Mulholland Drive
Mulholland Drive
Mulholland Drive
Mulholland Drive
Mulholland Drive
Mulholland Drive
Réžia:
David LynchScenár:
David LynchKamera:
Peter DemingHudba:
Angelo BadalamentiHrajú:
Naomi Watts, Laura Harring, Ann Miller, Dan Hedaya, Justin Theroux, Brent Briscoe, Robert Forster, Katharine Towne, Lee Grant, Scott Coffey, Billy Ray Cyrus (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Uprostřed noci na pusté losangeleské ulici Mulholland Drive se schyluje k vraždě. Do luxusního cadillacu však narazí vůz řízený opilými mladíky dřív, než stačí muž ve večerním obleku zastřelit elegantní tmavovlásku. Muži v autě zemřou, otřesená žena bloudí nočními ulicemi. Plavovláska Betty Elmsová, která právě přijela z rodného kanadského zapadákova Deep River do Hollywoodu, vyděšenou oběť ráno najde v zamčeném bytě poblíž Sunset Boulevardu, který jí na čas přenechala tetička Ruth. Neznámá, která si podle plakátu na film Gilda začne říkat Rita, ztratila paměť - a Betty se rozhodne pomoci jí pátrat po minulosti plné temných stínů. Zároveň se pokouší realizovat svůj sen stát se herečkou.
Důležitou roli v navzájem propletených příbězích obou žen hraje režisér Adam Kesher přeobsazující zrovna hlavní ženskou roli ve svém příštím hitu Příběh Sylvie Northové, ale i byteček v Sierra Bonita, kam se uchylují dívky, které v hollywoodském světě snů zabloudily na své cestě ke slávě. Nesmíme ovšem zapomenout ani na herečku jménem Camilla Rhodesová, filmového bosse jménem Roque, který s lidmi zachází jako s bezmocnými loutkami, a na jeho mafiánské pohůnky - bratry Castiglianeovy. Svou roli hraje i zlověstný sen, který v restauraci Winkie's na Sunset Boulevardu vypráví velice vyděšený muž jménem Dan... a také podivný noční podnik s názvem Klub Ticha, kabelka s pětadvaceti tisíci dolary a modrá krabice neznámého obsahu, od níž dost dlouho schází ten správný klíč.
V příběhu vystavěném na principech snu si autor pohrává s tím, co si obvykle představujeme pod logikou vyprávění, tradiční chronologií, totožností filmových postav i neměnnou podobou předmětů ve filmovém příběhu. Divák si teprve postupně skládá "skutečný" příběh filmu, který se výrazně liší od "vnějšího" příběhu, který sleduje. Stejně jako v Lost Highway totiž sledujeme cesty vyšinuté mysli, která po naplnění jistého definitivního činu zkouší výčitkám svědomí uniknout do svých představ. Možná, že touha po úniku z reality se ovšem i podruhé zvrhne jen v další zlý sen o lásce k nesprávné osobě...
(Artcam Films)
Recenzie (1 303)
Vzbuzuje to ve mě otázku: Musí být film nutně nějakým ohraničeným příběhem? Ve svých snech mnohokrát prožíváme daleko větší pakárny, k nimž by se nedal vymyslet scénář. A David Lynch takové hýbající se obrazy se zvukem dokáže převést na plátno. To je jeho dar, kterého umí po čertech dobře využít. Používá ve svých dílech jakousi černou díru, kterou nás odvádí do jiného rozměru. A my vydržíme do konce, aniž bychom byli nějak pohoršeni. Pouze rozčarováni tím, že jsme to vůbec nepochopili. Ale svoje vlastní sny mnohokrát taky nechápeme. Proč by surrealismus nemohl najít uplatnění i ve filmové režii ? ! ()
Jeden z nejdivnějších filmů co jsem kdy viděl, nepochopil jsem ani prd. Ale ani jsem se nehnul. A jako třešnička jedna z nejlepších lekaček (podle mého teda). ()
Tohle je něco z jiné dimenze. Trvalo mi dost dlouho, než jsem se dostal zase zpět do reality. (Všem, kdo jdou na to do kina, doporučuji po skončení asi tak hodinu neřídit auto, ať nezaviníte nehodu) ()
Můj mozek když sem tohle dokoukal: http://www.youtube.com/watch?v=AIHt9RKii7s ()
Tak tohle prostě ne. Velké očekávání a nakonec velké zklamání. Co velké, obrovské zklamání! Bože tolik zbytečných záběrů!!!! Proč?? Škoda času stráveného u tohohle filmu. ()
veľmi precenený film s kráľovsky nezmyselným záverom. Toto je akože umenie....nasrať. ()
Pre mňa veľmi komplexný film.Pána režiséra a jeho tvorbu príliš nepoznám.Videl som od neho 2 filmy.Tento a ešte Wild at Heart. Obidva filmy majú špecifický štýl vyrozprávania príbehu. Človek akoby v obidvoch filmoch tušil relatívne skoro, asi v čom to celé väzí, zároveň sú nám ponúknute viaceré možnosti. V podstate to hlavné objasnenie sa udeje tak akosi odrazu, od istého momentu.Za predpokladu,že som ten film ako-tak pochopil :). Zaujala ma depresívna atmosféra. Až taká ,,chorá" či ,,nezdravá", navodzujúca nepríjemné pocity,čo vzhľadom na nahliadnutie do patologického mozgu je na mieste. Zvlásť ma zaujal hudobný doprovod spolu s jazdou v aute. Výborna voľba na snové stvárnenie, také zahmlievajúce,nejasné. Avšak ostalo mi ešte relatívne dosť nejasností.Možno časom sa to objasní a posledná skladačka zostaví kompletný obraz. ()
Lynch mi práve prerazil svojou gilotínou mozog napoly. Hľadám súvislosti a definitívny záver, ale neviem či tu niečo také vlastne existuje. Skôr by som mal vyzdvihnúť schopnosť režiséra vzbudiť hlboké pocity aj napriek tomu, že výpovedná hodnota obrazov ostáva do vysokej miery neucelená. Prirovnal by som to ku kryštálu, pričom nezáleží na tom, z akého uhlu sa naň pozriem, stále objavím niečo zaujímavé a mnohotvárne, niečo čo človeku priblíži rôznorodosť okolo nás, aj v nás samotných, od nepoškvrnenej uhladenosti až po samotné šialenstvo. Dielo vykreslené s dôrazom na detail, s každou kulisou, každým pohľadom, každým výdychom až k finálnemu...tichu. PS: Vzhliadnuté po rokoch, a mám pocit, že táto príbehová slučka sa mi zarezala do krku ešte viac, ako na prvý krát. ()
UHRANČIVÉ, TAJEMNÉ...DECHBEROUCÍ... JSEM Z TOHO ROZEBRANÁ JAK CIKÁNSKÉ HRAČKY... 1/3 filmu působí tak jasně, až je mi to podezřelé...ale pak přijde zemětřesení..vše co jsem si doposud v hlavně budovala se obratí na ruby.... Po shlédnutí poslední scény...stále sedím jako zhypnotizovaná....nedostáva se mi slov a ani odpovědí ...žádných vodítek...Lynch to prostě koulí...nebere ohled na publikum....a jede si své vize...ale mějte mu to po tomhle za zlé...bavím mě...jsem fascinována nad tím co si dovolí a jak mu to prochází...:-) Po 3 shlednutí zvyšuji na max... Cílem pochopení tohoto filmu je být opravdu pozorný od první minuty....a všechny ty detaily nemůžete na poprvé pobrat..Film začíná taneční scénou...znázorňuje vyhru v taneční soutěži...díky které se Diane dostala do Hollywoodu. Důležité je si uvědomit, že někdo na začátku filmu jde spát, je to Diane...střih následujcí 2 hodiny zhruba jsou pouze sen...který končí scénou s modrou krabičkou...Jména postav ve snu a ve skutečnosti jsou jiná...Blondýnka Betty se ve skutečnosti jmenuje Diane a brunetka Rita se jmenuje Camila...zbytek filmu je skutečnost...Diane se probouzí a jde otevřít...je to její sousedka bere si od ní nádobí a popelník...na stole leží modrý klíč :-) Diane jde ke stolu vaří si kávu a představuje si že se k ní Camile vrátila... Jediný zcela pro mě neobjasněný záměr Lynche je tajmný muž za restaurací Winkies... Pak tu je ještě záhadný club Silencio...domnívám se že ten prezentuje to že to není realita...ale je sen... Diane nechala zabít Camile...trápí jí výčitky svědomí v podobě stařečků...patrně rodičů a zastřelí se...vzhledem ke konci...který se nachází opět v tomto clubu..bych tipla že se jedná o znázornění snu...obě už spí...jsou mrtvé...Soap opera jak vyšitá... ()
No, tak tu by som mohol písať aj hodiny a furt by to nebolo dosť. Prv som sa divil, na čo to vlastne pozerám, no po čase mi bolo jasné, že je to film, ktorý mi nedá odpovede "zadarmo". Musím priznať že na prvý krát som to úplne nepochopil. Darmo, ťažko skočiť do tajomných vôd režiséra ako je David Lynch a naučiť sa v nich plávať zo dňa na deň. Musím však povedať, že keď som konečne podchytil všetky tie "sledy" tohto filmu, nedokázal som uveriť, s akým géniom mám tú česť. ()
Neodvážím se počítat kolikrát viděno. A určitě ne naposled, jelikož jsem záhadu stále zcela nerozluštila. A když už myslím že ano, vzpomenu si na nějaký detail který mou logiku opět vyvrátí a jsem tam kde jsem byla, prostě na začátku. Tenhle film miluju. Když nemůžu usnout zkouším rozplétat nit místo počítání oveček. Navíc vizuálně zcela pohltí. ()
Chtít chápat nemá smysl. Fascinující surreálná snová bizarnost, která nemůže nikoho nechat chladným. Nedoporučuju pouštět před usnutím. ()
I kdyz dneska uz tusim ( diky netu ...) o co vlastne melo jit, porad zustava spousta otazek...Atmosfera, hudba super, holky este lepsi (hlavne Naomi...)Ale Twin Peaks je Twin Peaks... ()
Za mě první setkání s Lynchem... a totální haluz... Což probíhalo asi takhle... - Absolutně nevěda, oč jde - ačkoliv mě před Lynchem mnozí varovali a říkali mi, jak budu ztracená - nevěřila jsem. Já zkušená filmová divačka, orientující se v nejsložitějších dějích filmů s množstvím postav větším než v sakrální stavbě sloužící křesťanům k modlitbám... ó ano... Tudíž jsem si k filmu vytáhla klubíčko a pletací jehlice a pustila se do díla. Ještě okounějící po různých kravinách, (jasně... prostě... nezasedla jsem k tomu jako správný filmový fanoušek...) říkám si, co na tom Lynchovi teda vlastně všichni mají. Děj byl dost jednoduchý, až triviální... Pak přišel takový obrat, že jsem si řekla, jestli teda čistě náhodou nejsem úplně v p*deli... Ten pořádný děj a hlavně teda - (asi SPOILER) - hnusná realita začíná vlastně až v polovině... Okamžitě jsem to musela dát od začátku, jestli mi jako teda něco neuteklo... No ani mi moc neuteklo. Prostě Lynch. Prostě bomba. Film jsem viděla hnedle asi 3x za sebou. Moc se mi toho teda nevysvětlilo. :) Zavařilo mi to mozek asi na týden a v tom já si lebedím. :) Jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděla. A Naomi Watts je prostě úúúžasnááá! ... ad. spoiler - u Lynche spoiler je asi blbost, co? :) ()
... Čože ?! ... Týchto 147 minút mi už asi nikdy nikto v živote nevráti. ()
Guláš je slabé slovo. Spíše slátanina, ze které kdyby se vypustily úvodní scény a poslední půlhodina, tak mohl být celkem slušný film. Tu 1* dávám za herecké výkony hlavních hereček. ()
Nemám rád filmy tohto typu a film mi ani nič dokopy nedal. Keď to bolo zaujímavé, tak sa ukázalo, že to je celé inak a v podstate takmer celý film bol úplne zbytočný. Teda zbytočný nebol, ale viacmenej to nebolo to, čo si divák myslí, že to je. Už sa vyjadrujem tak, ako sa vyjadroval ten film, ale inak to povedať neviem. ()
První dvě hodiny si říkáte, jak takováhle nudná konina může být tak opěvovaným a kultovním dílem a pak z ničeho nic boom, co bylo včera jistotou dnes se otřásá v základech, posledních 25 minut vše naprosto obrátí vzhůru nohama, a máme zaděláno na jeden z nejvíce mysteriózních a těžce analyzovatelných snímků, obě protagonistky úžasné výkony. Samozřejmě klasicky úžasný Badalamenti. Jinak líbačka v posteli je pro mě zatím top lesbická filmová scéna. prostě #stavyDavidÚchylLynch ()
najlepší film 21.storočia ()
Súvisiace novinky
Zemřel skladatel Angelo Badalamenti
Svět filmové hudby přišel o jeden ze svých významných hlasů, ve věku pětaosmdesáti let totiž v neděli v New Jersey zemřel americký hudební skladatel Angelo Badalamenti. Informaci o úmrtí zveřejnili… (viac)
100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků
Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (viac)
Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku
Pětadvacátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest letos nabízí velmi kvalitní dramaturgii a zajímavé hosty. Tím jistě nevyhledávanějším bude francouzská herečka Catherine Deneuve… (viac)
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (viac)
Mulholland Drive amerického režiséra Davida Lynche nás přivádí do mystické časové smyčky, ve které se střídá sen s realitou a pocitem viny hlavní hrdinky. Je však velmi obtížné definovat přesnou hranici mezi realitou a snovým světem. Do jisté míry je tento snímek prazvláštním způsobem znepokojivý, nicméně nás právě tou svou zvláštní potemnělou atmosférou láká ponořit se hlouběji do Lynchova světa jeho mysli. Mnoho otázek před námi vyvstává a my na ně začínáme hledat odpovědi s touhou rozluštit jednotlivé indície Lynchova filmu. Tento film můžete vnímat několika způsoby. Buď se budete snažit hledat jednotlivé roztroušené indície velmi mistrně skryté ve filmu a skládat je do nějaké smysluplné mozaiky nebo se jen ponoříte do atmosféry filmu a necháte se unášet svými pocity. Jeden i druhý způsob vás však dovede na Mulholland Drive. Na této cestě na vás může padat úzkost, kdy se můžete začít cítit omámeně a ztraceně. A může se vás také zmocnit pocit jakési blíže nedefinovatelné psychické schizofrénie, pokud se až příliš ztotožníte s hlavními postavami filmu a necháte se temnou a úzkostlivou atmosférou filmu až příliš strhnout a pohltit. Jsou zde mnohé scény, které bychom mohli označit za jednoduché, ale tím, že jsou natočené právě Lynchem, dostávají úplně jiný rozměr, kdy jejich prostřednictvím v nás David Lynch vyvolává zvláštní druh jemného vlnění úzkosti, znepokojení až postupně se stupňujícího napětí. Například dialog mezi dvěma muži ve Winkie´s restauraci. Navíc jsou tyto zdánlivě jednoduché scény znásobené důmyslně vybranou hudbou na pozadí a mistrným pohybem kamery. To jsou všechno jemné detaily, které se však stávají důležitou součástí výsledného vyznění té které scény. O Lynchově tvorbě můžeme hovořit jako o bizarní projekci stavu jeho mysli, ale jsou to projekce, které jsou součástí něčeho daleko většího a smysly neuchopitelnějšího než je náš trojrozměrný svět. Kdo se tento svět snaží poodhalit a přijmout do své vlastní reality, stává se součástí Lynchovi projekce jeho vlastní mysli. Když potom vezmeme do úvahy, že je vše propojeno, potom poznáváme, že stejná projekce Lynchovi mysli je zároveň i naší vlastní projekcí. A to je velmi znepokojivé už samo o sobě. Avšak v člověku je vždy něco temného a záleží jen na něm, zda-li tuto temnou stránku své duše bude mít pod kontrolou, nebo ji nechá zmocnit se ho. Hudební kulisa je stejně znepokojivá jako samotný film. Je součástí celého příběhu. A stává se důležitou součástí některých scén, jako je například ta z kabaretu Silencio, kdy kouzelník začíná mluvit: „Není tu kapela“ „Nemáme kapelu“ „Tohle všechno je ze záznamu.“ A vy vidíte tu zpěvačku a slyšíte ji zpívat. Tu nádherně tesknou hudbu. A potom ji spatříte, jak na pódiu odpadne, ale píseň trvá dál. To je vrcholný okamžik skutečně silného momentu, kdy se mne osobně zmocňuje něco velmi nedefinovatelného. Jakýsi blíže nespecifikovatelný pocit, že se nacházíte v cizím snu, kde by jste vlastně ani být neměli. Na tomto místě si je možné uvědomit tu výjimečnou Lynchovu absurditu, před kterou byste chtěli utéct, ale zároveň vás něčím jedinečným přitahuje a vy zůstáváte tam, kde jste a necháváte se unášet stále hlouběji do modré krabičky, která vás nakonec pohltí svou temnotou, jako teleportačním výtahem mezi snem a skutečností. Na podobných místech jako v kabaretu Silencio se setkáváme s genialitou Lynchovi tvorby, kdy zvuky trvají, i když by už vlastně ani neměli, protože už není těch, kteří by je hráli anebo zpívali. To ve mně evokuje představu, že i náš trojrozměrný svět je jen záznamem toho, co trvá věčně. A to je do jisté míry opět pro mne velmi znepokojivé zjištění. A tu už vám nezbývá nic jiného než se nechat pohltit onou modrou krabičkou, protože je to pocit tak schizofrenní, že chcete před tím vším utéci. A právě ona modrá krabička je cestou z časové smyčky, ve které jste se ocitli a která vede k vašemu prozření. Přiznám se, že tvorbu Davida Lynche miluji, protože v ní objevuji úžasný prostor a hloubku. David Lynch je skutečným filmařským režisérským Mistrem, který své filmy skládá jako puzzle, ale výsledná mozaika je pro mne osobně pokaždé vrcholným filmařským zážitkem a jedinečným uměním. () (menej) (viac)