tenhle film je naopak na dobu svého vzniku velmi velmi akční. A ve spojení s nádhernými slovenskými exteriéry - PERFEKTNÍ ZÁBAVA. No a nad tu ideologii a propagandu je nutné se povznést. Vždyť už je to skoro 60 let... Co vy na to, vy novodobí kádrováci? ()
Ohromná srágora. Jedna hvězda za Jirku Sováka... ()
Ideologicky naprosto špatně. Tomu, kdo nic neví, napoví, že není něco v pořádku několikrát opakovaná hláška o škodlivém Západu. Jinak filmařsky to špatné není, krásná příroda Fatry. Postav ale jak na orloji, zaujme třeba M. Vavruška v roli vojáka čsl. armády nebo na druhé straně J. Mareš v roli zabijáckého banderovce. ()