Sloní muž

"I am a human being!"... Tú ľudskosť u tohto znetvoreného muža postupne objavuje doktor v podaní vynikajúceho A.Hopkinsa. Podarí sa mu ho vytiahnuť z neľudských podmienok cirkusu a pomaly ho zasväcuje do života normálnych ľudí. Vie čítať, rozprávať, postupne, ale bojazlivo sa ukazuje v spoločnosti, príjma návštevy zvedavcov i obdivovateľov, cez deň vítané a v noci nenávidené a prekliate. Túži byť ako všetci ostatní, ale je natoľko inteligentný, že vie, že to nejde. Preto na otázku: "Dokážete ma vyliečiť?" dostal od doktora odpoveď, ktorú čakal. Chcel byť ako my a veľmi chcel spať na rovnej posteli ako dievčatko na obrázku... Po všetkých stránkach vynikajúco zvládnuté dielo, jedno z mála od D.Lyncha, v ktorom sa nesnaží zbytočne zahmlievať dej ani postavy. Film 100%. (01.02.2009)

Jsem nadšen ! Děkuji, pane Lynchi. Naprosto excelentním způsobem navozená atmosféra, takže se člověk během filmu cítí, jako by v tom 19. století skutečně zrovna pobýval. John Hurt v roli znetvořeného muže opravdu září. Ale i jej zastiňuje Anthony Hopkins coby lékař, jenž se rozhodl onu lidskou zrůdu probádat. Psychologie postav je propracovaná a nikdo ve filmu není jen "do počtu". Zkrátka - nutno vidět. (03.08.2002)

Lynchova pozdější, silně umělecká orientace je sice u tohoto filmu také trochu patrná, nicméně zcela jistě neznemožňuje filmovému laikovi vychutnat si celkový příběh, jako u jeho mladších děl. Proto jsem byl přesvědčený, že když snímek shlédnu se svojí křehčí polovičkou, rozhodně se v něm neztratí a stopáž si oba užijeme. Zážitek to pak byl opravdu silný, protože režisér podává tento neobyčejný snímek tak dojemným způsobem, že soucit na sebe nenechal dlouho čekat. Tím spíše, že hlavní hrdina o něj celkově ani nestál. Ale o tom vlastně ani Sloní muž není. Mimo krásného příběhu o jednom spokojeně smutném nemocném muži jsem byl svědkem odstrašujícího příkladu lidí, kteří se bez zábran a hlubšího uvažování (zvláště po posilnění alkoholem a masou) propadají myšlením k "inteligenci" neandrtálců. Člověk má tuhle zvířecí dravost - impulzy - v sobě, a tento snímek je nejen o tom, že nezáleží na strašlivém znetvoření (na vzhledu), ale zda-li se jako netvor nechováme. (27.07.2009)

Vedle Duny druhý film, který se mi od Lynche opravdu líbil. Ten sice od Mazací hlavy ještě neopustil černobílou kameru (což rozhodně udělal dobře), ale naštěstí se vybodnul na všechny ty svoje nesmyslné zamotávačky, které dělají jeho filmy nepropustné pro většinu publika a konečně natočil normální a dokonce výborný film. Pár typických Lynchovin sice ještě najdete (sen se slonama), ale ty nijak nebrání výtečnému příběhu, syrové atmosféře a taky neskutečně citlivému hereckému projevu Johna Hurta. Kdyby Lynch přestal natáčet kraviny a radši se věnoval příběhům jako je tenhle, možná bych ho dokonce začal mít i rád. (03.07.2007)

Strašlivé, avšak lidské drama, které vznikne, když k vám v den narození není příroda štědrá..! Velký společenský rozměr tohoto díla je zřejmý, odsouzení ať už jakéhokoliv předpojatého domění, že tito lidé patří na společenskou periferii a maximálně jako výstavní kousky! Tento člověk má u mne vždy pochopení a velký respekt a to, s čím on dlouhá léta žil, já bych zhynul... Obrovská síla a vůle žít je zde naprosto originálně ceněna. (23.09.2008)