Na konci světa

Zprvu som sa trochu zhrozil hlavičky u názvu filmu ,,dobrodružný film z pohraničí 50. let. ,,. Očakával som ,,Krále Šumavy,, a jeho podobných agitiek a som rád, že ma snímok vyviedol z omylu. Film je hlavne psychologickou sondou do duše policistu - vojaka, ktorý sám premýšľa na skoro až Hamletovský patos o prechode za kopečky. Výborné herecké role sú okerenené vtipom a dielo presvedčuje, že patrí trochu neprávom do škatuľky zapomenutých filmov. (25.03.2018)

Když se na to budeme dívat jako na film o lidech žijících na konci světa kde lišky dávají dobrou noc, jde o velmi podařený snímek. Parta vojáků střežící hranici a pár lidí, kteří přišli po odsunu nahradit původní německé obyvatelstvo, se pokouší znovu oživit mrtvý kraj. Musíme pominout jakýkoli ideologický aspekt věci, jelikož tam kluci pohraničníci střílejí agenty chodce, což jsou z dnešního pohledu hrdinní bojovníci za svobodu. Takže, jak říkám, politiku stranou, dívat se jen jako na příběh o lidech. A pak to funguje. 70% (22.01.2014)

Poměrně hezký příběh z pohraničního prostředí padesátých let, i když by se myslím z celého toho příběhu dalo vytěžit daleko víc, jen se některá postava nebo dvojice začne rozvíjet zasune se do pozadí a film zabředne do málo zajímavých scén, jinak tyhle filmy z pohraničí a začínajícími mladými čekateli SNB mám velice rád a tento mezi ně určitě patří i když ne mezi ty nejlepší. (19.01.2016)

Klasické normalizační drama. Všechno se odehrává v šedivém bezčasí, postavy jsou svoje vlastní karikatury a zvraty jsou viditelné čtvrt hodiny dopředu. Drahoslav Makovička navíc nebyl nijak schopný scenárista, takže dialogy tahají uši a občas mi bylo za herce trapně. Vrcholem zmaru je protahovaná diskuze o řeckých filosofech, jíž chybí pointa i účel. Pozitivem je jen krásná Andrea Čunderlíková a dejme tomu funkční romantická linie. (01.02.2021)

Měl jsem to jen jako kulisu, ale přišlo mi to příšerný. Všichni si tu v komentářích pochvalujete, že je v tom “hodně humoru a málo propagandy”. A podle mě je i tohle forma propagandy- zasadit humor a domnělou moudrost (role Oldřicha Víznera) do prostředí, v němž by tyhle pro tento film nosné motivy ve skutečnosti vůbec nedostaly prostor. Pokud jste to neprokoukli, tak jste se právě stali oběťmi zakuklené, promyšlené propagandy. Takhle si představujete dění na pohraničních posádkách na počátku 50. let? Jako tuhle selanku? To jako vážně? Nebo se potřebujete u filmu smát do té míry, že jste mu za těch pár fórů ochotní odpustit tu vylhanou, vyfabulovanou idealizaci? Já osobně pociťuju jen hanbu za všechna ta “velká” jména, která se na tom podílela. (24.06.2018)