Kouzelníkův návrat

Tomuto filmu chybí nějaký základní příběh, hlavní dějová linie. Sledují se tu různé postavy, které přišli do pohraničí hned po válce s různými úmysly, ale žádná nehraje úplně hlavní úlohu, takže film nakonec tak trochu vyšumí a začne nudit. Je tu občas i sympatická snaha ukázat obě strany mince ve vztahu k odsunutým Němcům, či že si tam jezdili vykutálení Čecháčci nakrást. (11.02.2015)

Hezký film, který zapadl v dnešní vysílací neznalosti ČT, která do oblbnutí dává stále stejné tituly a filmy jako je právě tento jsou neprávem zapomenuty. Osudy lidí, kteří přijdou do pohraničí, werwolfové, RG a nebezpečný kraj dávají filmu zajímavou atmosféru, plnou napětí a akce. Rozhoně doporučuji všem, kteří mají rádi tuto tématiku. (17.04.2020)

Kdo čeká něco ve smyslu Vlaku dětství a naděje,  když je autorkou předlohy Věra Sládková, bude zklamán. Filmu uškodí hned úvod,  který je natáčen viditelně někde nad Libercem a po chvilce se objeví náklaďák pivovaru z Hanušovic. Jinak hodně nepochopitelná postava je neustále skuhrající mladá cigánka, co nakonec udělá nejlepší co může,  jenže s jejím koncem končí i film. (11.09.2022)

Pro me zcela neznamy film s povalecnou tematikou, odehravajici se v pohranici. Problem je, ze nevim o cem to jako vlastne melo byt. Pribeh zadne z postav neni dostatecne vyrazny ani dotazeny do nejakeho smysluplneho zaveru/bodu, a jako popis-freska doby to take neobstoji... Zaroven ale film nicim neurazi a muze potesit neobvyklym obsazenim. Napriklad prekrasnou Juditu Vargovou jsem doted vubec neznal... :) 3- (08.06.2015)

Československý film odehrávající se v poválečném pohraničí na severní Moravě v okolí Hanušovic a popisuje situaci při osidlování této krajiny Čechy a odsunem Němců. Námět dozajista zajímavý, jenž už byl několikrát zpracován (Drsná planina), nabízí též vícebarevný pohled na složitou poválečnou národnostní problematiku, neháže všechny Germány do jednoho pytle (J. Narenta) a ukazuje též chamtivé Čechy, jež si přijíždí do Sudet přivlastnit co nejvíce cizího majetku (M. Sandhaus). Velkou slabinou snímku je filmové zpracování a příběh, jež ponechal téměř všechny postavy pouze načrtnuté a neobtěžoval se s jejich dokončením, což na mě působilo amatérsky. Největší dramatická scéna zavraždění příchozího učitele J. Klema proběhla na počátku a její nepřesvědčivé vyřešení se objevilo v samotném závěru. Zbytek tedy většinu snímku vyplňovalo navazování vztahů mezi novými obyvateli městečka, tedy především mezi novou atraktivní servírkou M. Gasparovičovou a jejími nápadníky : kouzelníkem s podivným jménem Manfred Liška a ještě podivnější minulostí M. Hubou a mladíkem vracejícím se do rodného města A. Procházkou, jenž měl ve velké oblibě písně J. Ježka. Krátké, ale milé vystoupení M. Huby coby iluzionisty bylo přerušeno výbuchem v továrně na textil, jehož vysvětlení nám autoři zamlčeli. V roli ředitele komise, jenž měl zodpovědnost za úspěšně provedené odsuny a dohlížel na poklidný chod města, se představil J. Kanyza. Ostatní postavy měli už málo prostoru, přesto se ve snímku objevila známá jména jako V. Kotva jakožto německý diverzant a M. Růžek coby filmový otec lipnického rodáka. Bohužel film A. Kachlíka v žádném případě nenaplnil očekávání v něho kladená a zejména skutečně chabým scénářem stěží dosahuje průměru. (08.11.2017)