Obsahy(1)
Dva příběhy ze života pohraničníků. První povídkou - Pronásledování (natočená roku 1958) debutoval v hrané kinematografii František Vláčil a hrál v ní tehdejší student FAMU Jan Němec. Druhá povídka, Bloudění z roku 1959 Milana Vošmika, byla o pohraničníkovi, jehož žena chce i s dítětem odejít do vnitrozemí. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (42)
Vláčilova povídka je fantastická - bílé peklo v mnoha krásných záběrech. (Hodně) vzdáleně mi to připomnělo Corbucciho velké ticho - zasazením do sněhu a westernovým nádechem. Druhá povídka je pak příliš doslovná, lehce poplatná - ale i tady je vidět určitý nádech poetiky - tentorkát dětského pohledu na přírodu. ()
Vláčilova povídka je na prvotinu překvapivě vyspělá, šikovně snoubí drama s poetikou, dokonce ani závěrečná akce nevypadá hloupě. Druhá povídka je více naivní, dramatičnost je dána samotným faktem, že prcek není k nalezení, k tomu burácí heroická hudba, aby by pomalejší divák tušil, že se děje něco děsivého. Bloudění drží nad vodou nezvykle dobrá Švorcová, které to zde i mimořádně sluší. ()
Skutečně, obraz pohraničníků v poválečné době. A je zde vše, jak těžká práce na "bojišti" tak těžký rodinný život těchto mužů a jejich manželek. Kdo jiný, než perfektní Jiřina Švorcová, může hrát manželku pohraničníka, která řeší dilema neustálého nedostatku času jejího manžela pro rodinu. A zároveň opravdovou závislost svého synka na jeho otci. Ta se projeví útěkem asi 5ti letého kluka do pohraničního pásma za otcem. Teprve tahle zkušenost a skutečný odraz jejich vlastních problémů na jiném manželském párů dovede Jiřinu k prozření a pochopení. Hvězdičky dolů za trochu divokou režii druhého snímku a taky jsem se na to díval hlavně kvuli paní Švorcové. ()
Musím hodnotit níž, než padesáti procenty námětu se shodující později natočený Boty plné vody. Konkrétně se v oné shodě jedná o povídku Pronásledování, která je ve Vláčilově provedení méně napínavá, ale zato poetičtější. Hledání malého chlapce bylo hodně natahované, září tu Sklenčka a koneckonců sympatie sbírá i Vladimír Hrubý coby nešťastný voják-zadřenec. Miloš Kopecký ve filmu nehraje, jenom tu dabuje vraha ve vlaku. ()
Hodnotím jen Vláčila a odečítám z hodnocení dobovou poplatnost (a jednu hvězdu). Vláčil je tu naroveň Trierovi v Evropě - je to překrásně natočené. Hudba (špatná) napovídá, že je to celé country a Jack London. Padesátky a ochrana hranic je jen kamufláž. Taky se mi už poněkolikáté vtírá myšlenka na to, co bylo za silným vztahem dvou mužů ve Vláčilových zápletkách. Ať už je to zde, v Marketě, v Údolí včel anebo ve Stínu kapradiny, ten testosteronový souboj, ta koexistence, nepřátelství anebo bratrství, všechny mají v sobě skoro homoero nádech. ()
Zaujímavosti (3)
- Povídka „Bloudění“ se točila na Horské Kvildě. (troufalka)
- Námět povídky „Pronásledování“ byl později použit ve filmu Boty plné vody (1976). (Bediverecs)
Reklama