Obsahy(1)
Šesť postavičiek dostáva závrať... Prvý pokus Davida Lyncha o zpohybnenie jeho statických ponurých vízií a ich podfarbenie zvukom. Na philadelphskej Pennsylvania Academy of Fine Arts, kde Lynch zrovna študoval, s ním vyhral súťaž o najpôsobivejší výtvor roku. Náklady na jednominútový film robili 200 amerických dolárov. (POMO)
Recenzie (137)
A já s nimi!!! ()
Umělecké cvičení a experiment malíře s filmem. Nakonec se ukázalo, že ten malíř má pro film talent, a tak u něho zůstal. Zajímavé vyobrazení lidských postav, přičemž jejich znázornění se omezuje na pouhé bysty. Tři jak z Antiky, dvě jak z noční můry a poslední z nich přímo vyrůstá. Bysty mávají rukama a je jim asi na zvracení, do toho všeho houká siréna a obraz mění barvy, to se potom nikdo nemůže divit, že to v sobě neudrží. Pozor, abyste, při sledování filmu, nedopadli, jak zde vyobrazené skulptury. ()
Zvuková a obrazová deformácia alá David Lynch. Na to že sa jedná o celkom jednoduchý nápad, je pocit, ktorý vo mne zanechal viac znepokojujúci ako čokoľvek čo som mal doteraz možnosť vidieť a počuť. ()
dívat se na to dva dny v kuse pořád dokola, tak člověk jistojistě zmagoří.. to je ale asi to jediné, čím je tahle Lynchova prvotina zajímavá.. ()
Označení film je v tomhle směru trochu zavádějící. Ve skutečnosti jde o videoartovou instalaci. Což značí, že vidět ji někde na výstavě, mám z toho asi mnohem lepší dojem. Takhle jsem se po pátém opakování už dost nudil... ()
Nehodnotitelné jako film - Lynch to totiž netvořil jako film, ale jako obraz. ()
Nevoľnosť sa nekonala, zato tá siréna...! hmm, ani sa to nezdá a ako ma zhypnotizovala..... Svoje dve hviezdy udeľujem predovšetkým za zvukovú ideu, ktorá je absolútne geniálna. ()
Depresivní psycho. Co chtít víc? ()
Sice dokoukat to dokonce chce pořádnou dávku vůle ale co se se mnou dělo po tom to dokáže jen mistr Lynch. Nejenom, že mi zvonilo v uších ještě pěknou dobu po tom ale je neskutečné jak dokáží Lynchovi filmy působit na podvědomí a jak mi pracoval mozek. Tady to platí dvojnásob. ()
tak pri tomto sa ma zmocnil nekontrolovateľný smiech :DDDD siréna rulez ()
Velmi sugestivní umělecký počin(spíše teda animovaný obraz než film). Hledat v tom ale nějákou hlubší myšlenku či přesah je jen pseudointelektuální ztráta času. ()
Bohudíky se Lynch zastavil na čtyřech minutách a šesti postavách. Kdyby se to jmenovalo Sixty Figures Getting Sick, byl by to první film v historii, co se nedá psychicky vydržet. Už takhle si nedokážu představit, jak musel vypadat, když tenhle filmeček stříhal a poslouchal pořád dokola tu sirénu. Mně z ní regulérně šibe po čtyřech minutách. ()
Ta siréna opravdu není moc příjemná, to byl dobrý tah, jinak furt těžce o ničem... nebo lépe řečeno: o čemkoliv - záleží pouze na fantazii diváka. ()
Asi trpím averzí k Lynchovým krátkým filmům. ()
Asi nechápu umění. Díkybohu. ()
Studentský film Davida Lynche, který ukazuje především jeho vizuální a výtvarné schopnosti, kdy se jedná v podstatě o rozpohybované umělecké dílo, jakousi smyčku, která nám ukazuje šest mužů, jejichž zdravotní stav očividně není dobrý. Lynch si hraje s animací a s tím, co by mohlo být umělcovým plátnem. Zajímavé hlavně z hlediska historického, pokud máte Lynche rádi. ()
Sledujeme výjev, ve kterém se postupně s dávkou naléhavosti (LOOK) zobrazí 6 hlav uvězněných v nekonečné agónii, jejichž fyzický stav se s dávkou doslovnosti (SICK) proměňuje, až se nakonec, s dávkou bizarnosti Lynchovi vlastní, všechny figury pozvrací. Celé představení trvá zhruba 40 vteřin, ale je uzavřeno ve smyčce 6 opakování (repetitivnost utrpení jakožto před zaznamenání Lynchovo zájmu o hinduismus a jeho karmický systém), takže si můžeme dosyta vychutnat veškeré maličkosti několikrát a nechat se fascinovat, co Lynch ve svém prvním audiovizuálním experimentu dokáže na poli stísněného prostoru a se svými typickými surovými motivy udělat s divákovými pocity. VÍCE ZDE (FILMOGRAFIE DAVIDA LYNCHE - RANÉ KRÁTKOMETRÁŽNÍ SNÍMKY) ()
logičnost mate, logičnost mate, logičnost mate, logičnost mate, logičnost mate, logičnost mate ()
INSANE!!! Obrázková montáž v ktorej si šesť figúrok naplní žalúdok (ktovie čím, alkohol ? Zdá sa že áno ale neviem naisto) A potom to vyvracajú. V štyroch minútach sa to opakuje, na prekvapenie, až neúnosne veľakrát. Netvrdím že by to chcelo skrátiť či pridať iné sekvencie, bolo to takto dobré, no na prví pohľad sa môže zdať že sledujete to isté štyrikrát za sebou. Fascinujúce vodové farby dokázali vyvodiť extrémne znepokojivú atmosféru. V animovanom filme sa tomuto, čo do temnej doslova chorej atmosféry, máločo vyrovná. ()
S ohľadom na rok vzniku a nato, že nakoniec sa ukázalo, že s Davida Lyncha raz vyrastie pán režisér, možno hodnotiť veľmi pozitívne, ale predsa len, ostaňme nohami aj trochu na zemi a zaspomínajme si na Salvatora Dalího a jeho Andalúzskeho psa, ktorý vznikol podstatne skôr. Tak ale aj Lynch bol raz učňom, nie iba náš PiJano...65% ()